Vymyťme norka z Evropské unie, žádá Česko

Česko chce vymýtit invazní druhy. Vadí mu norek americký, pajasan žláznatý (listnatý strom) a slunečnice pestrá (ryba). Ty všechny hodlá zařadit na seznam nežádoucích živočichů a rostlin Evropské unie. Ten vznikl před třemi lety a v současnosti je na něm už 49 druhů, z toho 23 rostlin a 26 živočichů.

Eliška Nová 6.4.2019
Norek americký | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Norek americký | foto: Česká pozice
Norek americký

Rak říční i rak kamenáč jsou dva původní druhy korýšů na českém území. Oba jsou také na seznamu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Právě na rakovi si rád smlsne norek americký, který do zdejších končin, na rozdíl od klepetáčů, vůbec nepatří. I proto ho chce Česko zařadit mezi invazní druhy, což by pomohlo s nepůvodním predátorem lépe bojovat.

Evropská unie vydala seznam nežádoucích živočichů a rostlin před třemi lety. Nyní už na něm figuruje 49 druhů, z toho 23 rostlin a 26 živočichů. Teď se jedná o zařazení další dvacítky, přičemž pro Česko jsou zásadní tři druhy, z nichž nejznámější je na začátku zmíněný norek americký. „Jde o aktivního predátora, často i původních druhů, které jsou mnohdy ohrožené. Významný podíl je to například právě u raků,“ řekl LN Karel Chobot, ředitel odboru monitoringu biodiverzity z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Na jednom toku v Brdech se během necelých pěti let snížila početnost populace raků kamenáčů až o 52 procent. Důvodem jsou právě norci.

Šelma se sice v Česku může podle mysliveckého zákona lovit, na to, aby se zabránilo rychlému šíření predátora, to ale nestačí. Se zařazením norka na seznam přitom může Česko narazit, což se v minulosti také stalo. Důvodem byl odpor především Dánska, které se nechce vzdát chovu v kožešinových farmách. K Dánsku se teď navíc přidaly i další země, mezi nimi severské Norsko.

Kdyby se norek na listinu dostal, neznamenalo by to, že by se začal masově vybíjet, ale postupně by se jeho počty regulovaly. Platil by například zákaz je přepravovat a dovážet v rámci celé Evropské unie, nesměl by se také vypouštět do volné přírody.

Farmy je vypouštěly

Přitom právě vypouštění norka do přírody je důvodem masivního rozšíření americké šelmy. Do Evropy byla poprvé přivezena na přelomu 19. a 20. století kvůli rostoucí poptávce po kožešinách. Poté, co zájem o ně opadl, začaly farmy zanikat. Norek buď sám utíkal, nebo byl záměrně vypouštěn. V Česku se ve volné přírodě poprvé objevil v šedesátých letech, rychle se zadaptoval a rozšířil.

„V současnosti se norek souvisle vyskytuje na více než padesáti procentech území České republiky, nejpočetnější jsou populace v jižní polovině Čech a v přilehlé části Moravy,“ uvádí ministerstvo životního prostředí.

„V současnosti se norek souvisle vyskytuje na více než padesáti procentech území České republiky, nejpočetnější jsou populace v jižní polovině Čech a v přilehlé části Moravy,“ uvádí ministerstvo životního prostředí. Norek přitom neohrožuje jen naše původní raky. Na drobných vodních tocích může „vylovit“ všechny ryby. Loví také vodní ptactvo i vzácné plazy a obojživelníky, mezi nimi například užovku podplamatou nebo skokana ostronosého.

Strom, který drásá chodníky

Problémy v Česku nepůsobí jen norek. Stát žádá o zařazení na černou listinu rovněž u pajasanu žláznatého, což je listnatý strom, který může dorůstat dvaceti až pětadvaceti metrů. „Má velmi invazní charakter na člověkem podmíněných stanovištích. Je podobný akátu, v řadě parametrů je možná ještě invaznější,“ vysvětluje Chobot z AOPK.

Pyl pajasanu je alergenní a člověk s citlivější pokožkou může mít z kontaktu se stromem záněty na kůži. Celá rostlina, zejména pak semena a kůra, je pro člověka dokonce slabě jedovatá.

