Západ využívá i válečnou minulost, aby dal Kremlu za vyučenou

V zostřující se konfrontaci Ruska se Západem se stává rukojmím i minulost. Evropa si letos připomíná 70 let od vítězství nad nacistickým Německem, ale částečně s vyloučením Ruska, jež se na něm podílelo. Malicherné a nezdvořilé gesto zvětšuje propast mezi oběma póly eurasijského prostoru.

Gábor Stier 20.1.2015
Válka, ilustrace Richard Cortés | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Válka, ilustrace Richard Cortés | foto: ilustrace Richard Cortés, Česká pozice
Válka, ilustrace Richard Cortés | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ještě loni v létě se Rusku a Západu podařilo povznést nad současné spory a navzdory odtržení Krymu a bojům, které už v té době zuřily na východě Ukrajiny, si bývalí váleční spojenci i poražení společně připomněli 70. výročí vylodění v Normandii.

Francouzského prezidenta Françoise Hollanda ani nenapadlo, že by na vzpomínkovou akci nepozval Vladimira Putina, a ruský prezident ani ve snu nepomyslel, že by svou neúčastí urazil někdejší spojence své země. Setkání naopak poskytlo i příležitost k projednání současných problémů.

Izolace Ruska

Jenže od té doby se svět posunul. Západní Evropa překonala svou počáteční nejistotu a z plných sil se snaží Rusko izolovat. Toto rozhodnutí jí pak nebrání ani v tom, aby se vzdala dosud jednotného stanoviska odsuzujícího nacismus. V mnohých vzbudilo nelibost již to, že Západ, tak citlivý na své hodnoty, na základě principu účel světí prostředky, velkoryse přehlédl rozmach extremistických sil na Ukrajině.

Západní Evropa překonala svou počáteční nejistotu a z plných sil se snaží Rusko izolovat

Tento dvojznačný postoj dodal kyjevské elitě natolik odvahu, že se bývalý šedý bankéř, premiér Arsenij Jaceňuk, pokusil přepsat dokonce historii druhé světové války. K úžasu mnohých prohlásil, že Sovětský svaz svého času napadl Ukrajinu a Německo. To by snad bylo možné přičíst nenávisti způsobené válečnou vřavou, podivnější však je, že Berlín ponechal toto drsné prohlášení ve znamení úcty ke svobodě slova bez odezvy.

Od té doby je situace čím dál jasnější, a jak se ukazuje, Západ využívá i minulost, aby dal Kremlu za vyučenou. Odmítnutím společných oslav jednoho z ideologických základů Putinova režimu, který tvoří jeho živnou půdu – před 70 lety dobytého vítězství –, veřejně demonstruje vyloučení Ruska.

Zneuctění památky obětí

Nelze si nevšimnout, že západní představitelé chtějí dát Putinovi v otázce, která má z hlediska Kremlu největší symbolický význam, na srozuměnou, že je sám a izolovaný. Jako by je nezajímalo, že tím poníží nejen ruského prezidenta, ale i všechen ruský lid a chtě nechtě zneuctí také památku obětí.

Západní představitele jako by nezajímalo, že poníží nejen ruského prezidenta Putina, ale i všechen ruský lid a chtě nechtě také zneuctí památku obětí

Jak jinak si lze vysvětlit, že na vzpomínkovou akci u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi, která se bude konat koncem měsíce, nebyl pozván ruský prezident? Varšava, která je ostatně čím dál agresivnější a ambicióznější, si to však netroufla udělat přímo, a tak pomocí chytré, ale průhledné kličky zaslala pouze nótu, že se akce bude konat.

Ještě předtím však tento svůj drsný krok zcela jistě konzultovala se svými evropskými partnery. Putin tudíž v Osvětimi osvobozené Rudou armádou nebude, zároveň však není vyloučeno, že přijme pozvání českého prezidenta Miloše Zemana, jenž má pro ruské kroky větší porozumění, na vzpomínkovou akci, která se bude konat současně s tou polskou.

Válka a mír

Hra okolo oslav 70. výročí konce druhé světové války tím však nekončí a vrcholu bezpochyby dosáhne letos v květnu. Před deseti lety se oslav 60. výročí zúčastnili mimo jiné vedoucí představitelé USA, Francie, Japonska, Číny i Německa, což lze letos 9. května očekávat jen stěží. Již před měsícem odmítli pozvání prezidenti USA a Litvy, zatímco ostatní západní představitelé prozatím mlčí.

Akce k 70. výročí ukončení druhé světové války by mohla být skutečně památnou, pokud by nepojednávala o válce, ale o míru

Navzdory tomu je předem zaručena pozornost médií, neboť pozvání přijal severokorejský vůdce Kim Čong-un, přičemž půjde o jeho první zahraniční cestu od chvíle, kdy je v čele své země.

Akce podobného významu by však mohla být skutečně památnou, pokud by v duchu loňských oslav v Normandii nebyla ani letos pokusem o konfrontaci, nýbrž o sbližování a v souladu s připomenutím 70 let starých událostí nepojednávala o válce, ale o míru.

J. Štrobl Re: Minulost Ruska Tady máte ty... 22:38 31.1.2015

Počet příspěvků: 46, poslední 1.2.2015 10:50 Zobrazuji posledních 46 příspěvků.