Zázračný lék na karuselové podvody má před sebou ještě dlouhou cestu

Českou republikou prosazované plošné zavedení přenesené daňové povinnosti má před sebou ještě více než složitou cestu schvalování v Evropské unii. A i pokud se nakonec tento instrument prosadit podaří, nebude příliš důvodů proč jásat. Od června 2022 by totiž v EU měl začít platit nový jednotný systém DPH.

Miroslav Petr 21.1.2019
Mají se v Evropské unii harmonizovat daně? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mají se v Evropské unii harmonizovat daně? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Mají se v Evropské unii harmonizovat daně?

Zázračný lék na rozsáhlé daňové podvody, nebo nereálná komplikace a zbytečná administrativní zátěž podnikatelů? Česko má po letech přesvědčování v Evropské unii pootevřená vrátka k zavedení takzvaného plošného reverse charge, tedy přenesené daňové povinnosti, jakéhosi převráceného účtování DPH.

Daň z přidané hodnoty, z níž Česko loni vybralo přes 381 miliard korun, má v Evropské unii jednotná pravidla a lze je měnit jen se souhlasem všech členských zemí. A ukazuje se, že ministerstvem financí intenzivně prosazované opatření proti okrádání daně nepůjde tak snadno a rychle instalovat do zákonů a provozovat ho dostatečně dlouhou dobu.

Česko bojuje za tento návrh už od roku 2014, teprve až loni souhlasili ministři financí zemí EU a formálně i Evropský parlament. Jenže to zdaleka nestačí. Do finálního schválení zbývají ještě dlouhé měsíce. „Aby došlo k úplnému schválení změny směrnice o DPH, musí její znění schválit Rada EU, přičemž ta stanovisko Evropského parlamentu nemusí zohlednit,“ popisuje další nutnou proceduru Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí. Česko bude mít podle něj možnost podat žádost o zavedení plošného reverse charge poté, co bude text daňové změny publikován v Úředním věstníku EU.

Složitá cesta přes Brusel

Po podání naší žádosti ji bude posuzovat Evropská komise, která si může vyžádat doplnění či úpravu. O žádosti by měla rozhodnout do tří měsíců. Pokud Komise žádost členského státu akceptuje, musí ji ještě jednomyslně schválit Rada EU. Až pak, pokud se do této doby schvalování nezadrhne, může Česko a další země začít s prosazováním příslušných změn v daňových zákonech do národního práva – u nás tedy přes hlasování poslanců a senátorů až k podpisu prezidenta.

Pokud Komise žádost členského státu akceptuje, musí ji ještě jednomyslně schválit Rada EU. Až pak, pokud se do této doby schvalování nezadrhne, může Česko a další země začít s prosazováním příslušných změn v daňových zákonech do národního práva – u nás tedy přes hlasování poslanců a senátorů až k podpisu prezidenta.

To celé potrvá nejméně rok, ale spíš dva. Jenže problém je v tom, že od června 2022 by měl začít v EU platit nový jednotný systém DPH a země, které by nyní zavedly reverse charge, by ho měly nejpozději do té doby zase ukončit. Podnikatelé by museli změnit své účetní programy a celý způsob účtování DPH. Ale jen na poměrně krátký čas. „Položila si vláda otázku, zda se vůbec vyplatí provádět pro tak krátké období tak velké změny, kterým se budou muset podnikatelé pracně přizpůsobovat?“ ptal se už při hlasování v Evropském parlamentu europoslanec Stanislav Polčák (STAN).

Karusely za miliardy

Systém přenesení platby daně z prodávajícího na kupujícího, při kterém ale DPH platí v řetězci obchodníků až koncový odběratel a stát nevyplácí vratky, skutečně a velmi účinně eliminuje rozsáhlé podvody v řetězci nastrčených překupníků. Česko přichází kvůli těmto takzvaným karuselovým podvodům ročně o desítky miliard korun.

Ale i bez reverse charge se daří odhalovat největší podvody a zlepšovat daňové inkaso. Podle nejnovější studie Evropské komise se u nás mezera ve výběru DPH (tzv. VAT GAP), představující rozdíl mezi očekávaným a skutečným výběrem daně, snížila v roce 2016 o deset miliard na 58,5 miliardy korun, respektive ze 17 na 14 procent. Tím se Česko blíží průměru Evropské unie, který v roce 2016 činil 12,3 procenta.

Podle nejnovější studie Evropské komise se u nás mezera ve výběru DPH (tzv. VAT GAP), představující rozdíl mezi očekávaným a skutečným výběrem daně, snížila v roce 2016 o deset miliard na 58,5 miliardy korun, respektive ze 17 na 14 procent. Tím se Česko blíží průměru Evropské unie, který v roce 2016 činil 12,3 procenta.

Brusel už dnes sice umožňuje používat systém reverse charge u několika komodit, ale to problém se stále v Evropě nadprůměrně velkou daňovou „mezerou“ neřeší. „Reverse charge je efektivní, jednoduché a férové řešení,“ přesvědčoval v roce 2014 Andrej Babiš, tehdy ministr financí, kolegy ostatních členských zemí.

Efektivní řešení problémů s rozsáhlými daňovými podvody to skutečně je, ale jak se ukazuje dnes, jednoduché vůbec není. A to nejen z časového měřítka, ale i z organizačního. Nová pravidla v evropské směrnici o DPH sice umožňují reverse charge plošně napříč všemi komoditami a službami, ale jen u obchodů v hodnotě nad 17,5 tisíce eur (zhruba 450 tisíc korun). Z toho plyne, že nemalé části obchodních transakcí by se převratný systém DPH netýkal. Což je tedy příležitost pro podvodníky a na druhé straně komplikace pro účetnictví poctivých firem.

Upravit nějakým podobným způsobem systém účtování DPH považují za smysluplné zástupci podnikatelů i daňoví odborníci. Jenže jde o to, jak to udělat, aby změna poctivé podnikatele postihla co nejméně.

Byrokratická zátěž

„Omezující podmínky stanovené novelou směrnice o DPH – zejména značně vysoký limit pro možnost jeho uplatnění na konkrétní transakci, ale i časové omezení s nejistou možností prodloužení – jeho praktickou aplikovatelnost komplikují a mohou významně navýšit administrativní náročnost na straně dotčených plátců při jeho zavádění,“ říká třeba viceprezident Komory daňových poradců Petr Toman.

Obrácení systému DPH v jedné či jen v několika zemích může způsobit komplikace v přeshraničních obchodech.

Některé země, třeba Francie, dlouho odmítaly český návrh, aby si členské země EU mohly podle svého uvážení na svém území plošné reverse charge zřídit. Obrácení systému DPH v jedné či jen v několika zemích může způsobit komplikace v přeshraničních obchodech.

A pravdou také je, že v Česku už fungují jiná opatření, například pro podnikatele povinné kontrolní hlášení všech odeslaných a přijatých faktur, která umožňují velkou část podvodů odhalovat.

Co je reverse chargé?

  • Takzvané přenesení daňové povinnosti znamená, že daň z přidané hodnoty (DPH) musí přiznat a odvést příjemce (odběratel), nikoliv plátce (dodavatel) zboží nebo služeb. Například v případě obchodů s benzinem by to byla čerpací stanice.

  • Opatření je namířeno proti takzvaným karuselovým podvodům, kdy dodavatel daň přizná, ale z vykonstruovaných důvodů zkrachuje a nezaplatí. Stát tratí na tom, že mezitím už daň vrátil odběrateli na základě uplatněného nároku na odpočet.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.