Výhledy 2018: Třikrát k volbám aneb Nevídaná politická simultánka

Česká politika vstupuje do roku 2018 s mnoha otevřenými účty. A vypořádávat se budou v ďábelském tempu. Ve hře je Andrej Babiš, špičky ČSSD a ODS i prezident. Dozrál čas k účtování.

Eliška Nová 2.1.2018
Prezident Miloš Zeman jmenoval Andreje Babiše (ANO) premiérem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prezident Miloš Zeman jmenoval Andreje Babiše (ANO) premiérem. | foto:  Michal Růžička, MAFRA
Prezident Miloš Zeman jmenoval Andreje Babiše (ANO) premiérem.

Počínaje předloňskem začal v Česku maraton, který potrvá až do roku 2027. Co rok, to volby. Ale letopočet 2018 bude obzvlášť náročný. Čekají nás hned troje volby. Připravovat občanky a vydávat se s nimi k urnám budou věrní voliči dokonce hned čtyřikrát: v lednu ke dvěma kolům volby prezidenta, v říjnu ke dvěma kolům voleb do Senátu, přičemž to první z nich bude spojeno s volbami komunálními.

Úvodní klání zkraje roku, v pořadí druhá přímá volba prezidenta, proběhne neobvykle. Osm kandidátů, tentokrát pouze mužů, vyzve obhajujícího Miloše Zemana, jenž bude mít oproti ostatním uchazečům výhodu. Nejenže je ze své současné pozice víc vidět. Kampaň, a nakonec i volby, jejichž první kolo se uskuteční 12. a 13. ledna, připadly na období, kdy se rozhoduje o budoucí vládě. A tak, i když prezident od začátku tvrdí, že nedělá a nebude dělat kampaň, si svoje místo v médiích dobře pojistil.

Dominance ANO?

Jen dva dny před 12. lednem vystoupí ve sněmovně, aby vyslovil podporu menšinovému jednobarevnému kabinetu Andreje Babiše (ANO), o kterém budou hlasovat poslanci. Ostatně ze své pozice mohl prezident oslovit české domácnosti i o Vánocích. Naposledy ve svém současném mandátu pronesl vánoční projev, vysílaný v úterý 26. prosince většinou celoplošných televizních stanic. Vyslal jasný vzkaz: Česku se daří dobře. A pokud budu prezidentem nadále, jednu případnou cestu k volbám – těm předčasným – vám ušetřím.

Podzimní komunální a senátní volby ukážou, zda dominance ANO je bezbřehá, zda hnutí po krajích a sněmovně ovládne také města a obce a horní komoru parlamentu. V těchto disciplínách se zatím Babišovu hnutí příliš nedařilo.

Kromě toho, že v brzké době si opakování sněmovních voleb nepřeje, vyjádřil Zeman znovu svou podporu vítězi sněmovních voleb, hnutí ANO. Andreji Babišovi ale schází pro jeho menšinový kabinet především podpora těch, které bude potřebovat nejvíc – ostatních politických stran. I pro ty bude nadcházející volební rok důležitý. Podzimní komunální a senátní volby ukážou, zda dominance ANO je bezbřehá, zda hnutí po krajích a sněmovně ovládne také města a obce a horní komoru parlamentu. V těchto disciplínách se zatím Babišovu hnutí příliš nedařilo.

Komunální volby sice ANO už v roce 2014 procentuálně vyhrálo, v počtu zastupitelů je však stále marginální. V místních volbách tradičně získávají především nezávislí kandidáti spjatí s obcí. V Senátu neobhajuje ANO ze šesti mandátů ani jedno křeslo, může tak zůstat na svém nebo si polepšit. Naopak utrpět může už tak skomírající sociální demokracie, která dosud v Senátu dominuje, ale musí obhajovat nejvíce mandátů – více než polovinu.

