Zákon o převaděčství neodpovídá dnešku. Je třeba zpřísnit tresty

Téma zpřísňování sankcí pro pašeráky lidí nakousl premiér Andrej Babiš (ANO) v jednom z pořadů na TV Barrandov. Sociální demokraté i komunisté, kteří menšinové vládě pomohli k důvěře, souhlasí, ačkoli Česká republika není zemí, která převaděčským tlupám čelí ve velkém. Zpřísnění postihů také od počátku migrační krize navrhuje ODS.

Fronty na úřadech cizinecké policie | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Fronty na úřadech cizinecké policie | foto: Lidové noviny
Fronty na úřadech cizinecké policie

Před třemi lety sjel řidič dodávky na Ústecku do příkopu a vrazil do kandelábru. Kvůli jeho chybě se přišlo na to, že v nákladovém prostoru pašoval 21 Afghánců. Na šoféra i organizátora převaděčství dopadla sazba dva až osm let vězení. Státní zastupitelství v Lounech, do jehož gesce případ patří, ale varovalo, že trestní hranice je příliš mírná, než aby od pašování lidí odrazovala – zisky jsou vysoké. To se brzy může změnit.

Téma zpřísňování sankcí nakousl premiér Andrej Babiš (ANO) v jednom z pořadů na TV Barrandov. „Zákon o převaděčství neodpovídá dnešní době. Jsou tam maximálně dva roky základní sazby,“ uvedl s tím, že paragrafy se musí změnit. Sociální demokraté i komunisté, kteří menšinové vládě pomohli k důvěře, souhlasí, ačkoli Česko není zemí, která převaděčským tlupám čelí ve velkém. Jde ale o symbolické gesto nulové tolerance.

Lukrativní nelegální byznys

„Zpřísnění trestu bych podpořil z preventivních důvodů. Považuji za správné vyslat jasný signál, že jsme jako stát připraveni nelegální migraci přes naše území tvrdě postihovat,“ řekl LN předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka. Zpřísnění postihů navrhuje od počátku migrační krize i ODS. Předseda KSČM Vojtěch Filip, stejně jako Chvojka vzděláním právník, rovněž podporuje zpřísňování trestního zákoníku v paragrafech, které se týkají organizování a pomáhání s nezákonným překročením státních hranic. „Jsem přesvědčen, že současná výše trestu nemá žádný odstrašující účinek,“ řekl LN Filip.

V porovnání s příjmy, které pašeráckým gangům převaděčství generuje, ale pár let za mřížemi podle žalobců i politiků málokoho přiměje, aby zanechal lukrativního nelegálního byznysu. Podle zatím posledních čísel Europolu si pašeráci, kteří vydělávají na touze nelegálních migrantů dostat se do útrob starého kontinentu, přišli v roce 2015 úhrnem na zhruba 120 až 150 miliard korun.

V tom se shodne s tím, co do své loňské výroční zprávy vtělilo Nejvyšší státní zastupitelství. Jelikož nápad konvenuje i občanským demokratům, kteří se zpřísněním přišli jako první už před třemi lety, hlasů na změnu zákona je ve sněmovně pohodlný dostatek. Základní sazba za převaděčství je dva roky a možný trest se stupňuje podle přitěžujících okolností. Těmi je třeba, když si převaděč nechá za své služby zaplatit, pracuje v rámci organizované skupiny nebo pašované lidi při převozu zraní či dokonce zabije. Nejvyšší zákonná mez činí dvanáct let.

V porovnání s příjmy, které pašeráckým gangům převaděčství generuje, ale pár let za mřížemi podle žalobců i politiků málokoho přiměje, aby zanechal lukrativního nelegálního byznysu. Podle zatím posledních čísel Europolu si pašeráci, kteří vydělávají na touze nelegálních migrantů dostat se do útrob starého kontinentu, přišli v roce 2015 úhrnem na zhruba 120 až 150 miliard korun.

