Volební zisky evropské krajní pravice jsou zatím vyšší než české

Jedním z důvodů, proč české krajně pravicové strany kulhají za Evropou, může být, že jejich protimigrační politika je jen extrémnější formou postoje většiny hlavních politických stran..

Jaromír Mazák 23.12.2016
Česká krajní pravice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká krajní pravice. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Česká krajní pravice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Mezi poražené krajských voleb patří bez zisku jediného zastupitele politické hnutí Úsvit – Národní Koalice, jedno ze dvou takzvaně krajně pravicových uskupení, která v Česku mají aspoň omezenou relevanci. Jejich konkurenci, Okamurovu hnutí SPD, se v tandemu se Stranou práv občanů dařilo lépe, možná až nečekaně dobře. Navzdory tomu se hnutí SPD pohybuje jen okolo pěti procent, která by potřebovalo pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Tyto výsledky kontrastují s podporou krajní pravice ve zbytku Evropy. V září například uspěla ve volbách do berlínského zastupitelstva protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) se 14 procenty hlasů. Těsný výsledek květnových prezidentských voleb v Rakousku, v nichž měl velkou šanci uspět krajně pravicový populista Norbert Hofer, pak vyvolal otázku, kterým voličským skupinám krajní pravice učarovala.

Muži a voliči bez vysokoškolského vzdělání

Rakouská veřejnoprávní televize ORF zveřejnila analýzu, podle níž byl Hofer výrazně úspěšnější u rakouských voličů s nižším vzděláním a u mužů, zatímco u voličů aspoň s maturitou a u žen dominoval Alexander Van der Bellen. Příručky politologie i data z dalších evropských zemí ukazují, že muži a voliči bez vysokoškolského vzdělání jsou obvykle odpovědní za nárůst podpory krajní pravice.

Příručky politologie i data z evropských zemí ukazují, že muži a voliči bez vysokoškolského vzdělání jsou obvykle odpovědní za nárůst podpory krajní pravice

Častěji než ve zbytku elektorátu jsou zastoupeni například mezi podporovateli britské euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), protimigračních Švédských demokratů, kteří v průzkumech nedávno dosáhli téměř 20procentní podpory, nebo Wildersovy Strany pro svobodu, jež na začátku letošního roku dokonce vedla předvolební průzkumy v Nizozemí.

Z dlouhodobého sledování politických preferencí v rámci projektu České televize Trendy Česka vyplývá, že totéž platí v Česku pro SPD i pro Úsvit. Asi 60 až 65 procent voličů obou hnutí tvoří muži. Co se týče vzdělání, obě dosahují nejnižší podpory u vysokoškoláků.

Geografie

Česká krajně pravicová hnutí se však liší nízkou podporou starších generací. Zatímco v nejmladší věkové skupině od 18 do 29 let by hnutí Úsvit a SPD získala v průběhu uplynulých dvanácti měsíců ve volebním modelu asi sedm až devět procent, u žádné jiné věkové skupiny by pravděpodobně ani jedno nepřekonalo pět procent a u lidí nad 60 let by získala asi jedno procento hlasů.

Další dělící linií mezi voliči a nevoliči krajní pravice je geografie, především velikost místa bydliště

Tento výsledek kontrastuje například s voliči UKIP, které média spojovala především s podporou starších věkových skupin, či Švédských demokratů, jejichž voliči vykazovali podobnou věkovou strukturu jako zbytek elektorátu. Zdá se, že v Česku protestní hlasy starších voličů dosud sbírají komunisté.

Další dělící linií mezi voliči a nevoliči krajní pravice je geografie, především velikost místa bydliště. Například v prezidentských volbách v Rakousku se ukázala poměrně ostrá dělicí čára mezi městem a venkovem. Hofer byl mnohem úspěšnější ve venkovských oblastech a malých sídlech, zatímco Van der Bellen vítězil ve velkých městech. Také v dobrých volebních výsledcích francouzské pravicové populistky Marine Le Penové hrál velkou roli Paříží přehlížený a frustrovaný venkov.

Podobná podpora

U voličů v České republice však velikost místa bydliště nehraje ve volbě krajní pravice příliš velkou roli. Jak v malých, středních, tak ve velkých obcích by SPD a Úsvit získaly v součtu ve volebním modelu mezi šesti a osmi procenty hlasů. Pouze v Praze by jejich souhrnný volební výsledek byl spíše blíže pěti procentům. I pro jiné strany v Česku ale zpravidla platí, že velikost místa bydliště, s výjimkou trochu odlišné Prahy, nehraje ve volebních preferencích velkou roli.

