Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Zatajeno i Járu Cimrmanovi: Bude se v Česku těžit břidlicový plyn?

Jedna či dvě miliardy kubických metrů ročně sice ČR od dovozu neochrání, ale v případě nějaké hry s plynovými kohoutky jí to umožní přežít.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
MH

Martin Hájek1

22. 1. 2012 19:58
Původ plynu
Pane Ludvíku,myslím, že o fyzickém původu zemního plynu, který "hučí v plynovém kotli" v ČR celkem není pochyb, je z 99 % z Ruska, respektive zemí bývalého Sovětského svazu, zbytek je domácí těžba. Ani v době plynové krize do ČR fyzicky žádný Norský plyn nedotekl, ostatně by to nebylo ani možné, protože má podstatně jiné složení než téměř čistý metan, na který jsme zvyklí. Ve skutečnosti šlo i v tomto případě o obchodní swapy a do ČR fyzicky tekl ruský plyn přes Polsko. Vzhledem k příměsím a stopovým prvkům např. v Norském plynu to není problém ověřit i fyzikálně-chemicky. Na rozdíl od elektronů si totiž příroda svůj plyn "značkuje". Takzvaná liberalizace obchodu s plynem se snaží informaci o skutečném původu plynu rozmělnit, což plynovému průmyslu víceméně vyhovuje. Marketingově totiž na neznalé spotřebitele působí výborně, pokud jsou statistickým úřadem informováni, že plyn dovážíme převážně z EU (což je samozřejmě fyzicky úplný nesmysl, ale obchodně to tak klidně může být). Je paradoxní, že každý spotřebitel je povinně informován, odkud pochází brambory, petržel nebo krůta, kterou si kupuje, ale vůbec není potřeba, aby věděl, odkud pochází plyn, co mu hučí v kotli. Podobně jako ve finančním systému tak vzniká obrovské systémové riziko, protože v krizové situaci nikdo nebude vědět, jaký vlastně plyn nebude k dispozici a co to pro něj konkrétně znamená. A nebudou to vědět ani státy ani plynárenské dispečinky, takže zvládání takového průšvihu bude pak dost obtížné. Co se týče oblíbeného evergreenu přístupu k LNG terminálům, tak to je hudba dost vzdálené budoucnosti. Zatím staví pouze Poláci terminál u Štětína a z něj by toho do ČR v krizové situaci zavření ruských kohoutů věru moc nedoteklo. Terminál u Jadranu je zatím spíše zbožné přání, o kapacitním propojení na ČR ani nemluvě. Z čistě ekonomicko-energetického hlediska by bylo samozřejmě pěkné, kdybychom si mohli plyn těžit sami, o tom není žádného sporu. Na druhou stranu je potřeba vidět, že vliv na životní prostředí a rizika těžby nekonvenčního plynu rozhodně nejsou nulová. Pak je potřeba srovnávat alternativy, jak se přijatelného omezení závislosti na dovozu dopracovat. Je zřejmé, že těžba nekonvečního plynu je pouze jednou z těchto alternativ a zatím ani přesně nevíme, jestli vůbec reálně existuje. S přáním klidné neděle Martin Hájek
0 0
možnosti
MH

Martin Hájek1

22. 1. 2012 19:30
Otázka
Otázka je, jak dlouho ten boom shale gasu při aktuálních cenách plynu v USA může trvat. Víte o nějakém těžaři, který má za této situace pokryté náklady a vydělává? Životnost vrtů je poměrně krátká a za této situace těžko někdo investuje, takže za pár let klesne nabídka a vzroste poptávka nově budovaných plynových elektráren a chudáci terminálníci aby to zas obraceli :-). Co se týče Polských ambicí - uvidíme. Každopádně i případný Polský export by směřoval hlavně do Německa, protože propojení ČR s Polskem je a ještě dlouho zůstane poměrně mizivé. Pokud Němci dokonají uzavření jaderek tak budou z hlediska plynu černou dírou Evropy a Polský export bude jen kapkou v moři.
0 0
možnosti
M

