Východ EU společný nákup plynu podporuje. Západ spíše odmítá.

Brusel má vůči ruskému Gazpromu jediný požadavek – aby při svém podnikání v Evropské unii respektoval její právo. „Tak jako evropské subjekty respektují ruské právo, když podnikají v Ruské federaci,“ říká v rozhovoru místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.

Jan Žižka 14.4.2015
Maroš Šefčovič | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Maroš Šefčovič | foto: Reprofoto
Maroš Šefčovič

Polský návrh, aby Evropané jednali společně o dodávkách plynu s firmami typu ruského Gazpromu, fakticky rozštěpil Evropskou unii na Západ a Východ. V rozhovoru pro Lidové noviny to připustil Maroš Šefčovič, místopředseda bruselské Evropské komise pro energetickou unii. Tento bývalý slovenský diplomat v něm mimo jiné řekl: „Bylo evidentní, že společný postup má podporu ve střední a východní Evropě, ale nesetkává se s příliš vstřícným přístupem mezi západními zeměmi a západními firmami.“ Poukázal na jinou historickou zkušenost starých a nových zemí EU.

Brusel pořád zkoumá možnost společného postupu v nouzových situacích. Šefčovič má ale „vekou radost“, že se všechny členské státy EU shodly na větší transparentnosti dohod o dodávkách plynu. Zdůrazňuje, že účastníkem této dohody byla i kancléřka Angela Merkelová. Německo předtím bylo hlavním oponentem polských návrhů. Česko původní polský projekt celkově podporovalo, ale k návrhu společných nákupů bylo rezervované. Hlavním odběratelem plynu od Gazpromu je v tuzemsku německá společnost RWE.

LIDOVÉ NOVINY: Návrh evropské energetické unie, s nímž přišel bývalý polský premiér Donald Tusk, byl v mnohém razantnější než pozdější návrh Evropské komise – zejména pokud jde o návrh společného vyjednávání s dodavateli plynu, jako je ruský Gazprom. Nerozmělnili jste ty původní silné ambice?

Do strategie energetické unie se dostalo ustanovení ohledně důrazu, který budeme dávat na transparentnost dohod. Jednomyslně to podpořili všichni prezidenti a premiéři.

ŠEFČOVIČ: Myslím, že ne. Analyzovali jsme tuto otázku ze všech stran. Bylo evidentní, že společný postup při nákupu plynu má podporu ve střední a východní Evropě, ale nesetkává se s příliš vstřícným přístupem mezi západními zeměmi a firmami. Ty samozřejmě mají jinou historickou zkušenost.

Vycházejí z přesvědčení, že trh s plynem je likvidní a funguje bez větších problémů. Navzdory tomu jsme se rozhodli, že možnost společného postupu zvážíme. Pro nás je samozřejmě důležité, aby byl takový nástroj plně kompatibilní s evropským právem. Momentálně vzniká studie, za jakých podmínek by byl takový postup možný.

LIDOVÉ NOVINY: Předpokládáte, že by to bylo pouze v nouzových situacích?

ŠEFČOVIČ: Počítá se s tím, že by to bylo především v nouzových situacích. A samozřejmě také s tím, že ten nový nástroj bude respektovat naše závazky vůči Světové obchodní organizaci. K mé velké radosti se ale do strategie energetické unie dostalo ustanovení ohledně důrazu, který budeme dávat na transparentnost dohod. Jednomyslně to podpořili všichni prezidenti a premiéři.

LIDOVÉ NOVINY: Je reálné, že by se tato transparentnost mohla týkat i dohod Gazpromu se soukromými společnostmi? Za Českou republiku má třeba kontrakt s Gazpromem německá RWE...

ŠEFČOVIČ: Když se podíváme na závěry Evropské rady, šéfové států a vlád souhlasili s tím, aby transparentní byly všechny kontrakty. U smluv soukromých firem je tam samozřejmě dodatek, že je nutné respektovat obchodní tajemství a důvěrnost informací. 

Naším cílem rozhodně není zveřejňovat tyto citlivé informace na webových stránkách. Chceme s nimi pracovat jako s důvěrnými údaji.

A v Evropské komisi máme zkušenosti s tím, jak s takovými citlivými informacemi nakládat. Disponujeme mnoha citlivými informacemi, protože vyšetřujeme různé obchodní fúze nebo prověřujeme dominantní postavení některých firem na trhu.

LIDOVÉ NOVINY: Včetně Gazpromu.

