Vyvlastnění pozemků: Stát chce zrychlit, bagry na soud čekat nebudou

Ministerstva, pod něž patří velké infrastrukturní projekty, se dohodla, že pokud padne rozhodnutí o vyvlastnění, mělo by se začít hned stavět – stát na výsledek případného soudu, na který se obrátí vlastník, čekat nebude.

Budování pilíře pro most na dálnici D11 (ilustrační snímek z roku 2004). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Budování pilíře pro most na dálnici D11 (ilustrační snímek z roku 2004). | foto: Ondřej Littera, MAFRA
Budování pilíře pro most na dálnici D11 (ilustrační snímek z roku 2004). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Stavba dálnice D11 se před devíti lety zastavila kousek od Hradce Králové. Sestry Havránková a Štrosová až do loňska vzdorovaly snahám o odkup jejich pozemků. A jejich vyvlastněním různé vlády spíš jen hrozily. Protože i kdyby na nucený zábor pozemku došlo, sestry by se obrátily na soud a stavební stroje by stejně zůstaly v garáži. Až do pravomocného verdiktu.

Ministerstva, pod která patří velké infrastrukturní projekty, se teď dohodla, že napříště už s podobnými příběhy počítat nechtějí. Podle jejich vize, pokud padne rozhodnutí o vyvlastnění, začne se hned stavět. Stát na výsledek případného soudu, na který se obrátí vlastník, nebude čekat.

„Máme okresní město, kde chceme udělat protipovodňové opatření. Z pěti set vlastníků potřebných pozemků jsme se dohodli se všemi kromě dvou – dva lidé tedy blokují ochranu města pro všechny ostatní. Nejsem příznivcem institutu vyvlastnění, ale tady rozumný člověk pochopí, že je to problém. Neslyšel jsem člena vlády, který by s tím nesouhlasil,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Veřejný zájem

Novinka se má týkat staveb ve veřejném zájmu. Za Jurečkův resort jsou to třeba zmíněná protipovodňová opatření nebo kanály, za ministerstvo dopravy dálnice, silnice první třídy a železnice, pod resort průmyslu spadají ropovody, plynovody nebo strategické zásobníky. „Nové řešení méně chrání vlastnické právo než stávající úprava, ale samo o sobě není protiústavní. Soudnímu přezkumu se zákonem vyhnout nelze, ale odkladnému účinku žaloby ano,“ vysvětluje ústavní právník Jan Wintr.

Pokud soud zpětně vyvlastnění zruší a na pozemcích už bude rozestavěná dálnice nebo plynovod, na stát čeká nahrazování škody. Na možnosti domáhat se u soudu vyšší ceny se novinkou nic nezmění.

Zrychlení a zjednodušení se státu může prodražit. Pokud soud zpětně vyvlastnění zruší a na pozemcích už bude rozestavěná dálnice nebo plynovod, na stát čeká nahrazování škody. Na možnosti domáhat se u soudu vyšší ceny se novinkou nic nezmění.

Potíže s výkupy pozemků jsou jedním z nejčastějších důvodů, proč Česká republika zaostává daleko za evropským průměrem v délce doby, za niž je schopná přichystat velkou stavbu. Od územního řízení po vydání stavebního povolení to v Česku dělá průměrně dvanáct let. Na to, aby se tohle změnilo, tlačí i Evropská unie – ve schválené směrnici se mluví o tom, že to, co nyní zabere Čechům více než dekádu, má trvat osmnáct měsíců.

Pořád bude platit, že vyvlastnění je až poslední možností, pokud se s vlastníkem pozemku nedaří dohodnout na odkupu. Jak se to daří, dokládá příklad osmikilometrového úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi, kde je dohoda na odkupu jen u čtyřiceti procent potřebných pozemků. Česká republika se proto chce inspirovat německým vzorem, kde platí právě pravidlo, že žaloba nijak neodsouvá zahájení stavebních prací.

