Z IT projektu na vnitru profitovali lidé z firem spjatých s úředníky ministerstva

Zakázka na efektivní a transparentní řízení projektů za desítky milionů korun z dob exministra Radka Johna zavání střetem zájmů.

Martin Shabu 13.4.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTK montáž ČESKÁ POZICEČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Projekt ministerstva vnitra na zvýšení výkonnosti a transparentnosti státní správy (PPM) za 51,4 milionu korun z éry exministra Radka Johna budí rozpaky – nejen tím, že se jím zabývá policie, jak ČESKÁ POZICE informavala v předchozím článku. Ani jen proto, že jej místo EU celý zaplatí český stát. Při pátraní po okolnostech zakázky, jež podle důvěryhodného zdroje neměla žádné hmatatelné výstupy, jsme přišli i na zajímavé propojení odpovědných ministerských úředníků na firmy, které se kolem projektu točily.

Na projektu, jehož dodavatelem byla společnost Fujitsu Siemens, pracovali i lidé z IT firem ITEG a SIKS.

  • Ve firmě ITEG před nástupem na ministerstvo vnitra pracoval Ladislav Karkoška, bývalý vrchní ředitel sekce strategií, koncepcí a programového řízení MV.
  • Předsedou představenstva firmy SIKS byl do srpna 2010 Jaroslav Mráz, bývalý vrchní ředitel sekce pro informatiku a eGovernment.
Karkoškovi partneři z ITEG

Když jsme se zabývali podrobnostmi projektu, podařilo se nám získat materiál, z něhož vyplývá, že mezi členy projektového týmu Fujitsu Siemens byli například Radek Eckhardt a Tomáš Bezouška, bývalí členové dozorčí rady ITEG. A také Aleš Pilný, současný předseda představenstva firmy. Karkoška zase působil před nástupem na ministerstvo šest let jako ředitel společnosti ITEG. Spolu s Eckhardtem je od roku 2007 také podílníkem ve firmě ITEG Personal.

Jak si Karkoška vysvětluje, že dodavatel projektu si do týmu přizval i jeho bývalé kolegy? „V době, kdy jsem působil na ministerstvu vnitra, jsem již delší dobu nebyl ve společnosti ITEG nijak angažován. Nemohu proto komentovat důvody, které vedly společnost Fujitsu Siemens k využití konzultantů této společnosti. Vlastní realizaci projektu jsem operativně neřešil. Se zástupci dodavatele jsem ze své funkce ani nekomunikoval,“ napsal ČESKÉ POZICI Karkoška.

Za střet zájmů Karkoška vazbu na ITEG nepovažuje, neboť prý „nebyl žádným způsobem účasten na výběrovém řízení, z něhož spolupráce s firmou Fujitsu Siemens vzešla“. V době výběrového řízení podle svých slov na ministerstvu vnitra ještě nepůsobil. Jenže společnost Fujitsu Siemens nezískala tuto zakázku ve výběrovém řízení, ale na základě rámcové smlouvy.

Fujitsu, vnitro a kauza exnáměstka Šišky

Rámcovou smlouvu s Fujitsu Siemens uzavřelo ministerstvo vnitra v roce 2008 za éry Ivana Langera. V témže roce podepsal Michal Král, tehdejší vrchní ředitel sekce rozvoje projektového řízení ICT v oblasti vnitřní bezpečnosti, s Fujitsu Siemens (FS) ještě prováděcí smlouvu na poskytování licencí a služeb. K původnímu záměru nakupovat prostřednictvím Fujistsu Siemens licence produktů společnosti Microsoft tedy přibyly další služby.

Dalšími dodatky k prováděcí smlouvě, jež uzavřel v srpnu 2010 (tedy za vedení ministra Radka Johna) Miroslav Duda, ředitel odboru rozvoje produktů a služeb eGovernment, se katalog poskytovaných služeb Fujitsu Siemens dále rozšířil. Právě na základě těchto dodatků bylo možné zadat projekt na zvýšení výkonnosti a transparentnosti státní správy firmě Fujitsu Siemens bez tendru.

Dodejme, že bývalý ředitel Duda byl letos v únoru obviněn spolu s dalšími jedenácti osobami v kauze IT systémů na výplatu dávek pro úřady práce. Policie v případu obvinila i exnáměstka ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Šišku a dva jeho podřízené, dále představitele firem Fujitsu Technology Solutions, Digi Trade, Vítkovice IT Solutions, Techniserv a Skill, kteří se údajně domluvili na rozdělení trhu. Mezi obviněnými jsou jednatelé společnosti Fujitsu Technology Solutions Radek Sazama a Jiří Řehák (podepsali dodatek číslo 11 k prováděcí smlouvě na realizaci projektu PPM s ministerstvem vnitra) a jednatel firmy Skill Antonín Kočí, otec bývalé předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kristýny Kočí (nyní nezařazená poslankyně).

