Zdravotnický systém: Česko před Británii, Španělskem i Itálii

Podle studie Euro Health Consumer Index 2015, jež hodnotí kvalitu zdravotnictví v 35 státech podle 48 indikátorů v šesti kategoriích, Česko obsadilo se 760 body 13. místo. A mohlo by se nazvat skokanem desetiletí – v roce 2006 dosáhlo jen 403 bodů. Na přední příčky ho popohnala především velmi dobře hodnocená dostupnost zdravotní péče.

Konzultace s lékařem (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Konzultace s lékařem (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Konzultace s lékařem (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

České zdravotnictví se začíná dotahovat na absolutní evropskou špičku. V posledním srovnání úrovně zdravotní péče obsadila země třináctou příčku z celkem 35 států. Po deseti letech v žebříčku Česko přeskočilo „západní státy“, jako je Španělsko či Itálie.

„Osm západoevropských zemí přesáhlo hranici 800 bodů z možné tisícovky. První ze zemí střední a východní Evropy, Česká republika, se k nim blíží. Má 760 bodů, jen o 14 méně než Rakousko,“ hodnotí profesor Arne Björnberg, hlavní autor žebříčku Euro Health Consumer Index 2015. Česko by se také mohlo nazvat skokanem desetiletí. V roce 2006 totiž dosáhlo jen 403 bodů.

Kvalita léčby

Studie hodnotí stav zdravotnických systémů podle 48 indikátorů v šesti kategoriích. Srovnává například, zda se pacient dostane k praktickému lékaři ještě týž den, jak dlouho čeká na plánovanou operaci, zda se může objednat elektronicky, podíl potratů, počet operací šedého zákalu, rozsah dětského očkování, přístup k novým lékům či preventivní programy.

Kvalita léčby není v tuzemsku běžným standardem, ale záleží na nemocnice či klinice, do níž pacient zamíří

Česko na přední příčky popohnala především velmi dobře hodnocená dostupnost zdravotní péče, a to v téměř všech srovnávaných parametrech, jako je například dojezdová doba do nemocnice či rychlý přístup k onkologické léčbě. Naopak selhává v elektronické komunikaci, jako je třeba online objednávání k lékaři či plošné rozšíření eReceptu. Zemi se ani nedaří bojovat s fatálními následky ischemické choroby srdeční.

Absolutním vítězem studie pro loňský rok je Nizozemsko. Česko předběhlo i Velkou Británii, ale lepší než tuzemsko jsou skandinávské země, Německo či Belgie. „Pokud porovnáváme české zdravotnictví s ostatními zeměmi střední Evropy, tedy s Polskem, Slovenskem a Maďarskem, jež utrácejí na hlavu podobné částky jako my, vychází české zdravotnictví stran dostupnosti a kvality péče dobře,“ míní odborník na zdravotnické systémy Pavel Hroboň. Upozorňuje ale, že kvalita léčby není v tuzemsku běžným standardem, ale záleží na nemocnice či klinice, do níž pacient zamíří.

Poučení u Nizozemska

Autoři studie zároveň zdůrazňují, že kvalita evropského zdravotnictví se za deset let posunula zásadně. „To, co bylo v roce 2006 špičkou, je dnes průměrem,“ prohlásil Johan Hjertqvist, prezident organizace Health Consumer Powerhouse, která žebříček sestavuje. Země se obecně zlepšují v klíčových parametrech, jako je dětská úmrtnost, přežití rakoviny, léčba cévních a srdečních onemocnění.

Česko by se mohlo v lecčems poučit od Nizozemska, které je jedinou zemí, jež se drží v první trojce již od vzniku evropského zdravotnického indexu v polovině minulého desetiletí

„Trend dokázaly státy udržet, přestože prošly finanční krizí, která omezovala výdaje na zdravotní péči. Zvyšuje se také počet úspěšně léčených pacientů se srdečním onemocněním, mrtvicí a nádory,“ upřesnili autoři studie. Upozornili ale na zhoršující se životní styl, nárůst obezity, spotřebu nezdravých potravin a sedavý styl života.

Navzdory velmi dobrému výsledku by se mohlo Česko v lecčems poučit od Nizozemska, které je jedinou zemí, jež se drží v první trojce již od vzniku evropského zdravotnického indexu v polovině minulého desetiletí. Země také vyniká v mezinárodní statistice léčby diabetu. „Nizozemsko vyhrálo čtyři ze šesti kategorií indexu a ukázalo se, že tamní zdravotnický systém netrpí žádnou zásadní slabinou, snad s výjimkou čekacích dob na léčbu, kde naopak excelují některé středoevropské státy,“ chválí studie.