Zdroje jsou

„Ministerstvo průmyslu je připraveno podpořit opatření, které vnese větší řád do přípravy staveb ve smyslu zneužívání zákona k případnému obstrukčnímu jednání ze strany majitelů vyvlastňovaných nemovitostí,“ potvrzuje mluvčí úřadu František Kotrba, že resort se o schválení novinky zasadí.

Ve fondech leží desítky miliard přichystaných na dálnice a rychlostní silnice, ale není je jak utratit

Stejně se k tomu staví i ministerstvo dopravy, o jehož stavby jde především. Ve fondech leží desítky miliard přichystaných na dálnice a rychlostní silnice, ale není je jak utratit. Ministr Dan Ťok tak zůstává pozadu za svým slibem, že po něm zůstanou dokončené kilometry nebo alespoň zahájené stavby.

„Pokud ministerstvo pro místní rozvoj institut do připravované novely vyvlastňovacího zákona zahrne, budeme jej podporovat. V opačném případě jeho zavedení aktivně navrhneme,“ slibuje Zdeněk Neusar z Ťokova úřadu. Podle vyjádření ministerstva pro místní rozvoj čeká na Ťoka nutnost aktivního přístupu, protože resort jeho kolegyně Karly Šlechtové (oba za ANO) se principy vyvlastnění sám měnit nechystá.

Do plynulosti výkupů zasáhlo i to, že se několikrát za krátkou dobu měnil způsob, jak se vypočítává cena pro vlastníky pozemků, které stát potřebuje pro své investiční záměry. Poslední úprava přišla s možností navýšení obvyklé ceny ve výjimečných případech až o šestnáctinásobek, ale v praxi to znamená, že každý majitel očekává právě šestnáctinásobek a s nižším koeficientem se nechce spokojit.

Dědictví Antonína Prachaře

Namísto rozhýbání výkupů nadále pokračuje taktické vyčkávání. I s tím se chce koalice vypořádat. Skupina poslanců v čele s Martinem Kolovratníkem (ANO) nedávno předložila vlastní novelu. Pokud projde sněmovnou, budou se parcely vykupovat za odhadní cenu vynásobenou osmi, když bude majitel spolupracovat rychle. Má se tak zabránit právě tomu, aby každý nelicitoval se státem až do šestnáctinásobku. Měla by odpadnout nespravedlivá možnost, že za podobný pozemek dostanou dva majitelé různé peníze, protože ten s pevnějšími nervy si na maximální hodnotu zvládne počkat.

Měla by odpadnout nespravedlivá možnost, že za podobný pozemek dostanou dva majitelé různé peníze, protože ten s pevnějšími nervy si na maximální hodnotu zvládne počkat

Zrušení odkladného účinku u žalob proti vyvlastnění je jediným pozůstatkem, který zbyl po ambiciózním záměru exministra dopravy Antonína Prachaře (za ANO). Ten se chtěl německou úpravou inspirovat úplně a začal sepisovat zákon o liniových stavbách. Trasu strategických staveb ve veřejném zájmu měla schvalovat sněmovna stojedničkovou většinou. A pokud by poslanci investici včetně toho, kudy povede, odmávli, nešlo by se už proti takovému závěru odvolat. „Chceme, aby stát měl v rukou moc. Aby mohl říci, odkud, kudy a kam povede strategická silniční nebo železniční stavba. Pětadvacet let tu moc nemá,“ vysvětloval své záměry Prachař loni v říjnu.

Plán skončil v koši právě proto, že chtěl zákonem soudům sebrat možnost, aby rozhodnutí o vyvlastnění přezkoumaly. „To není možné, protože vlastnické právo patří mezi ta základní,“ dodává ústavní právník Wintr. Obecně platí, že k vyvlastnění může stát sáhnout jen, když poskytne náhradu a prokáže veřejný zájem.

Příběhy českého vyvlastňování.

Počet příspěvků: 2, poslední 22.11.2015 01:16 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.