Za ochranu soukromí odpovídá především každý sám

Přísnou ochranu soukromí nutně potřebujeme, aby vůbec mohl v Evropě fungovat hi-tech byznys, říká Věra Jourová, eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů.

Kandidátka české vlády na eurokomisařku Věra Jourová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kandidátka české vlády na eurokomisařku Věra Jourová. | foto: MAFRA - Dan Materna
Kandidátka české vlády na eurokomisařku Věra Jourová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Čtyři písmena dnes obcházejí Evropou i Českem. Domácí i zahraniční firmy snad nemluví o ničem jiném, než je nové Evropské nařízení GDPR, a co vše musí udělat, než na ně už koncem května dopadne hrozba přísných pokut. Jak ale zdůrazňuje česká eurokomisařka Věra Jourová, nová pravidla nemají firmy děsit. Právě naopak mají otevřít dveře k využívání nejmodernějších technologií, jako je umělá inteligence, která potřebuje obrovské množství dat uživatelů.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se bude dále stavět Komise k nařízení GDPR?

JOUROVÁ: Nyní se hlavně snažíme kočírovat státy, aby se pravidla nerozběhla do různých stran. Vtip nového nařízení je, že by měla být stejná pro celou Evropu. Snažíme se také říct běžným lidem, že za ochranu soukromí si odpovídá především každý sám. Každý si musí hlídat, kam posílá svá data, komu dává jaký souhlas a proč, zkrátka tomu věnovat pozornost. Rozhodně nechci vyrobit armádu paranoidních jedinců, kteří se budou bát vyplnit dotazník, ale určitá ostražitost je tady na místě. Chceme také vyjít vstříc malým a středním firmám, děláme pro ně web, kde si mohou ověřit, zda je u nich vše v pořádku podle jejich nejčastějších otázek. Je potřeba jim hlavně říct, že je třeba zrušit poplach a uklidnit se. Ti, kterých se to skutečně bude týkat, si musí hlavně prověřit, zda mají vše v pořádku. Je potřeba rovněž vysvětlit, že to vše souvisí s ochranou proti kyberzločinu a masivnímu zneužívání dat. Největší oříšek bude vysvětlit lidem, proč celá tato nová regulace přišla a k čemu je dobrá.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se vyvíjí příprava dalšího předpisu – nařízení ePrivacy?

JOUROVÁ: Zde jsem varovala svou kolegyni, bulharskou komisařku Mariji Gabriel, která to má v kompetenci a se kterou úzce spolupracuji, abychom při přípravě nařízení zachovali jistou ostražitost. Aby se to nepřehnalo, jak se říká, aby se nevylévalo dítě i s vaničkou.

LIDOVÉ NOVINY: Dopadnou nová pravidla na moderní technologie? Hodně se o nich mluví v souvislosti s umělou inteligencí, která právě zpracovává velké množství dat.

Ochrana soukromí je dnes daná s vysokým standardem, nedávno jsem měla dlouhou debatu v Silicon Valley s manažery velkých firem jako Facebook, Google či IBM a všichni jsou si vědomi, že ochrana soukromí je nutná a musí s ní pracovat.

JOUROVÁ: Nechceme přicházet s novými zvláštními pravidly, pokud to nebude nutné, ale je třeba do těchto systémů od začátku zabudovat řešení, které bude odpovídat především evropským zásadám ochrany soukromí lidí. Samozřejmě bude probíhat obrovský sběr dat, která nejsou jen soukromá, ale popisují i náš život, domácnosti a další. Musíme pomoci je využít, ale bránit jejich zneužití. Ochrana soukromí je dnes daná s vysokým standardem, nedávno jsem měla dlouhou debatu v Silicon Valley s manažery velkých firem jako Facebook, Google či IBM a všichni jsou si vědomi, že ochrana soukromí je nutná a musí s ní pracovat.

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno jste byla kvůli podobnému tématu v tradičně pokročilém Japonsku, co jste tam viděla?

JOUROVÁ: Chtěla jsem vidět, jak daleko jsou s přípravou případné legislativy v otázkách, které mě zajímají, a to je také bezpečnost výrobků a spotřebitelů a právní odpovědnost za případnou škodu. To může být u umělé inteligence problém, protože se můžeme dohadovat, zda je odpovědný výrobce, nebo prodejce. Ani v Japonsku ještě nemají řešení, ale mají již strategii po roce 2020. Pak mě zajímají etické a společenské dopady umělé inteligence, zda půjdeme evropskou cestou, protože je to nepochybně kulturně závislá otázka. Stojíme na křižovatce, kterou vyvolává technologický rozvoj, stejně jako v USA či v Japonsku. Musíme se rozhodnout, jaká bude pozice Evropy v rámci celého světa, a zároveň odfiltrovat nebezpečí, která by mohla nová éra umělé inteligence pro občany přinést. Během roku probíhaly v Komisi debaty, zda přijmout nové závazné předpisy, ale já jsem přívržencem toho, abychom nereagovali hystericky. Měli bychom se pokusit především aplikovat současnou legislativu, v Česku hlavně občanský zákoník, na případy, které mohou vzniknout v blízké budoucnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Čeho se týká iniciativa Evropské komise k umělé inteligenci?

