Z aut mafiánů stát nezbohatne, bojuje o 240 miliard

Ztracená ropa v případu Viktoriagruppe, miliardová arbitráž kvůli krevní plazmě s Diag Human, pohrobci padlé Investiční a Poštovní banky nebo náhrada škod z dob privatizace Mostecké uhelné společnosti. Kauzy, které se hromadí na státním seznamu vleklých soudních sporů za miliardy korun.

Adam Junek 2.9.2015
Za prvních sedm měsíců letošního roku jsme při prodeji majetku získali pro... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Za prvních sedm měsíců letošního roku jsme při prodeji majetku získali pro... | foto: Yan ReneltMAFRA
Za prvních sedm měsíců letošního roku jsme při prodeji majetku získali pro... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Celkem stát u soudů různých instancí řeší pře, v nichž jde o 240 miliard korun. „V této chvíli řešíme za stát přes 8100 soudních sporů, v nichž jde o tuto částku,“ potvrdila LN generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu. Navíc případů, kdy stát musí bránit miliardy nebo stamiliony, přibývá. Vloni úřad zastupoval stát v 7600 řízeních.

Případů, kdy stát musí bránit miliardy nebo stamiliony, přibývá. Vloni úřad zastupoval stát v 7600 řízeních.

Nejtěžší případ, který ÚZSVM řeší, je agenda kolem Viktoriagruppe. Česko si u této německé firmy uložilo část svých strategických zásob ropy. Společnost zkrachovala a insolvenční správce české pohledávky popřel. Stát tak musí o své nároky, které se pohybují významně nad miliardou korun, bojovat u soudů.

Horentní suma, o kterou stát hraje, nemusí být přitom vůbec konečná. „Největší co do výše požadované částky je spor související s kdysi plánovanou výstavbou dálnic. Tam je údajná pohledávka za 13 miliard dolarů, což by představovalo asi 260 miliard korun,“ vysvětluje Arajmu. „Vzhledem k tomu, že teprve běží spor o pravost dokumentů, na jejichž základě by šlo škodu uplatnit, nemáme tuto sumu započítanou v celkovém čísle našich sporů,“ dodala.

Rekordní odškodnění

Miliardové obchodní kauzy ovšem tvoří jen zlomek toho, co úřad řeší. Nejčastěji zastupuje stát v případech žalob na náhradu škody kvůli špatnému úřednímu postupu. Ovšem i ty dokážou s částkou, kterou stát u soudů brání, pořádně pohnout.

Mezi nejvýznamnější spory, které stát vede, patří i 20 let starý případ lékaře kurdského původu Yekty Uzunogla

Podle výroční zprávy totiž mezi nejvýznamnější spory, které stát vede, patří i 20 let starý případ lékaře kurdského původu Yekty Uzunogla. Ten byl v roce 1994 zadržen a 2,5 roku strávil ve vazbě pro podezření z přípravy trojnásobné vraždy, obchodu se zbraněmi či vydírání a mučení. Plně osvobozen byl až v roce 2007. O rok později dostal alespoň za soudní průtahy od ministerstva spravedlnosti odškodné pět milionů korun.

Dodnes ovšem běží několik soudů o jeho další kompenzaci. A ÚZSVM vede tuto kauzu s částkou přibližně 54 miliard korun.

Velké státní kauzy

  • El Niňo Beverages: spor kolem ochranné známky za více než 4 miliardy eur
  • Yekta Uzunoglu: odškodné až 54 miliard korun za nezákonnou vazbu a újmu na pověsti
  • Viktoriagruppe: spor kolem české nafty v Německu v hodnotě 1,2 až 1,7 miliardy korun
  • Solární daň: ve více než 15 sporech kvůli solární dani jde o miliardy korun

Kateřina Arajmu: Víc práce než užitku...

Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu.

Většina věcí, které stát zabaví při trestné činnosti, se musí zničit. Se zbytkem je spíš víc práce než užitku, říká Kateřina Arajmu, generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten stát zastupuje v tisících soudních sporů a také je v podstatě jeho realitním agentem.

