Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Za vším hledej krávu aneb Antropologové na hnojárně?

Na serveru Britské listy se diskutuje, zda na Českou zemědělskou univerzitu patří třeba i antropologický výzkum v Kyrgyzstánu.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Petr Urchin

26. 5. 2013 19:54
PEF je extrém
Tak série článků pana Kotrby je trošku revolverová žurnalistika,  F.X. Šalda nebo Karel Čapek by to jistě napsali lépe a s větší noblesou, ale málo platné,  něco na tom, co Kotrba píše,  je.  Expanze "provozně ekonomických" fakult na ČZU a podobných jinde není žádnou známkou kvality, jako jí nejsou ani počty studentů, kteří budou "svoji" fakultu a titul z ní bránit do roztrhání těla.  Každá liška si svůj ocas chválí, praví přísloví...  Jestliže si slečna z příspěvku níže pochvaluje, jak perfektně lze na PEF ČZU skloubit denní studium a zaměstnání na plný úvazek, říká tím možná víc, než by sama chtěla. Několik mých mladších kolegů z práce si dodělává vysokou školu dálkově, pardon po novu distančně a mají toho plné kecky. Jen jestli to nebude tím, že nestudují na ČZU PEF...  ;-). Asi tolik k nedůvěře zaměstnavatelů z komerce k mimozemědělským expertům z hnojárny. V rámci objektivity připouštím, že praktiky popisované panem Kotrbou nejsou výhradní specialitou ČZU. Kvalita vzdělávání v ČR jde - s vyjímkou jazykové vybavenosti - do háje obecně.  Pseudotržní řešení, kdy se studentem přijdou na školu státní peníze, nevedlo k nějaké selekci kvality, ale jen k tomu, že školy v honbě za studenty (=penězi) snížily laťku.  Řešení jsou v zásadě dvě, každé má své pro a proti.  Buď studium 100% hrazené studentem - když svoboda, tak za svoje - pak ať si na teologické fakultě studujou lidi chemii a na matfyzu třeba veterinu. Pořád to sice bude Kocourkov,  ale budou to jejich prachy a jejich věc. Nebo bude časem muset ministerstvo a akreditační komise přistřihnout bumbrdlíčkům z ČZU (PEF zejména) křidélka.  To bude zase řevu o akademických svobodách...
0 0
možnosti

Sul013

19. 9. 2012 9:54
"Hnojárna" vs. ČVUT
Každá univerzita má i obory, které nejsou přímo pro její označení. Osobně jsem vystudovala bakaláře v oboru Inženýrství životního prostředí na STAVEBNÍ fakultě ČVUT. Nechápu, proč by mělo rozhodovat, jaký má škola název... Magisterský obor jsem si zvolila právě na hnojárně, která je z mého pohledu pro můj obor lépe vybavena odbornými kapacitami a neodsouvá téma životního prostředí (jako to dělá ČVUT) na naprosto vedlejší kolej. Mám tedy možnost hodnotit obě školy. Je škoda, že v dnešní době je ČZU stále hodnocena jako "podřadná" univerzita na úkor kolosů typu ČVUT. Znám spoustu lidí, kteří si stěžují na zastaralost a neohebnost systému na ČVUT a mnoho z nich ji (stejně jako já) dobrovolně opouštějí. Oproti tomu obory na ČZU mají čím dál více příznivců z řad studentů a není to jen její údajnou jednoduchostí. I na ČVUT jsou předměty, kde pedagogové přimhouří oči při opisování, nebo jsou zde i předměty, které jsou zde jen proto, aby se každá katedra "nažrala" (například zkouškový předmět Dopravní stavby pro obor Inženýrství životního prostředí vs. sotva zápočtový předmět Hydrobiologie a hydrochemie)... Proč se nikdo neobuje do starých zatuchlých škol, jako jsou právě ČVUT? ČZU modernizuje obory i osnovy předmětů a já jí za to fandím. Pokud chce pan Kotrba kritizovat nějaké univerzity, ať si udělá průzkum u studentů. Jeho názor sochaře mě skutečně nezajímá a právě díky podobným lidem je ČZU stále na černé listině zaměstnavatelů (neprávem).
0 0
možnosti

Jst

13. 6. 2012 12:53
Studentka "antropologie na hnojárně"
Antropologie a etnologie mne vždy lákaly a když jsem po gymnáziu uvažovala kam dál, začala jsem se v první řadě poohlížet právě po Univerzitě Karlově, avšak složení předmětů a jejich následné využití v budoucím životě mne nijak nenadchlo, narozdíl od oboru Hospodářská a kulturní studia na Provozně-ekonomické fakultě Zemědělské univerzity. Přiznávám, že k předmětům zemědělského charakteru jsem se za dobu svého studia ani nepřiblížila, ale za to mám poměrně slušné a rozsáhlé základy předmětů ekonimckého a marketingového charakteru. Mohu se věnovat své oblíbené etnologii, potažmo sociologii a navíc, díky podmínkám panujících na ČZU, jež se svým studentům snaží vycházet maximálně vstříc, jsem během studia zvládala docházet pravidelně do zaměstnání a zároveň nevynechávat přednášky. Což na jiných školách tak zcela možné rozhodně není. Jak bylo zmíněno, Provozně-ekonomická fakulta se stává svým vlastním vesmírem, svojí vlastní univerzitou a je to tak, dle mého mínění, jen dobře. Neboť narozdíl od jiných škol neprodukuje jen inženýry, kteří během studia měli čas tak maximálně na studium a studentskou zábavu a nemají tak žádnou praxi, či vědce bez znalostí, jež by je uživily v reálném ekonomicko-konzumním světě. Zohledněme nepřeberné množství zahraničních studijních programů, či možnost studia v pokročilém věku a máme tu Univerzitu. Pan Kotrba by měl možná přemýšlet více o studentech než o penězích. A k panu Kokaislu, jako vedoucímu mé bakalářské práce, mohu říci jediné a to že má veškerý můj respekt a to jako člověk i profesor. 
0 0
možnosti

P.Fucik

7. 6. 2012 9:11
Antropologie na hnojárně
Přečetl jsem si Kotrbovy články na Britských listech, kvůli kterým vznikl tento článek, a to je opravdu hooodně pokleslá parodie na novinařinu.Co se týká té antropologie na hnojárně - proč do takových věcí strká svůj nosík Kotrba, když je sochař. Tady je důležité se zastavit - po druhých chce, aby se drželi názvu a oboru, tak proč to nedělá on sám?Pokud někde něco dobrého vzniká, tak je mně osobně úplně jedno, jestli je to na hnojárně nebo na Sorboně. Jestli má Kokaisl nějaké výsledky z výzkumu a umí je předat , tak v čem je jako chyba? (A ty výsledky asi má.) Jestli mu vytvořila lepší podmínky pro výzkum hnojárna, proč by měl chodit někam jinam? (jak mu radí ve svém článku sochař Kotrba). Jestli studenti na té hnojárně antropologii studovat chtějí (a asi mají nějaký důvod, že ji nechtějí studovat jinde), tak kde je zase chyba?A když jsme u těch názvů - víte třeba na jaké fakultě působil třeba vynálezce penicilínu Fleming? Sázím se, že to ví málokdo, ale penicilín zná skoro každý...
0 0
možnosti
Financování výzkumu
Už by se konečně mělo financování výzkumu začít odvíjet od struktury akreditovaných oborů. Jinými slovy posuzování a financování vysokoškolské výuky a výzkumu by se mělo spojit. Se všemi důsledky pro organizační strukturu české vědy.
0 0
možnosti