Evropská unie potřebuje v inovacích zabrat, a musíme tedy podpořit technologické firmy a výzkum. Jde samozřejmě o pracovní místa, ale může jít i o důležitější situace, které si dnes ani neuvědomujeme. Jsou tu i další možná rizika, včetně toho, že to přestane fungovat, dojde k poškození zdraví lidí, obecnému ohrožení, pokud třeba systémy vypadnou nebo je například někdo napadne.

JOUROVÁ: Bude obsahovat tři bloky. Podporu výzkumu a vývoje, druhá oblast je moje, směřuje k etice, a zaměříme se určitě i na možná rizika systémů autonomních na člověku. To se bude týkat právních předpisů hlavně o odpovědnosti, bezpečnosti výrobků a ochraně dat. A třetí kapitola se bude zaměřovat na trh práce a sociální dopady, jak připravovat pracovní síly na nevyhnutelné změny, které nastanou. Především pokud se bavíme o umělé inteligenci, jde skutečně o vážnou věc. Vidíme, že je to obrovský trend a Spojené státy a Čína jsou napřed, Evropská unie potřebuje v inovacích zabrat, a musíme tedy podpořit technologické firmy a výzkum. Jde samozřejmě o pracovní místa, ale může jít i o důležitější situace, které si dnes ani neuvědomujeme. Jsou tu i další možná rizika, včetně toho, že to přestane fungovat, dojde k poškození zdraví lidí, obecnému ohrožení, pokud třeba systémy vypadnou nebo je například někdo napadne. Další možné nebezpečí je třeba diskriminace při automatickém zpracování dat. Velmi zjednodušeně řečeno, nejde jen o to, co do toho robota přes nějaký algoritmus nasypete, ale co z něj vypadne. Tedy aby taková zadání a výstupy lidem neškodily. Odpovídáme proto na tu hamletovskou otázku, zda regulovat, nebo neregulovat. Došli jsme k názoru, že nebudeme navrhovat nějaké nové, tvrdé předpisy. Naznačíme možné směry vývoje a budeme předpokládat, že nějaká pravidla přijdou, ale není to teď.

LIDOVÉ NOVINY: Nový český občanský zákoník řeší řadu konkrétních případů. Máme třeba paragraf, který říká, co dělat, když vám uletí včely. Mělo by tam být rovněž napsáno, co činit, když vám ujede samořiditelné auto?

JOUROVÁ: Konkrétní příklady, jak říkají právníci kazuistika, v civilním právu je cesta do pekel. Jsem hodně zdrženlivá vůči psaní nových předpisů, takže říkám, pojďme zkusit používat to, co již máme, a pišme nové zákony až ve chvíli, kdy uvidíme, že to bez nich opravdu nejde.

LIDOVÉ NOVINY: A stačí dnešní předpisy?

JOUROVÁ: V tuto chvíli se mi jeví, že ano, a v našem sdělení dáme členským státům doporučení, jak bychom si představovali, aby to udělali. Měla jsem poradu se všemi ministry spravedlnosti EU a shodli se, že budeme vše sledovat, a pokud budou potřeba tvrdá pravidla, přijmeme je celoevropsky, ne každý zvlášť, protože jsme v digitální sféře, která nezná hranic.

LIDOVÉ NOVINY: Takže podobně jako má fungovat ochrana dat stejně v celé Evropě, bude fungovat i třeba odpovědnost aut, robotů a dalších?

JOUROVÁ: Ano, a pokud by to přece jen nějaký stát chtěl začít řešit, platí dohoda, že spustí debatu na úrovni celé Unie a podíváme se na to společně.

LIDOVÉ NOVINY: Velká debata se dnes mezi vědci vede o tom, jak vlastně umělá inteligence funguje, jak rozhoduje třeba o půjčkách nebo řízení auta. Měla by právní pravidla zasahovat i do oblasti jejich fungování?

