Příklad

Pane kolego, např. z výroční zprávy MatFyzu za rok 2010 lze vyčíst, že průměrný plat profesora (včetně externích příjmů) činil 79 816 Kč/měsíc. To není vůbec špatné a je to asi víc než mají profesoři třeba v Itálii. Navíc není  úplně nutné, aby se na taková místa hlásili Američané nebo Švýcaři. V Německu působí dost lidí z východní Evropy na pozicích výzkumných pracovníků třeba v Max-Planck institutech. Pro takové lidi by místa na našich universitách mohla být atraktivní (plat není jediné kritérium). Další lidé jsou v Akademii věd  (můj případ).Ale hlavně, i kdyby se nehlásil vůbec nikdo, tak co? Uniká mému chápání, jak by větší výběr mohl něco zhoršit. V nejhorším případě se vyberou stejní lidé, jako za stávajícího stavu. Vždyť by si je vybíraly university, které se tolik ohání akademickou svobodou.

Míň škol

Je to jednoduché: rozdělovat peníze mezi méně škol. Co například přednotsně financovat ty školy, které dovedou peníze samy získat, například dovézt zpět to, co posílá ČR každoročně do Bruselu. Tam probíhá mezinárodní hodnocení, ne?(Hlásím se z výročního meetingu jedné výzkumné sítě EU.  :-))Abych předešel některým námitkám, existují i transregionální projekty silně humanitního charakteru jejichž cílem může být i výměna zkušeností v ochraně národního kulturního dědictví.

K docenturám a profesurám

Pan profesor, stejně jako ostatní zastánci funkčních míst, zapomínají na to, že v ČR není jenom UK, MU, ČVUT nebo VUT, ale je tu taky řada regionálních veřejných VŠ a soukromých VŠ! Problém univerzit, které neumějí dostatečně motivovat a ohodnotit své zaměstnance k tomu, aby se habilitovali na své alma mater, se tedy bude řešit tím, že každá z cca 70 vysokých škol si jednoduše nadělá docenty podle svých vlastních pravidel? A k tomu všichni docenti a profesoři, kteří dosáhli svých hodností dle starého zákona, budou automaticky na daná místa jmenováni? K čemu asi takový chaos povede?1. K zakonzervování starých pořádků, vytvoření elity starých docentů a profesorů, na které už nikdo nemůže. Mladí doktoři tak budou léta čekat, než kýženého zasloužilého pracovníka vynesou z univerzity nohama napřed. Dříve se totiž k funkčním místům nedostanou. A na to taky většina mladých čekat nebude a raději si půjdou vydělat peníze do praxe.2. K hromadnému rozdělování docentur a profesur kamarádíčkům bez řádné, zákonem definované habilitace, či jmenovacího řízení, zejména asi na soukromých školách. Ale podobné případy se dnes objevují i na veřejných VŠ, kde si takto klan několika lidí usurpuje moc a pak se začne obklopovat ohebnými lidmi, kterým udělí patřičné tituly a pak takto může vládnout po mnoho let. Funkčními docenturami a profesurami se vytváření těchto klanů jenom zjednoduší.

funkční místa

Jeden můj kamarád se nedávno stal profesorem (W2) na jedné dobré německé universitě. Je mu 32 a má za sebou 1.5-letý postdok ve Švýcarsku. Ve svém oboru je opravdu dobrý. Myslíte, že by se mohl stát profesorem v Česku, pominu-li že neumí česky. Asi těžko. Co myslíte, že udělá český postdok, který je úspěšný v USA a do Čech ho netáhne přítelkyně či manželka? Vrátí se na nějakou českou unviversitu jako (něčí) asistent a bude usilovat o habilitaci, nebo pošle 30 přihlášek na různé americké university a pak si třeba ze tří nabídek vybere profesorské místo? Tolik k motivaci špičkových mladých lidí. Na uvolnění profesorského místa čekají všichni i ti nejlepší. Ta místa se uvolňují průběžně. Samozřejmě těžko bude někdo čekat na jedno konkrétní místo ve svém městě. Když může v 70-letech Peter Fulde přijmout profesorské místo v Korei (po kariéře strávené v Německu), nevím proč by zadkem nemohli pohnout i mladí lidé. Dělají to sprtovci, dělají to přírodovědci všude na světě, proč by ti čeští měli být výjimkou. Mimochodem, pokud odejde mladý člověk z university do komerční sféry, tak to nemusí znamenat pro společnost žádnou ztrátu, často spíš naopak. Znám lidi, kteří změnili kariéru tam a zpět několikrát.