ŠEFČOVIČ: Ano, včetně Gazpromu. Naším cílem rozhodně není zveřejňovat tyto citlivé informace na webových stránkách. Chceme s nimi pracovat jako s důvěrnými údaji.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou země jako Německo opravdu smířené s tím, že by Evropská komise silněji vstupovala právě do jednání o budoucích plynových kontraktech mezi evropskými soukromými firmami a Gazpromem?

ŠEFČOVIČ: Kancléřka Angela Merkelová byla účastníkem té konsenzuální dohody. Půjde samozřejmě o to, jak se tento instrument nastaví. Chceme vytvářet určité agregované indikátory, benchmarky, které nevyzradí konkrétní detaily určitého kontraktu. Dají ale evropským firmám a vyjednavačům komfort zhruba stejné informační vybavenosti, jako mají vyjednavači z druhé strany. Protože ti přesně vědí, komu, co a za jakých podmínek nabízejí.

Jsme největší klient na světovém energetickém trhu, který platí 400 miliard eur ročně za dodávky energií. Pokud budeme více sdílet základní informace, dosáhneme mnohem lepšího výsledku.

Evropští vyjednavači budou vědět, zda druhá strana nabízí cenu, která je vyšší nebo nižší než průměr. Jsme největší klient na světovém energetickém trhu, který platí 400 miliard eur ročně za dodávky energií. Pokud budeme více sdílet základní informace, dosáhneme mnohem lepšího výsledku.

LIDOVÉ NOVINY: Podle některých kritiků je Německo žábou na prameni, protože se vždy snaží nějak s Ruskem dohodnout a nebere ohled na ostatní evropské země. Němci s Rusy vybudovali plynovod Nord Stream, pak Berlín postavil ostatní Evropany před hotovou věc odchodem od jaderné energetiky. A teď mají Němci výhrady ke společnému vyjednávání s Gazpromem.

ŠEFČOVIČ: Myslím, že i Německo prošlo zásadním vývojem v pohledu na to, že je skutečně třeba hledat společná evropská řešení pro energetiku. Za uplynulých pár let se toho v Evropě mnoho změnilo. Před třemi čtyřmi lety bychom těžko mohli mít takovou konstruktivní diskusi jako nyní.

Německo také prošlo zásadním vývojem v pohledu na to, že je skutečně třeba hledat společná evropská řešení pro energetiku. Za uplynulých pár let se toho v Evropě mnoho změnilo.

Ze strany vlád a průmyslu slyšíme, že by měli více spolupracovat evropští regulátoři. Volá se po tom, aby se například při integraci obnovitelných zdrojů hledala regionální nebo evropská řešení. Z politického hlediska teď nastává vhodný okamžik, abychom se nadýchli a snažili se rozlousknout pro Evropu naprosto klíčovou záležitost – hloubkovou transformaci energetických systémů.

LIDOVÉ NOVINY: Stále ale platí, že západní Evropa je – řečeno s nadsázkou – posedlá klimatickou změnou, zatímco střední a východní Evropa více klade důraz na aspekt energetické bezpečnosti v souvislosti s ukrajinskou krizí. Není tohle svár, který může znemožnit skutečný posun směrem k energetické unii?

ŠEFČOVIČ: Situace v každé členské zemi je opravdu trochu jiná a je třeba hledat integrovaná řešení. Ale různé dimenze energetické unie jsou vzájemně propojené. Posilování energetické efektivity má vliv na energetickou bezpečnost. Jednoprocentní zvýšení efektivity nám umožní snížit dovoz plynu o 2,6 procenta. Představte si, jakého výsledku bychom dosáhli, kdybychom zvýšili energetickou efektivitu o deset patnáct procent. Potenciál na to v Evropě máme.

Jednoprocentní zvýšení efektivity nám umožní snížit dovoz plynu o 2,6 procenta. Představte si, jakého výsledku bychom dosáhli, kdybychom zvýšili energetickou efektivitu o deset patnáct procent.

Myslím, že diskuse ohledně klimatických cílů na rok 2030 je do velké míry překonaná, protože tyto cíle byly loni konsenzuálně akceptované. Nemyslím, že by toto téma mohlo dramaticky komplikovat diskusi o energetické unii.

LIDOVÉ NOVINY: Jedno ostré téma tu ale zůstává – zda by si stejný přístup jako obnovitelné zdroje nezasloužila také jaderná energetika jako bezemisní zdroj. Má podle vás jaderná energetika v EU vůbec šanci?

ŠEFČOVIČ: Je to citlivé téma, které vždy vyvolává silné reakce. Ale myslím, že základní rámec pro jadernou energetiku je daný. Energetický mix je suverénním rozhodnutím každé členské země. Na tom se do budoucna určitě nic měnit nebude. Máme v EU šestnáct zemí, které vyrábějí energii z jádra, a čtrnáct zemí, které v tom chtějí pokračovat.

