Výroční zpráva BIS je okoralá i zavádějící

O aktuální výroční zprávě BIS informovala média v souvislosti se zprávami o aktivitě ruských a čínských tajných služeb. Pozornosti však unikla další sdělení.

Jan Schneider 14.9.2016
Výroční zpráva BIS se zmiňuje i o zájmech Ruska v Česku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Výroční zpráva BIS se zmiňuje i o zájmech Ruska v Česku. | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Výroční zpráva BIS se zmiňuje i o zájmech Ruska v Česku.

Zpravodajské služby zveřejňují své výroční zprávy, neklamný znak, že se bude schvalovat rozpočet. Je to nešťastná koincidence, když se rozhoduje o rozpočtu na rok 2017, připomínat si, co služby dělaly v roce 2015. O rozpočtu sice rozhodují poslanci, ale voliči jsou ovlivňováni ve smyslu starého bonmotu přípravy na minulou válku. Nepochybně přichází čas na zásadní debatu o tomto přežitku.

Nový ředitel BIS Michal Koudelka publikoval průvodní slovo k výroční zprávě BIS 2015. Začal tím, že služba nemá povinnost zveřejňovat výroční zprávy. To je sice pravda, ale zpravodajská komunita (s výjimkou civilní rozvědky ÚZSI) již počátkem devadesátých let přistoupila na celosvětový trend otevírání zpravodajských služeb směrem k veřejnosti. BIS tak zveřejňuje výroční zprávy z tradice, kterou je lepší nikdy nezačít než s ní přestat.

Podle ředitele BIS nelze hodnotit práci služby na základě veřejné výroční zprávy. S tím lze souhlasit. My se pak ptáme, proč to či ono BIS zveřejnila, co tím chce říci.

Ředitel Koudelka připomíná, že pokud něco výroční zpráva nezmíní, neznamená to, že se tím BIS nezabývá, a profesionálně to zdůvodňuje povinností služby chránit své zdroje. My můžeme jen neustále apelovat na to, aby si BIS nenechala zákonné pole své působnosti zúžit ideologickými tlaky.

Podle ředitele BIS nelze hodnotit práci služby na základě veřejné výroční zprávy. S tím lze souhlasit. My se pak ptáme, proč to či ono BIS zveřejnila, co tím chce říci. Zda je to odrazem jejího poznání, součástí zpravodajské hry, aktivním vlivovým opatřením, nebo jen úlitbou tomu, co pokládá za diktum doby.

Celkově zhodnotit práci BIS mohou podle ředitele Koudelky pouze adresáti konkrétních výstupů, protože mají „jasný a úplný přehled“ o tom, co BIS dělá a jaké jsou její výsledky. To je ale přinejmenším formulačně nepřesné, protože k celkovému hodnocení služby je potřeba úplně všech podkladů. Bylo by však chybné, kdyby veškerými informacemi o činnosti BIS disponovali všichni oprávnění adresáti jejích zpráv.

Co se týče často kritizované časové prodlevy, s níž bývá veřejná část výroční zprávy publikována, ředitel BIS vysvětluje, že služba čeká, až si adresáti přečtou a projednají utajenou část výroční zprávy. Má za to, že oslovit veřejnost ještě předtím, než se vláda seznámí s poznatky neveřejné výroční zprávy, by bylo krajně nevhodné, nefér a neprofesionální.

Je však vhodné, fér a profesionální předkládat veřejnosti zprávu o dějích starých devět až jednadvacet měsíců? Mají-li mít zveřejněné výstupy BIS bezpečnostní i vzdělávací účinek, bylo by vhodné vydávat aktuální přehledy každé čtvrtletí. BIS by se stala mediálním miláčkem a přispěla by účinně k destrukci fám, pověr, dezinformací a propagandistických žvástů, ať již přicházejí odkudkoliv.

Poslancům, kteří rozhodují o rozpočtu služby, ať BIS dá utajenou kompletní zprávu, ať si ji louskají, jak dlouho chtějí. Aby ale daňoví poplatníci dostávali takto okoralou krmi, to si opravdu nezaslouží.

