Zahraniční majitelé bank neodvádějí z Česka nadměrně zisku

„Často se argumentuje, že když stát díky sektorové dani vybere víc, použije peníze na platy či budování infrastruktury. Skutečnost je však jiná,“ konstatuje v rozhovoru Jozef Síkela, člen představenstva Erste Group, matky České spořitelny.

Vojtěch Wolf 27.8.2018
Jozef Sikela | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jozef Sikela | foto:  František Vlček, MAFRA
Jozef Sikela

Jozef Síkela, jeden z nejvýše postavených Čechů v čele rakouské skupiny Erste, která je mateřskou společností největší tuzemské banky České spořitelny, v rozhovoru říká: „Státy střední a východní Evropy, jako je Česká republika, Bulharsko či Rumunsko, mají jedno z nejnižších zadlužení v Evropě. Pokud nastane ekonomická krize, může to znamenat velkou výhodu. Skutečnost, že zde máme relativně nízkou míru zadlužení, nám dává určitou rezervu pro případ turbulencí.“

Člen představenstva Erste Group však varuje před rizikem obchodní války. V uplynulých měsících se totiž zhoršily vztahy USA a Evropy. Obě strany zavedly dovozní cla na mnoho produktů. Americký prezident Donald Trump pohrozil také zvýšením celních přirážek na evropská auta, což by mělo prostřednictvím subdodávek dopad i na Českou republiku.

„Působíme na trzích zemí, které jsou velmi otevřené. Dokonce jde o nejotevřenější ekonomiky ve světě. Pokud by byla zavedena cla, mohly by být státy z našeho regionu, jako je Česko, Slovensko či Maďarsko, mezi nejvíce postiženými zeměmi,“ dodává Síkela. Za další riziko považuje nynější návrat úrokových sazeb z rekordně nízkých úrovní k normálu.

LIDOVÉ NOVINY: Jste jeden z nejvyšších představitelů Erste Group. Jak z tohoto postu vnímáte sílící debaty o odlivu zisků a snahy tento jev v Česku regulovat?

Sektorové daně jsou vhodné pro odvětví, kde je monopol či několik málo subjektů, v Čechách ale máte čtyři tucty bank

SÍKELA: V Evropě proběhla vlna sektorových daní. Ta vlna je ale na ústupu. To téma se však snadno prodává voličům. Velmi často se argumentuje vysokými bankovními dividendami a sliby, že když stát díky takové dani vybere víc, použije peníze na platy či budování infrastruktury. Skutečnost ale ukazuje, že schopnost státu efektivně využít tyto peníze má své limity. Sektorové daně jsou vhodné pro odvětví, kde je monopol či několik málo subjektů, v Čechách ale máte čtyři tucty bank.

LIDOVÉ NOVINY: Debata se ale v tuzemsku posunula. Už se nemluví o sektorové dani, ale o motivaci firem nechávat zisky tady…

SÍKELA: Administrativní restrikce je problém. Co je správná míra zisku? Přece i vložený kapitál stojí nějaké peníze. A každý investor očekává nějakou návratnost kapitálu a má právo na odměnu z vloženého kapitálu. A tou jsou právě dividendy. Udělat restrikci na repatriaci zisků, kdy ze zákona limitujete investora, aby svobodně nakládal se svými penězi, zpomalí přítok investic. Sice by se mohl krátkodobě snížit odliv dividend, ale v delším časovém horizontu může nastat, že investoři půjdou raději tam, kde taková restrikce není.

LIDOVÉ NOVINY: Například?

SÍKELA: Podívejte se třeba na Škodovku. Nikdo u ní neřeší dividendy, ale všichni řeší, jestli její výroba zůstane v Česku. Takhle by se na to měli politici dívat i v našem případě. Například Česká spořitelna je jeden z největších zaměstnavatelů v Česku. Jsme největším plátcem daně z příjmu. Naše dividenda se roky pohybuje někde mezi 70 až 90 procenty. Vždy jsme část zisku reinvestovali, například do modernizace pobočkové sítě nebo do aplikace George (internetové bankovnictví – pozn. red.).

