Zdravotníci ze zahraničí se do Česka nehrnou

Z Výroční zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za rok 2014 o mezinárodní migraci vyplývá, že cizince, kteří jsou lékaři či zdravotními sestrami, Česko neláká. Navíc má problém se stárnutím lékařů a nedostatkem sester.

Lékaři - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lékaři - ilustrační foto | foto: Shutterstock
Lékaři - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Podle Výroční zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za rok 2014 o mezinárodní migraci je Česko na chvostu žebříčku. Mezi lékaři je sotva devět procent cizinců. U zdravotních sester je situace ještě tristnější – necelá dvě procenta. Za Českem už je jen Slovensko a Polsko.

Naopak rekordmany jsou Nový Zéland a Austrálie, kde více než polovina lékařů pochází z jiné země. U sester se mezi tyto země vklínilo Švýcarsko. Migrace zdravotníků do zemí OECD přitom nabírá na síle. Od roku 2004 v nich stoupl podíl zahraničních lékařů a sester o tři pětiny.

Příčiny odchodu

„Největšími světovými ,dodavateli‘ emigrujících lékařů a zdravotních sester jsou asijské země, jako jsou Filipíny, Čína a Vietnam. Na vzestupu je ale i pohyb mezi zeměmi OECD, především z důvodu rostoucích toků uvnitř Evropy,“ uvádějí autoři zmíněné analýzy. Většina zemí OECD se také podle studie snaží posilovat počet doktorů a sester kvůli stárnutí populace. Naopak Česko má problém se stárnutím lékařů a nedostatkem sester. V tuzemsku se nedaří udržet lékaře, kteří studovali na zdejších fakultách.

Naprostou většinu migrantů k odchodu z rodné vlasti přesvědčí atraktivnější plat, lepší pracovní podmínky a propracovaný vzdělávací systém k získání a udržení další kvalifikace. To ale podle oslovených odborníků nemůže Česko nabídnout.

Podíl lékařů narozených v zahraničí přesáhl v roce 2011 22 procent. Na přelomu tisíciletí jich bylo jen 19,5 procenta. U zdravotních sester se tento podíl zvýšil z 11 na 14,5 procenta. „Podíl v zahraniční narozených lékařů a zdravotních sester je nejvyšší v zemích, jako je Austrálie, Kanada, Izrael, a v evropských zemích Lucembursku a Švýcarsku, protože tam směřují hlavní toky migrantů,“ uvádí studie o kvalifikovaných posilách.

Naprostou většinu migrantů k odchodu z rodné vlasti přesvědčí atraktivnější plat, lepší pracovní podmínky a propracovaný vzdělávací systém k získání a udržení další kvalifikace. To ale podle oslovených odborníků nemůže Česko nabídnout, přestože se potýká s nedostatkem zdravotníků.

„U nás je velmi nízké platové ohodnocení lékařů a sester. U lékařů a sester z východu, kteří by chtěli u nás pracovat, bývá někdy problém s kvalitou škol, které absolvovali, neúspěchem u zkoušek na ministerstvu zdravotnictví a se získáním oprávnění k práci,“ vysvětluje předseda České lékařské společnosti JEP Štěpán Svačina.

Podmínky přijetí

Žadatelé ze zemí mimo Evropskou unii musejí vedle diplomu, zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti a schopnosti vyjadřovat se v češtině, zvládnout i aprobační zkoušku, v níž prokážou odborné i praktické znalosti. Lékaři jsou navíc povinni absolvovat pětiměsíční stáž pod dohledem specialisty.

Žadatelé ze zemí mimo Evropskou unii musejí vedle diplomu, zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti a schopnosti vyjadřovat se v češtině, zvládnout i aprobační zkoušku, v níž prokážou odborné i praktické znalosti

„Loni se k první části zkoušky přihlásilo 285 lékařů. Rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace bylo vydáno ve 42 případech,“ upřesnila mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová. Zároveň byla licence loni udělena i 17 sestrám, jednomu zdravotnímu laborantovi a jednomu asistentovi.

Aprobační zkouška přijde na sedm tisíc korun, její první opakování stojí již deset tisíc a každé další repete pak 15 tisíc. Všichni také musejí zaplatit správní poplatek dva tisíce korun. Ani úspěšným složením zkoušky ale útrapy nekončí: cizinci mimo EU musejí také získat zaměstnaneckou kartu, která je opravňuje pobývat v Česku a vykonávat danou profesi.

Lidé, kteří vystudovali kdekoliv v EU, mají situaci značně jednodušší a aprobační zkoušku skládat nemusejí. Mezi lékaři tak loni o uznání kvalifikace žádalo 178 uchazečů, resort vyhověl 168 z nich. U zdravotního personálu jich oprávnění získalo 229.

Útěk mladých lékařů

Podle České lékařské komory (ČLK) pracuje v Česku 2,5 tisíce lékařů ze zahraničí, z nichž bezmála dva tisíce pochází ze Slovenska. Komora přitom eviduje celkem 42 tisíc aktivních členů. „Kdo by k nám šel? I Slováci jdou již raději jinam anebo se vracejí domů, kde se situace v poslední době zlepšila. Vždyť tady neudržíme ani cizince, kteří studují na českých lékařských fakultách,“ říká Michal Sojka z ČLK. Stěžejní překážkou jsou podle něj nízké platy. Ty by měly být podle něho alespoň na úrovni trojnásobku průměrné mzdy.

