Čtěte také

WikiLeaks: Americký radar v Čechách by nesplnil účel

Prozrazený telegram ukazuje, že radar na českém území a rakety v Polsku by nezachytily ruský útok balistickými střelami včas.

Brian Kenety 9.2.2011
Both General Patrick O’Reilly (left) and US diplomat John Rood (at the lecturn) argued that, despite the X-band radar’s limitations, it was still important to install a base in the Czech Republic in order to counter the Soviet-built radar located in Qaba | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: ČTKČeská pozice
Both General Patrick O’Reilly (left) and US diplomat John Rood (at the lecturn) argued that, despite the X-band radar’s limitations, it was still important to install a base in the Czech Republic in order to counter the Soviet-built radar located in Qaba | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Server WikiLeaks publikoval americký diplomatický telegram, který ukazuje, že generál Patrick O’Reilly, ředitel americké Agentury pro protiraketovou obranu (MDA), varoval koncem roku 2007, že radarová stanice, kterou Spojené státy zamýšlely umístit na českém území, nemá kapacitu na zachycení střel s dlouhým doletem ve fázi odpálení — což bylo hlavní odůvodnění její existence. Moskva dodnes tvrdí, že vytvoření amerického raketového štítu v Evropě bylo podle ní namířeno proti Rusku. Bushova administrativa trvala na tom, že to mělo čelit hrozbám „darebáckých států“ jako Írán, Irák a Severní Korea.

Prozrazený americký telegram obsahoval obecný přehled o pokračujících jednáních Washingtonu o kontroverzním americkém projektu raketové obrany, o němž Moskva prohlásila, že představuje přímou hrozbu Ruské federaci. V části nazvané „Možnosti horizontu českého radaru: nezachycuje ruské atomové zbraně“ telegram ukazuje, že generál O’Reilly poukázal na vážné technické nedostatky radaru kmitočtového pásma X, který Bushova administrativa chtěla instalovat v České republice.

Dosah radaru kmitočtového pásma X byl přibližně 2000 kilometrů, ale „vidět“ mohl jen po přímce — a nikoli za horizont —, uvádělo se v telegramu, který obsahoval stručný přehled O’Reillyho brífinku a názorů dalších vedoucích činitelů resortu obrany USA a expertů na otázky obrany. Kromě toho byla velikost paprsku radaru „0,155 stupně a nemohl vyhledávat a lokalizovat sám o sobě“.

Radar nebyl schopen zachytit střelu ve fázi zvedáníAmerický velvyslanec v Rusku William J. Burns (2005 až 2008) označil telegram za tajný a podepsal ho 10. října 2007. John Rood, nově jmenovaný úřadující náměstek amerického ministra zahraničí pro kontrolu zbraní a mezinárodní bezpečnost, ho objasnil.

„Pod dvěma stupni by vadil rušivý odraz terénu. Takže podle místa odpálení nemohl zachytit prvních 245, 450 nebo 850 kilometrů letu,“ napsal Burns, současný náměstek amerického ministra zahraničí pro politické záležitosti. „Proto radar nebyl schopen zachytit střelu ve fázi zvedání. V době, kdy by radar střelu zaznamenal, by už bylo příliš pozdě na odpálení obranné rakety.“

Podle telegramu Rood, který do září 2007 působil jako náměstek amerického ministra zahraničí pro mezinárodní bezpečnost a nešíření jaderných zbraní, dodal, že „vzhledem k času potřebnému k vyhodnocení střely a odpálení obranné rakety, jakmile by radar střelu zaznamenal, už by bylo příliš pozdě i na zachycení střely ve střední části letu“.

Ázerbájdžánský faktor

Rood i O’Reilly však přesto tvrdili, že je důležité radar kmitočtového pásma X v České republice instalovat jako protiváhu radaru sovětské výroby umístěnému v ázerbájdžánské Gabale, který má dosah 6000 kilometrů a v současnosti ho obsluhují Ruské kosmické síly.

Po zániku Sovětského svazu Ruská federace toužila po tom, aby si udržela operační kontrolu ázerbájdžánské stanice. V roce 2002 obě země podepsaly dohodu, podle níž si Rusko pronajalo radarovou stanici v Gabale do roku 2012 za sedm milionů dolarů ročně, uvádí server GlobalSecurity.org.

Dne 18. září 2007 O’Reilly navštívil stanici v Gabale a o svých zjištěních předložil zprávu, kterou Burns shrnul v prozrazeném telegramu. Ázerbájdžánská stanice svým dosahem umožňuje sledování zkoušek balistických střel s dlouhým doletem v Íránu, Pákistánu a západní Indii, jakož i v Izraeli.

„Při popisu značného výkonu, velké apertury a dosahu 6000 kilometrů O’Reilly souhlasil, že by Gabala poskytovala data o fázích odpálení a oddělení stupňů rakety, ale zdůraznil, že radar nemůže nabízet rozlišení potřebné pro pozorování protiopatření,“ napsal Burns. „Rood podtrhl, že si otázka protiopatření vynutila radar kmitočtového pásma X v České republice.“

Dokonce ani po zdokonalení by s radarem kmitočtového pásma X v České republice USA nikdy nebyly schopny zachytit ruské mezikontinentální balistické střelyDokonce ani po zdokonalení, pokračoval O’Reilly, by s radarem kmitočtového pásma X v České republice Spojené státy nikdy nebyly schopny zachytit ruské mezikontinentální balistické střely (ICBM). O'Reilly uvedl, že je možné, že by obranné rakety ve Velké Británii byly schopné zachytit ruskou ICBM včas, ale že radar v České republice s obrannými raketami v Polsku je příliš blízko.

