Výsledek hospodaření za rok 2016: Česko mezi světovou elitou

Bilance státního rozpočtu za rok 2016 skončila v plusu poprvé od roku 1995. Vláda Bohuslava Sobotky bude vymýšlet, za co utratí historicky nejvyšší částku na konci ročního hospodaření – 61,8 miliardy korun.

Andrej Babiš představil 3. 1. rekordní výsledek státního rozpočtu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Andrej Babiš představil 3. 1. rekordní výsledek státního rozpočtu. | foto: ČTK
Andrej Babiš představil 3. 1. rekordní výsledek státního rozpočtu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Do posledního roku svého mandátu si vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) nadělila mimořádně příjemný úkol. Bude vymýšlet, za co utratí historicky nejvyšší částku, která jí zůstala na konci ročního hospodaření – 61,8 miliardy korun. Bilance státního rozpočtu navíc skončila v plusu poprvé od roku 1995. Názory na použití peněz se už nyní různí. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) by je rád poslal na umoření státního dluhu, který loni klesl o 60 miliard na 1,613 bilionu. „Oddlužili jsme každého našeho občana o 6621 korun,“ vypočítal ministr.

Z dlouhodobého hlediska je zbavování se dluhů, s nimiž se stejně země jednou bude muset vypořádat, dobrý nápad. „Vzhledem k nízké míře připravenosti investičních projektů to lze považovat za nejlepší řešení, aby nebyl nadcházející volební rok motivací přebytečné finance využít na předvolební dárečky,“ říká ekonom Jakub Seidler z ING.

Vláda a po ní sněmovna

Premiér Sobotka dává přednost tomu, aby se uspořenými miliardami srovnal plánovaný deficit pro letošní rok – ten dělá 60 miliard, takže by částku spolkl skoro celou. „Česká republika by tak měla vyrovnaný rozpočet,“ zdůvodnil záměr předseda vlády. Rizikem by bylo, že peníze padnou na neinvestiční výdaje, například na avizované další zvyšování minimální mzdy, valorizace důchodů nebo sociální dávky.

O tom, co se s penězi opravdu stane, musí rozhodnout vláda a po ní sněmovna

Lidovci navrhují, aby aspoň část přebytku putovala na investice. „Peníze jsou potřeba na výstavbu dálnic a silnic,“ řekl místopředseda poslanců KDU Jaroslav Klaška s tím, že návrhy přinesou na koaliční radu. O tom, co se s penězi opravdu stane, musí rozhodnout vláda a po ní sněmovna. Podle ODS a některých ekonomů by největší smysl dávalo snížit některé daně, protože kus přebytku způsobil právě růst daňového inkasa.

„Skutečným vysvětlením přebytku státního rozpočtu je vyšší výběr daní a pojistného. Ukazuje se, že sazby některých daní jsou zbytečně vysoké. Například snížená sazba DPH na úrovni 15 procent je třetí nejvyšší v Evropské unii. Zdanění práce v Česku je osmé nejvyšší mezi vyspělými zeměmi OECD,“ vysvětluje ekonom Štěpán Křeček z Národohospodářské fakulty VŠE. Změna daní ale není pravděpodobná. Babiš už uvedl, že letos nic takového neplánuje. O nových sazbách se bude zatím jen mluvit, protože návrhy se stanou součástí kampaně před sněmovními volbami.

Souběh několika faktorů

Česká republika se výsledkem hospodaření zařadila mezi světovou elitu, států v plusu je poskrovnu. Za rekordním přebytkem stojí souběh několika faktorů. Největší roli sehrála opožděná platba z Bruselu za projekty, které se realizovaly ještě v předchozí dotační sedmiletce a předloni se dokončovaly. „K prvnímu lednu 2016 nám Evropská unie dlužila 31,4 miliardy. To jsou tedy peníze, které jsme měli dostat v roce 2015, ale přišly do rozpočtu v roce 2016,“ ozřejmil Babiš.

Za rekordním přebytkem stojí souběh několika faktorů. Největší roli sehrála opožděná platba z Bruselu za projekty, které se realizovaly ještě v předchozí dotační sedmiletce a předloni se dokončovaly.

Těsně v závěsu je fakt, že domácnosti začaly hodně utrácet. Víc lidí má práci, rostly mzdy a s nimi i odkládané nákupy, díky čemuž se nad původní plán zvýšilo státní inkaso daní a sociálních odvodů – celkově o 29 miliard víc, než jak se rozpočtovalo. „Třetím faktorem jsou nižší než očekávané výdaje, a to zejména běžné, o 32 miliard, ale i kapitálové, o dvě miliardy,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

To, že vláda investovala hluboko pod svoje finanční možnosti, je hlavní výhradou vůči Babišově spořivému úsilí, i když v posledních dvou měsících se situace zlepšila. Pořád ale chybí dostatek kvalitních, smysluplných a nachystaných projektů, které by republiku posouvaly k její vysněné metě – proměnit se ze země laciných montoven v technologického tahouna. To jsou třeba investice do vědy a výzkumu nebo dobudování dopravní infrastruktury.

