Výzkum se plánuje velmi obtížně

„Rád bych, aby naše vzdělávací a výzkumné prostředí bylo dvojjazyčné. A to nejen mezi učiteli a studenty, ale i na dalších úrovních. Aby zahraniční pracovník mohl komunikovat aspoň v elementární angličtině,“ říká v rozhovoru Jiří Málek, nový rektor Univerzity Pardubice.

Jiří Málek, rektor Univerzity Pardubice | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Málek, rektor Univerzity Pardubice | foto: Foto Michal KlímaMAFRA
Jiří Málek, rektor Univerzity Pardubice | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

„Máme ambici být mezinárodně uznávanou univerzitou. A to nejen ve vědecko-výzkumných a odborných aktivitách. Univerzita Pardubice požádala o novou takzvaně institucionální akreditaci pro šest oblastí vzdělávání,“ říká Jiří Málek, nový rektor Univerzity Pardubice. Je tak teprve čtvrtou vysokou školou v zemi, která takový zásadní krok učinila.

LIDOVÉ NOVINY: Mrzí vás, že nemáte dekret přímo z rukou pana prezidenta?

MÁLEK: Jmenovací dekrety podepsané prezidentem republiky a předsedou vlády ČR jsem obdržel společně s ostatními nově jmenovanými rektory z rukou ministra školství v prostorách Karolina. Vlastní akt byl slavnostní a důstojný. Ne, nijak mě nemrzí, že se neuskutečnil na Pražském hradě, jak bývalo dříve zvykem.

LIDOVÉ NOVINY: Když jsem u politiky, jak se díváte na eventuální politické angažmá kolegy Mikuláše Beka, který možná zkusí volby do Senátu? Sám jste rovněž kandidoval.

Je dobře, když lidé, kteří se osvědčili v nelehkých vyjednáváních na univerzitách, nabídnou své zkušenosti a rozhled v politice a při správě věcí veřejných

MÁLEK: Nevím, zda mi přísluší se vyjadřovat k zamýšlenému politickému angažmá rektora Beka. Obecně si však myslím, že je dobře, když lidé, kteří se osvědčili v nelehkých vyjednáváních na univerzitách, nabídnou své zkušenosti a rozhled v politice a při správě věcí veřejných.

LIDOVÉ NOVINY: A vy? Budete jako rektor spíše tím pracujícím dovnitř, anebo budete veřejně vidět?

MÁLEK: Každá univerzita je do jisté míry svět sám o sobě a vyžaduje plné nasazení. Množství důležitých věcí, kterým je třeba věnovat pozornost, určitě neklesá, ale roste. Bylo by však chybou se soustředit pouze na vnitřní chod instituce. Chci se věnovat i obecnějším věcem, jako je spolupráce univerzit v oblasti vzdělávacích a tvůrčích činností v domácím i mezinárodním měřítku. Například v rámci Evropské asociace univerzit, ale i na bilaterální bázi s partnerskými univerzitami v Evropě, USA, Japonsku a dalších zemích.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou vaše rektorské priority?

MÁLEK: Mám tři. První priorita se týká vzdělávací činnosti a souvisí s novými institucionálními akreditacemi. Domnívám se, že je to příležitost, která se dá využít k větší provázanosti a spolupráci fakult v rámci celé univerzity. Univerzita Pardubice požádala Národní akreditační úřad pro vysoké školství o institucionální akreditaci pro šest oblastí vzdělávání: doprava, ekonomické obory, historické vědy, chemie, informatika a zdravotnické obory.

Chci se věnovat i obecnějším věcem, jako je spolupráce univerzit v oblasti vzdělávacích a tvůrčích činností v domácím i mezinárodním měřítku. Například v rámci Evropské asociace univerzit, ale i na bilaterální bázi s partnerskými univerzitami v Evropě, USA, Japonsku a dalších zemích.

Druhou prioritou je výzkum, kde bych chtěl dbát především na jeho kvalitu – mimo jiné tím, že vytvoříme lepší podmínky pro samotné vědce a zároveň i pro mezinárodní spolupráci, která je onou třetí prioritou.

LIDOVÉ NOVINY: Není to jen obecná proklamace? Jak to zařídit?

MÁLEK: Kvalitní výzkum závisí na práci konkrétních týmů. Řada lidí je přesvědčena, že výzkum se dá naplánovat. Výzkum se ale plánuje velmi obtížně, právě proto, že je vázán na aktivity jednotlivců a jejich konkrétní spolupráci. Chtěl bych vytvořit příznivější prostředí pro spolupráci a vědecký růst zejména mladých vědců a jejich interakci s nejlepšími pracovišti ve světovém měřítku. Proto mě zajímá právě i ona mezinárodní spolupráce.