Murdoch

23. 1. 2012 11:53
Tak sice už zabíháme do
Tak sice už zabíháme do detailů, ale na otázku odpovím:-) Tzv. break-even price je u každého nekonvenčního naleziště jiná - závisí mimo jiné na podílu tzv. liquids ( propan, butan, pentan), neb barel těchto uhlovodíků je hodnocen lépe než barel ropy, za druhé záleží na dostupnosti infrastruktury, hloubce těžby a ceně a dostupnosti frac crew v místě a čase:-) Eagleford a Piceance basin jsou profitabilní i při cenách kolem 3 dolary/mmbtu, jiné jako třeba Marcellus, či Barnett už zajisté ne, ovšem zde je nutno poznamenat, že většina větších těžarů využívají hedging a mají tudíž zafixovanou cenu na nějakých 5-6 dolarů/mmbtu na rok či 2 dopředu. Obchodovat za spotové ceny musí obchodovat jen malí těžaři a těžit pod hranicí profitability musí jen ti, kterým hrozí riziko expirace pronájmu půdy v bonitní oblasti. Za druhé, není pravda, že životnost vrtů je poměrně krátká, akorát je zde - stejně jako u nekonvenční těžby ropy vysoký peak IP (initial production), který poměrně rychle parabolicky klesá, ovšem cca od půl roku po IP už zůstává dlouhodobě stabilní (myšleno roky, ne týdny či měsíce). Co se cenového vývoje týče, těžko si představit, že by se v Severní Americe v jedno-dvouročním horizontu nat gas dostal na cenu srovnatelnou s Evropou či Asií. Switching na plynové elektrárny probíhá, stejně tak switching těžařů ze zaměření zemní nat gas na crude oil, nebo alespoň liquid rich nat gas, ovšem i při ropě se většinou vytěží nemalý podíl plynu jako vedlejší produkt, takže zásoby jsou stále o 7-12% nad pětiletým průměrem. A to přesto, že podíl plynových elektráren vzrostl za poslední 3-4 roky o robustních 7% a podíl nat gas rigs se na konci minulého roku klesl na hranici 800 - nejméně snad za posledních deset let!    Polsko - uvidíme, koneckonců není jedinou nadějnou zemí pro nekonvenční těžbu. Strach Gazpromu je markantní, takže vliv na cenu by byl asi více než hmatatelný:-) 
0 0
možnosti
Foto
Trochu odpovědí
Tak jsem se začetl do hojné diskuse, která v řadě případů žije svým vlastním životem. Tož aspoň pár poznámek od autora:1. Mýlíte se v tom, že se jedná o PR článek. Opravdu tomu tak není a námět mi byl zadán bez jakýchkoliv pokynů redakcí České pozice.2. Možnost vlastní těžby - byť i v omezeém rozsahu - je skutečně bezpečnostním přínosem. Jen tak mimochodem: pocítil kdokoliv z vás omezení dodávky plynu pro svoji potřebu počátkem roku 2009, tedy v době té největší plynové krize? Myslím že nikdo, neboť se nás díky propojení se sousedními státy (Německem) vůbec nedotkla. Přesto se stala velmi vítanou argumentací proti plynu. Pokud budeme sami disponovat - byť i omezenými - zdroji plynu, bude jistota opravdu vyšší.3. Opravdu nelze srovnávat těžbu břidlicového plynu s těžbou uranu pomocí kyseliny sírové. Tato těžba nás stála - a po řadu let ještě bude stát - miliardy korun, nežli se podaří ložisko u Stráže pod Ralskem sanovat. Zde by opravdu hrozila kontaminace podzemích vod, a to ve velmi plošném rozsahu. To se těžby břidlicového plynu opravdu netýká.4. Plynonosné břidlice se nacházejí velmi hluboko pod zemí, tedy ještě pod úrovní pískovcových vrstev (tedy mnohem hlouběji, než jsou standardní ložiska ropy a plynu než je úroveň pozdemních vod). 5. Připojuji se též k doporučení navštívit Wikipedii.com a pročíst si vše, co je tam obsaženo pod heslem "shale gas". Naleznete tam také výsledky testů amerických úřadů při sledování velmi rozsáhle těžby břidlicového plynu. Vše dobré Vám všem přeje Ing. Vraislav Ludvík 
0 0
možnosti
JJ