Dle informací MF Dnes měl Šiška s představiteli firem uzavřít dohodu, že obejdou povinnost vyhlásit soutěž a o zakázky na výplatu dávek se společnosti podělí. Šiška pak dle informací MF Dnes s posvěcením ředitele Dudy uzavřel novou prováděcí smlouvu a dodatky k již existující rámcové smlouvě ministerstva vnitra s Fujitsu.

Karkoška na ministerstvu vnitra působil od podzimu 2010 do listopadu 2011, tedy v období, během něhož bylo za projekt PPM uhrazeno přes 40 milionů korun. Z titulu své funkce odpovídal i za odbor programového řízení, jehož šéfem byl Martin Páral – úředník, který převzal výstupy projektu od Fujitsu Siemens. Následná kontrola však dospěla k závěru, že tak učinit neměl, protože tyto výstupy vykazovaly vážné nedostatky. Současné vedení ministerstva vnitra dokonce navrhlo zvážit trestní odpovědnost Párala.

Do vlivné funkce na ministerstvu vnitra se Karkoška dostal díky známosti s Michalem Morozem, náměstkem exministra Radka Johna a přítelem superguru Věcí veřejných Víta Bárty. Jen pár dní po příchodu do úřadu dostal od Moroze odměnu 170 tisíc korun a rázem se stal jedním z nejlépe honorovaných úředníků státní správy. Zvláště pikantní je tehdejší obhajoba vysokých odměn od ministerstva vnitra – odměnu si prý zasloužil „za konsolidaci projektů spolufinancovaných z projektů EU a přípravu podkladů na prezentaci resortu z hlediska dalšího směřování“.

Po odchodu z MV pracoval Karkoška půl roku coby šéfporadce ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského (dříve Věci veřejné, dnes LIDEM). V současné době působí jako nezávislý konzultant.

Další muž z IT byznysu

Dalším člověkem z IT branže byl v inkriminovaném období od listopadu 2010 do května 2011 Jaroslav Mráz – na ministerstvu vnitra zastával funkci vrchního ředitele sekce pro informatiku a eGovernment. Do srpna 2010 však byl předsedou představenstva společnosti SIKS.

Z podrobného rozpisu odvedené práce na projektu PPM vyplynulo, že členy realizačního týmu byli i Mrázovi kolegové z této společnosti. Ředitelkou projektu byla Jana Kratinová, která se po Mrázovi stala předsedkyní představenstva, a zastává také funkci výkonné ředitelky. Dalšími členy týmu a zároveň představiteli statutárního orgánu SIKS byli Miroslav Roxer a Šárka Kratinová.

Dle důvěryhodného zdroje ČESKÉ POZICE z ministerstva vnitra nemohl být projekt na efektivní a transparentní řízení projektů bez Mrázova souhlasu schválen. Mráz ale vliv na projekt i střet zájmu popírá. „O zmiňovaném projektu a vámi popisovaném stavu nic nevím. Nikdy jsem v takovém projektu nefiguroval. Firmu SIKS jsem prodal v červenci 2010 a od té doby s touto společností nemám nic společného,“ napsal ČESKÉ POZICI Mráz.

Dle důvěryhodného zdroje z ministerstva vnitra nemohl být projekt na efektivní a transparentní řízení projektů bez Mrázova souhlasu schválenBývalý vrchní ředitel Mráz má zajímavou minulost. Na ministerstvu vnitra totiž už jednou pracoval. V roce 1999 ho odvolal z funkce šéfa informatiky tehdejší ministr vnitra Václav Grulich. Jedním z důvodů byla skutečnost, že za český stát podepsal v roce 1994 smlouvou s francouzskou společností Matra na dodávku komunikačního systému pro policii.

Matra tehdy dostala od policie takové podmínky, o jakých se ostatním firmám mohlo jenom zdát. Ještě než dodala první vysílačku, putovalo v roce 1996 na její konto dopředu 240 milionů korun. Exministr Grulich označil kontrakt za lajdácký a skandální. Jaroslav Mráz byl zodpovědný i za problematickou zakázku na zajištění služeb Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS).

ČESKÁ POZICE se osobou Jaroslava Mráze zabývala v létě 2011 v článku: Vnitro „odmorozovalo“ Českou poštu.

