Vysokorychlostní sítě hodlá stát zbudovat podél českých silnic

Vysokorychlostní internet, jehož využívání je u nás pod průměrem Evropské unie, by do regionů nemusely přivést soukromé firmy, ale stát.

Práce s počítačem – ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Práce s počítačem – ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Práce s počítačem – ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Podnět ke vzniku memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu a akčního plánu vzešel už z únorové diskuse Sdružení automobilového průmyslu. Cílem bylo připravit na vzrůstající digitalizaci tuzemský autoprůmysl, který vytváří devět procent tuzemského HDP a čtvrtinu exportu.

Vláda ale memorandum odsouhlasila trochu symbolicky až na konci září, v předvečer uzavření první dotační výzvy na rozdělení 11,5 z celkem 14 miliard korun, které chce Brusel dát na výstavbu vysokorychlostních internetových sítí v Česku. Jak už ovšem LN dříve informovaly, o peníze není kvůli chybám ministerstva průmyslu při vypisování výzvy mezi firmami zájem a velká část peněz tak zřejmě propadne zpět EU.

Chytrá auta a rychlá síť

Akční plán totiž obsahuje i kapitolu věnující se inteligentní infrastruktuře kolemsilnic, která je nezbytná pro komunikaci samořiditelných aut. V blízkosti dopravních cest přibude velké množství nových vysílačů, senzorů a dalších technologických prvků, které musí být online. Moderní optické kabely do míst, kde firmy na vlastní náklady zatím kvůli ekonomické výhodnosti nechtěly sítě stavět, by tak s trochou nadsázky mohly přivézt auta bez řidiče.

Začít by se mělo v příštích dvou letech. Ředitelství silnic a dálnic už přitom stovky kilometrů datových sítí podél silnic vlastní.

Začít by se mělo v příštích dvou letech. Ředitelství silnic a dálnic už přitom stovky kilometrů datových sítí podél silnic vlastní. Jsou využívány pro kamerové systémy a další bezpečnostní prvky, pro samořiditelná auta a případné další využití však nemají dostatečnou kapacitu.

Nové sítě to mají změnit. Koneckonců akční plán počítá se spoluprací se soukromým sektorem a nebrání se ani vzniku „tržně orientovaných systémů“. Potřebné finance pak mají kromě státu a firem poskytnout i dotační programy EU.

Čtyři procenta českého HDP

Nabízí se tak otázka, zda by úředníci neměli prozkoumat možnost využití té části peněz na rozvoj rychlého internetu, kterou se nepodaří vyčerpat v jedné právě končící a jedné plánované výzvě na projekty v operátory opomíjených lokalitách. Ministerstvo průmyslu a obchodu, z jehož dílny akční plán pochází, však na zaslané otázky neodpovědělo.

Digitální ekonomika je dnes plnohodnotným odvětvím. Na tuzemském HDP se podílí více než čtyřmi procenty, spolu s navázaným byznysem pak její podíl přesahuje devět procent.

Kvalitní internetové připojení je potřeba i k posílení konkurenceschopnosti venkova. I z toho důvodu Evropská unie rozhodla podpořit výstavbu tam, kde firmy jinak stavět nechtějí.

Jenže k jejímu rozvoji je potřeba dostatečně kvalitní internetové připojení, které v řadě míst Česka chybí. Přístup k internetu sice má bezmála každá domácnost, ke skutečně rychlému připojení nad 30 megabitů za sekundu se však dostane jen třetina z nich. Rychlost 100 Mb/s, kterými chce EU do roku 2020 pokrýt polovinu domácností, pak zná jen zlomek českých uživatelů.

Kvalitní internetové připojení je potřeba i k posílení konkurenceschopnosti venkova. I z toho důvodu Evropská unie rozhodla podpořit výstavbu tam, kde firmy jinak stavět nechtějí, protože se jim to komerčně nevyplatí nebo by se taková investice vracela příliš dlouho. Jen pro Česko tak vyčlenila v přepočtu 14 miliard korun.

Mimo jiné kvůli tahanicím mezi ministerstvy ale nabralo přerozdělování dotací dvouleté zpoždění. Programové období přitom končí v roce 2020 a už dnes je jisté, že se evropský cíl na rychlé internetové připojení do každé domácnosti naplnit nepodaří.



Počet příspěvků: 2, poslední 7.10.2017 07:59 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.