Volební inspirace: Výzkum, vývoj a inovace? Na okraji zájmu...

V oblasti vědy se strany de facto vyhýbají ožehavějším tématům – rozsah a velká míra obecnosti jejich programů to prakticky vylučují.

Martin Víta 23.10.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Volební program patří k „povinné výbavě“ politické strany či hnutí. Přestože téma výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) se bezprostředně dotýká jen relativně malé části voličů, stojí za to prozkoumat postoj jednotlivých stran k této oblasti poněkud podrobněji. Nejen proto, že oblast výzkumu, vývoje a inovací je příjemcem několika desítek miliard korun ročně (viz podrobnější rozpis výdajů státního rozpočtu na VaVaI pro léta 2012 a 2013), ale také proto, že postoj té které strany k tomuto tématu ve volebním programu napovídá hodně o tom, jak je daná strana schopna postavit se ke „komplikovanějšímu tématu“ obecně.

Rozsah vůči ostatním tématům napovídá cosi o tom, zda je pro stranu dané téma prioritou, obecnost či konkrétnost zpracování zase o tom, zda se strana v daném tématu orientuje, zda má odborníky kompetentní vytvářet konstruktivní a realistickou politiku v dané oblasti či nikoliv, případně zda jsou tito odborníci schopni se v konkurenci „ostatních stranických týmů“ prosadit.

Pro lepší orientaci...

Abychom poskytli poněkud systematičtější náhled na programy stran, připravili jsme dotazník, který jsme rozeslali zhruba desítce významných osobností v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. (Otázky vznikaly bez nahlížení do programů, aby jimi otázky nebyly ovlivněny.)

Volební programy nejsou jen inventářem, ale dokumentem, který o straně něco napovídá. Občas je také někdo čte – a vyvozuje z nich závěry.Výsledky „ankety“ mohou posloužit k orientaci pro ty, kteří považují téma výzkumu, vývoje a inovací za důležité či se jich bezprostředně dotýká, ale měl by být rovněž také jakýmsi zrcadlem pro zmíněné strany. Stojí za to naznačit, že volební programy nejsou jen inventářem, ale dokumentem, který o straně něco napovídá, a že je „občas někdo čte“ – a vyvozuje z nich závěry.

Většina oslovených se omezila pouze na krátké komentáře k některým aspektům programů jednotlivých stran – zpravidla z důvodu, že otázky (byť zcela případné) na základě textů programů téměř nebylo možné zodpovědět… Systematické odpovědi nám zaslali proděkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a bývalý člen Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace prof. Tomáš Opatrný a vedoucí oddělení logiky Filozofického ústavu Akademie věd ČR prof. Jaroslav Peregrin.

  • Než představíme jejich zhuštěné odpovědi, podívejme se, jak zaměření jednotlivých stran na oblast výzkumu, vývoje a inovací shrnul ve svém komentáři člen vědecké rady Grantové agentury ČR Bedřich Moldan:

„Nejjednodušší je hodnocení KSČM: Nemají tam vůbec nic. Odráží to jejich dobré pochopení svých voličů, které toto téma ale opravdu vůbec nezajímá. Ostatně celý program je napsán velmi ledabyle, šéfové si zcela zřejmě uvědomují, že voličský kádr je stabilní,  přidají se k nim ti, co volí proti současné vládě a politice vůbec, a nějaké programy je tedy vůbec, ale vůbec nezajímají.

Skoro stejné hodnocení se týká KDU-ČSL, což je méně pochopitelné a docela smutné. Vědě a výzkumu jsou věnovány dva řádky v oddíle o školství, jen obecné, náhodně vybrané fráze.

O něco lepší je ODS, která tématu věnuje čtyři řádky a zdůrazňuje podporu excelentnímu výzkumu a lepší koordinaci.

SPOZ si všímá financování vědy, hodlá zvýšit investice za předpokladů, které nejsou úplně reálně splnitelné.

TOP 09 má relativně krátký odstavec, který se zaměřuje na financování, efektivitu a zdůrazňuje potřebu měřitelnosti výsledků.

Do jiné kategorie patří ANO, kde je téma zpracováno poměrně rozsáhle a na úrovni, s relativně konkrétními návrhy, o kterých se dá diskutovat. Svědčí o erudici zpracovatele. Jako problém vidím přílišné soustředění na aplikovaný a technicky orientovaný výzkum.“

Jak to dopadlo?

Výběr a shrnutí odpovědí Tomáše Opatrného a Jaroslava Peregrina, jejichž kompletní znění připojujeme v příloze PDF.