A poslancům, kteří rozhodují o rozpočtu služby, ať BIS dá utajenou kompletní zprávu, ať si ji louskají, jak dlouho chtějí. Aby ale daňoví poplatníci dostávali takto okoralou krmi, to si opravdu nezaslouží. A kdyby jen okoralou! V podstatě velmi zavádějící! Přestože BIS nikde neavizuje, že by závěry výroční zprávy za rok 2015 byly aktualizovány k dnešnímu datu, jsou někteří mediální magoři schopni výroční zprávu dezinterpretovat tak, až musel zasáhnout ministr vnitra Milan Chovanec: „Na základě pravidelné výroční zprávy BIS dnes média zveřejnila informaci, že ČR hrozí teroristické útoky islamistů. Média přitom vycházela z věty BIS, že ‚i na území ČR existuje potenciální hrozba teroristického útoku islámských džihádistů‘. Chci občany ČR znovu ujistit, že (...) stále platí, že v tuto chvíli nemají bezpečnostní složky žádnou informaci o konkrétní hrozbě teroristického útoku na našem území.“

Zanedbaná ochrana ekonomiky

A nyní k samotné výroční zprávě, jejíž struktura kopíruje ty předchozí. Zachován zůstal i poměrně ostrý, věcný tón týkající se ochrany ekonomických zájmů státu. BIS tak činí už po několik let, ale protože žádného lepšího adresáta ze zákona nemá, píše to téže vládě, která zmíněné problémy neřeší. Pak tedy už jen zbývá alarmovat veřejnost.

Republika nepotřebuje vnějšího nepřítele, když má ve svých službách osoby, o nichž BIS píše, že špatně nastavily smluvní vztahy v neprospěch státu, pak postupovaly liknavě, chyběla jim vůle obchody kontrolovat, hodnotit a případně revidovat jejich podmínky, a i když odešly ze státních služeb, snažily se udržet svůj vliv s využitím svých dřívějších kontaktů, které k nim byly loajálnější než ke státu. Jako příklady BIS uvádí správu hmotných rezerv (nafta) nebo oblast ICT služeb, kdy se některé státem ovládané subjekty staly kriticky závislé na svých dodavatelích.

Kontraproduktivní sdělení

Co se činnosti cizích zpravodajských služeb týče, BIS bůhvíproč píše jenom o některých. A nám zbývá věřit, jak naznačil ředitel Koudelka, že to neznamená, že na ostatních BIS nepracuje. Nicméně i tak je toto jednostranné vyústění pro veřejnost kontraproduktivní. BIS si totiž stěžuje na slabé uvědomění ekonomicky exponovaných osob o důležitosti někdy i zdánlivě nevýznamných informací, o nichž jsou schopny volně hovořit s cizími státními příslušníky, jimž to pak poskytuje konkurenční výhodu. Může jít i o informace ryze soukromého charakteru, které mohou být použity ke kompromitaci dotyčného, aby předával určité informace.

Objeví se námitka, že z hlediska Západu „tu už není co ukrást“, že jsme zajímaví pouze pro ty východní státy. Není to pravda.

A toto nedokonalé zacházení s citlivými informacemi ještě BIS omezuje na varování před aktivitami pouze ruských a čínských špionů. Jako by nikdo jiný o tyto informace nemohl mít zájem! BIS tak oslabuje ostražitost držitelů citlivých informací ve vztahu ke všem jiným zemím, kromě Ruska a Číny, což může mít velmi neblahé důsledky. Objeví se námitka, že z hlediska Západu „tu už není co ukrást“, že jsme zajímaví pouze pro ty východní státy. Není to pravda. Získat vůdčí postavení ve vědě a technologiích není tak složité jako toto postavení dlouhodobě udržet. A jelikož si Spojené státy tradičně pomáhají „lanařením mozků“, chtějí mít pod kontrolou i ty země, odkud ty „hlavy“ nakoupily. Protože když se tam jednou objevily, mohou se tam objevit i další.