V součtu mají dnes SPD a Úsvit podobnou podporu, jako měl Úsvit ve volbách v roce 2013 před svým rozpadem, nicméně v kontextu, kdy podpora krajní pravice v celé Evropě výrazně posiluje

Největším specifikem české krajní pravice ale zůstává její relativně slabá podpora. Ukazují to jak výsledky krajských voleb, tak data z projektu České televize, v němž je dotazována podpora v hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud by se volby do ní konaly od září 2015 do září 2016, hnutí Úsvit a SPD by v součtu získala přibližně sedm procent hlasů a žádné z nich by se pravděpodobně do sněmovny nedostalo.

V součtu mají tedy dnes SPD a Úsvit podobnou podporu, jako měl Úsvit ve volbách v roce 2013 před svým rozpadem, nicméně v kontextu, kdy podpora krajní pravice v celé Evropě výrazně posiluje. Proč česká krajní pravice natolik zaostává za současným rozmachem obdobných stran v Evropě?

Ekonomická témata

Jednou z odpovědí je, že většina hlavních politických stran vystupuje natolik odmítavě k přijímání většího počtu uprchlíků, že protimigrační politika krajně pravicových stran představuje jen extrémnější formulaci, nikoliv však skutečnou alternativu k českému politickému mainstreamu.

V Česku jsou ve srovnání s okolními zeměmi, například Maďarskem nebo Polskem, volby více ovlivněny ekonomickými tématy, zatímco kulturně-sociální konflikty zůstávají spíše upozaděny

Tato situace může být také důsledkem toho, že zatímco pravicový populismus v Česku bojuje o přežití, v centru české politiky vyrostl v podobě hnutí ANO populismus, někdy označovaný jako politického středu. Ostatní strany, především ČSSD, proto možná byly nuceny zaujmout pod tlakem okolností dostatečně negativní postoje k migraci, aby se jejich ztráta na sílící hnutí ANO nezvyšovala.

Roli mohly hrát i konflikty uvnitř krajně pravicové scény, které vyústily nejprve v rozpad původně Okamurova Úsvitu a oddělení SPD a později v hašteření Úsvitem s Konvičkovým Blokem proti islámu. Protiislámských a protimigračních uskupení tady možná na jednu malou zemi se zhruba 20 tisíci poměrně integrovanými muslimy a jedním z nejmenších podílů migrantů v Evropě bylo mnoho a možná se i příliš hádala.

Ondřej Císař z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Sociologického ústavu Akademie věd k tomu řekl, že v Česku jsou ve srovnání s okolními zeměmi, například Maďarskem nebo Polskem, volby více ovlivněny ekonomickými tématy, zatímco kulturně-sociální konflikty zůstávají spíše upozaděny.

Sázka pouze na kulturně orientovanou antimigrační kartu je tedy v českém prostředí strategie, která zatím k tučným volebním ziskům nevede. Ani podpora především mladých a méně vzdělaných voličů není pro krajně pravicové strany žádnou výhrou. Ti totiž chodí k volbám nejméně a často své volební preference mění.

Metodologie

  • V článku jsou použita agregovaná data z dvanácti dotazníkových průzkumů prováděných Českou televizí v rámci projektu Trendy Česka, na kterém s Českou televizí spolupracuje Katedra sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
  • Jedenáct průzkumů čítá kvótně reprezentativní vzorek 1200 respondentů, v jednom byl vzorek pouze 600 respondentů.
  • Všechna data byla získaná technikou sběru CATI.
  • Pro každý průzkum byl proveden nový výběr respondentů, nešlo o panelový průzkum.
  • Sběr dat prováděla agentura TNS Aisa.
  • Do volebního modelu vstupovala z každého průzkumu asi dvě třetiny respondentů.
  • Odhady jsou tedy založeny na stranických preferencích asi osmi tisíc respondentů. Jsou tedy poměrně robustní, ale za cenu, že představují odhad hypotetického průměrného výsledku nikoliv v jednom bodě, ale od června 2015 do května 2016.
  • Detailní rozbor metodologie sběru dat a konstrukce volebního modelu je dostupný v přílohách výzkumných zpráv Trendů Česka pravidelně publikovaných na webu České televize.

Počet příspěvků: 1, poslední 27.12.2016 09:36 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.