LN: Váš úřad je jakousi velkou právní kanceláří pro stát, kdy jej zastupuje v řadě nejen majetkových sporů. O kolik se nyní lidé a firmy soudí se státem?

ARAJMU: Celkově pro stát letos řešíme přes 8100 případů, přičemž vloni jich bylo 7600. Celkově v nich jde o částku přesahující 240 miliard korun. Jen v prvním pololetí se nám podařilo zvítězit v soudních řízeních o více než jedenáct miliard. Daří se nám přesouvat majetkové soudní spory státních institucí pod kuratelu našeho úřadu. Vloni jich naši právníci řešili 121, letos už to je 430.

„Daří se nám přesouvat majetkové soudní spory státních institucí pod kuratelu našeho úřadu. Vloni jich naši právníci řešili 121, letos už to je 430.“

Pro mě je to jednoduchý způsob, jak může stát ušetřit, protože jednotlivé složky si na to často najímaly externí právní kanceláře, u nás to právníci dělají v rámci svého platu. Po svém nástupu na začátku roku jsem oslovila významné státní instituce, aby více využívaly naše právníky. Zákonné limity pro to, aby musely spory předat, jsou totiž dost vysoké. Třeba v obchodních sporech je to dokonce 250 milionů korun, kdy musí státní úřad pověřit zastupováním nás. Menší spory si může řešit sám i za pomoci externích advokátů. A to mi přijde zbytečné, když tady jsou právníci, kteří se na tuto agendu specializují, navíc s 95procentní úspěšností v řízeních.

To je mimochodem i smyslem připravované úpravy zřizovacího zákona Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby se posílila role našich právníků a co nejvíce sporů se přesunulo k nim.

LN: Jakési rozšiřování působnosti probíhá už dnes, když jste převzali spory vězeňské služby...

ARAJMU: Od nich jsme převzali přibližně šedesát sporů. Na úřadu pracuje devět desítek právních zástupců, každý z nich řeší v průměru přes stovku soudních sporů. V současnosti se jim daří některé vleklé kauzy dokončovat, takže kapacitně mohou nabírat další agendu. Udělali jsme inventuru soudních řízení, která vedou ministerstva, a díky tomu máme seznam stovek sporů, které nám budou postupně předávat.

„Mezi těmi, kdo mají vydávat anebo rozhodnout o nevydání církevního majetku, jsou například Lesy České republiky. A ty my zastupovat nemůžeme.“

Zároveň novelizací našeho zřizovacího zákona by se měla změnit praxe, že můžeme zastupovat organizační složky státu, ale už ne státní organizace nebo státní podniky. Což je třeba problém u aktuální agendy církevních restitucí.

Mezi těmi, kdo mají vydávat anebo rozhodnout o nevydání církevního majetku, jsou například Lesy České republiky. A ty my zastupovat nemůžeme. Přitom je smysluplné, aby se zkušenosti a strategie ze soudních sporů, které z případů církevních restitucí vyplynou, využívaly napříč spory. A to by náš úřad jednoduše uměl. Zatím můžeme využít institut vedlejšího účastníka řízení, abychom zajistili jednotný postup v analogických kauzách.

LN: Jaké typy soudních sporů řešíte nejčastěji?

ARAJMU: Nejvíce je žalob na náhradu škody kvůli špatnému úřednímu postupu. Dále jsou to určovací žaloby, kdy je zpochybněno vlastnické právo státu. Ještě často řešíme dědická řízení, kdy člověk zemře bez dědiců a majetek připadne státu, potažmo našemu úřadu.

LN: Který případ je aktuálně největší nebo nejkomplikovanější?

ARAJMU: Komplikovaný je případ okolo společnosti Viktoriagruppe, která skladovala pro stát strategické ropné rezervy. Jde ale o běžící případ, takže detaily vám poskytnout nemohu. Největší co do výše požadované částky je spor související s kdysi plánovanou výstavbou dálnic. Tam je údajná pohledávka za třináct miliard dolarů, což by představovalo asi 260 miliard korun. Vzhledem k tomu, že teprve běží spor o pravost dokumentů, na jejichž základě by šlo škodu uplatnit, nemáme tuto sumu započítanou v celkovém čísle našich sporů.

