Výrobci léků by měli mít povinnost zajistit jejich dodávku

Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu zákona, podle níž pokud lékárna neuspěje u hlavních distributorů léků, bude se moci obrátit na jejich výrobce. Ti pak budou muset zajistit dodání léku do dvou pracovních dnů, a to na svoje náklady. K tomu jim pak poskytne právo zakázat distributorům zpětný vývoz těchto léků do zahraničí.

Pavel Bartošek 31.10.2018
Zákazníci obdrží léky do 120 minut od objednání. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zákazníci obdrží léky do 120 minut od objednání. | foto: Benu a Rohlik.cz
Zákazníci obdrží léky do 120 minut od objednání.

Paní Milada bere lék na vysoký tlak Ebrantil. V červenci se však od lékárníka dozvěděla, že jí ho nedokáže obstarat. „Nakonec se mi ho podařilo po týdnu sehnat, když jsem jela na vyšetření do krajské nemocnice, kde ho naštěstí měli,“ říká. Zejména lékárny, které nepatří řetězcům, už delší dobu upozorňují, že nedokážou zajistit pro své klienty řadu léků, například na akutní průjem, léčbu prostaty či rakovinu prsu. To se však má změnit.

Ministerstvo zdravotnictví se chystá uvalit na výrobce léků povinnost zajistit do dvou pracovních dnů dodávku požadovaných medikamentů do lékárny. K tomu jim pak poskytne právo zakázat distributorům zpětný vývoz těchto léků do zahraničí. „Dáváme plné oprávnění nakládat s léčivými přípravky výrobci. Vyvézt si může, co chce, ale musí si uvědomit, že primárně musí pokrýt potřeby českého trhu a českých pacientů,“ vysvětlil LN podstatu připravované novely zákona o léčivech náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel.

Dvě kritiky

I ta nejmenší lékárna by tím získala garanci, že požadovaný lék skutečně pacientovi sežene, pokud jej výrobce do Česka dodává. Hráčům na trhu s farmaky však změna pravidel bere klidné spaní. Zpětný vývoz léčiv do zahraničí představuje roční obchod ve výši 3,5 miliardy korun. Legálně mohou vozit léky do zahraničí jak distributoři, tak za určitých podmínek i lékárny. Obě tyto vlivové skupiny se už snaží novelu z různých stran torpédovat. Zřejmě nejsilnější odmítnutí zatím zaznělo na zářijovém mimořádném sjezdu lékárnické komory, která ministerský záměr považuje za škodlivý.

Legálně mohou vozit léky do zahraničí jak distributoři, tak za určitých podmínek i lékárny. Obě tyto vlivové skupiny se už snaží novelu z různých stran torpédovat. Lékárnická komora považuje ministerský záměr za škodlivý. Lékárníkům vadí část návrhu, která uvaluje povinnost dodat lék na výrobce.

„Zatížil by lékárny zbytečnou administrativou a vážně narušil poskytování lékárenské péče,“ odhlasovala si komora v usnesení. Lékárny se navíc obávají posílení monopolní distribuce. Lékárníkům vadí část návrhu, která uvaluje povinnost dodat lék na výrobce. Ministerstvo se inspirovalo slovenským modelem, odborně nazývaným „emergentní systém“ dodávek léků. V praxi jde o to, že když lékárna nemá požadovaný lék na skladě, obrací se na distributory.

České ministerstvo navrhuje nadstavbu – pokud lékárna neuspěje u hlavních distributorů, bude se moci obrátit na výrobce. Ti pak budou muset zajistit dodání léku do dvou pracovních dnů, a na své náklady. A také vybudovat systém, který umožní lékárnám si požadované léky objednat, jakýsi e-shop pro lékárny. Lékárníci tuto nadstavbu odmítají. „Máme v Česku mnohem propracovanější legislativu, než je na Slovensku. Proto nevidíme jako potřebné jakýkoli emergentní systém zavádět,“ řekl LN prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Bojí se, že se většina léků přesune do tohoto systému a nepůjdou objednat jinak než touto administrativně náročnější cestou.

Monopolní distribuce

„Na základě zkušeností je evidentní, že slovenský model zvýšil administrativní zatížení lékáren, a především posílil postavení monopolní distribuce,“ argumentuje Aleš Nedopil, předseda spolku Vaši lékárníci. Za hlavního viníka nedostatku léků lékárníci považují monopolní distribuci, tedy takzvané DTP kanály. Ty zavedli výrobci léků, když jimi dodávané léky na český trh přestaly směřovat do lékáren a místo toho začaly mizet za hranicemi.