Mezinárodní skupiny

„Ohrožení relativně mírným trestem neodrazuje potenciální pachatele od páchání trestné činnosti, vynášející jim značné nelegální zisky. Ke stíhání těchto trestných činů nezavazuje Česko žádná mezinárodní smlouva a s ohledem na nižší sazby trestu odnětí svobody nelze ve věci použít institut odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu,“ shrnulo obtíže okresní státní zastupitelství v Lounech. Vedle nemožnosti přiložit na převaděčské gangy elektronické ucho a nedostatku strachu z mírných sazeb komplikuje práci vyšetřovatelům ještě jeden aspekt.

Tuzemské paragrafy hovoří pouze o ochraně české státní hranice, ale pašerácké skupiny jsou mezinárodní. Čeští kriminalisté mohou vědět o části tlupy, ale nedosáhnou na ni, pokud si pro převoz nelegálních uprchlíků zvolí trasu, jež české území míjí.

Tuzemské paragrafy hovoří pouze o ochraně české státní hranice, ale pašerácké skupiny jsou mezinárodní. Čeští kriminalisté mohou vědět o části tlupy, ale nedosáhnou na ni, pokud si pro převoz nelegálních uprchlíků zvolí trasu, jež české území míjí. Národní centrála proti organizovanému zločinu na měkké místo v zákoně upozornila letos v červnu, když policisté navrhli obžalovat tři Čechy, Egypťana a Ukrajince, kteří se na převaděčství podíleli. Patřili do zločinného spolčení, které fungovalo minimálně od května do srpna 2015, což je rok, kdy evropská migrační krize dosáhla svého vrcholu.

Za úplatu pašovali běžence ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu do Německa. Čeští policisté přišli na stopu i dalších tří členů gangu, ale ti naváželi uprchlíky přes Rakousko. Tam už na ně znění českého zákona nedosáhne a kus případu museli vyšetřovatelé předat rakouským kolegům. Rakousko nebo Německo mají ve svých trestních zákonících vedle ochrany státní hranice zakotven také postih za „protiprávní přicestování na výsostné území členských států Evropské unie nebo schengenského státu“. České republice takové ustanovení chybí.

Změna trendu

Policejní a prokurátorské statistiky dokládají, že hlavou organizovaných pašeráckých gangů bývali před pár lety zpravidla cizinci, kteří mají v Česku řádně povolený trvalý pobyt. Mají kontakty do zahraničí, kde jsou jejich spojkami lidé ze stejné národnostní komunity, a zároveň umějí v republice najmout spolupracovníky na „podřadnější“ práce, což jsou třeba řidiči kamionů s nelegálním lidským nákladem. Mezi hlavami tlup dominovali Vietnamci.

S migrační krizí se změnil i trend. Převaděčské skupiny jsou sice pořád mezinárodní, ale už tolik nehraje roli přináležitost k národnostní komunitě. Vstup Česka do Schengenu k 21. prosinci 2007 přinesl významný zásah do četnosti případů převaděčství, které se tu odhalily a stíhaly.

Společně s migrační krizí se ale změnil i trend. Převaděčské skupiny jsou sice pořád mezinárodní, ale už tolik nehraje roli přináležitost k národnostní komunitě. Vstup Česka do Schengenu k 21. prosinci 2007 přinesl významný zásah do četnosti případů převaděčství, které se tu odhalily a stíhaly. Tehdy v prosinci přestaly kontroly na hranicích a mezi žalobci se rozklížila praxe pochybující, je-li vůbec možné se nedovoleného překročení státní hranice dopustit. Část jich vyznávala výklad, že už to nejde, když mez přišla o svoji funkci a lze přes ni bez kontroly pendlovat v obou směrech.

Pokles případů tak nutně neznamená, že pašeráckých aktivit ubylo, některé se tak jen neposuzovaly – ze stovek stíhání se staly desítky. Až v roce 2015 vyšlo Nejvyšší státní zastupitelství s oficiálním názorem, že trestný čin převaděčství pořád existuje, Schengen na tom nic nemění. Žalobci tak reagovali na výklad několika autorů v čele s předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem, kteří ve svém komentáři k trestnímu zákoníku uvedli, že česká vnitřní hranice už nic neznamená.



Počet příspěvků: 1, poslední 25.9.2018 07:47 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.