Česko hledá prezidenta

Není to tak dávno, co skončily volby do sněmovny, a na obzoru už se rychle rýsuje další cesta k urnám. V lednu budou občané podruhé sami rozhodovat, kdo usedne na Pražském hradě. Současný prezident Miloš Zeman má osm vyzyvatelů. Pocházejí z různých sfér společnosti a mají za sebou rozdílné životní zkušenosti. Jedno je ale spojuje – jsou to samí muži. Žena letos v dostihu o nejvyšší ústavní post chybí.

Ze soupeřů současné hlavy státu jsou dlouhodobě nejvíce vidět bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš a textař a někdejší majitel sázkové kanceláře Fortuna Michal Horáček. Krátce před uzavřením přihlášek do hradního dostihu s plánem dobýt prezidentský post vstoupil těžkotonážník – bývalý premiér Mirek Topolánek. Znalostí politického zákulisí i diplomatických fines se zase chlubí někdejší velvyslanec ve Francii Pavel Fischer.

Zkušený stratég Zeman

Většina občanů je však toho názoru, že Zeman svou funkci obhájí. V nedávném průzkumu agentury STEM/MARK se tak vyjádřilo 56 procent dotázaných. Úřadující prezident si dlouhodobě drží vysokou popularitu u voličů. Díky své funkci je navíc každý den na očích. K tomu je dobrý rétor a zkušený stratég. To mimochodem opět dokázal aktuálním promyšleným tahem – krátce před prvním kolem prezidentských voleb totiž půjde řečnit do sněmovny. Chystá se podpořit menšinovou vládu svého spojence Andreje Babiše, který bude pro svůj kabinet žádat podporu poslanců.

Je naprosto jasné, že Zemanův projev bude toho dne ve všech důležitých médiích. Prezident tak může v přímém přenosu sehrát očekávanou roli „tatíčka“, jemuž jde výhradně o politickou stabilitu v zemi. Podobnou možnost sebeprezentace nikdo z jeho soupeřů mít takhle krátce před volbami nebude. Zemanovi tím pádem nemusí uškodit ani jeho rozhodnutí, že se nezúčastní debat kandidátů. Ty ostatně nemá příliš zapotřebí. Jak již bylo mnohokrát napsáno, prezident nepřetržitě objíždí jednotlivé regiony, kde vystupuje před potenciálními voliči.

Každý kraj Zeman v rámci výkonu mandátu navštívil pětkrát, vždy ho přitom čekají zaplněná náměstí či „kulturáky“. Sociolog Jan Herzmann nicméně zdůrazňuje, že to, jaký bude mít Zemanova neúčast v televizních debatách na jeho preference dopad, budou mít v rukou i jejich dramaturgové. „Pokud v nich prostě představí zbylých osm kandidátů, kteří spolu diskutují, nic se zřejmě nestane. Když se ale na Zemanovu nepřítomnost pokusí upozornit například prázdnou židlí u stolu, může to část voličů vnímat,“ řekl LN specialista na předvolební průzkumy.

Útoky protikandidátů

Již dříve provedl Zeman „předběžná opatření“, od nichž si slibuje snadnější znovuzvolení. Jednak se dohodl se svým spojencem Babišem, který proti němu ani jako jednoznačný vítěz sněmovních voleb nepostavil žádného vlastního protikandidáta, jednak dokázal společnou řeč najít i s jindy nevyzpytatelným lídrem Svobody a přímé demokracie Tomiem Okamurou. Nacionalistický politik „hrozil“, že bude na Hrad také kandidovat. Zemanovi by tím odčerpal část elektorátu. Hradní pán ale docílil toho, že někdejší mluvčí asociace cestovek do souboje nešel.

Současný prezident pak navštívil vrcholný mítink SPD, aby si zajistil podporu voličů tohoto parlamentního hnutí. Zeman navíc může počítat i s podporou alespoň části voličů sociální demokracie, kterou dříve úspěšně vedl, a komunistů. Drahoš, Horáček a Fischer cílí na jinou skupinu voličů než jejich nejvážnější soupeř. Chtějí být vnímáni jako prozápadní a jednoznačně prounijní kandidáti, kteří představují cestu vpřed k moderní společnosti. Proti Zemanovi se také více či méně hlasitě vymezují. Diplomat Fischer mu nedávno vytkl, že nechodí do předvolebních debat.

