Volby do sněmovny: ČSSD potřebuje přidat

Hlavním úkolem ČSSD nyní je dosáhnout a nejlépe přesáhnout „kótu 15“ – tedy 15 procent hlasů v nadcházejících parlamentních volbách. Pokud neuspěje, sociální demokraty pravděpodobně čekají zákulisní jednání a nervozita. Další jejich hranicí úspěchu, či neúspěchu pak je, zda se ČSSD bude po volbách podílet na sestavování nové vlády.

„Přál bych si, aby mi lidé uvěřili, že jsem tu připravený zůstat s nimi,“ říká... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Přál bych si, aby mi lidé uvěřili, že jsem tu připravený zůstat s nimi,“ říká... | foto:  Dan Materna, MAFRA
„Přál bych si, aby mi lidé uvěřili, že jsem tu připravený zůstat s nimi,“ říká... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Hlavní vládní strana má před sebou napínavé necelé dva týdny. ČSSD vedená do sněmovních voleb Lubomírem Zaorálkem musí uhájit alespoň druhé místo za hnutím ANO a maximálně snížit bodovou ztrátu na svého hlavního rivala. Podle posledních průzkumů agentur CVVM a Median by oranžoví dosáhli na hlasy v rozpětí 13,1 až 13,5 procenta. Strana potřebuje přidat.

Podle informací LN od zdrojů blízkých vedení strany bude o dalším směřování sociálních demokratů rozhodovat „kóta 15“. Hranice úspěchu, či neúspěchu leží nejen na 15 procentech, ale rovněž na skutečnosti, zda ČSSD bude mít po volbách možnost podílet se na sestavování nové vlády. Procentuálně by podle vlivných členů strany, se kterými LN hovořily mimo záznam, bylo značným úspěchem, kdyby se straně podařilo získat od 17 procent výš.

Odložení mimořádného sjezdu

S množstvím nashromážděných hlasů se pak pojí i směřování strany. Kdyby totiž ČSSD měla reálnou možnost obsadit svými politiky nový kabinet, byla by ve hře možnost, že by strana odložila mimořádný volební sjezd a nové vedení by zvolila až na řádném shromáždění o rok později – tedy zhruba na začátku jara 2019. Argumentů o odložení předčasného sněmu, o kterém se hovořilo po červnové rezignaci předsedy Bohuslava Sobotky na post šéfa ČSSD (místo něho se volebním lídrem stal ministr zahraničí Zaorálek), koluje mezi straníky více.

Kdyby ČSSD měla reálnou možnost obsadit svými politiky nový kabinet, byla by ve hře možnost, že by strana odložila mimořádný volební sjezd a nové vedení by zvolila až na řádném shromáždění o rok později – tedy zhruba na začátku jara 2019

Hlavním je, že v případě volebního „nekolapsu“ by bylo zbytečné, aby se sociální demokracie opět ponořila do předsjezdového „piklení“ s hlasy a domlouvání koalic napříč regiony. Atmosféra by jen zhoustla. Po sněmovních volbách navíc členové strany budou zaneprázdnění skládáním kandidátních listin pro volby do obecních zastupitelstev, které se uskuteční již za rok – už tato činnost bude stačit, aby se krajské a okresní organizace vyjednáváním o komunálních volbách takzvaně rozechvěly.

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka potvrdil, že pro mimořádný sjezd by musely nastat závažné okolnosti. „Pokud by se ukázalo, že současné rozdělení práce ve vedení ČSSD funguje, neviděl bych nijak zvlášť palčivý důvod nepočkat na řádný sjezd,“ napsal LN ministr Chvojka, který kandiduje jako lídr v Pardubickém kraji.

Další obava

Jeho vládní kolegyně a místopředsedkyně ČSSD Michaela Marksová je zase přesvědčená, že časová příprava mimořádného sjezdu by byla náročná. „Když si vezmu lhůty na přípravu sjezdu a to, že musí proběhnout odzdola všechny konference, pak i ten mimořádný sjezd by se konal až celkem za dlouho, a je otázka, zda by to mělo smysl. Ale uvidíme,“ sdělila ministryně práce a sociálních věcí, která vede do voleb ČSSD v Libereckém kraji. Místopředseda oranžových Jan Birke dodal, že témata typu volební sjezd budou aktuální až po volbách.

Někteří sociální demokraté se obávají, aby se situace zcela nezvrhla a nespustil se neřízený boj o funkce a pozice

Ve straně lze narazit na názor, že věc je otevřená a funkcionáři zvažují klady a zápory konání sjezdu. „Je to 50 na 50. Můžete říct, že kdybychom nebyli ve vládě, řádný předseda by se nám hodil, aby ve straně udělal pořádek. Stejně tak můžete říct, že i kdybychom uspěli a byli ve vládě, hodilo by se, kdyby ČSSD měla standardního šéfa,“ pronesl straník blízký politickému grémiu ČSSD. Tento zdroj LN nevidí problém v přípravě předčasného sjezdu – podle něho se tak i tak na přelomu roku uskuteční krajské konference, které navolí kandidátní listiny pro komunální volby.

„Z ústředí by mohl vzejít pokyn, aby se na konferencích zvolili i delegáti pro sjezd,“ dodal vlivný člen. Konání mimořádného sjezdu by s vysokou pravděpodobností akcelerovalo volební neúspěch – zisk pod 15 procent a hlavně neúčast při sestavování nové vlády. Pak se někteří straníci obávají, aby se situace zcela nezvrhla a nespustil se neřízený boj o funkce a pozice.

Nástup z pozadí

Po dlouhé době by mohl propuknout zápas českých a moravských regionů. V uplynulých letech panovalo příměří, neboť předsedu Sobotku z jihomoravské ČSSD vyvažoval statutární místopředseda Milan Chovanec z plzeňské organizace. Oba politici navíc vytvořili pakt, nikdo si tudíž nedovolil do vyvážení Čech a Moravy „střílet“. Po volbách by mohla být situace jiná. O post předsedy by se mohli utkat aktuální volební lídr Zaorálek z Moravskoslezského kraje a faktický šéf strany Chovanec.

Kromě současných hlavních postav ČSSD se mohou po volbách připomenout i ti sociální demokraté, kteří v uplynulých měsících v kontextu dění ve straně raději ustoupili do pozadí – Jeroným Tejc či Jiří Zimola

Ne že by mezi nimi panovala „jaderná válka“, přátelstvím však jejich vztah označit rovněž nelze. Pro předčasný sjezd by byly důležité výsledky sněmovních voleb. Ambiciózním straníkem je například předseda sněmovny Jan Hamáček, středočeský lídr. Funkci statutárního místopředsedy si dosud nevyzkoušel, a pokud by zájem projevil, na sjezd by dorazil s početnou armádou středočeských delegátů. Ve straně se má za to, že Hamáček by měl blíže k Zaorálkovi než Chovancovi. Kdyby se moravské kraje spojily se středočeským, Zaorálkovy šance na zvolení by se mohly zvýšit.

Jde však pouze o předběžné počty a úvahy. Hlavním úkolem ČSSD je nyní dosáhnout a nejlépe přesáhnout „kótu 15“, aby strana mohla pomýšlet na další roky ve vládě. Pokud se tak nestane, sociální demokraty čekají s velkou pravděpodobností měsíce zákulisních vyjednávání a nervozity. A kromě současných hlavních postav ČSSD se mohou po volbách připomenout i ti sociální demokraté, kteří v uplynulých měsících v kontextu dění ve straně raději ustoupili do pozadí – Jeroným Tejc či Jiří Zimola.