Vyšší výdaje na obranu jsou návratem ke standardu

Tlak USA na evropské spojence, aby na obranu dávali dvě procenta HDP, je splnitelný. Česko může dosáhnout této hranice v roce 2024 či 2025. Zvyšování výdajů však není řešením, pokud neexistuje jasná strategie, jak budou peníze použity.

Vlajka NATO. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vlajka NATO. | foto: Shutterstock
Vlajka NATO. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

USA budou chránit Evropu, ale musí na svou obranu dělat mnohem více – především ohledně výdajů, protože americký daňový poplatník už nechce, ani nemůže masivně dotovat evropské bezpečí. Ať už prezident USA Donald Trump vystupuje jakkoliv „neomaleně a zapomíná“ Evropě říkat, co by slyšet chtěla, měl by to být pro spojence včetně České republiky ten pravý budíček po dlouhých letech škrtů a alibistického spoléhání se na toho „velkého na druhé straně Atlantiku“.

První hlasitou českou reakcí či příslibem změn možná je červnová konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Hlasitou zejména tím, že k investování do obrany v dnešním dynamicky se měnícím bezpečnostním prostředí neburcují jen experti, odborná veřejnost a armáda, ale i politici. A překvapivě z celého politického spektra. Shoda předsedů šesti parlamentních stran včetně komunistů by mohla znamenat, že se tentokrát nebude opakovat dosavadní česká praxe a „příslib“ vyzní do ztracena.

Stále těsně nad procentem HDP

V důsledku změny bezpečnostního prostředí po ruské anexi Krymu a akcích na Ukrajině se Česko zavázalo navýšit výdaje z jednoho na 1,4 procenta HDP do roku 2020. Uplynuly tři roky a české výdaje na obranu jsou navzdory růstu rozpočtu resortu obrany o devět až deset procent ročně stále těsně nad procentem HDP.

V důsledku změny bezpečnostního prostředí po ruské anexi Krymu a akcích na Ukrajině se Česko zavázalo navýšit výdaje z jednoho na 1,4 procenta HDP do roku 2020. Uplynuly tři roky a české výdaje na obranu jsou navzdory růstu rozpočtu resortu obrany o devět až deset procent ročně stále těsně nad procentem HDP.

České vládě se sice podařilo obrátit negativní trend ve financování armády, navzdory tomu sklouzla na nižší pozice. A jak upozorňuje český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý aktualizovaný přepočet, který v příštích týdnech NATO zveřejní, českou bilanci ještě zhorší: „Po přepočtu sklouzneme mezi poslední, když naše výdaje na obranu za loňský rok byly někde na 0,97 procenta HDP.“

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na konferenci „šesti“ uvedl, že jeho vláda za uplynulé období zastavila propad výdajů na obranu a do rozpočtu armády přibylo 10,5 miliardy korun. Připomněl, že takový rozpočet měla obrana naposledy v roce 2004. „Nikdo z vlády samozřejmě asi není spokojen, že se nepodařilo dosud dotáhnout velké modernizační projekty,“ konstatoval.

Podle šéfa ANO Andreje Babiše je reálné, že ČR dostojí svému slibu spojencům NATO a v roce 2020 bude na obranu dávat 1,4 procenta HDP. Ministerstvo obrany by tak hospodařilo s rozpočtem 77,7 miliardy – rozdíl 20 miliard oproti letošnímu roku. „Myslím, že to rozpočet zvládne, a my to podpoříme,“ prohlásil Babiš.

Podle lidoveckého předsedy Pavla Bělobrádka je 1,4 procenta minimum. „Navyšovat ne proto, že o tom mluví Donald Trump. Je to pro nás. Obrana státu je jedním z nejdůležitějších důvodů, proč státy existují,“ uvedl s tím, že vnitřní dluh na armádu neustále roste. A dodal: „Připadá mi, že opakujeme stále to samé a skutek utek.“

Společná řeč

Předseda ODS Petr Fiala kritizoval současnou vládní koalici, že navzdory opakovaným proklamacím se situace s obranou prakticky nezměnila. Připomněl, že takřka ve stejné sestavě se politici sešli už před třemi lety na prvním ročníku konference. „Žijeme v nebezpečném světě... Pojďme dělat praktické kroky. Slov bylo dost,“ vyzval kolegy.