Věda versus ostatní témata

Vlastní sekce, podsekce či kapitoly má téma vědy pouze v případě ANO (text je o něco kratší než zdravotnictví a zhruba stejného rozsahu jako kultura či životní prostředí), SPOZ (text je o něco delší než kultura) a TOP 09 (dva krátké odstavce). U ostatních stran je téma součástí jiných oblastí, ovšem typicky v minimální míře. V naprosté většině případů je zároveň rozsah sekcí věnovaných výzkumu, vývoji a inovacím výrazně menší než u ostatních témat. Poněkud tristní situaci trefně komentuje Opatrný například u ČSSD:

Jde o jednu z nejstručnějších „sekcí“, podobně stručně jsou pojata tato témata: „Zabráníme rušení poštovních služeb“, „Prosadíme porodné i na druhé a třetí dítě“ a „Zastavíme propad finanční podpory vrcholového sportu“.

Co se týká pokrytí všech podstatných oblastí spadajících do tématu – od základního výzkumu až po průmyslový výzkum a inovace, postavení Akademie věd a vysokých škol, systém hodnocení a financování výzkumu a vývoje... –, programy v naprosté většině nepokrývají téměř nic. Kombinace mnohdy extrémní stručnosti a nekonkrétnosti v podstatě ani nic jiného nedovoluje. Což Peregrin například u ODS komentuje slovy: „... zcela nekonkrétní, redukuje vědu na podporu konkurenceschopnosti.“ Nejlépe v tomto ohledu dopadly opět ANO, SPOZ a TOP 09.

Kde jsou návaznosti?

Vše je pojednáno na velmi obecné úrovni, návrhy jsou takové, že by s nimi souhlasil asi každý...Zaměříme-li se na návaznost na další témata významná pro tuto oblast, jako je podnikatelské prostředí či vzdělávání, tak jejich explicitní provázanost s vědou spíše chybí. A půjdeme-li v problematice výzkumu, vývoje a inovací ještě hlouběji, tedy zda se strany v programech zabývají například příslušnou legislativou, principy financování, měřením kvality, podporou a stimulací ke spolupráci s aplikační sférou, stimulací byznysu pro větší využití inovací, je třeba říci, že této hloubce se stranické programy ani nepřibližují. Jak podotýká Peregrin na příkladu hnutí ANO: „Vše je pojednáno na velmi obecné úrovni, návrhy jsou takové, že by s nimi souhlasil asi každý, nic kontroverzního.“

Co se týká vizí do budoucna, buď strany nezmiňují žádné, nebo jen velmi vágně. Jinak se v programech mísí věcný obsah s frázemi, poněkud více věcných návrhů či postojů obsahuje i vzhledem k rozsahu v této oblasti program ANO, ale i SPOZ. Autoři žádného z programů se ovšem nedokázali ubránit stylu „posílíme, podpoříme, uděláme…“, avšak bez zřetelné artikulace „jak“.

S výjimkou hnutí ANO (které v programu zmiňuje například pojmy Horizon 2020, ERC aj.) programy naprosto nereflektují dění v zahraničí a EU. Téma čerpání z evropských fondů se v nich sice objevuje, nicméně nikoliv v souvislosti s výzkumem, vývojem a inovacemi.

Akcentovaná témata

U otázky, které téma nebo témata z oblasti výzkumu, vývoje a inovací v programech akcentují, lze mezi stranami vypozorovat jistou odlišnost. Z pohledu profesora Opatrného kladou strany (v abecedním pořadí) důraz na tato témata:

  • ANO: Podpora oborů s bezprostředními možnostmi aplikace, změny v systému hodnocení a financování VO, mobilita, účast našich vědců v ERC, podpora inovačního podnikání na principech venture kapitálu.
  • ČSSD: Žádná.
  • KDU-ČSL: Výzkum a vývoj v oblasti vytápění a spotřeby energií.
  • KSČM: Výdaje na výzkum a vývoj – chtějí tam dávat tři procenta HDP ze všech zdrojů.
  • ODS: Dá-li se přítomnost zmínky považovat za „akcentaci“, tak podpora excelentního výzkumu a ujednocení koncepcí organizace vědy.
  • SPOZ: Text o výzkumu a vývoji začíná prosazováním zvýšení investic do této oblasti a kontrolou efektivnosti těchto investic – akcent je tedy zřejmě zde.
  • TOP 09: Objem financování výzkumu, efektivita tohoto financování, podpora excelence, měřitelnost výstupů a podpora spolupráce vysokých škol a vědeckých ústavů s podnikovou sférou.

Bez nepopulárních opatření...

