Z emoční umělé inteligence se stává velký byznys

Emoce jsou silným motorem lidského jednání. Zvládání vlastních a čtení emocí jiných rozhoduje o společenském a pracovním úspěchu. Proto do vývoje emočně inteligentních technologií proudí velké investice.

Umělá inteligence. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Umělá inteligence. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Umělá inteligence. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Už jsme si zvykli, že umělá inteligence poráží nejlepší hráče šachu i složitých strategických her, umí blafovat v pokeru, předčí specialisty v diagnózách a prognózách rozmanitých chorob a spolehlivě řídí auto. Jde vesměs o rozumové úlohy a ukazuje se, že v nich nemá smysl strojům konkurovat. Naopak za jednu z oblastí, v níž nás nemohou stroje předčit, se považovala ta emoční inteligence – schopnost člověka zvládat své emoce a rozpoznat emoce ostatních. Ale právě dovednost čtení emocí druhých lidí se stává další disciplínou, ve které začínají mít chytré stroje převahu nad člověkem.

Emoce – radost, důvěra, strach, hněv, smutek, překvapení, stud a další – jsou extrémně silným motorem našeho jednání, evolučně dokonce starším než rozumové podněty. Zvládání vlastních emocí a čtení emocí jiných rozhoduje (vedle našich praktických znalostí a dovedností) o společenském a pracovním úspěchu. A to je důvod, proč do vývoje emočně inteligentních technologií proudí obrovské investice.

Výsledek strojového učení

Emoční umělá inteligence, někdy nazývaná affective computing, je výsledkem strojového učení, při němž se softwaru předkládá obrovské množství projevů emocí zachycených třeba fotografiemi, videi nebo hlasovými záznamy. Každý vzorek je oklasifikován příslušným typem emoce, a stroj se tak učí rozpoznávat, jaká emoce je spojena s jakým lidským projevem.

Emoční umělá inteligence, někdy nazývaná affective computing, je výsledkem strojového učení, při němž se softwaru předkládá obrovské množství projevů emocí zachycených třeba fotografiemi, videi nebo hlasovými záznamy

Umělá inteligence také bere v úvahu rozdíly v projevu emocí různých etnik, civilizací, věkových skupin či mužů a žen. Například ví, že shodnou úroveň radosti dávají ženy najevo delším smíchem než muži, a bere to při analýze v úvahu. Schopnost stroje rozpoznat emoce využívá třeba japonský tým profesora Yamasakiho k výuce prezentačních schopností. Na vzorku 1646 videí z TED Talk vytrénovali stroj, který nás pozoruje kamerou při nácviku veřejného vystoupení a s 93procentní spolehlivostí řekne, jaká bude reakce posluchačů na jeho jednotlivé části.

Jiný software umí odhadnout reakce lidí na různé scény filmu, divadla nebo reklamního videa, a dává tak tvůrcům vodítko, jak v lidech navodit požadovanou emoci. Další software umí rozklíčovat emoce uchazeče o práci během přijímacích pohovorů a pomáhá manažerům a personalistům udělat požadovanou personální volbu.

Na univerzitě v Severní Karolíně využívají chytrý software k nalezení co nejefektivnějších metod onlinového vzdělávání. Když se studenti učí z onlinového kurzu, kamera snímá detailní pohyby a změny jejich obličeje – obočí, víček, nosu, rtů... – a stroj ví, jaké emoce to vyjadřuje. Autorům to pak umožňuje zlepšovat konkrétní části kurzů na základě emocí, které vyvolaly.

Emoční ekonomika

Specializované firmy dnes nabízejí systémy umělé emoční inteligence, které můžeme jako uživatelé „zabalit“ do jakéhokoliv řešení, kde má pro nás čtení emocí jakýkoliv význam. Jediné, co potřebujeme k poznání, jaké emoce prožívají ostatní, je příslušný software a zařízení s kamerou a mikrofonem – i pouhý mobil. Bostonská Affectiva třeba úspěšně expanduje se svojí „chytrou kamerou“ do zdravotnictví, vzdělávání, reklamy, her, robotiky a personalistiky. Jiné firmy nabízejí emoční analýzu jako službu na svém cloudu.

Mnozí předvídají emočně inteligentním technologiím podobný raketový nástup, jaký kdysi zažila výpočetní technika. Hovoří o „emoční ekonomice“ a slibují si od ní významné vylepšení všeho, co nás obklopuje a co používáme.

Řečeno jinak, prodají informaci, jaká emoce je skryta ve fotce, videu či audiu, které potřebujeme emočně rozklíčovat. Mnozí předvídají emočně inteligentním technologiím podobný raketový nástup, jaký kdysi zažila výpočetní technika. Hovoří o „emoční ekonomice“ a slibují si od ní významné vylepšení všeho, co nás obklopuje a co používáme. Vše díky tomu, že výrobci a dodavatelé dostávají do rukou spolehlivé návody, jak v nás vykouzlit úsměv. Samozřejmě, že jiní varují, že vstupujeme do neprobádaného a záludného teritoria, v němž nás onen úsměv může brzy přejít.



Počet příspěvků: 1, poslední 23.2.2018 09:29 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.