Vyšší úrokové míry: Dražší hypotéky, ale spořící účty se nevyplatí

Česká národní banka už potřetí v řadě a počtvrté letos zvýšila základní úrokovou repo sazbu z 1,25 na 1,5 procenta, což se dotkne i domácností. Pravděpodobně nejrychleji se to projeví na úrocích hypoték, o něco podraží i spotřebitelské úvěry. Lidé však dostanou i více peněz za své úložky v bankách a budou mít větší motivaci spořit.

Roman Šitner 8.10.2018
Devizové intervence ČNB. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Devizové intervence ČNB. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Devizové intervence ČNB.

Česká národní banka pokračuje ve své snaze přibrzdit českou ekonomiku. Snaží se, aby lidé a firmy méně utráceli. Na svém zasedání ve středu 26. září už potřetí v řadě a počtvrté v letošním roce centrální bankéři zvýšili základní úrokovou repo sazbu z 1,25 na 1,5 procenta. Jde o úrok, který dostávají komerční banky za to, že si u ČNB ukládají biliony korun, které u nich aktuálně leží.

Růst sazeb se zpožděním dotkne i tuzemských domácností. Pravděpodobně nejrychleji se to projeví na úrocích hypoték, o něco podraží i spotřebitelské úvěry. Lidé však dostanou i více peněz za své úložky v bankách a budou tak mít větší motivaci ke spoření – tedy k menšímu utrácení.

Vyšší úroky v tuzemských bankách by pak měly zahraniční investory nalákat k nakupování českých korun, a tedy k posílení jejího kurzu. To zkomplikuje vývoz českým firmám a ekonomika poroste pomaleji, sníží se růst mezd a klesne míra inflace, kterou se centrální banka snaží hlídat. Když ceny rostou příliš rychle, začne ČNB ekonomiku přibržďovat. Nejspíš přitom nepůjde o poslední zvyšování sazeb v tomto roce.

O 15 až 20 procent méně lidí

„ČNB dle našeho názoru neřekla se zvyšováním sazeb v letošním roce poslední slovo,“ předpokládá hlavní ekonom ING Jakub Seidler. To nevylučuje ani guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Podle prognózy vychází, že by sazby měly jít do budoucna ještě nahoru k 2,5 až třem procentům. Ale neříkáme, že to musí být do konce roku. V listopadu bude nová prognóza a ta nám to ukáže. Vyloučit se to tedy nedá,“ uvedl Rusnok. Nejvíc nová sazba dopadne na hypotéky. Banky v konkurenčním boji v posledních měsících sice úroky zvyšovaly všechny, ale v řadě případů méně, než by odpovídalo růstu sazeb ČNB.

Na hypotéku od října dosáhne o 15 až 20 procent méně lidí než dnes. Půjčku dostanou jen ti, jejichž hypotéka spolu se všemi dalšími dluhy nepřesáhne devítinásobek jejich ročního čistého příjmu; zároveň splátky dluhů nesmí přesáhnout 45 procent jejich čistého měsíčního příjmu.

Klienti v obavách z dalšího zvyšování úroků hledali nejvýhodnější nabídku zafixovanou na další roky. Zájem o hypotéky však zvýšily i blížící se přísnější podmínky, které musí žadatelé o půjčku splnit. Podle odborných odhadů na hypotéku od října dosáhne o 15 až 20 procent méně lidí než dnes. Půjčku dostanou jen ti, jejichž hypotéka spolu se všemi dalšími dluhy nepřesáhne devítinásobek jejich ročního čistého příjmu; zároveň splátky dluhů nesmí přesáhnout 45 procent jejich čistého měsíčního příjmu. Ten, kdo by úroky zvýšil nejvíce, by o tuto vlnu zákazníků přišel.

„Počet žádostí se letos v srpnu a září zvýšil o více než 60 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku,“ popisuje situaci Jiří Janeček, mluvčí Wüstenrotu. Podobná vyjádření zaznívají i z dalších bank. Jenže o to větší zdražení bude muset přijít nyní. Splátky tak mohou vzrůst o další stokoruny, u vyšších úvěrů pak i o tisícikoruny měsíčně. Nejde přitom jen o nově dojednané, ale i o refinancované hypotéky.

Znehodnocení peněz

Peníze se v bankách reálně znehodnocují. Velké banky nabízejí prakticky nulové úroky, průměr na trhu jsou pouhé dvě desetiny procenta. Ceny v obchodech se ale třeba jen v srpnu meziročně zvýšily o 2,3 procenta. Kdo si uloží peníze do banky, po roce si za ně i s úrokem koupí méně zboží.

Zatímco úvěry zdraží prakticky s jistotou, úroky na spořicích účtech zůstávají malé a stále nedokáží pokrýt inflaci. V posledních týdnech zlepšilo úročení jen několik menších bank. To nejvyšší zhodnocení, často navíc podmíněné vkladem ve stovkách tisíc korun, se ale pohybuje jen kolem jednoho procenta ročně.

Peníze se tak v bankách reálně znehodnocují. Velké banky nabízejí prakticky nulové úroky, průměr na trhu jsou pouhé dvě desetiny procenta. Ceny v obchodech se ale třeba jen v srpnu meziročně zvýšily o 2,3 procenta. Kdo si uloží peníze do banky, po roce si za ně i s úrokem koupí méně zboží.Banky na této situaci vydělávají. Klienti velkých bank jsou navíc loajální a jen malá část jich převádí své úspory jinam kvůli lepšímu úroku.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.