J96i63b 71J74i91b

21. 1. 2012 11:37
re: Trochu odpovědí
Ad1) Vzhledem k tomu, že nedisponuji žádnými nadstandardními informacemi, tak nemohu rezolutně tvrdit je to tak nebo onak. Mohu jen soudit na základě výsledné podoby článku a vyřknout jen dojem, jakým článek působí.Také proto jsem v závěru uvedl: „Nic ve zlém pane Ludvíku, ale tenhle článek se Vám podle mne moc nepoved. Minimálně je z toho článku cítit myšlení energetika ze staré školy.“ Bylo tím míněno to, že v tom nemusí být zlý úmysl a výsledná podoba článku může být jen v důsledku řekněme dlouhodobě zažitého způsobu uvažování energetika s  letitou praxí v energetice, jejíž koncept pochází z poloviny minulého století. (Není myšleno nikterak urážlivě.) Ad2) Tvrdíte-li „Možnost vlastní těžby - byť i v omezeném rozsahu - je skutečně bezpečnostním přínosem.“ Pak by bylo na místě také uvést jak velkým? Kolik % spotřeby v čase zimní energetické špičky při současné spotřebě by pokryl tento zdroj a kolik by to představovalo těžebních míst? Co se týče argumentu, jak mnoho jsme pocítili plynovou krizi z počátku roku 2009 a nakolik jsme dnes připraveni na obdobnou situaci, jsem myslím celkem jasně uvedl:„Řekl bych, že v případě plynové krize srovnatelné s tou poslední Urajinsko-Ruskou, při stejné spotřebě, jakou máme nyní v období zimních špiček, by produkce těchto zdrojů stejně nic neřešila. Narozdíl od budovaných a od té doby již vybudovaných plynových trubek či zásobníků.“Takže jste podstatě jen zopakoval můj argument a tím de facto potvrdil. Že z hlediska řešení podobných situací by případná těžba břidlicového plynu na našem území měla jen marginální přínos. Ad3) Podobná tvrzení jako bych už někdy slyšel…Mimochoddem: Jak je to v případě puklin-geologických zlomů? Nemůže procesní kapalina a s ní i plyn uvolněný hydraulickým štěpením těmito puklinami unikat do okolních vrstev a následně kontaminovat spodní vody???Nenastalo něco podobného s největší pravděpodobností již v některých těžebních oblastech v USA? Kdy kontaminovaná voda obsahující procesní chemikálie a metan mohla těžko vzniknout jiným způsobem. Přestože těžební společnosti argumentují tím, že není prokázáno, že by problémy vznikly v důsledku těžby, ačkoli před těžbou se v postižených oblastech nevyskytovaly!? Ad4, 5) viz ad 3) + Nepřiznává i takový plynárenský expert jakým je Oldřich Petržilka, že „ekologické dopady těžby břidlicového plynu nejsou spolehlivě dořešeny“??? Doplním ještě pár otázek:Nabízí těžba břidlicového plynu v dlouhodobém horizontu řešení energetické potřeby našeho státu a nebo jej jen oddaluje? (Bez ohledu na ekologické zátěže tohoto způsobu dobývání.)Existují i jiné koncepční řešení jak zajistit energetickou bezpečnost tohoto státu? Pokud ano, které to jsou? Jaké mají klady a zápory? Jsou realizovatelné s dnešními vědeckými poznatky? Jaké by byly jejich náklady, finanční, bezpečnostní případně ekologické či jiné? Vše dobré i Vám. --------------------------------------------------------------------------------------------Opět pro redakci: Nestálo by za zvážení v případě odborných témat před zveřejněním článku poskytnout jej k recenzi jinému specialistovi a tuto recenzi pod článkem zveřejnit? 
0 0
možnosti
JJ