Jako vzkaz voličům, kterým Zeman nevoní, lze vnímat i Fischerův plakátový slogan „Za mě se stydět nebudete.“ Svůj původní úmysl nevést kampaň vůči Zemanovi konfrontačně už na jaře přehodnotil Horáček. „Miloš Zeman je nejen osobně, ale vším, co v úřadu prezidenta činí, pravým opakem toho, jak je koncipován můj program, moje vidění světa a vnímání toho, co je poctivé a dobré,“ zdůraznil v rozhovoru pro LN.

Razantně se proti Zemanovi začal vymezovat i Drahoš. „Před 82 roky ze zdravotních důvodů abdikoval Tomáš Garrigue Masaryk. Jsou prezidenti, kteří ctí odpovědnost ke svému lidu,“ rýpl si v polovině prosince v narážce na spekulace o nedobrém zdravotním stavu svého nejvážnějšího soupeře.

Slabina antizemanovců

Uvedené ataky ale mohou paradoxně Zemanovi prospět. Jelikož se rozhodl nevyjadřovat se k protikandidátům, může být vnímán jako ten, kdo jejich výpadům čelí s nadhledem a klidnou tváří. Antizemanovský tábor má navíc největší slabinu – sám sebe. Kandidátů podobného zaměření je příliš. Navzájem si budou krást hlasy a tím zmenší své šance na úspěch. Pokud lze předpokládat, že v prvním kolem projde Zeman, z jeho soků může do finále postoupit jen jeden.

Na jeho osobnosti, strategii a případné podpoře poražených kandidátů pak bude záležet, jak dalece se mu povede spojit liberální tábor voličů proti obhájci vysezeného místečka na Pražském hradě. Na podobné voliče jako Zeman cílí svou kampaň expremiér Topolánek. Také on zdůrazňuje nutnost posílit ochranu země před případným pronikáním islámských radikálů. Na své straně má zkušenosti s vysokou politikou, svou „trademarkovou“ ráznost a schopnost vystupovat autenticky.

Škodí mu však skandály spojené s jeho pravicovou vládou a zejména s jeho někdejším blízkým spolupracovníkem Markem Dalíkem. Ačkoli novináři často žehrají na špatnou paměť českých voličů, lidé Topolánkovi jeho škraloupy nezapomněli. Projevuje se to tím, že dosud nenaplnil přehnaná očekávání analytiků, kteří ho po oznámení kandidatury na Hrad ihned řadili ke spolufavoritům klání. Víceméně podobné zaměření mají také další uchazeči, kteří se však v průzkumech objevují na spodních místech.

Patří k nim šéf zbrojařské lobby Jiří Hynek, exmanažer mladoboleslavské automobilky Škoda Vratislav Kulhánek a skladatel popových hitů Petr Hannig. Naopak logo „Antizeman“ může mít na pomyslném dresu lékař Marek Hilšer, jehož až punkově vedená občanská kampaň sice získá u řady voličů sympatie, skromné prostředky ho však řadí do role outsidera.

Tomáš Tománek

Pár týdnů změní mapu moci

Česká politika vstoupí do roku 2018 s mnoha otevřenými účty najednou. A vypořádávat se budou v ďábelském tempu. Příkladem je hned druhý lednový týden. V úterý 9. ledna se má sejít sněmovní výbor nad žádostí policie o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání kvůli Čapímu hnízdu.

Den na to Babiš předstoupí před poslance, aby požádal o důvěru pro svou vládu. Osobně ho přijde podpořit Miloš Zeman, který jen o dva dny později bude čelit vyzyvatelům v prvním kole prezidentských voleb. Už jen tyto události nalinkují osnovu dění v nejbližších měsících.

