Začne Polsko konkurovat Gazpromu?

Dle americké firmy Advanced Resources International mohou být polské zásoby břidlicového plynu až tři biliony krychlových metrů.

Polská plynařská firma PGNiG se snaží objevit břidlicový plyn u města Kozienice ve středním Polsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Polská plynařská firma PGNiG se snaží objevit břidlicový plyn u města Kozienice ve středním Polsku. | foto: © ReutersČeská pozice
Polská plynařská firma PGNiG se snaží objevit břidlicový plyn u města Kozienice ve středním Polsku.

Pokud se odhady amerických geologů aspoň z části potvrdí, může se Polsko na dlouhá léta stát prvním státem střední Evropy nezávislým na dodávkách zemního plynu, jednoho z nejdůležitějších současných zdrojů energie. A nejen to. Mohlo by dokonce být jeho velkým vývozcem, čímž by se stalo vážným konkurentem ruského Gazpromu.

Obtížnější a dražší proces

Několik kilometrů pod povrchem polské nížiny se nacházejí obrovské zásoby zemního plynu. Dle odhadu americké výzkumné a poradenské firmy Advanced Resources International (ARI) mohou být až tři biliony krychlových metrů. Je to 750krát víc, než činí dosavadní roční těžba zemního plynu v Polsku. Při zachování dnešní spotřeby čtrnáct miliard krychlových metrů ročně by takové množství Polsku stačilo na dvě stě let, Evropské unii (spotřeba 540 miliard) skoro na šest a celému svět na rok.

Problém je jen v tom, že je to takzvaný nekonvenční plyn, uvězněný v hornině, v puchýřcích ze všech stran obklopených tvrdou hmotou. Sám od sebe se z nich nedostane. Oproti tomu konvenční plyn se vyskytuje v pórovitých horninách. Stačí se k nim provrtat nepropustným nadložím, aby se plyn uložený pod velkým tlakem dostal na povrch. K nekonvenčnímu plynu je třeba se nejen provrtat, ale i jej uvolnit z horniny. Proto je proces obtížnější a také dražší než při dobývání konvenčního plynu.

Obecně se vyskytují dva druhy nekonvenčního plynu. Tomu v břidlicových horninách se říká břidlicový a tomu v jiných horninách plyn ze skalních ložisek. Existuje ještě metan vázaný na uhelná ložiska (coal bed methane, CBM), který se od zemního plynu liší mnohem nižším obsahem těžkých uhlovodíků – etanu, propanu, butanu a pentanu.

Žádná novinka

Nekonvenční plyn není objevem posledních let. V USA, v uhelných a ropných dolech v Illinois a v Apalačském pohoří, se tento plyn dobývá už víc než sto let, ale v minimálním množství. Teprve nárůst cen konvenčního plynu způsobil rozvoj technologií dobývání nekonvenčního plynu a umožnil jejich rentabilitu.

Vzhled krajiny nebude jediným problémem, který budou Poláci muset vyřešit, nebo se s ním smířit

Odbornici tvrdí, že nekonvenčního plynu může být ve světě až desetkrát víc než konvenčního. Ze všech zdrojů energie vzbuzuje největší naděje břidlicový plyn. A nejen v Polsku. V USA se už dnes podílí na celkové těžbě plynu deseti procenty. A předpokládá se, že jeho podíl brzy stoupne na 50 procent. I v Kanadě má tento druh plynu čím dál vyšší význam.

Jedním z největších kontinentálních dobývacích polí zemního plynu v Severní Americe je Barnett Shale v Texasu. Jde o podzemní skalní útvar odhalený před 50 lety hledači nafty a plynu. Doložené zásoby plynu na této ploše o rozloze 30 tisíc čtverečních kilometrů činí 150 miliard krychlových metrů. Někteří geologové však toto pole hodnotí až na 850 miliard krychlových metrů.

Dobývání těchto zásob začalo začátkem osmdesátých let minulého století. První vrt vznikl v roce 1982. O devět let později jich byla stovka, za dalších deset let víc než tisíc a v roce 2009 už skoro devět tisíc. Denně se z nich vytěží 57 milionů krychlových metrů, což za rok znamená 21 miliard. Toto množství by stačilo zásobovat nejen Polsko, ale i Českou republiku. Stejně rychle roste zájem o břidlicový plyn i v jiných částech USA. V roce 2007 vznikly první vrty na poli Marcellus v Pensylvánii. V říjnu 2010 jich tam bylo už 2100.

Problém s vodou

Polsko s tím vším může počítat, pokud průzkumné vrty potvrdí očekávání na základě srovnání geologických struktur mezi Baltem a Tatrami s americkými, které plyn už dnes dodávají. Polská krajina, v níž dnes vznikají jeden za druhým stožáry s větrnými turbínami, by se „obohatila“ o četné věže na těžbu plynu.

Vzhled krajiny nebude jediným problémem, který budou Poláci muset vyřešit, nebo se s ním smířit. Technologie dobývání břidlicového plynu se zakládá na horizontálních vrtech do horniny a na následném vtlačování obrovského množství vody. Jejím úkolem je vytvořit v hornině síť drobných trhlin. Posléze vháněný písek nemá dovolit, aby se vzniklé spáry znovu uzavřely. K vodě by bylo nutné přidávat chemikálie, které by napomáhaly utvářet síť prasklin. Jejich složení je technologickým tajemstvím firem.