J81i67b 57J57i78b

19. 1. 2012 21:50
Poměrně slušné PR
Myslím, že za takovýto PR- článek by se nemusela stydět ani PR agentura AMI communications. Čtivé, působivé a dostatečně tendenční. Vezmu to odzadu: „…v případě nějaké divné hry s plynovými kohouty nám to třeba umožní přežít.“Řekl bych, že v případě plynové krize srovnatelné s tou poslední Urajinsko-Ruskou, při stejné spotřebě, jakou máme nyní v období zimních špiček, by produkce těchto zdrojů stejně nic neřešila. Narozdíl od budovaných a od té doby již vybudovaných plynových trubek či zásobníků. „Pokud by se však podařilo těžbu plynu z břidlic zahájit, přineslo by to jak České republice, tak obyvatelům v oblastech těžby mnoho výhod. Tou největší je nižší závislost na dovozu plynu.“Závislosti na dovozu plynu se lze nejsnáze zbavit tím, že jej prostě nepotřebujete. Vzhledem k tomu, že největší položkou spotřeby energie u nás je vytápění budov, tak nejsnazší cestou jsou úspory právě zde. Při kvalitním zateplení budov lze snížit spotřebu na vytápění a to řádově. V kombinaci s rekuperací dokonce až na jednu desetinu! Nemluvě o tom, jaké máme výhody jako občané z exportu podobné komodity jakou je elektrická energie? Jsouc sice jedním z největších exportérů EE v Evropě máme jedny z nejvyšších cen! „Potíž však spočívá v tom, že přírodní produkce metanu v důsledku koncových produktů metabolismu nejen zvířat, ale i lidí – nehledě na skládkové plyny či metan unikající z bažin – je nesrovnatelně vyšší, než by mohl být jakkoli velký náhodný únik při těžbě – a to nejen břidlicového plynu. V tomto případě je přiléhavé přirovnání ke kapce v moři.“No, nebylo by z energetického hlediska místo drancování zásob, které pod zem uložila matička země za miliony let mnohem efektivnější zachytit onen metan vznikající v důsledku metabolismu zvířat a lidí? Přijde Vám efektivní vynakládat značné množství energie na dobývání metanu z břidlic z kilometrových hloubek, když vám na každé skládce, čističce odpadních vod, na každém hnojišti uniká mezi prsty obrovské množství tohoto energeticky cenného plynu?Nemluvě o dalších pozitivních aspektech takovéhoto řešení, jako je finanční zefektivnění produkce masa (ČR dováží nejvíce masa shodou okolností ze zemí, které se vydávají cestou jímání metanu v zemědělství-samozřejmě, že v tom hrají svou roli také zemědělské dotace, to nepopírám), snížení zápachu z kejdy, kalů ČOV… Přičemž to, že jste „taktně“ zatajil používání chemikálií v procesní kapalině u tohoto způsobu dobývání metanu, které podporují rozrušování horniny jako je BENZEN či TOLUEN stejně jako zamlčení toho, že 30-50% této „neškodné“ voděnky se nepodaří odčerpat zpět, však hovoří za vše. Nic ve zlém pane Ludvíku, ale tenhle článek se Vám podle mne moc nepoved. Minimálně je z toho článku cítit myšlení energetika ze staré školy.---------------------------------------------------------------------------------------------Pro redakci: Možná že by nebylo od věci v rámci názorové pestrosti oslovit v energetických tématech také někoho z tzv. „nové školy“. Třeba by pan Klos mohl poradit.  
0 0
možnosti
M