Rád bych, aby naše vzdělávací a výzkumné prostředí bylo dvojjazyčné. A to nejen mezi učiteli a studenty, ale i na dalších úrovních. Aby zahraniční pracovník mohl komunikovat se všemi, s nimiž přijde do styku, alespoň v elementární angličtině. Vybudovali jsme na univerzitě pěkné zázemí, máme ucelený univerzitní kampus, který velmi chválí zejména naši zahraniční kolegové.

V tuto chvíli bychom se však měli věnovat konkrétním vědcům. Mluvit s nimi, snažit se naplňovat jejich představy a usilovat o to, abychom zaujímali takové místo ve vědě a vzdělávací činnosti, které nám náleží, abychom tak dokázali mobilizovat vlastní zdroje a nejlepší síly.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká je a bude role takové „regionální vysoké školy“ v letech 2018 až 2022?

Chtěl bych vytvořit příznivější prostředí pro spolupráci a vědecký růst zejména mladých vědců a jejich interakci s nejlepšími pracovišti ve světovém měřítku. Proto mě zajímá právě i ona mezinárodní spolupráce.

MÁLEK: Zde se musím trochu ohradit. Univerzita Pardubice není „regionální vysokou školou“. Působíme sice v menším městě mimo metropolitní oblast, ale v řadě oborů máme nadregionální působnost. Naši studenti nepocházejí pouze z nejbližšího okolí, ale oborově specificky pokrývají prakticky celou republiku.

Samozřejmě máme rovněž i zahraniční studenty. A ve vědě, výzkumu je nadregionální působnost ještě více patrná. Například podle citační analýzy jednoho procenta nejvíce citovaných vědeckých publikací v celosvětovém měřítku (Essential Science Indicators) patříme mezi osm nejlepších českých univerzit.

Rád bych ve svém čtyřletém období v těchto trendech pokračoval i v jiných oborech, které jsou tradičně pěstovány na naší univerzitě. Chtěl bych, aby naše úspěchy byly dostatečné známé a pomohly nám v získávání kvalitních zájemců o studium, což je asi cílem univerzit, které nechtějí hrát jen regionální roli.

LIDOVÉ NOVINY: Sám jste chemikem, chemická fakulta má renomé. Je chemie vědecky nejsilnější?

Univerzita Pardubice není „regionální vysokou školou“. Působíme sice v menším městě mimo metropolitní oblast, ale v řadě oborů máme nadregionální působnost.

MÁLEK: Z vědeckého hlediska je určitě nejsilnějším oborem. Pokud se blíže podíváme na data z publikačního hodnocení výzkumu v Česku, pak naše fakulta chemicko-technologická patří mezi tři nejlepší univerzitní pracoviště v zemi. Vše však není jen o síle a publikační výkonnosti. S potěšením sleduji, že například mezi top publikacemi každoročně vybíranými panelovým způsobem se pravidelně umisťují například i práce našich historiků z fakulty filozofické.

LIDOVÉ NOVINY: Do Pardubic jste získali i elitní ERC grant. Které kolegy můžete vyzdvihnout?

MÁLEK: ERC grant Jana Macáka z Centra materiálů a nanotechnologií je bezesporu velkým úspěchem. Podařilo se mu svým výzkumem nové generace hybridních fotovoltaických článků zařadit v roce 2014 k prestižní desítce českých vědců, kteří do té doby takzvaný startovací grant Evropské výzkumné rady (ERC) získali.

Loni navíc, v rámci jeho další spolupráce se společností Pardam vznikl nový patent a unikátní sorpční materiál na bázi vláken oxidu křemičitého, za což byly oba týmy oceněny titulem Nejlepší spolupráce roku 2017. Máme ale další týmy, jimiž se můžeme pochlubit. V programu ERC CZ, kterým ministerstvo školství podporuje projekty hraničního výzkumu, uspěl například zajímavý projekt Michala Holčapka, zaměřený na včasnou diagnostiku rakoviny na základě lipidomické analýzy.

Chtěl bych, aby naše úspěchy byly dostatečné známé a pomohly nám v získávání kvalitních zájemců o studium, což je asi cílem univerzit, které nechtějí hrát jen regionální roli

Velký ohlas a úspěch má také spolupráce dvou dalších pracovišť chemicko-technologické fakulty se společností Contipro v Dolní Dobrouči, kterým se podařilo vyvinout unikátní kryty ran na bázi kyseliny hyaluronové. Zajímavé aplikační využití přináší i projekt Subatex, jehož se účastní konsorcium vědeckých institucí a českých firem včetně týmu Tomáše Syrového.

Je z oblasti vývoje a výroby nanovlákenných struktur, zabývá se vývojem komplexního energeticko-funkčního systému takzvaných „chytrých textilií“. Pardubická skupina pro daný systém vyvíjí tištěný lithiový akumulátor.

LIDOVÉ NOVINY: Čím se chlubí jiné pardubické fakulty, kromě té chemické?

