Vyroste v pražských Stínadlech „maršmeloun“?

Výstřední budova, která si vysloužila přezdívku maršmeloun či smajlík, budí emoce. Stát má totiž v historickém centru, u středověkého Anežského kláštera. A při pohledu z Letné by prý proměnila pražské panorama. Přesto u památkářů prošla.

Finální návrh moderního bytového domu v pražských Stínadlech vypracoval... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Finální návrh moderního bytového domu v pražských Stínadlech vypracoval... | foto: Vizualizace Fránek Architects
Finální návrh moderního bytového domu v pražských Stínadlech vypracoval...

V tajemných Stínadlech Foglarových Rychlých šípů, ve spleti klikatých uliček historického centra Prahy, pravděpodobně vyroste mohutná novostavba – šestipodlažní, do růžova, s plochou střechou. Výstřední budova, která si díky své podobě vysloužila přezdívku maršmeloun či smajlík, nabídne movitým občanům v ulici U Milosrdných za zdmi Anežského kláštera luxusní bydlení.

Citlivá reakce na historické prostředí?

Stavbě zatím nestojí nic v cestě. Získala územní rozhodnutí, zelenou jí dali i památkáři. Nyní už je jen na stavebním úřadu Prahy 1, aby vydalo povolení ke stavbě; výsledek by měl být znám do necelého měsíce. Jejímu vzniku se ještě snaží zabránit občané, kteří 15. dubna demonstrovali před úřadem první městské části.

Pohled z Letné.

Pohled z Letné.

Budova se setkává s kritikou jak ze strany veřejnosti, tak odborníků. Vadí jim její objem a výška, barva i design. Kompozice oken připomíná lidské tváře. „Cílem bylo, aby měly vlídný výraz a rozhlížely se po okolí,“ popisuje svůj záměr autor návrhu, architekt Zdeněk Fránek. A na kritiku reaguje: „Umístěním oken přes dvě patra se budova opticky zmenší. Výškově je srovnatelná s vedlejším barokním špitálem sv. Judy a Tadeáše a barvy jsou převzaté z okolních staveb.“

Novostavba by podle některých také výrazně proměnila panorama z Letné, které je dnes charakteristické červenými sedlovými střechami. A tak se mnozí pozastavují nad tím, že návrh výstřední mohutné novostavby vedle národní kulturní památky – kláštera z 13. století – u památkářů vůbec prošel.

Pohled od Anežského kláštera.

Pohled od Anežského kláštera.

„Objem novostavby je vůči okolní zástavbě nepřiměřený a narůžovělý odstín části průčelí zcela jistě nevhodný,“ okomentoval projekt ředitel Národního památkového ústavu pro Prahu Ondřej Šefců. „Mezi našimi podmínkami a požadavky bylo uplatnit drobnější hmotu, tradiční členění fasád a materiály a sedlovou střechu. Naše podmínky ale akceptovány nebyly,“ vypočítává námitky Šefců, jehož resort vypracoval pro Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy odborný posudek.

Magistrátní odbor reagoval, že barevnost fasády se bude ještě projednávat, aby nekonkurovala okolním stavbám, další připomínky ke stavbě již neměl. „Umístěním navržené stavby nedojde k vizuálnímu poškození dané lokality a členěním fasád je dosaženo velmi příznivého hmotového začlenění do prostředí, v němž stále významově dominuje Anežský klášter,“ okomentoval návrh ředitel odboru památkové péče Jiří Skalický. Sbor expertů magistrátu v závěru svého jednání rozhodl, že „předložený návrh představuje kvalitního reprezentanta novodobé architektury, který citlivě reaguje na historické prostředí.“

Otazníky kolem soutěže

Počátky projektu sahají ještě do doby primátorství Pavla Béma. V roce 2002 byla v časopise Architekt vyhlášena soutěž o návrh novostavby, žádný ze zúčastněných ale nesplnil požadované podmínky. Projekt byl svěřen ateliéru Lazzarini & Pickering, který ze soutěže vyšel nejlépe, na žádost investora ale nakonec finální současný návrh vypracoval architekt Zdeněk Fránek.

Projekt byl svěřen ateliéru Lazzarini & Pickering, který ze soutěže vyšel nejlépe, na žádost investora ale nakonec finální současný návrh vypracoval architekt Zdeněk Fránek.

„Skutečnost, že právě hmotová studie Lazzarini & Pickering byla určena k dalšímu dopracování, vrhá spolu s kolísavou kvalitou soutěžních návrhů zvláštní světlo na soutěž i její hodnocení porotou,“ vyjádřil své pochyby historik architektury Richard Biegel z Klubu Za starou Prahu.