Udělat restrikci na repatriaci zisků, kdy ze zákona limitujete investora, aby svobodně nakládal se svými penězi, zpomalí přítok investic. Sice by se mohl krátkodobě snížit odliv dividend, ale v delším časovém horizontu může nastat, že investoři půjdou raději tam, kde taková restrikce není.

A budeme v tom pokračovat, protože tento region je pro nás velmi důležitý. V Česku chceme investovat do nového sídla. Třeba Erste Campus, ve kterém sedíme, je součástí patrně největšího urbanistického projektu ve Vídni od výstavby Ringstrasse. A podobné plány máme v Praze. Myslím, že nám nemůže být vyčítáno, že se o zisky nedělíme v rámci řady sociálních projektů či je nereinvestujeme do prostředí, kde podnikáme.

LIDOVÉ NOVINY: Je Erste připravená nechat v Česku více zisku, více zde investovat?

SÍKELA: Generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon veřejně řekl, že jsme připraveni vést na toto téma dialog. Nemyslím si, že by nějaká naše dcera trpěla tím, že jí nenecháváme dost peněz k investicím a rozvoji. Vždy rovněž investujeme podle příznivosti podnikatelského prostředí.

LIDOVÉ NOVINY: Česká ekonomika stále roste. Jaký čekáte vývoj?

SÍKELA: Přikláním se k názoru většiny analytiků a očekávám zejména ve střední a východní Evropě pozitivní vývoj. Fakt, že zde máme relativně nízkou míru zadlužení, nám dává určitou rezervu pro případ turbulencí. Země v tomto regionu mohou sáhnout ke změně fiskální politiky, a tím své ekonomice pomoci. Platí, že v Erste rosteme a bohatneme stejně, jako bohatne a chudne tento region. Jsme významným věřitelem nejen domácností a firem, ale i veřejné a státní sféry v těchto zemích. Proto se střední a východní Evropou stojíme a padáme a jsme k ní „odsouzeni“.

LIDOVÉ NOVINY: Hrozí nám nové krize?

V Erste rosteme a bohatneme stejně, jako bohatne a chudne tento region. Jsme významným věřitelem nejen domácností a firem, ale i veřejné a státní sféry v těchto zemích. Proto se střední a východní Evropou stojíme a padáme a jsme k ní „odsouzeni“.

SÍKELA: Země, kde působíme, jsou na případnou krizi relativně lépe připraveny než zbytek Evropy díky nízkému zadlužení. Vezměte si krizi z roku 2008. I tehdy byl náš region poškozen jako celý blok. Zahraniční investoři neposuzují malé země jednotlivě. Vždy hodnotí celek. Když se pak stane něco v jedné zemi, automaticky to vztahují na celý region.

Na druhou stranu, schopnost dát se dohromady měl tento region větší, než tomu bylo například v západní Evropě. Většina zemí se vrátila do normálu relativně rychle. Zásadní není otázka, jestli krize přijde, protože určitě nějaká přijde. Problém je, že nevíme přesně, kdy to bude a co ji způsobí. Ekonomové dnes umí velmi dobře zpětně analyzovat, co se stalo. V predikci jsou na tom o poznání hůře.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká jsou podle vás hlavní rizika pro nejbližší budoucnost?

SÍKELA: Riziko obchodní války je třeba brát velmi vážně. Působíme na trzích zemí, které jsou velmi otevřené. Dokonce jde o nejotevřenější ekonomiky světa. V případě, že by byla zavedena cla, země z našeho regionu – Česko, Slovensko, či Maďarsko – by mohly být mezi nejvíce postiženými zeměmi těchto opatření. Rizik je ale řada. Obchodní válku považuji za jednu z největších hrozeb.

LIDOVÉ NOVINY: Co má ještě aktuálně potenciál ohrožovat vývoj ekonomik?

Zásadní není otázka, jestli krize přijde, protože určitě nějaká přijde. Problém je, že nevíme přesně, kdy to bude a co ji způsobí. Ekonomové dnes umí velmi dobře zpětně analyzovat, co se stalo. V predikci jsou na tom o poznání hůře.

SÍKELA: Zajímavé bude určitě ukončení kvantitativního uvolňování – a jak se s tím některé země a věřitelé budou umět vyrovnat. Zdravým ekonomikám záporné úrokové sazby pomohly, aby se staly ještě zdravějšími. Byla to taková vitaminová infuze. Ale u těch nemocných ekonomik na jihu si nejsem jistý. Ty se teď možná cítí relativně lépe, protože dostaly silnější léky, ale je otázka, co se stane, až budou léky vysazeny.

