Zamýšlené financování Národní investiční plán významně nenaplní

Fond národního rozvoje ČR, jejž ohlásil premiér Andrej Babiš, by měl být jedním ze zdrojů financování Národního investičního plánu ČR. Kapitál do tohoto fondu by měl být z dobrovolného odvodu z dividend českých bank, investorem tedy i jejich akcionáři. Každá koruna je dobrá, ale toto financování sporné.

Má investice do energetických zdrojů dělat stát? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Má investice do energetických zdrojů dělat stát? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Má investice do energetických zdrojů dělat stát?

Na konci prvního týdne května ohlásil premiér Andrej Babiš plán na vytvoření Fondu národního rozvoje ČR. Z velmi fragmentovaných informací vyplývá, že fond by měl sloužit jako jeden ze zdrojů financování Národního investičního plánu ČR na následující léta. Babiš plán zatím oficiálně nepředložil, ale uvádí, že celkový objem investic by měl dosáhnout 3,5 bilionu korun, tedy 3500 miliard.

Objem všech výdajů státního rozpočtu – investičních i provozních – na rok 2019 se plánuje zhruba ve výši 1500 miliard korun. Státní dluh České republiky je přibližně 1600 miliard korun. Národní investiční plán má tedy více než dvojnásobný objem letošních výdajů státního rozpočtu a podobný je i poměr ke státnímu dluhu.

Obdoba fondu soukromého kapitálu

Zdrojem kapitálu tohoto fondu by měl být dobrovolný odvod z dividend českých bank ve výši deset až dvacet procent. Investorem do fondu by tedy měli být akcionáři českých bank, a nejen ti hlavní, jako je Erste nebo KBC, ale i všichni, takže třeba ti občané, kteří si na burze zakoupili akcie Komerční banky či Monety. Výše dividend, které české banky každý rok vyplácejí svým akcionářům, se časem mění. Za rok 2018 bude jejich výše rekordní a lze odhadnout na 45 miliard korun.

Zdá se, že Babišovým cílem je vytvořit jakousi obdobu fondu soukromého kapitálu, do kterého by pravděpodobně přispíval i stát a který by měl stanovený investiční horizont, předpokládanou výnosnost a řadu dalších kritérií. Protože příspěvky by měly být dobrovolné, nelze očekávat, že by výnosnost fondu měla být nulová, protože pak by šlo spíše o dar.

Andrej Babiš se podle svých slov s představiteli českých bank sešel a základní obrysy plánu představil. Dá se předpokládat, že zástupci bank ho zdvořile vyslechli a vzali si čas ke konzultacím. Pokud popustíme trochu uzdu fantazii, zdá se, že Babišovým cílem je vytvořit jakousi obdobu fondu soukromého kapitálu, do kterého by pravděpodobně přispíval i stát a který by měl stanovený investiční horizont, předpokládanou výnosnost a řadu dalších kritérií. Protože příspěvky by měly být dobrovolné, nelze očekávat, že by výnosnost fondu měla být nulová, protože pak by šlo spíše o dar.

Očekávaná výnosnost fondů soukromého kapitálu je okolo 20 procent za rok. Běžný investiční horizont, tedy doba, na kterou je fond zakládán a za niž by svým investorům měl vyplatit investovaný kapitál včetně zhodnocení, je pět let. S určitou mírou přibližnosti by tedy šlo o obdobu projektů, které známe jako PPP, tedy společné investice státního a soukromé sféry. Pokud by se podařilo do fondu získat desetiprocentní příspěvek z bankovních dividend, mohlo by tam za rok na kapitálu natéct 4,5 miliardy korun, pokud by šlo o 20procentní příspěvek, byla by jeho výše devět miliard.

Výhoda

Fondy takového typu využívají ve značném množství úvěr, aby znásobily svou finanční sílu. V extrémním případě by to mohlo činit až 80 procent a celková investiční síla fondu by činila přibližně 23 miliard korun při desetiprocentním odvodu z dividend a 45 miliard při 20procentním odvodu. Vztaženo na udávanou investiční náročnost Národního investičního plánu to tedy pokrývá přibližně jedno procento investic. Každá koruna je dobrá, ale takový zdroj financování asi Národní investiční plán významně nenaplní.

Je zřejmé, že standardní zhodnocení investic do podobných fondů soukromého kapitálu by bylo výrazně vyšší, než pokud si stát půjčí na finančních trzích. Výhodou by snad mohlo být, že stát by investice za určitých okolností nemusel vykazovat jako zadlužení.

Další věcí je výhodnost takového financování pro stát. Pokud předpokládáme dobrovolný příspěvek bank, bude nutné, aby stát či obce investici včetně zhodnocení po čase vrátily. Je zřejmé, že zmíněné standardní zhodnocení investic do podobných fondů soukromého kapitálu by bylo výrazně vyšší, než pokud si stát půjčí na finančních trzích. Výhodou by snad mohlo být, že stát by investice za určitých okolností nemusel vykazovat jako zadlužení.

Počet příspěvků: 1, poslední 22.5.2019 01:57 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.