Dobře vidíme, že Evropa zaostává, a musíme přitlačit. Vidím problém v tom, že vývoj produktů s umělou inteligencí stojí na sběru obrovského množství dat – a to nedělají evropské firmy, ale sbírají osobní údaje o lidech v Evropě a vyváží je do Spojených států.

JOUROVÁ: To je velmi citlivá oblast, protože nechceme nějakou křečovitou snahou třeba k zamezení diskriminace zavést naopak nějakou novou diskriminaci. Lidé mají už teď v rámci ochrany dat mít možnost zeptat se, kdo, jak a proč o nich rozhodl. Třeba proč byli vyřazeni z nějaké žádosti o půjčku. Podle mě je to ale provizorní řešení a do budoucna budeme potřebovat hlavně etická pravidla u samotných výrobců inteligentních systémů, aby už při návrhu nedošlo k nějakému ohýbání nebo zneužívání. Tady trochu platí i přísloví „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. A my chceme, aby se z něj ozývalo tak, aby to nepoškozovalo polovinu, nebo přímo celou populaci.

LIDOVÉ NOVINY: Umělá inteligence je velmi populární mezi firmami, řada z nich do ní investuje. Existuje nějaká její podpora přímo z Unie?

JOUROVÁ: Ano, přes program Horizon 2020, ve kterém se podporují evropské inovace v celé digitální oblasti. Dobře vidíme, že Evropa zaostává, a musíme přitlačit. Vidím problém v tom, že vývoj produktů s umělou inteligencí stojí na sběru obrovského množství dat – a to nedělají evropské firmy, ale sbírají osobní údaje o lidech v Evropě a vyváží je do Spojených států. Je to velmi složitá oblast - evropská ekonomika potřebuje, aby data proudila, a proto jsme jednali o dohodě o přenosu dat do USA. Nedělala jsem to proto, aby byl šťastný Facebook nebo Google, ale hlavně kvůli malým a středním evropským firmám. Musíme je i v Evropě lépe obrnit a přijít s nějakým lepším konceptem datové ekonomiky, abychom nenechávali vydělávat jen mimoevropské společnosti, ale podrželi si to také u nás. V některých členských zemích jsou velmi zajímavé nápady. Nedávno jsem například byla ve Finsku a tamní vláda se rozhodla udělat speciální strategii ve zdravotních a medicínských službách. Veškeré mechanické práce, které dělá personál a sociální služby, necháme dělat efektivněji umělou inteligenci a roboty. Ptala jsem se rovněž, jestli to nebude znamenat dehumanizaci takových služeb. Jsou to přece jen lidé v těžké životní situaci. Ale oni mě přesvědčovali právě o tom, že si naopak uvolní ruce a budou mít větší prostor pro osobní lidskou péči. A to jsou přesně ty otázky, na které si budeme muset dát pozor. Vyhodnotili si ale, že v této oblasti mohou být opravdu dobří. Chtějí, aby se jim uvolnily ruce, mozky a srdce pro oblasti, kde budou vždy lidé potřeba.

LIDOVÉ NOVINY: Mělo by se podobně specializovat Česko?

JOUROVÁ: I Česko by si mělo říct, do které oblasti má investovat, na jakou se má soustředit, v čem můžeme vyniknout.

LIDOVÉ NOVINY: Například v oblasti kybernetické bezpečnosti?

Klíčová je v tomto světě důvěra. Například Estonci mají zásadní důvěru ve stát, a svěřují mu proto svá data. Všechno tam funguje na této důvěře, mám svůj login a podívám se kdykoliv do útrob státní správy, kde jsou jaké záznamy o mně samé. To je pro nás sci-fi.

JOUROVÁ: To je zrovna velmi dobrý příklad, kybernetická bezpečnost může být pro Česko opravdu velmi zajímavá. Máme i velmi progresivní legislativu a mohli bychom tak naskočit i na trend, kdy je stále větší poptávka po bezpečí, a to i v digitálním světě. Klíčová je v tomto světě důvěra. Například Estonci mají zásadní důvěru ve stát, a svěřují mu proto svá data. Všechno tam funguje na této důvěře, mám svůj login a podívám se kdykoliv do útrob státní správy, kde jsou jaké záznamy o mně samé. To je pro nás sci-fi. Stát tam také chrání data lidí, aby nebyla zranitelná před zásahy ruského medvěda. A to celé pomáhá vývoji e-governmentu, který stojí jen tolik peněz, které jsou potřeba.

LIDOVÉ NOVINY: Jeden z prvních návrhů, jak postupovat v oblasti umělé inteligence, mají ve Velké Británii, bude to podle vás důležité pro konkurenceschopnost?