Extrém

„Hlavním důvodem nižší investiční aktivity je přelom programovacích období pro čerpání z evropských fondů. Když se ale podíváte na úplně první programovací období, je to teď podobné. Navíc ty peníze se nikam neztratí, přesunou se do příštích let,“ uklidňuje náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Petr Pavelek.

Plánovaný schodek byl minus 70 miliard, takže výsledek je o 131,8 miliardy jinde, což ekonomové označují za extrém

Z nynější dotační sedmiletky zbývají čtyři roky, nicméně letošní rok je poslední šancí popřesouvat peníze z programů, u nichž by se ukázalo, že projekty nejsou a nebudou včas, do těch připravených. Druhá výtka směřuje k tomu, jak moc se vláda při plánování svých příjmů s výdaji netrefila. Plánovaný schodek byl minus 70 miliard, takže výsledek je o 131,8 miliardy jinde, což ekonomové označují za extrém.

„Odhadnout, jak budou ministerstva čerpat dotace, a dostat to do rozpočtu je obtížné,“ hájí Babiš, že se vládě nepodařilo správně plánovat. Významné odchylky byly i v minulosti, ale v opačném gardu. Nejvýraznější pokles oproti plánu nastal v krizovém roce 2009, reálný schodek byl o více než 154 miliard větší.

Čtvrtina českého dluhu je v zahraničí

Peníze na investice, které se nevyčerpaly, se nikam neztratí. Podle náměstka ministra financí pro veřejné rozpočty Petra Pavelka je Česko použije v příštích letech.

LIDOVÉ NOVINY: Ukazuje se, že Česko vydává málo prostředků na investice. Právě ty jsou přitom zdrojem budoucího růstu ekonomiky. Nevidíte to do budoucna jako problém?

PAVELKA: Hlavním důvodem nižší investiční aktivity je přelom programovacích období pro čerpání z evropských fondů. Česká ekonomika a tuzemské subjekty jsou obecně zvyklé zapojit do investiční aktivity právě evropské fondy. Je to výhodnější.

LIDOVÉ NOVINY: Za nečerpání ale podle firem mohou právě jednotlivá ministerstva...

PAVELKA: Když se ale podíváte na úplně první programovací období, je to teď podobné. Navíc ty peníze se nikam neztratí a přesunou se do příštích let.

LIDOVÉ NOVINY: Ministerstvo financí se chlubí, že díky záporným sazbám snížilo náklady na obsluhu státního dluhu. Pokud sazby vzrostou, prodraží se však i financování státního dluhu...

PAVELKA: Jsme si vědomi, že vzrostl podíl zahraničních investorů. Na konci listopadu drželi tito „nerezidenti“ více než 25 procent dluhu. Zároveň ale snižujeme emise dluhopisů v zahraničí, od roku 2012 se neudělala žádná operace v cizině. Podíl „nerezidentů“ je tak částečně kompenzován poklesem zahraničních držitelů, kteří se rekrutovali ze zahraničních emisí. Dluhopisy, o kterých mluvíte, mají na dluhu podíl asi dvanáct procent a jsou splatné až do roku 2019.

LIDOVÉ NOVINY: S koncem intervencí už ale nerezidenti nebudou tolik nakupovat české dluhopisy. Budete mít problém s tím, jak se dluhově financovat?

PAVELKA: Toho rizika jsme si vědomi. Řadou kanálů jsme ho zmírnili. Skutečně až skončí intervence a skončí splatnost těchto dluhopisů, nebudou tito investoři chtít dále kupovat české dluhopisy. Nám to ale nevadí. My jsme takřka na nulu eliminovali státní pokladniční poukázky (krátkodobé dluhopisy do jednoho roku – pozn. red.). Ke konci roku jich bylo v oběhu jen něco málo kolem čtyř miliard. V roce 2012 jich bylo 190 miliard. Takže jsme výraznou měrou nahradili státní poukázky za tyto dluhopisy.

LIDOVÉ NOVINY: Do státního rozpočtu může přispívat i ČNB, pokud je v zisku. Ta má ale kvůli intervencím zápornou bilanci. Jinými slovy, státní rozpočet od ní neuvidí v příštích letech ani korunu...

PAVELKA: Bankovní rada sice může rozhodnout o převedení svého zisku do státního rozpočtu, ale ČNB to nikdy neudělala. V Česku to totiž není nastaveno automaticky jako ve Švýcarsku. Takže ani když je ČNB zisková, do státního rozpočtu nijak nepřispívá.

Vojtěch Wolf

Přebytek po 20 letech schodku

rok, miliard korun

1993: +1,08; 1994: +10,45; 1995: + 7,23; 1996: -1,56; 1997: -15,72; 1998: -29,33; 1999: -29,63; 2000: -46,06; 2001: -67,71; 2002: -45,72; 2003: -109,05; 2004: -93,68; 2005: -56,34; 2006: -97,58; 2007: -66,39; 2008: -20; 2009: -192,39; 2010: -156,42; 2011: -142,77; 2012: -101; 2013: -81,26; 2014: -77,78; 2015: -62,8; 2016: +61,77

Zdroj: MF



Počet příspěvků: 2, poslední 15.1.2017 10:51 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.