Okamžitě se objevují otázky: Odkud vzít tolik vody? Nebude potom chybět zemědělství nebo dokonce lidem? Jaké budou vedlejší vlivy neznámých chemických látek na životní prostředí?

Rentabilita

Nejdříve bude třeba najít plyn. Ale to nestačí. Bude třeba získat jistotu, že jeho těžba přinese zisk, a nikoli ztrátu. Přijde-li těžba tisíce krychlových metrů konvenčního plynu z polských ložisek zhruba na sto a koupě stejného množství na přibližně tři sta dolarů, pak by se těžba nekonvenčního plynu vyplácela, kdyby částka za získání stejného množství plynu nepřesáhla dvě stě dolarů. Tak uvažuje ředitel oddělení ropy a plynu z polského ministerstva hospodářství Maciej Kaliski.

Je to docela reálný záměr. Břidlicový plyn v USA je už dokonce levnější než konvenční. Těžba je sice dražší, ale riziko netrefit se na zásoby vhodné k těžbě je mnohem nižší. V případě Barnett Shale prý nebyl žádný vrt „suchý“, ze všech vycházel na povrch plyn. Nejspíš proto Polsko vzbudilo takový zájem těch, kteří se v USA naučili dobývat břidlicový plyn.

Odborníci se shodují, že velikost zásob břidlicového plynu v Polsku bude možné určit nejdřív za dva roky

Polské ministerstvo životního prostředí během několika uplynulých let vydalo 80 koncesí na hledání nekonvenčního plynu. Povolení získalo více než 40 firem, mimo jiné takové ropné a plynové giganty, jako je Maraton Oil, Chevron, ExxonMobil nebo RWE. Koncese mají i polské podniky – plynová společnost PGNiG a ropné firmy Skupina Lotos (na baltském šelfu) a PKN Orlen (Lublinské vojvodství).

Územím, které u hledačů nekonvenčního zemního plynu vzbuzuje největší zájem, je diagonální pás břidlic, jenž se táhne od Pomoří na severu, podél dolního a středního toku Visly až po Lublinské vojvodství na východě. Tam všude se očekává výskyt břidlicového plynu. Výskyt plynu ze skalních ložisek se předpokládá na rozhraní Dolního Slezska, Velkopolska a Lubuského vojvodství, v Horním Slezsku, na rozhraní Malopolska a Svatokřížského vojvodství a na Podhalí pod Tatrami.

První úspěchy

Kolik plynu se skrývá v polských břidlicích, zatím nikdo neví. Nejvyšší prognóza je tři biliony krychlových metrů, jak to ohodnotila už zmíněná firma ARI. Specializuje se na nekonvenční plyn, ale zabývá se i zdokonalenou těžbou ropy a ukládáním oxidu uhličitého ze spalovacích procesů do horninového prostředí. Poradenská firma Wood Mackenzie, která se zaměřuje na energetiku a metalurgii, hodnotí rentabilní zásoby plynu v Polsku na 1,4 bilionu krychlových metrů.

Ještě opatrnější je polská vláda. Její zástupci se zmiňují o několika stovkách miliard, nanejvýš o bilionu krychlových metrů břidlicového plynu. Nejnižší prognózu představil Hubert Kiersnowski ze Státního geologického institutu. Ten polský potenciál hodnotí na 150 miliard krychlových metrů plynu. Je to sice deset- až 20krát méně než americké odhady, ale pořád víc než polské zásoby konvenčního plynu hodnocené na 140 miliard krychlových metrů.

Zatím je jen známo, že břidlicový plyn v Polsku doopravdy je. První vrty začaly v minulém roce. Kamlesh Parmer, ředitel britské ropné firmy Lane Energy, která má koncesi na hledání plynu na Pomoří, koncem minulého roku v rozhovoru pro radiovou stanici RFM FM potvrdil úspěšný výron plynu z vrtu Łabień u Lęborku. V polovině února nahlásila nález plynu ve vrtu Wytowno S1 mezi obcemi Słupsk a Ustka společnost Saponis Investments, společný podnik firem BNK Petroleum z Kalifornie, LNG Energy z Kanady, RAG z Rakouska a Sorgenia E&P Spa z Itálie. Předseda a generální ředitel LNG Energy Dave Afseth tvrdí, že zkušební vrty jsou povzbudivé. Před několika dny se polská firma PGHiG dovrtala k plynu v okolí Wejcherova nad Baltem.

Jsou to však zatím jen první dílčí úspěchy, které neznamenají konečný kladný výsledek. Odborníci se shodují, že velikost zásob břidlicového plynu v Polsku bude možné určit nejdřív za dva roky. Budou-li výsledky hledání slibné, těžba ve velkém měřítku by mohla začít za deset let.

Nejoptimističtější prognózy říkají, že by Polsko mohlo dobývat 140 miliard krychlových metrů břidlicového plynu ročně. Jak napsal před několika dny deník Rzeczpospolita, už jedna miliarda by byla úspěchem, protože se dnes v Polsku dobývá 4,2 miliardy krychlových metrů konvenčního plynu.