Strany z celého politického spektra by po podzimních parlamentních volbách opět měly nalézt společnou řeč a schválit modernizační projekty armády na čtyři roky dopředu a kontrolovat jejich plnění

Strany z celého politického spektra by po podzimních parlamentních volbách opět měly nalézt společnou řeč a schválit modernizační projekty armády na čtyři roky dopředu a kontrolovat jejich plnění. Proti nejsou ani komunisté. Předseda KSČM Vojtěch Filip ale vidí největší ohrožení především v růstu teroristických útoků. „Chaos a teror na území Evropy nikdo neřeší,“ řekl Filip.

Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg potvrdil, že jeho strana podporuje navýšení obranných výdajů s tím, že by rozpočet pro armádu měl být stanoven na šest let dopředu. „Považoval bych za nejdůležitější úkol, kdybychom se po volbách domluvili,“ uvedl.

Apeloval, aby představitelé státu „hlavně nepanikařili“ v souvislosti s teroristickými útoky: „Magoři připravení udělat atentát budou vždy, to víme už staletí. Při dopravních nehodách zahyne mnohem více lidí než při atentátech v Evropě. Ano, musíme bojovat, je to zločin, ale máme dost kapacit?“

Jasné plány

Tentokrát by říjnové parlamentní volby nemusely deklarovanou vůli a následné kroky „překazit“. Reakci na „spravedlivý požadavek“ chce Washington a nyní i Aliance totiž vidět už letos. Jasné plány musejí členské země včetně ČR předložit do konce roku. Nesplnění by patrně znamenalo u spojenců nejen ostudu, ale i pokles vysokého kreditu, který si ČR v Alianci díky například zahraničním misím získala.

Jasné plány musejí členské země včetně ČR předložit do konce roku. Nesplnění by patrně znamenalo u spojenců nejen ostudu, ale i pokles vysokého kreditu, který si ČR v Alianci díky například zahraničním misím získala.

Jedním z dobrých signálů z konference může být, že stále častěji i od politiků zaznívá, že by se měli i po volbách na financování obrany shodnout. Jiní volají, že by strany měly mít růst výdajů na obranu ve svých programech. I to je po třech letech přešlapování posun. Stejně jako uvědomění, že vyšší výdaje na obranu nejsou „pro Trumpa a USA, ale pro Českou republiku samotnou“.

Vyšší výdaje na obranu totiž nejsou masivním zbrojením kvůli Rusku, jak často především od kritiků zaznívá, ale návratem ke standardní úrovni financování vlastní bezpečnosti, které zajistí, že ozbrojené síly budou schopné plnit své úkoly. A příčky na pomyslném žebříku tohoto standardu jsme si dlouhé roky řezali sami. Možná nejdůležitější se proto jeví výroky na konferenci, že příští vlády nebudou moci dostatečně financovat obranu země a garantovat bezpečnost obyvatelstva, dokud se zásadně nereformuje důchodový a sociální systém.

Základní úkol státu

Česká republika od svého vstupu do Aliance v roce 1999 držela dvouprocentní hranici do roku 2005, pak s ekonomickou krizí a škrty v rozpočtu šly výdaje na obranu strmě dolů. Odborníci z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií brněnské Univerzity obrany spočítali, že rozdíl mezi skutečnými výdaji na obranu od roku 2004 a vývojem, kdy by ČR dávala na obranu dvě procenta HDP, činí závratných 379 miliard korun. Takovou částku jsme mohli a měli do své obrany v uplynulých letech investovat.

S poklesem výdajů na obranu se zmenšovaly i naše ozbrojené síly, a to až na hranici jejich fungování. Přitom jedním ze základních úkolů státu je zajistit bezpečnost jeho obyvatel.

Takzvaný „kumulovaný politický bezpečnostní deficit“ je prakticky osminásobkem dnešního rozpočtu armády, ale jen zhruba polovinou zdrojů ministerstva práce a sociálních věcí. „Nejde nám o to, aby se tato částka doplácela, ale aby se deficit dále neprohluboval,“ uvedl Zbyněk Pavlačík z Jagello 2000, které konferenci pořádá. „Chceme, aby se k těmto dividendám z blahobytu politici vyjádřili,“ vysvětlil a připomněl, že se od roku 2004 v čele státu vystřídalo devět politických stran a hnutí, osm premiérů a deset ministrů obrany.

Vůle znovu pečovat o vlastní bezpečnost by tedy u těch, kdo rozhodují, byla. Všechny strany včetně komunistické by však zřejmě preferovaly jinak dlouhou cestu. Po vstupu do NATO jsme na dlouhé roky podlehli atmosféře absolutního bezpečí. Byla zrušena povinná vojenská služba a přešli jsme na profesionální armádu. A s poklesem výdajů na obranu se zmenšovaly i naše ozbrojené síly, a to až na hranici jejich fungování. Přitom jedním ze základních úkolů státu je zajistit bezpečnost jeho obyvatel.

Historická zkušenost

Chceme-li si udržet svobodu a demokracii, je vzhledem k naší velikosti a zkušenostem z historie patrně jedinou alternativou udržovat a plnit spojenecké vazby a sliby. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář varoval, že pokud nebude zajištěna dlouhodobá stabilita finančních zdrojů, opozdí se aktuální strategická koncepce armády. „Musíme vytvořit standard a na něm stavět. Ukažte mi, které další odvětví používá techniku z roku 1970,“ prohlásil Bečvář s tím, že armáda je nástrojem své země. A dodal: „Je to Česká republika, která si to zaslouží.“

Chceme-li si udržet svobodu a demokracii, je vzhledem k naší velikosti a zkušenostem z historie patrně jedinou alternativou udržovat a plnit spojenecké vazby a sliby. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář varoval, že pokud nebude zajištěna dlouhodobá stabilita finančních zdrojů, opozdí se aktuální strategická koncepce armády.

Vojáci v nejbližších letech očekávají výměnu zastarávajících vrtulníků, bojových vozidel pěchoty nebo radarů. „To, že v nebezpečnějším světě musíme víc utrácet za obranu, je realita,“ prohlásila v Praze zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová. Každá země včetně ČR musí podle ní zajistit, že se dokáže podílet na intenzivních operacích: „Zajistit dostatečný personál, vybavení a výcvik, aby ozbrojené síly dokázaly splnit úkoly, na nichž se s ostatními spojenci dohodla v rámci naší kolektivní obrany.“

Nedávný průzkum veřejného mínění, který si nechalo zpracovat ministerstvo obrany, ukázal, že obranu státu považují obyvatelé za důležitou a má smysl o ní uvažovat a investovat do ní. Více než 74 procent dotázaných souhlasí, že si ČR musí svou obranu zajistit za každou cenu. Více než 70 procent dotázaných nesouhlasí s tím, že by náklady na obranu zbytečně zatěžovaly státní rozpočet. Rovněž více než 70 procent lidí armádě důvěřuje.

Panuje však jistá skepse k její schopnosti zajistit bezpečnost. Trochu paradoxně je hodnocena jako nejschopnější v pomoci občanům při živelných pohromách. Vysoké mínění mají respondenti také o její profesionalitě – považují armádu za dobře vycvičenou, s vysokou morálkou a kázní a schopnou plnit závazky na zahraničních misích. Hůře byla armáda hodnocena v připravenosti na boj s mezinárodním terorismem, kde jí nevěří necelá polovina dotázaných, nejhůře ze všeho pak respondenti hodnotí schopnost ubránit území našeho státu.

Výdaje NATO.

Hledání kompromisu

Neustále přetřásaná hranice dvou procent HDP je číslo ověřené historií. Osvědčený poměr, který dovoluje udržet model struktury, modernizace, naplněnosti a velikosti ozbrojených sil. V době „první republiky“ v letech 1918 až 1933 činily výdaje na obranu 12 až 16 procent HDP. Kromě USA dávají dvě procenta HDP na obranu jen čtyři země – Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Dosažení této hranice letos předpokládá Rumunsko a příští rok například Litva.

Čeští experti se shodují, že dokud ČR nebude znovu dávat alespoň dvě procenta HDP na obranu, bude muset armáda hledat kompromis mezi nákupem munice, zbraňových systémů a náborem a výcvikem vojáků

Dvouprocentní hranice se v průběhu let stala jen symbolem ochoty investovat do obrany, nijak však neodráží skutečnost, jak je, či není obrana dané země funkční a schopná. Příkladem může být Řecko, které sice hranici plní, ale více než 70 procent obranného rozpočtu jde na výplaty, penze a další personální náklady.

Razantní zvyšování obranných výdajů není řešením, pokud neexistuje jasná strategie, co s penězi udělat. Tu však české velení i vedení ministerstva má. V uplynulých letech totiž kvůli neustálým škrtům a příslibům prakticky jen přepracovávalo a měnilo své plány a strategie. Čeští experti se shodují, že dokud ČR nebude znovu dávat alespoň dvě procenta HDP na obranu, bude muset armáda hledat kompromis mezi nákupem munice, zbraňových systémů a náborem a výcvikem vojáků.

„S rozpočtem, kde jsme dnes, neumíme mít dostatečnou zásobu munice a zároveň nakupovat nové prostředky. Ať je to jedno procento, 1,2 nebo to bude 1,4, vždy to bude kompromis mezi menším počtem potřebné munice, než bychom měli mít, a investováním do moderních zbraňových systémů a rekrutace. Vždy to bude kompromis, dokud se nedostaneme k minimální hranici dvou procent,“ uvedl náměstek ministra obrany Daniel Koštoval.

Posilovat obranu nejen kvůli Rusku

Vyšší investice na armádu nelze podmiňovat hrozbou ze strany Kremlu, tvrdí analytik Lukáš Dyčka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany.

ČESKÁ POZICE: Kritici často alibisticky tvrdí, že jsme v NATO, a proti Rusku se sami neubráníme. Současná ruská politika ale není jedinou a hlavní hrozbou.

DYČKA: Právě na tom, že se Rusku nejen sami bránit nebudeme, ale je i zjevné, že se s Ruskem vojensky bojovat nechystáme, se ukazuje, že vztahovat výdaje na obranu jen k hrozbě Ruska je krátkozraká chyba. V případě pádu současných kremelských elit, a tedy zmizení současného narativu, totiž může být naše ochota vydávat peníze na armádu ohrožena. To však neznamená, že se nesoupeří v jiných oblastech, například v kyberprostoru.

ČESKÁ POZICE: Není současný tlak na zvyšování investic na vlastní obranu návratem ke standardu? K normálu po bezstarostných letech na úroveň, která by zajistila, že naše dlouhodobě podfinancovaná armáda bude schopná plnit své základní poslání?

DYČKA: Armáda má i řadu jiných funkcí, a ne vždy je občanům srozumitelně předkládáno, k čemu armádu máme. Je proto třeba začít od začátku a roli armády redefinovat tak, aby ji občané přijali za svou. Diverzifikace úkolů armády a jejich srozumitelné komunikování je pak první krokem tohoto procesu.

ČESKÁ POZICE: Jak se k tlaku na zvyšování obranných výdajů staví podobně velké země, jako je Maďarsko?

DYČKA: Maďarské zdůvodnění zvýšení výdajů na obranu je fakticky výlučně spojováno s jižními hrozbami. Tedy s mixem migrace a terorismu. Akcentace Ruska je velmi nízká. Maďarská vláda přijala závazek dosáhnout dvou procent HDP na obranu do roku 2024, ale na ministerstvu obrany panuje silná neochota detailně rozpracovat, jak toho dosáhnout. Je argumentováno snahou „nevázat si ruce“.

Horizont 2024 je daleko a současné zdůvodnění vyšších výdajů, na které občané slyší, nemusí být pro ně za sedm let atraktivní. Jeden z hlavních směrů, který madarská armáda řeší, je spolupráce se společností pomocí teritoriálních záloh k obraně místních komunit. Tím chtějí zvýšit zájem občanů o obranu a dlouhodoběji zajistit angažovanost společnosti na udržení rozumné výše výdajů na obranu.



Počet příspěvků: 1, poslední 29.7.2017 08:27 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.