Zahradil přemýšlí, jak nahradit odcházející Brity. Zatím sonduje

Občanská demokratická strana má na evropské půdě problém. Dosud se mohla chlubit spojenectvím s britskými konzervativci, jenže s touto aliancí bude v Evropském parlamentu brzy konec. Nejpozději za dva roky Velká Británie z EU odejde.

Jan Zahradil. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Zahradil. | foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny
Jan Zahradil. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Občanští demokraté jsou na evropské půdě podobně jako doma stranou, která zažila slušný nástup a následně velký politický propad. Po volbách v roce 2014 se počet europoslanců za ODS smrskl z devíti na pouhé dva. Až dosud se nicméně mohli pochlubit spojenectvím s vlivnými britskými kolegy z řad konzervativců, kteří po léta udávali tón v EU.

Jenže i s touto personálně dobře fungující aliancí bude brzy konec. Nejpozději za dva roky Británie z EU odejde a s ní zmizí i dvacítka britských konzervativců z Evropského parlamentu (EP). Brexit tak pořádně zamává s bruselskou základnou toryů – Evropskými konzervativci a reformisty (ECR), třetí nejsilnější politickou formací v unijní sněmovně, jejíž součástí je i ODS.

Z EP sice zmizí i dvacet labouristů z řad eurosocialistů, jejich ztráta nebude ale tak bolestná jako v případě ECR. Zatímco evropská sociální demokracie má 189 členů, eurokonzervativců je jen 74. A navíc jde o formaci poslepovanou z celkem 26 stran z osmnácti různých zemí Evropy.

Zatím sondujeme

Jan Zahradil, který ECR společně s Brity v roce 2009 zakládal, proto za ně začal hledat náhradu. „Nějaká jednání už probíhají, podrobněji se o tom ale šířit nechci. Máme dva roky na to, abychom se tomu pilně věnovali,“ řekl LN. Zatím prý o žádné přetahování konkrétních jmen nejde. „Lanařením bych to nenazval, spíš sondujeme terén,“ dodává.

Zahradil sází třeba na odštěpence ze strany Forza Italia bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho, kteří si založili vlastní stranu Konzervativci a reformisté.

Zahradil sází třeba na odštěpence ze strany Forza Italia bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho, kteří si založili vlastní stranu Konzervativci a reformisté. A do znaku si od ECR vypůjčili i modrého lva. Příští rok jsou v Itálii volby a přeběhlíci by tak mohli získat na síle.

A právě sbírání přeběhlíků je základem úspěchu i v europarlamentu. Do něho se bude volit až na jaře roku 2019 a do té doby se tak všichni spoléhají na přeskupování sil.

Eurokonzervativci v minulosti lovili především u lidovců. Šlo o logický krok – frakce ECR vznikla právě odštěpením z lidoveckého klubu. Jednu posilu, bývalého předsedu slovenského parlamentu Richarda Sulíka, ale zlanařili také od liberálů (ALDE), kde zakotvili také europoslanci ANO.

Některé z nich by si u eurokonzervativců dokázal představit i Zahradil, protože v ekonomických otázkách se jejich postoje v zásadě od ECR neliší. „Jsou ale ve skupině, která patří mezi skalní federalisty, v tom se s námi diametrálně rozcházejí,“ dodává.

S Brity odejde z evropské sněmovny i současný šéf eurokonzervativců Syed Kamall. O osud klubu, který toryové s Čechy v roce 2009 zakládali, se ale nebojí. „Poptávka po zdravém reformním proudu sílí a za dva roky tomu nebude jinak. ECR má proto co nabídnout, protože od počátku říká, že se Evropa musí změnit, nemůže pokračovat tak jako dosud. Všechny ostatní strany jsou pro další integraci,“ zdůrazňuje.

Pro Zahradila je hledání náhrady za Brity klíčové nejen kvůli velikosti samotné frakce v EP, která určuje důležitost a postavení evropských zákonodárců v mase 751 poslanců. A také balík několika milionů eur, které frakce pobírají na svou činnost.

Díra po Britech bude automaticky znamenat, že se nejsilnější stranou v rámci ECR stane Právo a spravedlnost, polská vládní strana, s níž jsou na štíru i někteří eurokonzervativci.

Svou roli hrají i odstředivé tendence mezi evropskými konzervativci. Díra po Britech bude automaticky znamenat, že se nejsilnější stranou v rámci ECR stane Právo a spravedlnost (PiS), polská vládní strana, s níž jsou na štíru i někteří eurokonzervativci. S ostatními stranami v ECR totiž Poláci příliš nekomunikují.

Chladný vztah ale funguje i obráceně. Poláci nesli s nelibostí, když Kamall loni v prosinci obhájil post šéfa ECR. A to přesto, že v té době bylo už o brexitu a tím pádem i o jeho odchodu z europarlamentu rozhodnuto. Místo Kamalla tlačila PiS svého politika Ryszarda Legutka, na kterého nakonec zbyl jen místopředsednický post.

Polské pozice v třetí nejsilnější formaci v EP každopádně posilují. Nově se do řad ECR hlásí Jacek Saryusz-Wolski, prakticky neznámý europoslanec opoziční Občanské platformy (PO), kterého polská vláda neúspěšně tlačila na vlivný post předsedy Evropské rady. Nahradit měl Donalda Tuska, který se Varšavě znelíbil. V Bruselu údajně málo hájil polské národní zájmy. Tusk ale jako neformální evropský prezident nakonec i přes odpor Poláků prošel.



Počet příspěvků: 3, poslední 29.3.2017 01:53 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.