JOUROVÁ: Zcela jistě se budeme snažit, aby se z umělé inteligence stalo důležité odvětví v Evropě. Četla jsem také britský dokument a myslím, že tam budeme mít prostor pro spolupráci i do budoucna, protože jsou rovněž příznivci přístupu „nesahat, pokud to není nutné“.

LIDOVÉ NOVINY: Není evropská otevřenost trhu a zároveň pravidla na škodu evropskému byznysu? Nemají nadnárodní online giganti výhodu nad našimi vlastními firmami?

JOUROVÁ: Musíme najít tu správnou míru, a pokud bychom ji přesáhli, muselo by se to změnit. Rozhodně ale nejde o nějaký budoucí příklon k nějakému absolutnímu protekcionismu. Velmi tvrdě jsem čelila návrhům, abychom vytvořili evropský cloud a nepouštěli žádná data do USA. V tuto chvíli by to bylo nekonečně škodlivé pro evropský byznys. Je třeba sledovat trendy a případně přijít s řešením. Ale to už nebude úkol pro tuto Komisi.

LIDOVÉ NOVINY: Budou se kvůli automatizaci a robotizaci v budoucnu muset upravovat i jiné předpisy, třeba zákoník práce a sociálněprávní normy, třeba kvůli udržitelnosti sociálních systémů?

Velmi tvrdě jsem čelila návrhům, abychom vytvořili evropský cloud a nepouštěli žádná data do USA. V tuto chvíli by to bylo nekonečně škodlivé pro evropský byznys. Je třeba sledovat trendy a případně přijít s řešením. Ale to už nebude úkol pro tuto Komisi.

JOUROVÁ: Jednotlivé národní státy mají tyto systémy oddělené a budou podle mě muset řešit, co s lidmi, kteří se budou nejspíš v budoucnu uvolňovat z ekonomiky. Zveřejnili jsme na to také evropské sdělení, které se týká digitálních dovedností a toho, jak by se měly měnit vzdělávací soustavy vzhledem k budoucím trendům. Součástí nové iniciativy bude část týkající se tohoto problému.

LIDOVÉ NOVINY: Už dnes se mluví o tom, že není špatné pracovat třeba v Německu a mít tamní zabezpečení, není možné, že lidé se za nimi začnou stěhovat a ohrozí soudržnost Evropy?

JOUROVÁ: Teď musíme dělat všechno proto, aby k těm otřesům na trhu práce nedošlo. Evropský parlament vydal zprávu, která navrhuje jako jedno z řešení onu rovnou mzdu. To myslím rozhodně není něco, s čím by měla přijít Evropská komise.

LIDOVÉ NOVINY: V Česku se mluví o příchodu pracovní síly především z Ukrajiny, není to trochu krátkozraké v situaci, kdy se bavíme o otřesech na trhu práce kvůli automatizaci? Nemůže to v budoucnu způsobit problémy?

JOUROVÁ: To je možné regulovat právně, záleží, jestli tito lidé budou mít krátkodobý pracovní pobyt. Nedostatek pracovních sil je přechodná věc, šťastná hodinka, která nastane jednou za čas. Je to ale potřeba vidět i komplexně z toho hlediska, že vymíráme, nemáme děti, ženy jsou dlouho na mateřské, souvisí to ale i s dalšími oblastmi, jako je důchodová reforma. A ty bude muset někdo živit. Je potřeba dlouhodobější strategie, ne že teď potřebuju pekaře, tak si ho sem teď přivezu.

LIDOVÉ NOVINY: Co ještě dále chystáte v rámci jednotného digitálního trhu?

JOUROVÁ: Ráda bych se posunula v oblasti hate speech, protože jsem spíše příznivcem jeho samoregulace než nějakých nařízení. Ale potřebujeme reagovat na obrovské množství nenávisti, která se na síti objevila. Budeme tedy vyhodnocovat, jak to firmy dělají a jestli se jim daří odstraňovat to nejhorší v limitu do 24 hodin. Nechci, aby odstraňovali vše, protože stále platí svoboda slova. Chceme, aby odstraňovali jen to, co už dnes zakazují trestní předpisy ve členských státech.

Věra Jourová

Česká eurokomisařka má od roku 2014 na starosti agendu spravedlnosti, ochrany spotřebitele a rovnosti pohlaví. Je součástí týmu komisařů pro takzvaný jednotný digitální trh, což je jedna z hlavních priorit Evropské komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera. Do její kompetence proto spadá třeba i ochrana osobních údajů, online platformy nebo sjednocení právních pravidel pro umělou inteligenci. Absolventka Filozofické a Právnické fakulty Univerzity Karlovy byla dříve náměstkyní a posléze ministryní pro místní rozvoj.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.