Jak to bylo se známostmi

Zajímalo nás, jestli lidem z firem ITEG a SIKS pomohly k získání práce na PPM kontakty na Karkošku a Mráze. Jako jediná zareagovala Jana Kratinová ze SIKS. „Od té doby, co pan kolega Mráz v roce 2010 odešel, jsem naopak se zakázkami ministerstva vnitra měla potíže. Na zmíněné zakázce jsme protočili strašnou spoustu hodin. Abych vám řekla pravdu, tak to zas nic moc nebylo,“ řekla ČESKÉ POZICI výkonná ředitelka společnosti.

Na vyjádření hlavního dodavatele, firmy Fujitsu Siemens, čekáme od pondělka. Neozvala se ani společnost ITEG.

„O firmách, které dodávaly pro Fujitsu Siemens, jsem nevěděl,“ tvrdí bývalý náměstek Michal MorozExnáměstek ministra vnitra Michal Moroz, pod nějž projekt spadal, ČESKÉ POZICI řekl, že o propojení svých tehdejších podřízených na IT firmy neměl ponětí. „Ke konci mého angažmá na ministerstvu vnitra přešly kompetence za IT od náměstka Jiřího France pode mne. O firmách, které dodávaly pro Fujitsu Siemens, jsem nevěděl. Nevím, jak si Fujitsu Siemens vybíralo svého subdodavatele. V momentě, kdy bych o tom věděl, zabýval bych se tím,“ uvedl Moroz. Doplnil, že za jeho působení na vnitru projekt splňoval všechna očekávání. „Objednaný posudek (posouzení odboru programového řízení — pozn. red.) má posloužit k poskytnutí zavádějících argumentů pro zastavení projektu a odvést pozornost od skutečného důvodu — nezvládnutí povinné administrace projektu Kubiceho lidmi.“

Velká sláva?

Na okolnosti zakázky jsme se zeptali rovněž tehdejšího náměstka pro ekonomiku a provoz Jiřího France, pod nějž spadala sekce informatiky a eGovernment do února 2011. „Do pozice ekonomického náměstka jsem nastoupil počátkem listopadu 2010. Informačním technologiím tehdy šéfoval Mráz. Když jsem zjistil, v jakém stavu jsou projekty a celkově IT, tak jsem se toho rychle zbavil. O propojení na firmy jsem nevěděl, ale vůbec bych se tomu nedivil. Proto říkám, že jsem se toho zbavil. Řekl jsem ministru Johnovi, že s tím nechci nic mít a pokud by to mělo zůstat pode mnou, tak bez Mráze. Důsledkem toho bylo, že celá sekce přešla pod Moroze,“ řekl ČESKÉ POZICI Franc.

Bývalý náměstek se vyjádřil i k projektu na efektivní a transparentní řízení. „Dělali kolem toho velikou slávu, ale mě to nepřesvědčilo. Moroz měl na starosti projekty a strategii. Po mně coby ekonomickém náměstkovi chtěli finance, ale ty jsem jim nedal. Museli jsme tvrdě šetřit. Na věci tohoto typu tam peníze nebyly,“ popsal okolnosti projektu Franc.

Abychom kolečko kompetentních osob uzavřeli, požádali jsme o vyjádření i exministra Radka Johna. Chtěli jsme znát, jestli byl důvodem přesunu IT pod Moroze nesouhlas France s aktivitami Jaroslava Mráze. Dále nás zajímalo, zda věděl o provázanosti svých úředníků s dodavateli projektu. Politik však dosud neodpověděl.

Na projektu pracovali „nadlidé“

A jedna perlička na závěr. Z posouzení projektu, které zpracoval odbor programového řízení za Johnova nástupce Jana Kubiceho, vyplynulo, že někteří členové projektového týmu měli až neuvěřitelné nasazení. „Byli lidi, kteří měli za den okolo 25 tisíc korun. Někteří dokonce vykonávali několik aktivit ,paralelně‘ a měli v přepočtu i přes 50 tisíc korun za den,“ řekl ČESKÉ POZICI důvěryhodný zdroj, jenž je obeznámen s detaily projektu.

V materiálu, na jehož základě Evropská unie neproplatí náklady projektu, se konstatuje: „Při analýze výkazů skutečně odvedené práce bylo zjištěno, že některé činnosti (...) byly v rámci jednoho pracovního dne vykonávány totožnými osobami a celkový počet vykázaných, skutečně odpracovaných hodin, tak v některých konkrétních případech překročil osmihodinovou pracovní dobu dotčeného člena projektového týmu dodavatele. Z předložených výkazů však nelze jednoznačně určit, zda se jednalo o činnosti shodné či rozdílné.“