Vymáhání pohledávek: Je třeba změnit i daňovou legislativu

Ústavní soud v případě firmy Bazcom rozhodl, že platit advokáta za vymáhání pohledávek je nemorální, podstatu problému tím však nevyřešil.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost vymahačské firmy Bazcom. Potvrdil tím dřívější verdikt Ústeckého soudu, podle něhož je odměna pro advokáta za vymáhání pohledávek nemorální a žalobu Bazcomu odmítl „pro zjevnou neopodstatněnost“. ÚS rozhodl, že mají být přiznané jen náklady účelně vynaložené. A odmítl firmě Bazcom přiznat náklady na externí advokáty.

V pozadí této kauzy však zůstává, že chyba je nejen na straně „nemorálních agentur“, které si neváhají účtovat jen za administrativní úkony (jak je uvedeno v usnesení ÚS) několikatisícové náhrady, ale i ve špatně nastavené legislativě. Je proto otázkou, nakolik rozsudek ÚS řeší podstatu problému, a nikoli jen jeho důsledky.

Jak totiž pro ČESKOU POZICI uvedl Tomáš Novosad, viceprezident Soudcovské unie, podstata problém spočívá především v potřebné úpravě daňové legislativy. Podle Novosada by se problém vyřešil, kdyby si podniky mohly odečítat nevymožené pohledávky z daní ještě předtím, než o tom rozhodne soud – tedy pokud dlužník po výzvě nezaplatí. Firmy dle něho v současné době posílají pohledávky k soudu především kvůli odpočtu nevymožených pohledávek z daní. Další věc, která by pomohla problém vyřešit, je snížení odměn advokátům. Tím by si firmy nemohly podle Novosada z vymáhání pohledávek dělat byznys.

Jak na svém blogu vysvětluje například Tomáš Sokol (bývalý ministr vnitra, v současnosti advokát), agentury si „spočítaly, že i když koupí drobné pohledávky za sto procent jejich hodnoty a vymůžou i jen třetinu, ale budou mít v partě advokáta, který k té vymožené třetině přidá vymoženou odměnu za zastoupení, pořád se na tom dá krásně vydělat. A tak vznikly vymahačské firmy. Pro věřitele to zase byla nabídka, které se nedá odolat. Zcela nulová režie a plný zisk.“

Právě s tím teď ÚS skoncoval. Rozhodl, že firma, jež se zabývá vymáháním pohledávek, musí disponovat odborníky a znalostmi pro výkon této agendy. Nemá tedy právo žádat vysoké náhrady za advokáty. Ústavní soud přiznal firmě Bazcom pouze náklady na soudní poplatek, dlužné jízdné a tisícikorunovou pokutu, nikoli však již další několikatisícové náklady na advokáta.

„Celostátně jde o miliardy, které jsou tahány z kapes dlužníků, kteří se již bez toho nacházejí na hranici chudoby, nebo i pod ní,“ řekl ústecký soudce Jan Tichý deníku Právo. A dodal, že jde o velmi lukrativní podnikání, které však neúměrně zahlcuje justici. Firmy totiž nepodávají hromadné žaloby, ale žalují každého dlužníka zvlášť a nárokují pak na nich přemrštěné náklady. Jen ve druhé polovině loňského roku firmy u ostravského soudu podaly asi 36 tisíc takových žalob, uvádí Právo. „Soudci namísto toho, aby se mohli plně soustředit na nalézání práva ve skutečně závažných případech, jsou zavaleni tisícovkami žalob těchto společností na drobné dluhy,“ uvedl Tichý.

Rozhodnutí Ústeckého soudu i ÚS jsou v Česku prvními tohoto druhu. A lze očekávat, že se další soudci začnou chovat podobně. Nyní je však na řadě ministerstvo financí, které by vhodnou úpravou daňové legislativy mohlo významně ulehčit české justici.

Počet příspěvků: 1, poslední 13.1.2012 07:07 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.