Murdoch

19. 1. 2012 20:19
Samozřejmě máte pravdu, že
Samozřejmě máte pravdu, že přesné složení nedávají k dispozici - v plně konkurenčním prostředí to snad ani nejde, jeden operátor nějaké složení inovativně vymyslí a dá ho jen tak konkurenčním operátorům v bázi k dispozici? Tzv. "přitvrdit" mohou a těžaři samozřejmě experimentují nejen se složením frakovací tekutiny pro různý typ hornin, ale i počtem fraků, různým tlakem kapaliny atd. Je to hotová alchymie, protože pokud je např. v podloží uložena nějaká vodní sloj a frakování se přepískne, ropa z oné hydrocarbon bearing pay zone jim prostě uteče do vody a je po ptákách.  Podstatné je to, že kontaminaci dochází ne průsakem, ale špatným "cementováním" ve vertikální části věže.   
0 0
možnosti
MH

Martin Hájek1

20. 1. 2012 8:29
Ještě pár detailů
Další věc je, že ty chemikálie musíte dopravit na místo, někde je skladovat a to nemluvím o tom, co vyčerpáte s použitou frakovací kapalinou z podzemí, tam může být taky všelicos. Příležitostí pro průšvih poměrně hodně, navíc v situaci, kdy si "hrajete" s výbušným metanem. A je tu ještě jedna věc, ten uran se chemicky těžil v relativně malé hloubce a dalo se s tím později něco dělat...
0 0
možnosti
M

Murdoch

19. 1. 2012 19:29
Pane Hájku, frakovací
duplicita
0 0
možnosti
MH

Martin Hájek1

19. 1. 2012 19:40
To já vůbec nepopírám
Frakovací kapalina je v podstatě cokoliv, co rozruší horninu, je to obrovská alchymie a autoři frakovacích směsí často odmítají odhalit jejich složení s odkazem na obchodní tajemství. Navíc v jednom vrtu se jich používají desítky a operativně se mění podle toho, jaké jsou výsledky. Takže to, že se dá frakovací kapalina jeden den pít neznamená, že druhý den se trochu "nepřitvrdí". Ostatně i vy vyvracíte poněkud "zjednodušené" tvrzení pana Ludvíka, že frakovací kapalina je voda se solí.
0 0
možnosti
M

Murdoch

19. 1. 2012 19:28
Pane Hájku, frakovací
Pane Hájku, frakovací kapaliny se používají různé... Ve Spojených státech už to vedlo k tomu, že minulý rok jeden CEO - už si nepamatuji, jestli to byl šéf EOGu, nebo Cheakespeeku demonstrativně pil frakovací kapalinu na veřejném slyšení kvůli protestům obyvatelstva v Marcellus shale basin v Pensylvánii:-)
0 0
možnosti
MH

Martin Hájek1

19. 1. 2012 19:26
Obavy jsou na místě
Pane Ludvíku,pojďme se vsadit, že tuhle "polívčičku" byste si nedal. Obsahem frakovacích kapalin totiž rozhodně není jen voda a sůl, jak tvrdíte. Zpráva Sněmovny reprezantantů USA z dubna 2011 hovoří o 750 chemikáliích a dalších komponentech použitých ve 2500 frakovacích kapalinách. Kromě Vámi zmiňované soli a kyseliny citrónové se ve 342 případech jednalo o metanol, isopropyl alcohol - 274 produktů, 2-butoxyethanol - 126 produktů a ethylen glykol - 119 produktů. Ale i kyselina chlorovodíková, toluen nebo i extrémně toxický benzen nebo olovo. 29 látek nelezených v 650 produktech bylo buď karcinogenních nebo jinak zdravotně závadných. Mám pokračovat?Pro zvídavé a angličtinou vládnoucí:http://en.wikipedia.org/wiki/Hydraulic_fracturing#cite_note-house1-23 Zcela zjevně nepravdivé je i Vaše tvrzení, že frakovací kapalina v hornině nezůstává. Samozřejmě je snaha kapalinu odčerpat zpět, ale velká část jí zůstane pod zemí, kde její další pohyb není zdaleka předvídatelný. Proces migrace chemikálií může trvat desetiletí, takže to, že se v USA zatím nic nenaměřilo nemusí být vůbec směrodatné, navíc geologická skladba se liší místo od místa. V České republice máme velmi bohaté zkušenosti se vháněním chemikálií (v tomto případě kyseliny sírové, zdraví neškodné) pod tlakem do podzemí při těžbě uranu u Ralska. Tenkrát byl naším vzorem Sovětský svaz a tamní "osvědčené" postupy těžby. Po desítkách let a miliardách utracených za sanaci tohoto experimentu jsme už snad trochu chytřejší. P.S. Zajímalo by mě, co říká Vašemu článku kolega Klos. Ve srovnání s tímhle je nějaký Frenštát úplná selanka.
0 0
možnosti
K