Podle telegramu z roku 2007 tehdejší ruský prezident Vladimir Putin, který je nyní premiérem, „se zavázal, že vyčlení potřebné prostředky, pokud mezi Ruskem a USA vznikne ,model porozumění‘“. Tehdejší náměstek ruského ministra zahraničních věcí Sergej Kisljak „zdůraznil, že Gabala umožňuje sledování všech zkoušek s raketami a střelami v dané oblasti a, jak naznačil Putin, mohla by sloužit jako ,ohnisko‘ pro spolupráci,“ napsal Burns. Kisljak je v současnosti ruským velvyslancem ve Washingtonu.

Radar padl ...

I přes silné námitky z Moskvy Condoleeza Riceová, americká ministryně zahraniční za prezidenta George W. Bushe, 8. července 2008 finalizovala dohodu, aby byl protiraketový radar umístěn v České republice. Pravostředová vláda tehdejšího českého premiéra Mirka Topolánka (ODS) s tímto plánem souhlasila navzdory rozsáhlému odporu veřejnosti. Průzkumy ukázaly, že proti umístění americké radarové stanice jsou dvě třetiny Čechů — stejně jako byla proti Demokratická strana USA, která v lednu 2009 získala Bílý dům.

Ve třetí etapě své první evropské cesty sdělil americký prezident Barack Obama davu asi 30 000 lidí shromážděných před Pražským hradem svou velkolepou představu o tom, aby se zastavilo šíření nedovolených zbraní a svět se zbavil jaderných zbraní (což bylo do značné míry důvodem, proč v roce 2009 dostal Nobelovu cenu míru). V pražském projevu Obama vybídl Írán, aby se vzdal svého jaderného programu, a varoval, že pokud tak Teherán neučiní, Washington bude pokračovat ve svých plánech umístit radar v České republice a obranné rakety v Polsku.

„Chci být jednoznačný: jaderné a raketové aktivity Íránu jsou skutečnou hrozbou nejen pro Spojené státy, ale také vůči sousedům Íránu a našim spojencům,“ prohlásil Obama. „Česká republika a Polsko projevily odvahu, když souhlasily, že na jejich území může být obranný systém proti těmto raketám. Do té doby, dokud íránská hrozba trvá, budeme rozvíjet ověřený systém raketové obrany s efektivními náklady. Pokud bude íránská hrozba odstraněna, budeme mít silnější základ pro bezpečnost a důvod pro budování raketové obrany v Evropě zmizí.“

Obama se později vzdal myšlenky umístit části amerického protiraketového obranného systému ve střední Evropě s odůvodněním, že íránské hrozbě je teď možné čelit systémy kratšího dosahu. Podle prohlášení z 19. září 2009 umístěného na webové stránce amerického velvyslanectví v Praze americký ministr obrany a sbor náčelníků štábů ozbrojených sil USA doporučili Obamovi, aby přehodnotil plán Bushovy administrativy z roku 2007 týkající se protiraketové obrany v Evropě v rámci probíhající komplexní revize protiraketových prostředků USA, k níž dal příkaz Kongres.

„Zpravodajské společenství má nyní za to, že hrozba íránských balistických střel krátkého a středního doletu se vyvíjí rychleji, než se dříve předpokládalo, kdežto hrozba potenciálních možností íránských mezikontinentálních balistických střel (ICBM) se vyvíjí pomaleji, než se dříve odhadovalo,“ psalo se v prohlášení. Poukázalo také na technický pokrok od doby, kdy Bushova administrativa vytvořila plán týkající se střední Evropy. 

„Nová distribuovaná architektura obranných raket a senzorů rovněž nevyžaduje jeden velký nepohyblivý evropský radar, který měl být umístěný v České republice. Tento přístup také využívá jinou technologii obranných raket než předcházející program, takže není zapotřebí jedno pole s deseti pozemními obrannými raketami v Polsku. Ministr obrany proto doporučil, aby Spojené státy už neplánovaly další práci na této architektuře,“ pokračovalo prohlášení.

Když se pomine technický potenciál, tento krok byl obecně považován za stěžejní pro zlepšení bilaterálních vztahů s Moskvou.

... a začíná platit nová dohoda START

Ústředním bodem Obamova projevu v Praze bylo prohlášení, že Spojené státy mají „morální odpovědnost“ za to, aby usilovaly o zajištění „světa bez jaderných zbraní“, neboť v roce 1945 svrhly na Japonsko dvě atomové bomby. Jaderné hlavice nazval „nejnebezpečnějším dědictvím studené války“.

Spojené státy a Rusko formálně uvedly v život svou novou dohodu o omezení jaderných zbraní na 47. mnichovské bezpečnostní konferenci (MSC), která se konala od 4. do 6. února. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová a její ruský protějšek, ministr zahraničí Sergej Lavrov, si oficiálně vyměnili ratifikační listiny.

START je zkratka anglického označení dohody o omezení strategických zbraní (Strategic Arms Reduction Treaty). Nová dohoda START vznikla po návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy v roce 2009 v Praze, kde se zavázal, že se bude snažit zbavit svět jaderných zbraní, a kde byla dohoda později podepsána. Omezuje počet amerických a ruských strategických jaderných hlavic na 1550 ze současného maxima 2200. Určuje rovněž protokoly na monitorovací a ověřovací systém.

Inspekce skončily, když 5. prosince 2009 vypršela dohoda START z roku 1991. Politika monitorování pochází z doby, kdy byla u moci administrativa republikánského prezidenta Ronalda Reagana, který použil rčení „důvěřuj, ale prověřuj“.