Podíl produkce energie z jádra je druhý nejvyšší, paradoxně stále po uhlí. I do budoucna předpokládám, že jaderná energetika zůstane silně zastoupená. Důležité je, abychom stejně jako doposud věnovali maximální pozornost bezpečnosti a standardům ochrany životního prostředí. Je absolutně klíčové, aby veřejnost jaderné energetice důvěřovala a podporovala ji.

LIDOVÉ NOVINY: Projekt energetické unie také počítá s diverzifikací dodávek jaderného paliva. Znamená to, že Česko nebude moci jako v současné době dovážet sto procent tohoto paliva z Ruska, od ruské společnosti Tvel?

Jaderná energetika zůstane silně zastoupená. Důležité je, abychom stejně jako doposud věnovali maximální pozornost bezpečnosti a standardům ochrany životního prostředí.

ŠEFČOVIČ: Tato zásada vyplývá už ze strategie energetické bezpečnosti, kterou schválili šéfové států a vlád loni v dubnu. Leitmotivem celé této strategie byla právě diverzifikace – dodávek plynu, ropy a také jaderného paliva. Tento požadavek bude jasně nastolen především pro nové kontrakty, zabývá se tím agentura pro dodávky jaderného paliva.

LIDOVÉ NOVINY: Hlavní spor se asi povede o to, je-li skutečně nutné dodávky paliva diverzifikovat – to znamená, že palivo nesmí být jenom ruské. Nebude možné se tomu požadavku vyhnout například tím, že se energetická bezpečnost posílí jiným způsobem – třeba vytvořením strategických rezerv paliva na delší dobu?

ŠEFČOVIČ: O této otázce se v současnosti diskutuje mezi touto agenturou a Maďarskem. Už se našlo řešení pro finský projekt nově připravované elektrárny, pro ukrajinský projekt. Jde o to, aby se už při přípravě projektů stanovily takové podmínky, které technicky a technologicky umožní dovážet jaderné palivo z různých zdrojů.

Nakonec o konkrétním dodavateli rozhodne jeho nabídka z hlediska ceny a kvality, ale je nutné zabránit tomu, aby se tu vytvořil nějaký technologický zámek, který by umožňoval dovážet palivo jen od jednoho dodavatele. Musíme počítat s tím, že mohou nastat různé krizové situace – pár jsme jich už zažili hlavně v oblasti dodávek plynu.

LIDOVÉ NOVINY: Nevylučujete ale, že nakonec tím dodavatelem stejně zůstane ruský Tvel?

O konkrétním dodavateli rozhodne jeho nabídka z hlediska ceny a kvality, ale je nutné zabránit tomu, aby se tu vytvořil nějaký technologický zámek, který by umožňoval dovážet palivo jen od jednoho dodavatele

ŠEFČOVIČ: To samozřejmě nevylučujeme, pokud uspěje v konkurenci. Hlavní je, aby bylo technicky a technologicky možné získat palivo z více zdrojů.

LIDOVÉ NOVINY: Ještě bych se vrátil k plynu. EU chce pro něj budovat nové cesty. S takovým projektem přichází společnost Eustream, kterou ovládají čeští podnikatelé v čele s Danielem Křetínským společně se slovenským státem. Výhodou nového plynovodu Eastring má být, že by propojil již existující plynovody na Balkáně. Vidíte v tom také ekonomicky efektivní řešení?

ŠEFČOVIČ: Eastring byl jedním z projektů, o kterých jsme diskutovali, když jsme posuzovali situaci po ukončení projektu plynovodu South Stream. Více zemí v jihovýchodní Evropě si totiž uvědomilo svoji absolutní závislost na jednom dodavateli plynu. Dohodli jsme se, že v každé zemi bychom měli vytvořit taková technická řešení, aby měla možnost získat dodávky plynu ze tří různých zdrojů.

Na stole jsou různé projekty, některé už byly připravované v předcházejícím období. Slovensko přišlo s projektem Eastring, který se momentálně posuzuje. Klíčové bude to, jakou důvěru si získá mezi členskými zeměmi, přes které by měl procházet.

LIDOVÉ NOVINY: Tedy v Bulharsku a Rumunsku?

Dohodli jsme se, že v každé zemi bychom měli vytvořit taková technická řešení, aby měla možnost získat dodávky plynu ze tří různých zdrojů

ŠEFČOVIČ: Ano. A také bude záležet na tom, jak zapadne do celkového kontextu hledání řešení pro střední a jihovýchodní Evropu.