Pokud doba nízkých úrokových sazeb nevedla v některých zemích ke konsolidaci veřejných financí, jsem zvědavý, co se stane, když se teď vrátí úrokové sazby do normálu. Jinými slovy, když teď vysoce zadlužené země budou muset platit za dluh třeba o jedno či dvě procenta víc. Ty peníze jim někde budou chybět.

LIDOVÉ NOVINY: Jakým směrem půjde růst ve skupině Erste?

SÍKELA: Náš hlavní záměr je růst přirozeně. Chuť na akvizice je proto limitovaná. V rámci regionu máme stále dost práce. Teď se třeba soustředíme na spuštění nového internetového bankovnictví George ve všech zemích, kde působíme. V rámci firemního bankovnictví se snažíme posílit své pozice u malých a středních firem, abychom u nich dosáhli tržního podílu, jako máme v retailu. Jen tyto cíle nám dnes vážou spoustu našich kapacit. Navíc i bez akvizic rosteme celkem slušně.

Zajímavé bude určitě ukončení kvantitativního uvolňování – a jak se s tím některé země a věřitelé budou umět vyrovnat. Zdravým ekonomikám záporné úrokové sazby pomohly, aby se staly ještě zdravějšími. Ale u nemocných ekonomik na jihu si nejsem jistý.

Na druhou stranu, region se mění a někteří globální hráči z něj odchází. Takže když vidíme nějakou zajímavou příležitost, jako byla akvizice karetního byznysu od Citibank v Maďarsku, nebráníme se jí. Samozřejmě to pro nás musí být zajímavé jednak cenově, jednak ji musíme být schopní rychle integrovat do normálního provozu.

LIDOVÉ NOVINY: Andreas Treichl (generální ředitel Erste Bank – pozn. red.) nedávno v rozhovoru pro Financial Times zmínil ambici proniknout s aplikací George do Německa. Jak to chcete udělat?

SÍKELA: George nám nabízí spoustu možností, jak to udělat, což je jeho obří výhoda. Ale nejzajímavější je to ve chvíli, kdy přijdete s platformou na trh, kde už působíte. V Německu máme pobočku, která se zaměřuje na podporu distribuce kapitálových produktů na tamní trh. S retailem tam ale nejsme.

LIDOVÉ NOVINY: Na evropském finančním trhu mohou díky regulaci, která platí od začátku roku, fungovat i technologičtí hráči, již konkurují v některých službách bankám. Favorizuje banky, nebo umožňuje třetím stranám vstoupit na trh?

SÍKELA: Stále častěji se objevuje trend kritizovat regulace. Podle mne je třeba je brát podobně jako hygienické předpisy, které musíte dodržovat. To, co my banky dnes chceme, je rovnost. A to je v každé zemi jiné. Podle mého, když chce někdo dnes nabízet bankovní služby, měl by být regulován podobně jako banky. V opačném případě tu rovné podmínky nebudou.

LIDOVÉ NOVINY: Kde vidíte takovou nerovnost?

V rámci firemního bankovnictví se snažíme posílit své pozice u malých a středních firem, abychom u nich dosáhli tržního podílu, jako máme v retailu. Jen tyto cíle nám dnes vážou spoustu našich kapacit. Navíc i bez akvizic rosteme celkem slušně.

SÍKELA: To je trh od trhu různé. Největší nerovnováha v minulosti byla v tom, jak byly regulovány banky. Nastalo však určité zlepšení. Osobně vidím problém u velkých společností, jako je Amazon nebo Google. Pokud by chtěly provozovat bankovní služby například v oblasti platebního styku, nemělo by jim být umožněno obcházení regulací třeba v oblasti ochrany dat či identifikace podezřelých transakcí. Pokud taková společnost bude chtít dělat podobnou službu, jako nabízejí banky, měla by být i stejně regulovaná. Nejde znevýhodnit jednoho hráče na trhu, protože je to banka.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy se reálně otevře bankovní trh?