Velká vládní partie

Předseda ANO nominoval do kabinetu ministry dle svého gusta – jde o stranicky jednobarevnou vládu a nezdá se, že by dolní komoru přesvědčila. Nicméně v kuloárech několika stran (ODS, ČSSD či KDU-ČSL) se už od začátku prosince stále hlasitěji hovoří, že takzvaně ostrá vyjednávání teprve nastanou. A to ve druhém Babišově pokusu – prezident Miloš Zeman už po volbách oznámil, že Babiše případně pověří sestavením vlády i napodruhé.

Ve vánočním poselství v úterý 26. prosince pak uvedl, že tak učiní v únoru, a je tedy možné, že v druhé polovině ledna (zhruba v období mezi prvním a druhým dějstvím prezidentských voleb) začnou nová koaliční vyjednávání. Je známo, že premiér by si nejvíce přál spolupráci s ODS a ostatně i od čelných politiků této strany (například místopředsedkyně Alexandry Udženiji) začaly před Vánocemi zaznívat požadavky, na jejichž základě by se strana mohla „obětovat“ a do vlády vstoupit.

Pokud by to Babišovi nevyšlo ani na druhý pokus, do hry by se dostal předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO), aby vybral politika, jenž se má pokusit sestavit vládu na třetí pokus. Nelze však vyloučit, že pak ANO začne shánět podporu pro rozpuštění sněmovny a vypsání předčasných voleb. Podobný postup ostatně lídr ANO už před Vánoci naznačil. Uprostřed velké vládní partie se zároveň mohou poněkud proměnit dvě strany, které se hry účastní.

Nová mapa české politiky

Už 13. ledna (mimochodem druhý den úvodního kola prezidentských voleb!) se v Ostravě sejdou delegáti ODS, aby zvolili nové vedení. Na některý z vedoucích postů může zaútočit volbami posílený poslanec Václav Klaus mladší. Syn bývalého prezidenta nepatří do tábora spojenců nynějšího předsedy modrých Petra Fialy. Vzápětí budou na únorovém sjezdu v Hradci Králové volit nové vedení sociální demokraté. Po volbách, v nichž získala jen 7,27 procenta, se ČSSD nachází v dezolátním stavu.

Předseda, tehdejší premiér Bohuslav Sobotka, rezignoval už v červnu a stranu po něm dočasně převzal exministr vnitra Milan Chovanec. Není vyloučeno, že se na sjezdu pokusí na nejvyšší post kandidovat. Vyzvat by ho mohl exšéf sněmovny Jan Hamáček. Od voleb už uplynuly dva měsíce. Ani za takovou dobu zatím nedokázala členská základna vygenerovat žádného silného kandidáta na předsedu. Hovořilo se o vysočinském hejtmanovi Jiřím Běhounkovi, ten však není členem ČSSD a kvůli jeho volbě by delegáti museli přerušit sjezd, změnit stanovy a znovu jej svolat.

Na hledání zbývá zoufale málo času. Podzim rozhodne, zda se strana alespoň stabilizuje. Důležité jaro prožijí i komunisté. V dubnu budou volit nového předsedu, neboť po bídném volebním výsledku hodlá rezignovat dlouholetý lídr Vojtěch Filip (předsedou od roku 2005). Na sjezdu se rozhodne mezi „stalinisticky“ laděným proudem a umírněnými. Přičteme-li otazník nad osobou nového prezidenta, do máje nemusí zůstat na mapě české politiky a politické moci kámen na kameni.

Ondřej Koutník

Rok 2018 v České republice

1. ledna

  • Zpoplatnění igelitových tašek ve všech obchodech.

5.–6. ledna

  • První kolo doplňovacích voleb do Senátu ve volebním obvodu Trutnov. Voliči budou vybírat náhradníka za Jiřího Hlavatého, který byl za ANO zvolen do sněmovny.