S pajasanem bojuje řada měst a obcí, protože jeho kořeny ničí chodníky, zdi i stavby. Ve městech se drží především proto, že jsou tepelnými ostrovy, a je v nich tedy tepleji než v přírodě. V současné době je pajasan omezen převážně klimaticky, lze ale předpokládat, že s pokračujícím globálním oteplováním bude jeho populace narůstat.

„Velký problém ale představuje už dnes, kromě chráněných území, hlavně na jižní Moravě, s ním asi nejvíc bojují města a obce, které musejí vynakládat vysoké finanční prostředky na údržbu, ale zároveň je limitují stávající právní podmínky. Možnost pajasany odstraňovat je tak pro ně administrativně náročná a pomalá,“ vysvětluje mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Podle resortu bude šíření pajasanu dlouhodobá a nákladná záležitost nejen u nás, ale v celé EU.

Nejsou to ale jen chodníky, čemu pajasan vadí. Jeho pyl je alergenní a člověk s citlivější pokožkou může mít z kontaktu se stromem záněty na kůži. Celá rostlina, zejména pak semena a kůra, je pro člověka dokonce slabě jedovatá. Posledním druhem, který by Česko rádo vidělo na seznamu, je slunečnice pestrá, což není rostlina, jak by se podle jména mohlo zdát, ale ryba. V současné době v Česku závažné potíže nepůsobí. Jde spíš o preventivní opatření, protože by se mohla šířit v důsledku globálního oteplování, podobně jako se to už děje u pajasanu.

Škody za 12 miliard eur

Před deseti lety bylo Česko co do počtu invazních druhů zvířat a rostlin čtvrté v celé Unii. Stát teď chystá novelu zákona, která by nastavila pokuty za porušení zákazu chovu nebo pěstování. Lidé, kteří takové živočichy mají, je mohou nechat dožít, ale měli by zabránit jejich dalšímu rozmnožování, neměli by s nimi ani obchodovat a měli by zabránit jejich úniku do volné přírody.

Předpokládá se, že k rozšíření seznamu invazních druhů by mohlo dojít už letos v červnu. Finální podobu budou ještě ladit členské státy. Není přitom divu, že se Evropská unie invazními druhy a rozšířením seznamu neustále zabývá. Podle odhadů jsou celosvětové roční ztráty související s nepůvodními rostlinami a živočichy 1,4 bilionu dolarů. V evropské osmadvacítce pak asi 12 miliard eur za rok.

Přímé náklady EU jen na boj s invazními druhy se pohybují mezi 40 a 100 miliony eur. V Česku je to kolem stovek milionů korun ročně.

Přímé náklady EU jen na boj s invazními druhy se pohybují mezi 40 a 100 miliony eur. V Česku je to kolem stovek milionů korun ročně. Zvířata a rostliny, které byly do Evropy zavlečeny, navíc přinášejí nejrůznější nemoci. Když už byla řeč o racích, nepůvodní druhy zde rozšiřují račí mor, takže když původní druhy „nedostane“ norek, mají i tak namále.

Jako jeden z prvních druhů se na seznam nežádoucích dostal například mýval severní. I on byl do Evropy původně přivezen jako kožešinové zvíře a poté pronikl do volné přírody včetně té, kterou ohraničuje česká hranice. Po roce 1989 byla americká šelma zaznamenaná na bezmála 14 procentech našeho území. V současné době jsou na území Evropy odhadem miliony mývalů.

Na seznamu je i bolševník velkolepý, který se tam dostal až při prvním rozšiřování listiny v roce 2017. V Česku přitom patří mezi nejproblematičtější druhy. Často se vyskytuje u vodních toků nebo v opuštěných a špatně přístupných areálech. Jedna rostlina může mít i dvacet až třicet tisíc semen, která mohou klíčit i za sedm let. Člověku může způsobit popáleniny. Z necelé padesátky rostlin a živočichů, které jsou na evropském seznamu, jich je šestnáct problematických právě v Česku. Kromě mývala a bolševníku je to například krab čínský, ryba střevlička východní, želva nádherná nebo nutrie říční.