Česká lékařská komora uvádí, že hned po škole odchází z Česka každoročně na dvě stě absolventů, asi pětina ze všech. Do ciziny se vydávají ročně také více než tři stovky lékařů s kvalifikací.

„Hlavní je vyřešit, aby nám neutíkali mladí. Ti ale odcházejí především kvůli špatnému systému vzdělávání k atestacím,“ vysvětluje Sojka. Souhlasí s ním i profesor Svačina: „Systém atestací je v Česku v naprostém rozkladu a hrozí, že bude ještě horší. Ptáme-li se při promocích, kdo odchází do Německa, je to určitě více než desetina lékařů a v posledních letech možná i více.“ Současné postgraduální vzdělávání lékařů je totiž příliš zdlouhavé a rozdrobené na úzké specializace. Ministerstvo zdravotnictví ale nyní připravuje jeho změnu, která by měla situaci zpřehlednit.

Především doktoři, kteří žijí v pohraničí, těží z práce v německých nemocnicích – plat je západní, životní náklady tuzemské. Komora uvádí, že hned po škole odchází z Česka každoročně na dvě stě absolventů, asi pětina ze všech. Do ciziny se vydávají ročně také více než tři stovky lékařů s kvalifikací.

Podstatná bariéra

Podobná situace je i u sester, které hledají atraktivnější práci také nejčastěji v Německu, za orientální zkušeností odjíždějí do Saúdské Arábie. Naopak do Česka míří cizinek ještě mnohem méně než lékařů. „Česká republika není atraktivní pro nízké finanční ohodnocení obecně všech zdravotnických pracovníků,“ konstatuje prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.

Podle studie země OECD měly v uplynulých letech vyšší požadavky na zvládnutí jejich řeči. A právě čeština je další podstatnou bariérou pro cizince.

O počtu cizinek v roli sestřiček nemá ale přesný přehled. Nejčastěji jde o sestry ze Slovenska a z Ukrajiny. „Mám osobní zkušenosti s prací kolegyň ze Slovenska a jsou velmi dobré. Odborná příprava je srovnatelná a odpadá i jazyková bariéra,“ doplňuje Šochmanová, která působí i na pozici náměstkyně ředitele IKEM.

Podle studie země OECD měly v uplynulých letech vyšší požadavky na zvládnutí jejich řeči. A právě čeština je další podstatnou bariérou pro cizince. „Pro cizince, kteří nejsou ze slovanského prostředí, je obtížná. Obvykle se na školách učí angličtinu, němčinu nebo španělštinu. Takže pro nás zbývají buď studenti, kteří zde studovali v češtině nebo lidé z rusky mluvících zemí,“ říká Simona Rupešová, majitelka personální agentury EuroStaff.

Sama vypracovala projekt základní výuky češtiny, ale nebyl o něj moc zájem. „Agenturám se zatím moc nevyplatí investovat do náboru v zahraničí pro české nemocnice. Je to příliš pracné a nákladné, a to se úředníkům nevyplatí,“ dodává.

Projekt ministerstva zdravotnictví

Někteří zaměstnavatelé by ale o kvalifikované lékaře a sestry byť ze zahraničí stáli. Zkoušky jsou náročné, zahraničních zdravotníků proto není třeba se bát. Rupešová vedle agentury provozuje ještě privátní zubní kliniku Alfadent. Pracuje u ní zubařka z Ukrajiny. „Jsem s ní velmi spokojená a hlavně pacienti také. Je velice šikovná, má výbornou pracovní etiku a své úkoly plní pečlivě. Je to určitě cesta, jak naplnit nemocnice alespoň trošku personálem,“ míní.

Ministerstvo zdravotnictví chystá „projekt integrace cizinců do českého zdravotnictví, aby vzrostla dostupnost zdravotnických služeb“. Jeho příprava je ale zatím jen v počátku.

Například v krajské nemocnici Liberec nyní pracuje 38 lékařů ze zemí EU, 14 lékařů z dalších států. Počet sester je nižší: cizinek je celkem 15, 13 z nich z Evropy. Dalších osm cizinců zastává jiné zdravotnické profese, jako je fyzioterapeut, laborant či radiologický asistent. „Všem uchazečům, kteří projeví zájem u nás pracovat, pomáháme při vyřizování všech potřebných dokumentů. Pro usnadnění adaptace zahraničních lékařů a sester plánujeme v příštím roce také výuku českého jazyka,“ zdůrazňuje hlavní personalista nemocnice Štefan Nebus.

Ministerstvo zdravotnictví také prozradilo, že chystá „projekt integrace cizinců do českého zdravotnictví, aby vzrostla dostupnost zdravotnických služeb“. Jeho příprava je ale zatím jen v počátku, mluvčí resortu proto nemohla doplnit žádné další detaily. „Zkuste se zeptat v lednu,“ vzkázala jen.