6. ledna

  • Celostátní fórum Pirátské strany v Brně. Strana si zvolí nové pětičlenné vedení. V čele strany chce pokračovat Ivan Bartoš.

10. ledna

  • Vláda Andreje Babiše požádá Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.

12.–13. ledna

  • První kolo přímé volby prezidenta republiky, druhé kolo doplňovacích voleb do Senátu ve volebním obvodu Trutnov.

13. ledna

  • 28. kongres ODS v Ostravě.

26.–27. ledna

  • Druhé kolo přímé volby prezidenta republiky.

31. ledna

  • Končí platnost dálničních známek na rok 2017.

1. února

  • Možnost zažádat o otcovskou dovolenou.

18. února

  • V Hradci Králové se uskuteční mimořádný sjezd ČSSD, který by měl zvolit nové vedení strany.

8. března

  • Inaugurace nově zvoleného prezidenta.

25. března

  • Začíná letní čas. Hodiny se ve 2.00 posunou na 3.00.

30. března – 2. dubna

  • Velikonoční svátky.

21. dubna

  • V Nymburku se koná mimořádný sjezd KSČM. Mezi svými členy budou hledat nového předsedu, který ve funkci vystřídá Vojtěcha Filipa.

29. června – 7. července

  • 53. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.

1. července

  • Občané mohou požádat o vydání řidičského průkazu nebo o jeho výměnu na jakémkoli úřadu obce s rozšířenou působností, nejen v místě trvalého bydliště jako dosud. Úřady začnou zdarma vydávat elektronické občanky.

1.–6. července

  • V Praze se bude konat XVI. všesokolský slet, který bude věnován oslavám 100. výročí vzniku Československa.

23.–28. srpna

  • V Českých Budějovicích se koná nejnavštěvovanější veletrh Země Živitelka.

30. září

  • Nejzazší termín pro povinné nové značení pohonných hmot na benzinových pumpách. Pro zážehové motory jsou značena kolečkem s písmenem „E“, pro vznětové motory čtverečkem s písmenem „B“ a plynná paliva čtverečkem stojícím na vrcholu. Natural 95 – E5 (v kolečku), Standardní nafta – B7 (ve čtverečku).

říjen 2018

  • Volby do Senátu – mění se třetina osazenstva horní komory. Volby do zastupitelstev obcí.

28. říjen

  • Oslavy 100. výročí vzniku samostatného Československa v roce 1918.
  • Končí letní čas. Hodiny se ve 3.00 posunou na 2.00.

Hádka soudů o Janouška... a pokračování kauzy Altner

Zdraví odsouzeného

  • Politický podnikatel Roman Janoušek hraje o to, jestli se vrátí za mříže. Za ně se dostal kvůli sražení ženy v roce 2012. Justice mu uložila trest 4,5 roku za těžké ublížení na zdraví. Část z něj si již odseděl, ale kvůli zdravotnímu stavu byl propuštěn. Původně se měl zpět do výkonu trestu vrátit v listopadu. Od té doby se ale soudy hádaly, kdo z nich má rozhodnout o tom, jestli za mříže patří.

Marek a Mirek

  • Nejvyšší soud (NS) má na stole dovolání lobbisty Marka Dalíka. Už jednou se díky verdiktu NS dostal na několik měsíců z vězení, kde si má odpykat pětiletý trest za to, že si řekl o půl miliardy korun za pokračování zakázky na obrněnce pandur.
  • Nově se Dalík snaží dokázat, že ačkoli neměl formální pravomoci, nákup pro armádu mohl ovlivnit. A to zejména díky blízkému vztahu s tehdejším premiérem Mirkem Topolánkem.

Premiérovo hnízdo

  • Aktuálně je však politicky nejcitlivější kauzou případ údajného dotačního podvodu za 50 milionů korun při výstavbě Čapího hnízda.
  • Týká se premiéra Andreje Babiše (ANO), šéfa poslaneckého klubu hnutí Jaroslava Faltýnka (ANO) a dalších devíti lidí včetně Babišovy rodiny, které policie obvinila. V lednu má o vydání poslanců jednat mandátový a imunitní výbor sněmovny.