MÁLEK: O úspěších a vědeckém potenciálu našich historiků například svědčí, že mezi třemi významnými osobnostmi vědy, které si loni v listopadu převzaly cenu ministra školství, byl také uznávaný historik profesor Petr Vorel, prorektor naší univerzity, který ocenění získal za svou výjimečnou publikaci věnovanou studiu papežské mincovní a měnové politiky v polovině 17. století, vydanou v italském jazyce.

Pokud se blíže podíváme na data z publikačního hodnocení výzkumu v Česku, pak naše fakulta chemicko-technologická patří mezi tři nejlepší univerzitní pracoviště v zemi

Ale abych neuváděl pouze chemicky a historicky orientované úspěchy, chtěl bych alespoň zmínit mezinárodní projekt RHINOS z fakulty elektrotechniky a informatiky, který se zabýval zvýšením bezpečnosti na železnici, kapacity tratí a hospodárnosti provozu pomocí integrace satelitní navigace do evropského železničního systému řízení a zabezpečení vlaků nebo mezinárodní projet S-CODE.

V jeho rámci mezinárodní tým včetně naší dopravní fakulty řeší problematiku interakce vozidla a koleje a vývoj nových konceptů pro výhybkové konstrukce na železnici vedoucí ke zvýšení kapacity, spolehlivosti i bezpečnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Unikátní je vaše fakulta restaurování v Litomyšli. Jak se jí daří, je o ni zájem?

MÁLEK: Fakulta je jediná z našich sedmi, která nesídlí v Pardubicích; vznikla jako samostatná fakulta v roce 2005, ale navazuje na dřívější, již 25letou tradici restaurátorské výuky. Toto pracoviště je sice nevelké, ale vydobylo si respekt v oblasti restaurování památek. Je dnes jedním z mála univerzitních pracovišť, které zabezpečuje výchovu vysokoškolsky vzdělaných restaurátorů ve studijním programu Výtvarná umění. Je velice výběrovou školou, a tak na ní studuje jen devět desítek těch nejtalentovanějších studentů.

Chceme být vnímáni především jako moderní, otevřená a liberální instituce, která umí kvalitně pečovat nejen o své studenty a zaměstnance, ale komunikovat také s veřejností jazykem a stylem, kterému i mezinárodní veřejnost rozumí a najde v něm pro sebe užitek

Naši restaurátoři se podílejí na řadě významných restaurátorských projektů doma i v zahraničí – na podzim například tým pod vedením Jakuba Ďoubala dokončil restaurování vzácného gotického náhrobku a tumby Arnošta z Pardubic ve farním kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v polském Kladsku. Ale dalších příkladů práce je spousta.

LIDOVÉ NOVINY: Může být univerzita v Pardubicích mezinárodní? Dá se pracovat na internacionalizaci?

MÁLEK: Máme ambici být mezinárodně uznávanou univerzitou. A to nejen ve vědecko-výzkumných a odborných aktivitách. I co se týče vzdělávání, chceme vytvářet co nejlepší podmínky pro mezinárodní spolupráci, nejen pro vyjíždění do zahraničí, ale vytvářet dvojjazyčné prostředí přímo doma, na univerzitě, přilákat další mladé talentované lidi ze světa. V rámci různých programů u nás totiž již nyní studuje na jeden či dva semestry či celé studijní programy na 500 zahraničních studentů ze 70 zemí.

Pestrá je i mobilita akademiků, tři stovky akademiků nás ze zahraničí ročně navštíví, na šest set jich vyjede do zahraničí na přednášky, konference a jiné pobyty. A doufám, že tento vzrůstající trend bude pokračovat. Chceme být vnímáni především jako moderní, otevřená a liberální instituce, která umí kvalitně pečovat nejen o své studenty a zaměstnance, ale komunikovat také s veřejností jazykem a stylem, kterému i mezinárodní veřejnost rozumí a najde v něm pro sebe užitek.

V tuctu nových rektorů

  • Počátkem února se úřadu ujalo dvanáct rektorů vysokých škol, mezi nimiž byli rektoři Univerzity Karlovy, ČVUT či Univerzity Palackého a také Jiří Málek z Univerzity Pardubice (třetí zprava).
  • Dekrety jim sice podepsal Miloš Zeman, který ale vynechal tradiční slavnostní jmenování na Hradě a přenechal akt ministru školství, jenž rektory pověřil v Karolinu. Devětapadesátiletý profesor Jiří Málek je fyzikálním chemikem, který východočeskou univerzitu již jednou vedl – v letech 2006 až 2010.
  • Škole se před pár lety podařilo získat díky chemikovi Janu Macákovi elitní ERC grant, ale slávu školy šíří i další vědci, jako jsou Michal Holčapek (diagnostika rakoviny), Tomáš Syrový (chytré textilie) anebo historik Petr Vorel.