Nevyčíslený počet

Kolik zdravotníků přesně chybí v českých nemocnicích, ale nikdo dosud nevyčíslil. „To nikdo nezjistí. To by se musely v nemocnicích dělat hloubkové kontroly, ale pak by se zavíraly,“ upozorňuje Sojka. Navíc personální vyhláška stanovuje jen minimální počty odborníků, které musí každé oddělení mít, nikoliv optimální.

Kolik zdravotníků přesně chybí v českých nemocnicích, ale nikdo dosud nevyčíslil. Z hlediska zdravotních pojišťoven ale lékaři nechybí ani v nemocnicích, ani v terénu.

Z hlediska zdravotních pojišťoven ale lékaři nechybí ani v nemocnicích, ani v terénu. „Naprosto naplňuje nařízení vlády o místní a časové dostupnosti. U praktických lékařů je dojezdová doba 35 minut, prakticky celé území ČR je pokryto zdravotními službami v dosahu do 20 minut,“ zdůrazňuje mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Pojišťovny navíc již léta finančně zvýhodňují lékaře primární péče, kteří by jinak neměli šanci se v odlehlé lokalitě uživit, ale právě kvůli zajištění dostupnosti je třeba, aby v ní ordinace byla. „O žádném regionu, ve kterém by pro klienty dlouhodobě nebyla zajištěna péče, nemůže být vůbec řeč,“ dodává Tichý.

Lékaři a sestry v OECD

  • Počet lékařů a zdravotních sester z řad migrantů stoupl v zemích OECD od roku 2004 o 60 procent.
  • Z 19,5 na 22 procent se zvýšil podíl v zahraničí narozených lékařů mezi lety 2001 a 2011.
  • Z 11 na 14,5 procenta stoupl tento podíl u zdravotních sester.
  • V roce 2011 tvořili doktoři a zdravotní sestry narození v zahraničí a pracující v zemích OECD pět procent všech zdravotníků na světě.
  • O více než 80 procent vzrostl počet lékařů a zdravotních sester emigrujících do zemí OECD ze zemí se závažným nedostatkem zdravotníků.

Procento v zahraničí narozených lékařů pracujících v 29 zemích OECD

Nový Zéland – 54,3; Austrálie – 52,8; Izrael – 49,2; Švýcarsko – 41,6; Lucembursko – 40; Velká Británie – 35,4; Kanada – 34,9; Švédsko – 30; USA – 26,4; Belgie – 25,4; Norsko – 22,7; OECD29 – 21,5; Francie – 19,5; Dánsko – 19,1; Slovinsko – 18,3; Estonsko – 18; Rakousko – 16,9; Portugalsko – 16,4; Nizozemsko – 14,6; Irsko – 14,5; Maďarsko – 13,3; Německo – 10,7; Španělsko – 10,3; Česko – 8,8; Finsko – 7,7; Řecko – 7,3; Itálie – 5; Slovensko – 3,8; Turecko – 2,9; Polsko – 2,7

Procento v zahraničí narozených zdravotních sester pracujících ve 29 zemích OECD

Nový Zéland – 35; Švýcarsko – 33,3; Austrálie – 33,2; Lucembursko – 30,8; Irsko – 26,9; Estonsko – 26; Kanada – 22,4; Velká Británie – 21,7; Belgie – 16,8; Rakousko – 14,6; USA – 14,6; Německo – 14; OECD28 – 13,7; Švédsko – 13,9; Německo – 10,3; Itálie – 9,8; Nizozemsko – 9,6; Norsko – 9; Portugalsko – 8,7; Slovinsko – 8,7; Francie – 5,9; Španělsko – 5,7; Řecko – 3,5; Turecko – 3,1; Maďarsko – 2,8; Finsko – 2,4; Česko – 1,6; Slovensko – 0,6; Polsko – 0,2

Členové České lékařské společnosti

Celkem 52 282 členů, aktivních 42 159.

Současný počet cizinců: Afghánistán 2; Arménie 1; Rakousko 4; Ázerbájdžán 3; Bulharsko 15; Bosna a Hercegovina 5; Bělorusko 25; Německo 9; Egypt 1; Estonsko 1; Gruzie 3; Maďarsko 1; Indonésie 1; Indie 1; Irák 1; Itálie 2; Kazachstán 9; Kyrgyzstán 3; Litva 1; Moldavsko 3; Makedonie 1; Malta 1; Mongolsko 1; Polsko 21; Rumunsko 6; Rusko 153; Salvador 1; Srbsko 2; Slovensko 1970; Švédsko 2; Sýrie 6; Tádžikistán 2; Ukrajina 233; Uzbekistán 13; Jemen 2; Jugoslávie 1

Zdroj: Výroční zpráva OECD za rok 2014, ministerstvo zdravotnictví

Podmínky pro neevropské žadatele o práci v českém zdravotnictví

Diplom

Zdravotní způsobilost

Bezúhonnost

Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce

Aprobační zkouška

Lékaři musejí absolvovat pětiměsíční stáž pod dohledem specialisty