SÍKELA: Myslím, že se to stalo. To reálné otevření a nabídku služeb například v Česku teď představují zatím téměř výlučně banky. Od roku 2017 podaly žádost u ČNB jen tři Fintechy. Několik bank už má multibankingové aplikace a ty ostatní je připravují. My to třeba nabídneme do konce roku.

LIDOVÉ NOVINY: Je to ale skutečně revoluce, o které se mluvilo už roky před lednem 2018?

SÍKELA: Kvůli PSD2 tady existovala nějaká představa a očekávání. Beru to ale tak, že tohle je začátek. Teď vyvstává otázka, nakolik se klienti rozhodnou těchto služeb využívat. Hádám, že rok 2019 by mohl být tím, kdy nastane masovější rozšíření. Digitalizace je něco, čemu nedokážeme, a ani nechceme bránit. I z bank se musejí stát pružné Fintechy. Rozhodovat budou dva faktory – cena a emoce, se kterou to umíte spojit. Pro nás je důležitá ta druhá část. Ta se pojí například s flexibilitou, spolehlivostí a důvěryhodností. Prostě když něco slíbíme, pak to dodržíme.

LIDOVÉ NOVINY: Například u George jste však už v prosinci slibovali, že v květnu z něj bude možné ovládat více účtů u jiných bank. Zatímco konkurence to už umí, vy teď mluvíte až o konci roku. To asi není splnění slibu…

Osobně vidím problém u velkých společností, jako je Amazon nebo Google. Pokud by chtěly provozovat bankovní služby například v oblasti platebního styku, nemělo by jim být umožněno obcházení regulací třeba v oblasti ochrany dat či identifikace podezřelých transakcí. Pokud taková společnost bude chtít dělat podobnou službu, jako nabízejí banky, měla by být i stejně regulovaná.

SÍKELA: Spuštění George je poměrně rozsáhlý projekt. Někdy v rámci projektu narazíte na něco, co jste nečekali. To se stává. Asi jsme mohli být opatrnější v tom, co jsme ve svém entuziasmu slibovali. Na druhé straně odezva z venku na George je velmi pozitivní.

LIDOVÉ NOVINY: V rámci skupiny Erste jste už působil na Ukrajině, vedl jste i Slovenskou spořitelnu a teď jste jedním ze dvou nejvýše postavených Čechů ve skupině Erste Group. Kam dál?

SÍKELA: To, co dělám, mě stále baví, protože se u toho učím pořád nové věci. Na současné pozici šéfa korporátního bankovnictví a finančních trhů celé Erste jsem teď čtyři roky. Za tu dobu jsme nastartovali spoustu projektů, jako je strategie pro střední a malé podniky. Dal jsem si několik cílů, kdy chci dostat banku na post jedničky v celém regionu v korporátním bankovnictví. Tam zatím nejsme. Takže nemám ještě hotovo. Bude-li spokojenost s mou prací, nebudu se bránit tomu, když se této oblasti budu věnovat ještě další funkční období.

LIDOVÉ NOVINY: Ve sportu spousta trenérů národních týmů říká, že by se rádi vrátili na klubovou úroveň. Nelákalo by vás v kontextu České spořitelny jednou něco podobného?

SÍKELA: Teď jsem si sem do Vídně koupil nový gramofon a nové reproduktory. V Česku gramofon a reproduktory už mám. Spíše se připravuji na to, že si to tu ještě chvíli užiji. Co bude za pár let, se uvidí.

Jozef Síkela (51)

  • Absolvent VŠE v Praze.
  • Začínal v roce 1995 ve vídeňské Creditanstalt. Po fúzi s Bank Austria se stal ředitelem jejího korporátního bankovnictví v Česku.
  • Od roku 2001 řídil firemní bankovnictví České spořitelny a od roku 2007 působil v rámci Erste Bank na Ukrajině jako člen představenstva odpovědný za korporátní klientelu a finanční trhy.
  • Posléze tam zastával post generálního ředitele a předsedy představenstva.
  • V letech 2010 až 2015 byl generálním ředitelem Slovenské spořitelny.
  • Od ledna 2015 je členem představenstva skupiny Erste, zodpovědným za firemní klientelu.



Počet příspěvků: 1, poslední 7.9.2018 11:31 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.