Za hlavního viníka nedostatku léků lékárníci považují monopolní distribuci, tedy takzvané DTP kanály. Ty zavedli výrobci léků, když jimi dodávané léky na český trh přestaly směřovat do lékáren a místo toho začaly mizet za hranicemi.

Aby farmaceutické firmy dostály zákonu, dle nějž musejí zajistit dostatek léků pro české pacienty, přestaly vybrané medikamenty dodávat do distribuční sítě, ale vozí je napřímo (zkratka DTP, direct to pharmacy – přímo do lékárny). Zároveň na dodávky do jednotlivých lékáren začaly uplatňovat kvóty. Kvůli nim se často stává, že lékárna objedná pět balení léků, ale dostane jen dvě, byť má v ruce pět eReceptů. Zejména samostatné lékárny se proto nyní obávají, že se z možnosti objednávat si léky přímo u výrobce – pokud je nemá distributor – stane jeden velký DTP kanál.

O monopolní distribuci lékárníci hovoří, protože tyto léky výrobce nedodává sám, ale svěří je pouze jedné distribuční firmě, jež však nemá právo s nimi nakládat. Lékárny tak o dodávku těchto léků nemohou žádat distribuční firmu, ale musejí jít přímo za výrobcem. Náměstek Vrubel jejich obavy nesdílí:

„Emergentní systém přenáší veškeré náklady na výrobce. Je tedy zřejmé, že dodání léčivého přípravku skrze něj bude pro výrobce dražší než dodávání skrze běžný distribuční kanál. Jako pojistku chceme navíc do novely začlenit, že povinnost zajistit dodávky na český trh nelze naplnit tím, že se bude dodávat jenom skrze emergentní systém. To znamená, že je budou muset dodávat i do řádné distribuční sítě. To jasně ukazuje, že argumenty lékárnické obce úplně neplatí.“ Navíc upozorňuje, že pokud se novela prosadí, přímě distribuční kanály ztratí smysl.

Výpadky ve výrobě

Paradoxní je, že jejich zrušení je dlouhodobý cíl, který lékárníci prosazují. Zatímco lékárnám vadí jedna část novely, distributorům se nelíbí druhá, která dává výrobcům právo zpětný vývoz léků do zahraničí zakázat. Vůči této změně se už ohradila Asociace evropských distributorů léčiv a proti je i Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL). „Pohybuji se v oboru 28 let, ale nevzpomínám si na jediný případ, kdy by reexport léčiva zásadním způsobem ovlivnil dostupnost tohoto léčiva na domácím trhu,“ uvedl pro LN Tomáš Votruba, výkonný ředitel AVEL.

Mnohem větší problém než zpětný vývoz léků totiž představují výpadky ve výrobě. Nedostupnost léků je totiž globální problém, se kterým se potýká většina evropských států. Hlavní příčinou je většinou nedostatek výrobních kapacit, havárie výrobních linek či závady v jakosti, kvůli kterým se musejí stáhnout celé šarže léčiv.

Takzvané reexporty nejsou jediným důvodem, proč ministerstvo novelu chystá. Dnes sice může vývoz určitého léku zakázat stát, ale paradoxně až když je na českém trhu nedostupný. A i to je třeba dle ministerstva řešit. Mnohem větší problém než zpětný vývoz léků totiž představují výpadky ve výrobě. Nedostupnost léků je totiž globální problém, se kterým se potýká většina evropských států. Hlavní příčinou je většinou nedostatek výrobních kapacit, havárie výrobních linek či závady v jakosti, kvůli kterým se musejí stáhnout celé šarže léčiv.

Dnes na to lze v Česku reagovat tím, že se povolí používání neregistrovaných léků nebo cizojazyčných šarží. Pokud však ministerstvo prosadí chystanou novelu, dostane také možnost zakázat zpětný vývoz léků předem. „Ve chvíli, kdy nám dnes zavolá farmaceutická firma, že jí vyhořel závod někde v Číně a od příštího měsíce léky nedovezou, tak potřebujeme, abychom už tentýž den mohli zakázat reexport a zajistit dostatek léků pro české pacienty. Legislativa to zatím neumožňuje, a proto to chceme zavést,“ dodal Vrubel.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.