Kornout

19. 1. 2012 15:11
Mohl by jste pane autore
Mohl by jste pane autore uvést zdroj podle kterého je technologie těžby naprosto bezpečná? Nejsem expert, ale třeba podle filmu gasland došlo v USA ke kontaminaci spodních vod sajrajty většímy než je obyčejná sůl. Pro českou energetiku je klíčový rozvoj jaderných zdrojů.
0 0
možnosti
M

Murdoch

19. 1. 2012 20:03
Ke kontaminacím může dojít -
Ke kontaminacím může dojít - a určitě i docházelo - kvůli špatnému cementování ve vertikální části věže. Horizontální části věže se totiž nacházejí v hloubce řádově 1000-4000 metrů pod povrchem:-) 
0 0
možnosti
P

Pepan25

19. 1. 2012 12:01
Aternativní zdroje plynu x alternativní zdroje ropy
Domnívám se, že odpor vzniká proto, že i v tuzemských končinách je již jakési povědomí o altrntivních zdrojích ROPY (dehtové písky, ropné BŘIDLICE). Ty se těží v povrchových dolech s poměrně brutálními dopady na životní prostředíhttp://en.wikipedia.org/wiki/Environmental_impact_of_the_oil_shale_industryTakže při slově břidlice může být představa o kutání tun kamení a jeho následné přeměně na něco ....O břidlicovém plynu toho v tuzemsku moc známo není, ani článek na Wiki http://en.wikipedia.org/wiki/Shale_gasještě nemá svůj ekvivalent ....  Trochu mě zarazila informace tady: http://www.wikina.cz/a/B%C5%99idlicov%C3%BD_plyn "Do podloží se vhání pod tlakem chemikálie (benzen, toluen, voda), čímž se plyn uvolňuje. " To mlůže být druhý (a asi větší) důvod dotčených lidí ...
0 0
možnosti
M

Murdoch

19. 1. 2012 19:59
Těžba kerogenu v oil sands
Těžba kerogenu v oil sands (ropné písky) nebo oil shale tzv. metodou in situ, tzn. jakéhosi nedozráleho předstupně ropy s následnou upravou v příslušné rafinérii, je určitě mazec. Počítám, že něco obdobně "ušlechtilého", jako je těžba uranu. Jinak pokud si to správně pamatuju, tak Amíci rozeznávají oil shale, což je onen kerogen a shale oil, což je skutečná "uzrálá" ropa, akorát uložená v malých porozních horninách, např. v břidlici. Možná jsem ty termíny přehodil, za to neručím:-) Každopádně snad přesnější pro onu uzrálou ropu je tight oil a získává se nekonvečním ( unconventional horizontal drilling) způsobem těžby s následným hydrofrakturováním, zkráceně fracing, tj. pod tlakem se v různém počtu cyklů nacpe frakovací kapalina do horizontální části věže, aby malé praskliny popraskaly a uvolnily v nich uvězněnou ropu. Ve skutečnosti Amíci nejdřív otestovali tento model těžby u nekonvečního plynu a poté ho přenesli na těžbu ropy. Těžařské korporace se vrací do oblastí, které již byly kdysi těženy konvečně a znovu je vytěžují nekonvenčně - Eagleford, Permian Woolfcamp basin etc.
0 0
možnosti