LN: Do vaší agendy patří také majetek zabavený a propadlý při trestné činnosti. Je jeho prodej významná položka pro příjem do státní kasy?

„Ale dostanou se k nám třeba sošky, dlažební kostky, zařízení pro pěstírnu konopí nebo třeba pro pálenice. Také míváme k dispozici auta drogových dealerů.“

ARAJMU: Tato agenda je poměrně častá, ale ve výsledku je s tím více starostí než užitku. Většina tohoto majetku je likvidována, ať už jsou to trička s hákovým křížem, padělky značkového oblečení, nebo šperháky. Ale dostanou se k nám třeba sošky, dlažební kostky, zařízení pro pěstírnu konopí nebo třeba pro pálenice. Také míváme k dispozici auta drogových dealerů. Někdy například o nepojízdná auta projeví zájem kvůli výcviku policie nebo hasiči, případně pokud jde o běžné vozy, mohou je použít i pro svou každodenní činnost. Ale třeba s ferrari určitě jezdit nebudou. Ta nabízíme k prodeji, podobně jako šperky.

Když soud rozhodne o prodeji majetku ještě ve fázi obvinění, pak jej nemůžeme nabídnout k využití státním institucím, ale skutečně ho můžeme jen prodat a výtěžek poukážeme na účet soudu do doby, než se o obviněném rozhodne. Když to pro něj dopadne dobře, výtěžek z prodeje připadne jemu.

Ale když se vrátím k otázce, jak je to přínosné pro státní rozpočet, tak skutečně moc ne. Náklady na tuto agendu jsou dost vysoké a stojí to hodně času. Navíc o zabavený majetek musíme pečovat, protože nesmí klesnout jeho hodnota. A nejsou neobvyklé žaloby, že jsme se nedostatečně starali třeba o zabavené vozidlo. Takže skutečně toto žádný zlatý důl pro stát není.

LN: Dostali jste někdy touto cestou skutečnou kuriozitu?

ARAJMU: To budou kontejnerky. Dostal se mi do rukou spis označený jako 21 kontejnerů. To mě zarazilo, kde jsme k něčemu takovému přišli. Šlo o to, že na letišti byl zadržen cizinec, který ve svém těle pašoval stoprocentní drogu. A tu spolykal v 21 malinkatých kontejnerech. No, a když z něj po zadržení v nemocnici přirozenou cestou vyšly, staly se i s obsahem naším majetkem. Zklamu vás, ale jak obsah, tak kontejnerky byly zničeny.

LN: Úřad působí také jako jakýsi realitní agent státní správy, když odprodáváte nebo se jinak zbavujete nepotřebných nemovitostí. Jak rozsáhlá je tato agenda?

„Seznam majetku, který pro stát spravujeme, čítá asi 286 tisíc položek. Mezi nimi je asi polovina nemovitostí a z nich přes osmdesát procent tvoří pozemky.“

ARAJMU: Seznam majetku, který pro stát spravujeme, čítá asi 286 tisíc položek. Mezi nimi je asi polovina nemovitostí a z nich přes osmdesát procent tvoří pozemky. A nelze si představovat, že to jsou samé lukrativní lány. Asi dvě třetiny našich pozemků jsou parcely do 500 metrů čtverečních. Tím chci říct, že potenciální výnos z případného prodeje velké části státního majetku není nijak závratný.

LN: Aktuálně prodáváte v dražbě jednu z nejlukrativnějších státních budov – klášterní konvent na náměstí Republiky v Praze, u něhož si slibujete až miliardovou kupní cenu. To je nejvíc v historii úřadu. Co to udělá se sumou, kterou posíláte z prodeje majetku do státní kasy?

ARAJMU: Doufám, že v dražbě, kde psychologický efekt příhozů umí vytáhnout cenu nahoru, bude dosažena nebo překročena miliardová hranice. Jinak za prvních sedm měsíců letošního roku jsme při prodeji majetku získali pro státní rozpočet 734 milionů korun, což je o 234 milionů více než vloni. Takže předpokládám, že bychom mohli letos odvést do státního rozpočtu i dvě miliardy korun.