LIDOVÉ NOVINY: O jednom konkurenčním projektu nového plynovodu, který by vedl mimo jiné přes Srbsko a Makedonii, nedávno mluvil také ruský prezident Vladimir Putin s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Asi ale bude důležité zejména to, komu poskytne podporu Evropská komise? A kdo tedy získá peníze z evropských fondů?

ŠEFČOVIČ: Náklady na takové větší plynovody určitě přesáhnou možnosti nějakého většinového financování ze strany Evropské komise. Její prostředky jsou omezené. Takové projekty musejí získat rovněž kofinancování ze soukromých zdrojů. Jinak myslím, že slovenští a čeští podnikatelé, kteří spolupracují v Eustreamu, reagují na novou situaci v obchodu s plynem.

Plynárenské firmy hledají model, jak se stát univerzálním dodavatelem plynu do různých destinací

Mnoho desetiletí platilo, že se plyn přepravoval z východu na západ. Momentálně ale vidíme, že velké množství plynu se dnes díky reverznímu toku dováží ze západu na Ukrajinu. Staví se další plynové terminály v Polsku či Chorvatsku, takže toky budou stále více také severojižní i jihoseverní. Plynárenské firmy tedy hledají model, jak se stát univerzálním dodavatelem plynu do různých destinací.

LIDOVÉ NOVINY: Říkáte, že nezáleží jenom na Bruselu. Ale nejste to přece jen vy, kdo nakonec fakticky rozhodne?

ŠEFČOVIČ: Brusel v tomto rozhodování určitě bude sehrávat velkou úlohu. Jde o rozsáhlé projekty, ke kterým se vyjadřuje i Evropská komise. Ale takhle velké projekty musejí být konsenzuální. Musí tam být shoda jak politických představitelů, tak provozovatelů plynovodů na trhu, že jde o projekt, který má smysl. Nestačí plynovod jenom postavit, bude nutné ho také naplnit. A pochopitelně také bude muset přinášet zisky svým provozovatelům.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se díváte na možnost stavby zásobníků plynu v EU, které jsou určeny primárně pro potřeby Gazpromu? Evropská komise zpochybnila takové využití zásobníku na Hodonínsku, který buduje Gazprom společně s plynárenskou firmou MND podnikatele Karla Komárka.

Máme vůči Gazpromu jediný požadavek – aby při svých podnikatelských záměrech v EU respektoval evropské právo, tak jako evropské subjekty respektují ruské právo, když podnikají v Ruské federaci

ŠEFČOVIČ: Každý takový projekt je třeba posuzovat individuálně. Vždy jsme zdůrazňovali, že máme vůči Gazpromu jeden jediný požadavek – aby při svých podnikatelských záměrech v Evropské unii respektoval evropské právo, tak jako evropské subjekty respektují ruské právo, když podnikají v Ruské federaci.

LIDOVÉ NOVINY: Ukrajinci minulý týden oznámili, že se dohodli s Rusy na dodávkách a cenách plynu pro příští tři měsíce. Vidíte v tom svoji zásluhu?

ŠEFČOVIČ: Už dříve jsem posílal jak ukrajinské, tak ruské straně takový dotazník ohledně toho, jak by mohla vypadat třístranná dohoda, která by navazovala na zimní balíček – tedy na dohodu pro minulé zimní období. Požádal jsem obě země o jejich představy, co vše by mělo být v takové dohodě zahrnuté.

Také jsem formuloval požadavek ohledně prodloužení slevy na plyn pro ukrajinskou stranu. To byl totiž jeden z klíčových momentů, který nám umožnil, abychom celé to zimní období prožili bez větších dramat. Bylo vidět, že ruská strana je připravená takovou slevu zvážit. Jsem velmi rád, že ji zrealizovala.

Maroš Šefčovič

  • Komisařem v Bruselu je už od roku 2009, loni ho Slováci zvolili jako lídra kandidátky slovenské strany Smer-SD poslancem Evropského parlamentu s největším počtem preferenčních hlasů ve své zemi. Později se Maroš Šefčovič (48) znovu stal místopředsedou Evropské komise, který má nyní koordinovat úsilí o vytvoření energetické unie.
  • Vystudoval Institut mezinárodních vztahů v Moskvě, působil ve slovenských diplomatických službách. Mimo jiné byl velvyslancem v Izraeli a při evropských institucích v Bruselu. O svém dosavadním působení v Evropské komisi napsal publikaci S dvojkřížem uprostřed hvězd.