Oslovení respondenti se sice shodují, že programy jsou v zásadě realistické, nicméně důvodem je především značná nekonkrétnost a obecnost, nikoliv racionální pozadí programu. (Většinou chybí například zmínka o strategickém cíli České republiky do roku 2020 investovat do výzkumu a vývoje z národních veřejných zdrojů 1 % HDP; nepřímo ji zmiňují jen KSČM, SPOZ, TOP 09).

Programy jsou v zásadě realistické, nicméně důvodem není jejich racionální pozadí...Jak se dalo očekávat, nepopulární opatření programy stran neobsahují, snad až na jednu z mála výjimek, jíž si všímá prof. Peregrin u TOP 09: „Pracoviště, která nedosahují příslušných standardů, se mohou ocitnout i bez prostředků.“

Stejně tak se strany de facto vyhýbají ožehavějším tématům – opět, rozsah a velká míra obecnosti to prakticky vylučují. Prof. Opatrný relativně vysoko hodnotí program ANO, ale v zápětí hned podotýká: „Řadou věcí se to zabývá, nicméně tam nepadl žádný cíl, co se týče výše veřejného a soukromého financování výzkumu a vývoje – to je přitom jedna z nejvýznamnějších otázek. Dále bych uvítal konkrétní představu, jak řešit stávající dvoukolejnost veřejného výzkumu (Akademie věd a vysoké školy).“

Subjektivní dojem

(Kompletní odpovědi Tomáše Opatrného a Jaroslava Peregrina naleznete v příloze PDF. Strany jsou řazeny abecedně.)

  • ANO

OPATRNÝ: Velmi oceňuji poměrně rozsáhlé pojetí (ve srovnání s programy jiných stran) problematiky. V textu vidím rukopis prof. Jiřího Zlatušky a jeho agendu (pod heslem „vytváření podmínek umožňujících budování špičkových škol doktorských studií“ vidím jeho snahu nechat Akademii věd možnost zakreditovat si doktorské programy a pod heslem „změny v systému hodnocení a financování výzkumných institucí“ jeho boj proti „kafemlejnku“).

PEREGRIN: Je z něj alespoň vidět, že věda a výzkum jsou nikoli nepodstatná témata. Jinak z něj ale nemám, vzhledem k jeho nekonkrétnosti, příliš pozitivní dojem.

  • ČSSD

OPATRNÝ: Z přístupu k výzkumu a vývoji v programu jsem opravdu zklamán. Na druhé straně se ČSSD touto problematikou zabývala celkem poctivě v jiných dokumentech, pod vedením senátorky Aleny Gajdůškové vznikl materiál Spravedlivé reformy podle ČSSD – Věda, výzkum, vývoj, inovace.

PEREGRIN: Dojem není mít z čeho, vědě tu fakticky není věnována pozornost.

  • KDU-ČSL

OPATRNÝ: Coby cyklistovi je mi tam sympatická deklarovaná podpora cyklistiky. Všeobecně to ale na mne působí spíš jako nepříliš systematická sbírka opatření reflektující momentální nápady účastníků schůze, na které zřejmě program narychlo spíchli.

PEREGRIN: Není tam v podstatě nic, z čeho bych mohl mít dojem.

  • KSČM

OPATRNÝ: Dojmy nejsou téměř žádné, nic jiného bych od nich nečekal: naslibují hory doly, moudrý stát bude vlastnit podniky, garantovat absolventům práci, důchodcům solidní důchody atd.

PEREGRIN: V podstatě není na co mít názor.

  • ODS

OPATRNÝ: Můj subjektivní dojem je, že program psal ve spěchu někdo v autě na cestě mezi Brnem a Prahou a obtěžovalo ho omezení rychlosti, tak to zvýšil na 150 km/h.

PEREGRIN: Minimalistický, velmi nekonkrétní, vědu vidí jenom jako nástroj zvýšení konkurenceschopnosti.

  • SPOZ

OPATRNÝ: Když jsem program četl před pár týdny poprvé, působil na mne sympaticky, oproti jiným programům byl podstatně konkrétnější a v řadě věcí se setkával s mým pohledem na situaci.

PEREGRIN: Jde o text velmi obecný, ale alespoň je v něm implicitně reflektován fakt, že existuje něco jako základní výzkum, který je podporován formou grantů.

  • TOP 09

OPATRNÝ: Program mi přijde vcelku rozumný, byť pojetím otázek výzkumu a vývoje střídmý. Jako potěšující vidím odhodlání pokračovat v růstu výdajů na vědu a výzkum. Od zodpovědné strany bych však v této oblasti očekával poněkud rozpracovanější dokument.

PEREGRIN: Dojem je spíše pozitivní, věda není redukována na nástroj průmyslu a konkurenceschopnosti.

Přečtěte si také další volební inspirace: