Wagenknecht: Musíme si udržet schopnosti v jaderné energetice

Garantovat cenu elektřiny z budoucích atomových bloků dlouho dopředu by bylo příliš riskantní, říká v rozhovoru první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht, který je také členem dozorčí rady ČEZ.

Lukáš Wagenknecht | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lukáš Wagenknecht | foto: MAFRA: Michal Sváček
Lukáš Wagenknecht | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

První náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht v rozhovoru mimo jiné zdůrazňuje, že česká vláda je rozhodně pro další rozvoj jaderné energetiky. A říká: „Musíme zajistit energetické potřeby státu. Také z hlediska firmy ČEZ jde o strategické rozhodnutí, které ji zajistí budoucnost.“ Rozhodnutí o výstavbě dalších atomových bloků by podle něho mělo padnout co nejdříve.

Wagenknecht také líčí své fungování v dozorčí radě ČEZ. Když potřebuje nějaký podklad, musí jít do zvláštní místnosti, takzvané studovny, a tam si dělá pod dohledem kamer zápisky z počítače. Předtím musí o tyto podklady požádat e-mailem, a na základě toho mu je do studovny nahrají. A dodává: „V té místnosti jsou zatmavená okna, je to hodně specifický režim.“

ČEZ na druhé straně argumentuje tím, že tato firma je veřejně obchodována na burzách, a proto má povinnost zabezpečit, aby nemohly být předčasně prozrazeny takzvané vnitřní informace, byť třeba nedopatřením.

ČESKÁ POZICE: Ministerstvo financí – stejně jako celá vláda – prohlašuje, že je pro rozvoj jaderné energetiky. Ale také čelíte kritice, že ve skutečnosti nechcete výstavbu nových bloků podpořit...

WAGENKNECHT: Vláda tento týden projednávala návrh akčního plánu rozvoje jaderné energetiky, který připravilo naše ministerstvo společně s ministerstvem průmyslu. Důležité je, že existuje politická shoda – a to i na té nejvyšší úrovni –, že hodláme v rozvoji jaderné energetiky pokračovat a budovat nové bloky ať už v Dukovanech, nebo v Temelíně. Musíme zajistit energetické potřeby státu. Také z hlediska firmy ČEZ jde o strategické rozhodnutí, které jí zajistí budoucnost. Teď je nutné se posunout dál.

ČESKÁ POZICE: Ale ty nové bloky by měly být postaveny až někdy ve třicátých letech tohoto století. Nebude to vládu svádět k dalšímu odkládání příslušných rozhodnutí?

WAGENKNECHT: Výstavba jaderného bloku je dlouhodobou záležitostí. Rozhodnutí, jak dál v jaderné energetice, tedy musí padnout v dohledné době. Pokud je tu shoda, že se mají stavět minimálně jeden nebo dva další jaderné bloky, musíme nyní najít vhodnou formu, jak to udělat.

Existuje politická shoda – a to i na té nejvyšší úrovni –, že hodláme v rozvoji jaderné energetiky pokračovat a budovat nové bloky ať už v Dukovanech, nebo v Temelíně

Akční plán zmiňuje tři varianty – nové bloky může stavět sám ČEZ, externí dodavatel nebo nějaký nový státní podnik. My preferujeme první variantu, aby celá stavba byla pod kontrolou ČEZ a v jeho vlastní režii. A státní podnik by znamenal přílišnou zátěž pro státní rozpočet.

ČESKÁ POZICE: Bude vláda ochotná garantovat cenu elektřiny z budoucích jaderných bloků – tedy takzvaný contract for difference podle britského vzoru?

WAGENKNECHT: Pokud bychom poskytli podobný contract for difference nějaké externí firmě, což je ta druhá zmiňovaná varianta, bylo by to velmi riskantní. I když víme, že se některé státy touto cestou vydaly. Jde totiž o to, aby byla cena elektřiny férová vůči zákazníkům. Nikdo přitom neví, co bude za 15 nebo více let a jaké pak budou ceny. Nechceme, aby se nám stalo něco podobného jako v případě solárních elektráren – vláda nebo parlament nějak rozhodne, ale po čase se ukáže, že se ceny časem dostaly někam úplně jinam.

ČESKÁ POZICE: V případě první varianty, kterou preferujete, ale také máte dvě možnosti. Buď bude investovat sám ČEZ, nebo jeho dceřiná společnost. Do ní by pak mohli vstupovat jako spolumajitelé další firmy? Třeba i dodavatel technologie?

WAGENKNECHT: ČEZ by měl mít ideálně stoprocentní kontrolu. Tato společnost má svoje vlastní zdroje. Vydělává poměrně hodně peněz, které může sama investovat. Je to podle mě nejbezpečnější cesta, díky níž se můžeme vyhnout přílišné zátěži pro státní rozpočet i udělování sporných garancí.

ČESKÁ POZICE: Ministerstvo průmyslu se zatím spíše přiklánělo k tomu, že by mohla vzniknout dceřiná společnost ČEZ, do které by vstoupily i další firmy.

Akční plán zmiňuje tři varianty – nové bloky může stavět sám ČEZ, externí dodavatel nebo nějaký nový státní podnik. My preferujeme první variantu.

WAGENKNECHT: Může to být téma k další diskusi. Může se objevit nějaký přesvědčivý argument, že bude dobré, když tam vstoupí ještě někdo další. Ale rozhodně by ČEZ měl mít majoritní kontrolu. Je tu ještě jeden důvod, proč chceme jít právě touto cestou. Ve společnosti ČEZ je hodně zkušených lidí, kteří jaderné energetice rozumějí.

Česko je i ve světovém měřítku poměrně unikátní, v tomto oboru jsme fakt dobří. Nechceme tyto lidi ztratit, nechceme, aby odcházeli. Je třeba dát jasný vzkaz, že chceme naše know-how v jaderné energetice udržet.

ČESKÁ POZICE: Nehrozí ztráta know-how už kvůli tomu, že se celý proces stavby dalších bloků odkládá – minimálně oproti původním představám z doby zrušeného temelínského tendru?

WAGENKNECHT: Pokud si dnes řekneme, že půjdeme cestou rozvoje jaderné energetiky, pak ty odborníky udržíme.

ČESKÁ POZICE: I když to bude na dlouhé lokte?

WAGENKNECHT: Úplně to tak nebude, na rozvoji jádra budeme pracovat už nyní. Budou zahájeny přípravné práce, projektové práce a tak dále. I když budou nové bloky v Temelíně nebo Dukovanech stát až po roce 2030, neznamená to, že se do té doby nebude nic dít. Jde o mimořádně velkou a technologicky náročnou stavbu, nevím o větší v této republice. A příprava bude kontinuálně běžet.

ČESKÁ POZICE: Ještě se vrátím k takzvanému contract for difference, systému garantovaných cen. Je to možná varianta?

Nechceme, aby se nám stalo něco podobného jako v případě solárních elektráren – vláda nebo parlament nějak rozhodne, ale po čase se ukáže, že se ceny časem dostaly někam úplně jinam

WAGENKNECHT: Je to možná varianta, ale námi preferovaná není. Také premiér Bohuslav Sobotka se už dříve vyjádřil, že ji nepreferuje.

ČESKÁ POZICE: Ale i ČEZ dává celkem jasně najevo, že investovat do nových jaderných bloků bez nějaké garance by bylo příliš velké riziko. To by se asi nejdřív museli zásadně změnit poměry na trhu.

WAGENKNECHT: To je spíše otázka na generálního ředitele Daniela Beneše, na vrcholový management ČEZ. Je na nich, aby nám popsali rizika jednotlivých variant a aby nám poskytli příslušné podklady.

ČESKÁ POZICE: Nicméně předpokládáte, že bude možné, aby ČEZ stavěl bez garance?

WAGENKNECHT: Ano, je to námi preferovaná varianta.

Prodávat Tykačovi?

ČESKÁ POZICE: Společnost ČEZ musí do poloviny roku rozhodnout, zda prodá, či neprodá elektrárnu Počerady těžařské firmě Czech Coal Pavla Tykače. Jak by měl podle vás ČEZ rozhodnout?

WAGENKNECHT: Tuto záležitost řeší představenstvo ČEZ a mou osobní prioritou jako člena dozorčí rady je, aby chystané rozhodnutí bylo maximálně ekonomicky výhodné pro firmu i pro stát. Na jednání dozorčí rady budu samozřejmě požadovat konkrétní čísla. Předpokládám, že nám představenstvo předloží varianty, které přicházejí v úvahu, a s nimi spojená rizika.

ČESKÁ POZICE: Jaké je v tomto případě stanovisko ministerstva financí, které zastupuje stát – tedy většinového akcionáře ČEZ?

Za řízení společnosti ČEZ nese odpovědnost její management a dozorčí rada má jeho činnost dozorovat, kontrolovat, jak management pracuje

WAGENKNECHT: To, co jsem vám řekl, je můj osobní postoj člena dozorčí rady. Ministerstvo financí nemůže předem diktovat, jaké by měly být závěry. Žádný akcionář ani nemůže přímo zasahovat do samotného řízení firmy už proto, že by to bylo na úkor ostatních akcionářů. Za řízení společnosti ČEZ nese odpovědnost její management a dozorčí rada má jeho činnost dozorovat, kontrolovat, jak management pracuje. Ministerstvo financí není tím, kdo přímo řídí ČEZ.

ČESKÁ POZICE: Zaslechl jsem spekulaci, že vedení ČEZ už v případě Počerad čeká jen na vyjádření ministra financí Andreje Babiše. Takže takhle to není?

WAGENKNECHT: Ne. Návrhy předloží představenstvo a my jako členové dozorčí rady je musíme posuzovat jako řádní hospodáři – to znamená, že rozhodnutí musí být to nejlepší z ekonomického hlediska. Každý z nás za své rozhodnutí odpovídá celým svým majetkem. Zásadní záležitosti, o kterých rozhodují akcionáři, se projednávají na valné hromadě. Prodej počeradské elektrárny není ten případ.

„Temná místnost“ ČEZ

ČESKÁ POZICE: V dozorčí radě ČEZ jste tři čtvrtě roku. Jak vnímáte její fungování?

WAGENKNECHT: Je to určitě zajímavá zkušenost. Mám také zkušenosti z fungování dozorčích rad i orgánů jiných společností. Zajímavá, ale pro mě pořád nepochopitelná věc je, jak se člen dozorčí rady ČEZ dostává k informacím. Neříkám tím, že bychom přístup k informacím neměli, ale oproti jiným firmám je to hodně odlišné.

Zajímavé, ale pro mě nepochopitelné, je, jak se člen dozorčí rady ČEZ dostává k informacím. Neříkám tím, že bychom přístup k informacím neměli, ale oproti jiným firmám je to hodně odlišné.

Když potřebuji nějaký podklad, musím jít do zvláštní místnosti, takzvané studovny a tam si dělám zápisky z počítače. Předtím musím o ty podklady požádat e-mailem, a na základě toho mi je do studovny nahrají. V té místnosti jsou zatmavená okna, je to hodně specifický režim.

ČESKÁ POZICE: Je to odůvodněné?

WAGENKNECHT: Já to opravdu dodnes nechápu. Spíše je to otázka na management, proč cítí strach dávat členům dozorčí rady dokumenty přímo do ruky. Osobně mám přitom prověrku na stupeň tajné. Nevím, jestli ČEZ je tak specifická společnost, jiná než všechny ostatní na světě. Jsem dost vytížený člověk, takže do studovny musím buď večer, nebo o víkendu. A vtipné je, když vám dají třeba dokument v albánštině. To už se dá přirovnat k obstrukci.

ČESKÁ POZICE: Řešíte s managementem ČEZ nějakou změnu tohoto režimu?

Efektivnější by byl standardní postup – stejný jako všude jinde. Když potřebuji dokumenty z jiné firmy, kde jsem v jejím orgánu, přinesou mi je v zapečetěné obálce na ministerstvo financí.

WAGENKNECHT: Byly kolem toho velké debaty, dozorčí rada loni odhlasovala určitý postup. Jeho součástí byla změna jednacího řádu. Původně bylo dokonce nutné hlasovat, jestli nějaké podklady vůbec dostanete, nebo ne. Ale myslím, že efektivnější by byl standardní postup – stejný jako všude jinde. Když potřebuji dokumenty z jiné firmy, kde jsem v jejím orgánu, přinesou mi je v zapečetěné obálce na ministerstvo financí, proti podpisu mi je předají, já si je tady prostuduji, vše je efektivnější.

ČESKÁ POZICE: Občas zaznívá názor, že by ministerstvo financí mělo aktivněji vykonávat roli majoritního akcionáře. Více hlídat, jak funguje ČEZ... Co si o tom myslíte?

WAGENKNECHT: Já si pořád myslím, že tu jsou určité standardní mechanismy. V dozorčí radě máme jasně definované role. Vše je podle mě spíše o tom, aby tam byli lidé, kteří rozumějí příslušné agendě. Myslím, že rozumím účetnictví a auditu, v tom vidím svoji roli. Jde o to mít tam kompetentní odborníky, a ne lidi, kteří jsou tam kvůli chlebíčkům nebo nějaké jiné výhodě. To je celé.

ČEZ: Musíme být opatrní

Společnost ČEZ na druhé straně argumentuje, že celý systém schválila sama dozorčí rada a že přístup k některým dokumentům dokonce zakazuje zákon. „Firma ČEZ je navíc veřejně obchodovaná na burzách a má povinnost zabezpečit, aby nemohlo dojít k předčasnému prozrazení takzvaných vnitřních informací, byť třeba jen nedopatřením,“ uvedl mluvčí Ladislav Kříž. Upozorňuje, že společnosti by pak hrozily vysoké pokuty. Ani jiní představitelé ČEZ si podle Kříže neberou dokumenty s citlivými informacemi domů.

Systém studovny, kam mají přístup také členové představenstva, výboru pro audit a vybraní zaměstnanci, funguje už pět let.

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž popírá, že by byla okna studovny významných dokumentů ztmavena. „Lze je plně otevřít a s nimi větrat,“ dodává. Tento systém studovny, kam mají přístup také členové představenstva, výboru pro audit a vybraní zaměstnanci, funguje už pět let. Studovna sloužila i pro pracovníky, kteří vyhodnocovali nabídky tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín.

ČEZ argumentuje také arbitrážními řízeními, kde jde o miliardy. Protistrany se podle mluvčího Kříže chytají i detailů, jako je právě utajenost informací. „Jde také o ochranu jednotlivých představitelů ČEZ, protože kdyby došlo například k vykradení bytu a dokumenty zmizely, pak eventuální škodu bude muset firma s péčí řádného hospodáře vymáhat po dotyčném představiteli společnosti,“ dodává Kříž.

Jiné státní firmy strategického významu, jako je Čepro nebo Mero, které ani nejsou na burze, podobný systém „studoven“ nemají. Šéf Čepra Jan Duspěva upozorňuje, že jeho firma na rozdíl od ČEZ nemá minoritní akcionáře. Také jiné zdroje ČESKÉ POZICE uvádějí, že v tom může být další rozdíl, kvůli kterému se některé firmy rozhodly příklad ČEZ nenásledovat.

Na rozdíl od nich se ČEZ může odvolávat na možné výtky menšinových akcionářů. Ti by si údajně mohli stěžovat, že by elektrárenská firma příliš benevolentním přístupem k poskytování informací zástupcům státu v dozorčí radě preferovala jednoho, byť hlavního spoluvlastníka.

Přísnější režim se v jiných firmách omezuje spíše na osobní předávání dokumentů členům dozorčí rady, není možné je posílat poštou nebo kurýrem. „Jde o vysoce důvěrné záležitosti, musí tomu být přizpůsoben režim předávání informací,“ uvedl Jaroslav Pantůček, který donedávna řídil Mero.

Přísnější režim se v jiných firmách omezuje spíše na osobní předávání dokumentů členům dozorčí rady, není možné je posílat poštou nebo kurýrem

Jak studovna ČEZ funguje? Lidé, kteří do ní mají přístup, podle Kříže dostanou svou čipovou kartu včetně bezpečnostního certifikátu. Zároveň každý získá identifikační přístupové heslo k osobnímu počítači, kde má nahrána požadovaná data.

Otázka přístupu členů dozorčích rad státních firem ke strategickým informacím bývala v minulosti terčem dohadů také z dalších důvodů – například v případech, kdy mohly být zneužívány v bitvách mezi politickými uskupeními, která do státních podniků vysílala své zástupce. Mluvilo se také o velké pravděpodobnosti záměrného úniku informací na veřejnost.

Lukáš Wagenknecht (36)

Jako první náměstek ministra financí pro finanční řízení a audit je také členem dozorčí rady tuzemské energetické jedničky ČEZ. Svou roli v tomto orgánu vidí právě v tom, že rozumí účetnictví a auditu.

Absolvoval Univerzitu Pardubice, pracoval v interním auditu ministerstva vnitra a poté u výrobce elektroniky Foxconn. Dále působil ve veřejné sféře, kde měl na starosti evropské fondy, ve společnosti Deloitte a byl vedoucím interního auditu Dopravního podniku.



Počet příspěvků: 2, poslední 26.3.2015 01:04 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.