Vyhlášení soutěže i obsazení poroty bylo v kompetenci investora, jímž je společnost Praga Progetti e Investimenti řízená italským developerem Franceskem Augustem Razzetim. Jeho jméno je spojeno s několika firmami, které v metropoli obchodují s nemovitostmi, a mimo jiné i s Nadačním fondem Eleutheria. Do něj přes pražský magistrát přiteklo v roce 2008 přes sedm milionů korun od firmy CEC Praha, která jako firma podnikající v hazardu tímto způsobem podle zákona odvedla část zisku na veřejně prospěšné účely. Štědrý dar vzbudil pochybnosti, jelikož neznámá nadace tehdy působila jen dva měsíce a například tehdejší senátor Josef Novotný o tomto postupu prohlásil, že je to „noblesní typ úplatku“.

V porotě zvolené investorem zasedal jako jediný zástupce památkářů tehdejší ředitel oddělení památkových architektů magistrátu Jiří Musálek, proslulý masovým povolováním půdních vestaveb v historickém centru Prahy, proti kterému se stavěl Národní památkový ústav.

Proti plánované novostavbě za zdmi Anežského kláštera by mohl zasáhnout ještě majitel pozemku. Tím je město Praha, to ale ještě za Béma uzavřelo v roce 2007 s investorem smlouvu o smlouvě budoucí.

Sám Musálek byl také kritizován za rekonstrukci svého bytu u Malostranského náměstí, jíž údajně poničil kus historického jádra města. Z funkce nakonec odstoupil poté, co se média zajímala o to, odkud pochází jeho majetek čítající desítky milionů korun, které by si jako úředník magistrátu nemohl vydělat. Musálkovým nadřízeným byl Jan Kněžínek, tehdejší ředitel odboru památkové péče pražského magistrátu, který se netajil svou náklonností k investorům.

Proti plánované novostavbě za zdmi Anežského kláštera by mohl zasáhnout ještě majitel pozemku. Tím je město Praha, to ale ještě za Béma uzavřelo v roce 2007 s investorem smlouvu o smlouvě budoucí, že po dokončení stavby bude pozemek investorovi prodán za cenu 27 750 korun za metr čtvereční. Stavba by měla být zahájena do pěti měsíců od získání stavebního povolení, teoreticky by se mohlo začít stavět již na podzim a budova by mohla být dokončena do tří let.

Problematické území

Navrhnout stavbu, která by se do okolí Anežského kláštera v historickém jádru Prahy hodila, není samozřejmě snadný úkol. Odborníci se ale shodují, že i moderní budova má v centru města své místo. „Je to stavební parcela a měla by se zastavět. I současná architektura tu může dobře sloužit,“ věří Biegel z Klubu Za starou Prahu. „Problém je, že navržená novostavba je solitér, který nijak nereaguje na kontext místa,“ dodává hlavní nedostatek projektu.

Pohled od kostel Sv. Haštala.

Pohled od kostel Sv. Haštala.

Okolí Anežského kláštera patří urbanisticky k nejkomplikovanějším částem metropole. V důsledku pražské asanace na přelomu 19. a 20. století bylo radikálně přestavěno a na místě vyrostly nové domovní bloky na vysoké podezdívce, které na historické okolí příliš nedbají. „Dochází zde ke střetu dvou světů, historického a asanačního. Při budování novostaveb by se měla brát v úvahu složitost prostředí a tyto dva protiklady nějakým způsobem mírnit, ne přidávat třetí extrém,“ vysvětluje Biegel.

Názory na plánovanou extravagantní novostavbu se přitom různí i v rámci Klubu Za starou Prahu. Zatímco místopředseda klubu Richard Biegel estetický vzhled a pomyslné obličeje označil za „vtip, který se brzy okouká“, předsedkyně klubu Kateřina Bečková dům zhodnotila jako „veselý a vtipný“. „Otázkou je, zda se na místo hodí. Sladit dohromady všechny prvky, které v oblasti jsou, je ale nesmírně obtížné. Tím, že na ně autor nebral ohled a postavil něco úplně jiného, to možná vyřešil,“ vyjádřila se Bečková.

„Je to citlivá lokalita s dlouhou historií a chápu, že dílo bude vzbuzovat emoce. Jsem ale ten poslední, který by to místo chtěl pokazit,“ reagoval na vlnu kritiky architekt Fránek.

Počet příspěvků: 3, poslední 16.5.2015 01:12 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.