Poměrně nízké výdaje

Nizozemský zdravotnický systém si berou za vzor i mnozí čeští odborníci, když přemýšlejí, jak české zdravotnictví reformovat. Nizozemsko charakterizuje velké množství zdravotních pojišťoven, které si navzájem konkurují, a jsou přitom důsledně oddělené od poskytovatelů zdravotní péče. „Také ze všech ostatních zemí Evropy pravděpodobně nejlépe dokáže zapojit do rozhodování o zdravotní péči pacientské organizace a má nejdůsledněji propracovanou tvorbu zdravotní politiky,“ popisuje Björnberg.

Studie vyzvedává Českou republiku i Estonsko jako země, jež i při poměrně nízkých celkových výdajích na zdravotnictví, dokáže nabídnout překvapivě dobrou péči

Studie vyzvedává Českou republiku i Estonsko jako země, jež i při poměrně nízkých celkových výdajích na zdravotnictví, dokáže nabídnout překvapivě dobrou péči. „Jak se zdá, český systém zdravotní péče je poměrně stabilní a zároveň vykazuje nízký rozsah korupce, což je v zemích střední a východní Evropy vzácné,“ překvapivě hodnotí autoři studie.

Naopak v žebříčku propadla Černá Hora s pouhými 484 body. Jen těsně před ní se umístilo Polsko, které selhává například v úrovni práv pacientů a jejich informovanosti, stejně jako v dostupnosti zdravotních služeb a v přístupu k léčbě. Ve srovnávacím žebříčku z roku 2012 autoři psali o Česku jako o hvězdě zemí střední a východní Evropy, nicméně více na ně tehdy zapůsobilo meziroční zlepšení Slovenska.

Index kvality zdravotnické péče v evropských zemích

Hodnocení stavu zdravotnických systémů podle 48 indikátorů v šesti kategoriích

Pořadí zemí v roce 2015

Nizozemsko: 916; Švýcarsko: 894; Norsko: 854; Finsko: 845; Belgie: 836; Lucembursko: 832; Německo: 828; Island: 825; Dánsko: 793; Švédsko: 786; Francie: 775; Rakousko: 774; Česko: 760; Británie: 736; Slovinsko: 710; Chorvatsko: 707; Estonsko: 706; Makedonie: 704; Španělsko: 695; Portugalsko: 691; Irsko: 685; Itálie: 667; Malta: 663; Slovensko: 653; Litva: 628; Kypr: 695; Maďarsko: 578; Řecko: 577; Lotyšsko: 554; Srbsko: 554; Bulharsko: 530; Rumunsko: 527; Albánie: 524; Polsko: 523; Černá Hora: 484

Vývoj v letech 2006 až 2015

Země: rok 2015; rok 2012; rok 2006; * údaj není k dispozici

Nizozemsko: 916; 872; 572 – Švýcarsko: 894; 769; 563 – Norsko: 854; 756; * – Finsko: 845; 752; 496 – Belgie: 836; 783; 533 – Lucembursko: 832; 791; 546 – Německo: 828; 704; 571 – Island: 825; 799; * – Dánsko: 793; 822; 473 – Švédsko: 786; 775; 566 – Francie: 775; 766; 576 – Rakousko: 774; 737; 498 – Česko: 760; 694; 403 – Británie: 736; 721; 436 – Slovinsko: 710; 638; * – Chorvatsko: 707; 655; * – Estonsko: 706; 653; 421 – Makedonie: 704; 527; * – Španělsko: 695; 603; 434 – Portugalsko: 691; 589; 435 – Irsko: 685; 714; 359 – Itálie: 667; 623; 471 – Malta: 663; 609; 463 – Slovensko: 653; 675; 466 – Litva: 628; 585; 340 – Kypr: 595; 627; 422 – Maďarsko: 578; 577; 453 – Řecko: 577; 617; 436 – Lotyšsko: 554; 491; 356 – Srbsko: 554; 451; * – Bulharsko: 530; 456; * – Rumunsko: 527; 489; * – Albánie: 524; 535; * – Polsko: 523; 577; * – Černá Hora: 484; *; *

Zdroj: Health Consumer Powerhouse