Jiná námitka bude pracovat s ideologickou premisou, že americký „head-hunting“ je z rodu přátelského. Přání je tu otcem myšlenky. Drsná realita z úst samotných Spojených států dlouhodobě vypovídá o tom, že Spojené státy nemají přátele, ale zájmy.

Docela příznačné je, že gros „zpravodajského působení“ cizích služeb u nás podle BIS sublimovalo do ruské „informační války“. Služba tak docela trapně zabředla do protiruské propagandy, protože jinak by navrhla přijetí obdoby amerického zákona o registraci „zahraničních agentů“ (FARA, 1938) v oblasti politické a příbuzných, který se vztahuje na registraci všech vlivových agentur placených z cizích peněz.

Procesní nevyužitelnost poznatků

BIS se rozsáhle zabývá organizovanou trestnou činností ve veřejné správě. Kdyby informace BIS v této oblasti byly využity, již by se služba státu vyplatila. BIS však konstatuje procesní nevyužitelnost svých poznatků. Nebylo tomu tak vždy a debata na toto téma je zase na stole. Nejde o to, že by BIS musela před soudem dekonspirovat své agenty. Jde o to, že by mohly být zprocesněny poznatky získané technickými prostředky, jejichž nasazení umožňuje pouze soudní povolení.

Důstojně o migraci

Pasáž věnovaná migraci je střízlivá a věcná, republiku ohrožují zatím jen odvozená rizika, eskalace není vyloučena, není ale ani předpokládána. Kritickým bodem je vznik uzavřených komunit, na což by se měly exekutiva i legislativa s předstihem připravit.

BIS upozorňuje na extremisticky zneužívanou manipulaci se strachem z migrace, zneužívající předsudky a značnou nevzdělanost obyvatelstva.

BIS upozorňuje na extremisticky zneužívanou manipulaci se strachem z migrace, zneužívající předsudky a značnou nevzdělanost obyvatelstva. Vzrůstající nesnášenlivost nejrůznějších forem, na rozdíl od potenciálně hrozících přímých hrozeb způsobených migrační vlnou, explicitně pokládá za problém reálný.

Rozsáhle, až rozvláčně je jako vždy pojednán problém extremismu, zejména vzhledem k faktu, že se toho v této oblasti moc neděje (s výjimkou útoků na Řízkárnu a policejně-anarchistickou akci Fénix).

Ohledně klidného a věcného pojednání o problematice terorismu jsme se již zmínili – ministr Chovanec má pravdu, výroční zpráva v žádném případě nezavdává důvod k hysterickému povyku.

S kybernetickou bezpečností na štíru

Kybernetická bezpečnost je rok od roku stále hutnější, avšak méně srozumitelnou kapitolou. Bylo by dobré převádět „zpravodajskoajťácké“ ptydepe do lidské řeči, protože jak praví stará zpravodajská mantra, poznatek má takovou cenu, jak jej pochopí příjemce. Poněkud komicky působí ve stínu celosvětové odposlechové aféry americké agentury NSA, že pro BIS jsou největší kybernetickou hrozbou opět Číňané a Rusové.

Závěrem lze shrnout, že ustálené rysy výročních zpráv BIS jsou chvályhodné, pokud se nedostanou na šikmou plochu jednostrannosti. Nelze nevidět, že například francouzské a britské služby jsou do sebe po desetiletí zaklesnuté, co se průmyslové špionáže týče. Jak dlouho se ještě budeme tvářit, že žijeme v jiném světě? Nový ředitel BIS mnoha lidem vyrazil dech, když prohlásil, že doufá, že se pod jeho vedením povede službě lépe než za jeho předchůdce. Držme mu palce, aby ten progres byl tím správným směrem. Více smyslu pro realitu a suverenitu, neboť v zákoně o BIS je ochrana zájmů státu. Tohoto, ne jiného.

Počet příspěvků: 2, poslední 21.9.2016 09:25 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.