Legendární krabice od vína

  • Při vzpomínce na záběry z policejního zásahu z května 2012, při kterém tehdejší středočeský hejtman z ČSSD David Rath velmi neochotně vydává detektivům krabici plnou peněz, se divák jen těžko ubrání údivu nad délkou trestního řízení v Česku. Jeho kauzou se znovu bude zabývat Krajský soud v Praze.

Tunely v OKD?

  • Už na konci února by mohlo být jasné, zda stát přišel o 5,7 miliardy korun, když se rozhodl prodat balík akcií v OKD do rukou majitelů Karbon Invest. Kvůli této třináct let staré privatizaci stojí před soudem dva bývalí manažeři Fondu národního majetku a soudní znalec.

A zase doly

  • Nezákonnou privatizací dolů, konkrétně Mostecké uhelné společnosti, by se počátkem roku měl zabývat Městský soud v Praze.
  • Mezi obžalovanými jsou uhlobaroni Jiří Diviš, Marek Čmejla či Antonín Koláček. Ve Švýcarsku byli nepravomocně odsouzeni a čekají tam na odvolání.

Hazardérka v taláru

  • Za nerespektování právních názorů nadřízených soudů a také za chaos při vedení líčení čelí soudkyně Helena Králová z Obvodního soudu pro Prahu 1 hned dvěma kárným žalobám.
  • První na ni podal ministr spravedlnosti a druhou šéf Městského soudu v Praze. Případem se bude v únoru zabývat Nejvyšší správní soud. Do té doby budou její kauzy včetně jedné větve Nagygate stát. Soudkyně totiž byla dočasně zbavena taláru a do rozhodnutí v její věci jiný soudce kauzy Králové řešit nebude.

Brutální únik informací

  • S nadějí vzhlíží k příštímu roku Jiří Komárek. Bývalý elitní detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) loni osočil policejního prezidenta z brutálního úniku informací v kauze IT zakázek za stamiliony.
  • Krátce před Vánocemi mu za to soud uložil roční trest s dvouletou podmínkou. Na místě se odvolal. A tak se bude případem zabývat Krajský soud v Praze.

Paní Casa a Půtovy trable

  • Někdejší političtí spojenci Vlasta Parkanová z TOP 09 a liberecký hejtman Martin Půta ze STAN čelí žalobě. Každý v jiné kauze bude muset u soudu obhajovat své počínání.
  • Zatímco exministryni obrany viní státní zástupce z nevýhodného nákupu armádních letounů Casa, Půtu ženou před soud kvůli údajnému úplatku v souvislosti s rekonstrukcí kostela v Liberci.

Drtivé dědictví

  • Nejvyšší soud musí vyřešit otázku, jestli má ČSSD pozůstalým po advokátovi Zdeňku Altnerovi zaplatit 337 milionů korun. Nejprve však musí skončit dědické řízení.

Justiční čtení ve hvězdách

  • Seznam případů, které čekají na to, jestli se vůbec k soudu dostanou, a přitom patří mezi extrémně výbušné, je poměrně dlouhý. A tak jen telegraficky:
  • Příští rok bude ožehavý pro tři desítky obviněných politiků a podnikatelů ze severních Čech, mezi nimiž je i exhejtmanka Jana Vaňhová. V případu jde o miliardové eurodotace v ROP Severozápad.
  • Stále pokračuje stíhání bývalého olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD), jednoho podnikatele a dvou vysoce postavených důstojníků tamní krajské kriminálky v kauze Vidkun. Nejinak je tomu v kauze s krycím názvem Beretta. Kvůli ovlivňování vyšetřování policie stíhá exšéfa protikorupční policie, celníka, soukromého detektiva a bývalou státní žalobkyni Dagmar Máchovou.

Martin Shabu



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.