Malé a velké fakulty

Federativní způsob hlasování má své mouchy, ale argument velikosti není na místě. U řady univerzit to totiž funguje opačně, nejmenší fakulty mají největší vědeckou výkonnost. (Ona i třeba PřF UK a určite PřF JU by byla zdravější, kdyby byla menší.)Podstatné je, zda fakulty (či ústavy) mají vědeckou/výzkumnou ambici a zda jí obhájí před mezinárodní vědeckou obcí. Čímž se vracíme k jádru problému, kterým je malá internacionalita. A té jazyková uzavřenost našich univerzit efektivně brání.Mnoha univerzitám by prospělo rozdělení do volného svazku "výzkumných součástí" a "vzdělávacích součástí". Protože dohromady to často nejde.

nepoměr v AS UK

Dobrý den pane profesore, zarazila mě Vaše zmínka o nepoměru v AS UK. Pro příklad - lékařské fakulty jsou také tři stejně jako bohoslovecké. A pokud máte na mysli nepoměrné zastoupení fakult  co do počtu studentů nebo snad publikačních výsledků (podle publikací by snad poměr v senátu nikdo při smyslech určovat nechtěl), tak potom by některé fakulty neměly zastoupení skoro žádné. Hlavně ale nechápu, jak vůbec může stejné zastoupení všech fakult v senátu mít negativní vliv na rozhodovaní o důležitých záležitostech univerzity. A k nově navrhované jedné třetině rady volené vládou/ministrem: co zaručí, že nebude pokračovat stejný kamaradšoft, jaký nedávno předvedl Dobeš s Kukrlem? Vždyť naopak ten návrh přímo tuto praxi podporuje: při jmenování se bude dbát právě na podobný kamaradšoft. Co zaručí, že tomu tak nebude? Do rady se lehce dostane a o otázkách "dlouhodobého záměru" a "přihlížení k reprezentaci společenských zájmů" bude rozhodovat spřátelený člověk ministra/vlády

Jen technická připomínka

Vážený pane profesore,omlouvám se, že Vás musím opravit, ale pokud argumentujete tím, že v AS UK je 19 studentů bakalářského studijního programu, musím Vás upozornit, že máte zastaralá data.Složení studentů v senátu, jak si můžete ověřit komparací adresáře AS UK (http://certik.ruk.cuni.cz/ADRASUK.html) a dat ze SIS (https://is.cuni.cz/studium/kdojekdo/index.php - dělal jsem to nyní přes 20 minut, protože mi Vaše tvrzení přišlo nepravděpodobné, věřte, že jsem data nemanipuloval), je následující: MUDr. Jiří Beneš = dr 4 Miroslav Důra = mgr 4 Filip Grimm = mgr 4   Adam Jaroš = mgr 4 MUDr. Josef Fontana = dr 1   David Šíla = mgr 3     Veronika Bergerová = mgr 6 Adam Vrána = mgr 5    Patrik Stegmann = mgr 5        Jiří Hanousek = mgr 3       Michal Kočí = mgr 5         Thomas Migkos = mgr 3    Mgr. Ina Marešová  = dr 1 Mgr. Samuel Zajíček = bc 6 + nmgr 1 Miroslav Makajev = mgr 5      Juraj Juhás = bc 3              Bc. Eliška Sedláčková = nmgr 1 Bc. Lukáš Kotek = nmgr 1 + nmgr 3      Mgr. Jakub Holický = dr 1       Mgr. Tomáš Gryc = dr 4   Mgr. Roman šolc = dr 1    Mgr. Jan šatra = dr 2 Marek Nečada  = bc 4 Mgr. Marek Radecki = dr 3         Bc. Josef Málek = nmgr 1    PhDr. Mgr. Jakub Jeřábek = dr 2    Marie Benáková = mgr 4 Helena Michalíková = bc 3 Mgr. Jiří Flam = dr 2 + dr 2 +mgr 5 Martin Holý = bc 3 + bc 2   Matěj Opočenský = mgr 7       Tomáš Živný =  mgr 5 Mgr. Jiří Tourek = dr 3 Bc. Pavlína Kroupová = nmgr 2       ---------------------------Tedy pokud počítám vždy "vyšší gradus studia", vidím, že v AS UK je 11 studentů doktorského studijního programu, 5 studentů navazujícího magisterského programu,  11 studentů "dlouhého" magisterského programu ve vyšším než třetím ročníku, 3 studenti "dlouhého" magisterského programu v třetím ročníku a pouze 4 studenti bakalářského studijního programu (z toho jeden ve čtvrtém ročníku). S omluvou,Sam Zajíček