LN: Prodávaný dům je památkově chráněný, podobných staveb máte ve správě několik desítek. Má to nějaká specifika?

ARAJMU: Ve chvíli, kdy bychom je chtěli prodávat, je musíme přednostně nabídnout ministerstvu kultury. Pokud to tento resort uzná za vhodné, určí složku státu, kterému majetek převedeme. Ale naštěstí je těchto objektů minimum. Snažíme se je co nejrychleji prodat. Jsou totiž finančně náročné na provoz a údržbu.

LN: Máte v portfoliu další podobné bonbonky i vzhledem k tomu, že se k vám přesouvají některé objekty jiných úřadů jako nedávno vězeňský objekt bývalého kněžského semináře ve Vidnavě? Co třeba zámek Štiřín, s jehož správou se potýká dlouhodobě ministerstvo zahraničí...

„Zatím Štiřín ve správě nemáme, ale s ministerstvem zahraničí jednáme. Máme uzavřené memorandum o spolupráci.“

ARAJMU: Zatím Štiřín ve správě nemáme, ale s ministerstvem zahraničí jednáme. Máme uzavřené memorandum o spolupráci. V podstatě to znamená, že jim pomáháme my namísto toho, aby si objednávali externě služby realitek nebo advokátů. My jim zajistíme právní poradenství nebo stanovení strategie, jak s takovým majetkem nakládat.

Díky usnesení vlády budeme nyní přebírat budovu Invalidovny v Karlíně, která byla v majetku ministerstva obrany. Byl v ní archiv a natáčel se v ní například film Amadeus. Je však řadu let nevyužívaný a vyžaduje generální rekonstrukci. Podle nás je jasně vhodný k prodeji. Cenu odhadujeme na několik stovek milionů korun podobně jako u aktuálně nabízeného objektu na náměstí Republiky.

LN: Čím se vlastně při přebírání majetku řídíte?

„Jakmile některá složka státu zjistí, že má nepotřebný majetek, bude ho muset prodávat nebo dát k dispozici k využití přes nás. To rozhodně zefektivní nakládání s majetkem.“

ARAJMU: My v této chvíli můžeme přebírat nepotřebný majetek, pokud je to ve veřejném zájmu, což zatím vždy deklarovala vláda. Myslíme si, že veřejný zájem je ekonomický, protože je zbytečné, aby si jednotlivé instituce nabíraly poradce pro prodej nemovitostí či jiného majetku, když je tady na to specializovaný úřad.

Podle novely zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, která je nyní ve sněmovně, bude předávání nepotřebného majetku automatické. Jakmile některá složka státu zjistí, že má nepotřebný majetek, bude ho muset prodávat nebo dát k dispozici k využití přes nás. To rozhodně zefektivní nakládání s majetkem. Důkazem budiž Francie, kde to podobně sjednotili v roce 2003. Do té doby byly roční příjmy okolo sto milionů eur, po centralizaci to postupně stoupalo. Hned první rok to bylo 170 milionů, a o tři roky později dokonce přesáhly příjmy francouzské státní pokladny z prodeje majetku 700 milionů eur.

LN: Máte představu, kolik takových nemovitostí u vás může brzy skončit?

ARAJMU: Obeslali jsme jednotlivé úřady a výsledkem je, že už nyní je jako nepotřebných označeno na pět tisíc nemovitostí. A budou nám je postupně předávat. Podle mě je ale reálné číslo o dost vyšší. I proto jsem kritikem současného systému, kdy si každá instituce hospodaří se svým majetkem sama. Taková roztříštěnost není nikde v Evropě.

Kateřina Arajmu

  • Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a také obor finance na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzitě Ostrava.
  • Kariéru zahájila na ministerstvu vnitra.
  • Bezmála od počátku fungování Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, konkrétně od října 2002, působí právě na něm.
  • Před převzetím řízení celého úřadu pracovala jako ředitelka územního pracoviště v hlavním městě. Generální ředitelkou ÚZSMV je od 28. ledna 2015.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.