Vrcholní ústavní představitelé na informace zpravodajců nereagují

Mají-li mít zjištění zpravodajských služeb v Česku dopad, musejí politici jejich doporučení respektovat. Jak ale popisuje bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák, to rozhodně nebývá pravidlem.

Martin Shabu 27.3.2018
Zpravodajské služby. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zpravodajské služby. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Zpravodajské služby. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ostudě spojené s vyšetřováním čínského poradce prezidenta Miloše Zemana šlo předejít. Shodli se na tom hned dva důstojníci ze dvou českých zpravodajských služeb, s nimiž LN hovořily. Podle nich na rizika spojená nejen s vyšetřovaným poradcem a manažerem skupiny CEFC Jie Ťien-mingem, který je v Číně podezřelý z porušení zákona, oficiální místa upozorňovali.

Stačilo včas zareagovat na informace, které zpravodajci příslušným ústavním činitelům v minulosti poskytli. Co a komu přesně psali, jasné není. Zpravodajci o důvěrných zprávách mluvit nesmějí. LN se proto obrátily na bývalého premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), který se o vstup čínských investorů do Česka zasazoval.

Zajímalo nás, zda se k němu poznatky od zpravodajců dostaly. Na dotaz ale nereagoval. Odpovědi se vyhnul i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček: „Nedisponuji právem k seznamování se s utajovanými skutečnostmi, které zpravodajské služby poskytují panu prezidentovi.“ Podle bývalého ředitele BIS Jiřího Růžka by podstatně zvýšilo dopady tajných zpráv od zpravodajců, pokud by získali kompetence po vzoru americké FBI.

Stačilo naslouchat

Prezident Miloš Zeman se musí minimálně dočasně obejít bez svého zvláštního poradce Jie Ťien-Minga, který je momentálně vyšetřován v Číně pro porušení zákona. Co přesně udělal, známo není. Podle hlasů ze zpravodajské komunity se ale v nezáviděníhodné situaci prezident ocitnout nemusel. Stačilo údajně více naslouchat zpravodajským službám. S tím je ale v Česku problém dlouhodobě. Politici jejich hlášení často ignorují.

Prezident Miloš Zeman se musí minimálně dočasně obejít bez svého zvláštního poradce Jie Ťien-Minga, který je momentálně vyšetřován v Číně pro porušení zákona. Podle hlasů ze zpravodajské komunity se však v nezáviděníhodné situaci prezident ocitnout nemusel. Stačilo údajně více naslouchat zpravodajcům.

„Sice nevím, co k tomu Bezpečnostní informační služba psala, ale jedno vím určitě. I kdyby na rizika upozornila, Hrad by se na ně vykašlal,“ řekl LN Karel Randák, bývalý řiditel civilní rozvědky. Nejde přitom o zvláštnost Miloše Zemana. Politici se tak podle Randáka chovají dlouhodobě.

„Vždyť si to vezměte. Premiérovi Mirku Topolánkovi přišlo na Marka Dalíka určitě několik varování. Na Nagyovou přišlo Petru Nečasovi také několik varování. Na rodinného přítele Václava Klause Ranka Peciče přišlo také nějaké varování. Ti lidé na to ale kašlou,“ uvedl Randák, který v letech 2004 až 2006 vedl Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI).

České tajné služby mají ze zákona pouze informační povinnost, tedy musejí upozornit na rizika. Jak s nimi ústavní činitelé naloží, je ale věc jiná. Randák připomněl i dopis, který podle svých slov obdržel ÚZSI v minulosti od bývalého prezidenta Klause. V něm napsal, že o informace ÚZSI nestojí.

Oprávnění jako policisté

Do ostrého kontrastu k tomu staví příklad zpravodajského systému v USA. „Proč se nyní bývalý šéf CIA Mike Pompeo stal ministrem zahraničí USA? Ať už si o Trumpovi myslím, co chci, americký prezident má tak čtyřikrát týdně brífink s ředitelem CIA. A prezident mu naslouchá,“ dává příklad z předminulého týdne. Relativní slabost českých zpravodajců, které politici přehlížejí, vnímá jako problém také Jiří Růžek, jenž v letech 1999 až 2003 vedl Bezpečnostní informační službu (BIS). Podle něho by stálo za to zavést v Česku pro zpravodajce oprávnění, jaká mají policisté.

Podle Jiřího Růžka, jenž v letech 1999 až 2003 vedl Bezpečnostní informační službu, by stálo za to zavést v Česku pro zpravodajce oprávnění, jaká mají policisté

„Kdyby měli pravomoci jako orgány činné v trestním řízení, mohou zahájit vyšetřování. Například FBI takto vyšetřuje propojení Donalda Trumpa s ruskými zpravodajci. České zpravodajské služby tuto kompetenci po roce 1989 ztratily,“ řekl LN Růžek. Tajná policie v podobě komunistické státní bezpečnosti (StB) byla do nově budovaného demokratického režimu nepřeklopitelná.

Fakt, že zpravodajci nemohou zatýkat a vyslýchat jako policie je podle Růžka problematické. „Nevnímal bych to jako problém, pokud by Česko bylo zavedenou demokracií, jako je Velká Británie, Švýcarsko a Švédsko. Problém je to tam, kde se společnost ocitne v určitém přechodu a problémech, jako byla malá a velká privatizace v Česku,“ míní bývalý ředitel BIS Růžek.

Prezidentova chyba

Pro zvýšení pravomocí tajných služeb nejsou ale všichni bývalí zpravodajci. Změny odmítá František Bublan (za ČSSD), který předsedá senátnímu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. V letech 2001 až 2004 vedl civilní rozvědku ÚZSI. „Pokud prezident nějaké negativní informace dostal a nereagoval, a takový vývoj bych docela i připustil, je to jeho problém a chyba. Ať si to nyní patřičně užije,“ ironizoval Bublan.

Pokud prezident nějaké negativní informace dostal a nereagoval, je to jeho problém a chyba

Pokud by se znovu ocitl v roli šéfa tajné služby, který by musel hlásit prezidentovi pochybnosti o jeho poradci, zřejmě by využil možnosti poskytnout tuto zprávu i druhému nejvyššímu ústavnímu představiteli, tedy premiérovi. Snažil by se tím předejít situaci, kdy skončí „nevyslyšena“.

Pravomoci by nepřidával ani Miroslav Krejčík, ředitel Vojenského zpravodajství v letech 2004 až 2007. „Policejní pravomoci jsou nesmysl. To bychom byli zase u státní bezpečnosti. České zpravodajské služby zajišťují informace. Předpokládá se, že lidé, kteří takovou informaci získají, z toho udělají nějaký závěr,“ řekl LN Krejčík.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.