Volby 2017: Více peněz lidem, méně byrokracie slibují strany

Jedním z klíčových témat říjnových voleb bude, jak se ekonomický růst projeví v naší životní úrovni.

Předvolební debata lídrů politických stran 12. září v pražském kině Lucerna. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předvolební debata lídrů politických stran 12. září v pražském kině Lucerna. | foto: Foto Dan MaternaMAFRA
Předvolební debata lídrů politických stran 12. září v pražském kině Lucerna. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Flotila 14 vozů, která vám na modré vlně doveze vize ODS o vyšších mzdách a redukci byrokracie. Řidič vozítka tuk tuk, který naservíruje pomerančový džus a důvody, proč by bylo dobré zvýšení průměrné mzdy na nejméně 40 tisíc korun, jak chce ČSSD. Anebo vystoupení legendárního dua Eva a Vašek ve Svojšicích, během něhož můžete přemítat o benefitech plánu komunistů zvýšit minimální mzdu.

Necelých jeden a půl měsíce před sněmovními volbami se politici všemožně snaží vyburcovat voliče. V neděli 3. září se svými nápady přišli zástupci favorita voleb hnutí ANO a také Starostové a nezávislí. Uzavřeme vnější evropské hranice, snížíme daně a zvýšíme platy učitelů, zní ve zkratce volební recept ANO, které do voleb vstupuje pod heslem Teď, nebo nikdy. „Každý v naší zemi ví, že v těchto říjnových volbách jde o všechno. Jsou to úplně nejdůležitější volby v dějinách České republiky,“ hřímal jeho šéf Andrej Babiš.

Boj o voliče

Více peněz už slíbila nejsilnější vládní strana – sociální demokraté. Chtějí zvýšit platy zaměstnancům ve zdravotnictví, pracující by měli mít až pět týdnů dovolené. A mají i dárek pro děti – ve veřejné železniční a autobusové dopravě jízdu gratis. Také opoziční ODS slibuje zvýšení čistých mezd zaměstnanců o sedm procent. Zrušila by například daň z nabytí nemovitosti či silniční daň. Za voliči vyjedou téměř do šesti tisíc obcí.

Vedle prozápadní orientace Starostové cílí na štíhlý stát a silné samosprávy. Ačkoli jim průzkumy nevěští šanci usednout znovu ve sněmovně, věří, že i po nedávném rozpadu koalice s lidovci uspějí samostatně.

Starostové sázejí na tradiční moravské hodnoty. „Za symbol kampaně jsme si zvolili víno,“ prohlásil jejich předseda Petr Gazdík ve Valticích. Réva ze sebe vydává to nejlepší pod tlakem, což se prý práci v politice podobá. Vedle prozápadní orientace Starostové cílí na štíhlý stát a silné samosprávy. Ačkoli jim průzkumy nevěští šanci usednout znovu ve sněmovně, věří, že i po nedávném rozpadu koalice s lidovci uspějí samostatně.

Volebním sloganem a vizuální podobou kampaně se pak pochlubila TOP 09 a ostrou kampaň zahájila i KDU-ČSL. Volby však mohou ovlivnit i další události – například vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) ke stíhání v kauze Čapí hnízdo.

Babiš: Euro teď rezolutně odmítáme

V sídle Centra pohybové medicíny na pražském Chodově za běžného dne lékaři pod vedením Pavla Koláře dostávají do kondice nemocné. V neděli 3. srpna dopoledne tam šéf hnutí ANO předepsal recept na „uzdravení“ Česka. Zasedací místnosti ve čtvrtém patře dominoval emotivní nápis – Teď, nebo nikdy. A stejně bojovně začal svůj projev i Andrej Babiš. „Máme první a poslední šanci začít řídit naši zemi ne ve prospěch kmotrů a jejich kámošů, ale ve prospěch lidí,“ zahájil svoji téměř čtvrthodinovou řeč.

Přestože lídr strany, které předvolební průzkumy slibují vítězství, uvízl kvůli prověřování údajného dotačního podvodu farmy Čapí hnízdo ve značně komplikované situaci, sebevědomými obraty nešetřil. „Tradiční politici a jejich kmotři proti mně vedou masivní organizovanou kampaň s jediným cílem – odstranit mě z politického života. Mě ale neumlčí! Já to nevzdám!“ burácel Babiš, ještě než začal představovat body programu.

Soupiska priorit

Na 43stránkové soupisce priorit se začalo pracovat už začátkem roku. Jako prioritu zmínil Babiš bezpečnost státu, zejména zastavení ilegální migrace. Jasno má hnutí i v otázce přijetí eura, to v současné situaci rezolutně odmítá. Revoluční změny hnutí plánuje v oblasti řízení státu. Chce zeštíhlit vládu rovnou o tři ministerská křesla. Agendu ministra pro lidská práva by přesunulo pod ministra spravedlnosti, životní prostředí sloučilo se zemědělstvím a oblast vědy a výzkumu rozhodilo mezi ministerstva školství a průmyslu.

ANO chce prosazovat novinky také pro senátory. Zavedením jednokolové volby by hnutí chtělo zvýšit volební účast a zároveň snížit náklady za 2. kolo voleb. Navíc, pokud by člen jedné z komor parlamentu dostal ministerský post, musel by místo ve sněmovně nebo Senátu přenechat náhradníkovi. Babiš si od toho slibuje, že se zvýší pracovní nasazení ministra v resortu. O některých avizovaných systémových změnách se už delší dobu debatuje. Budí však i obavy.

„V jeho knize O čem sním, když náhodou spím je extrémně nebezpečná kumulace reforem,“ upozornil například v rozhovoru pro Deník politolog Tomáš Lebeda, vedoucí katedry politologie v Olomouci. Babišovci si už vykoledovali porci kritiky i od politické konkurence. „Koukám, že Babiš opsal náš program. To by nás sice mohlo těšit, ale netěší,“ napsal na Facebook europoslanec Jan Zahradil (ODS).

Snížení daní a zvýšení platů

Na programové konferenci došlo i na předvolební evergreen – snížení daní a zvýšení platů. Hnutí chce zrušit superhrubou mzdu a snížit sazby daně fyzických osob. Navrhuje také zavedení výdajového paušálu pro zaměstnance, který by znamenal slevu na pojistném 500 korun měsíčně. Učitelům slibuje ANO až o polovinu vyšší platy. Polepšit by si měli i zdravotníci či pracovníci v sociální a kulturní branži. Pomocnou ruku mají dostat také lidé, kteří se ocitnou v dluhové pasti.

Za řečnickým pultem Babiše vystřídali čtyři další politici ANO. Nejsuverénnější a místy odlehčený projev přednesl současný ministr obrany Martin Stropnický. Využil ho také k obhajobě svého působení v čele armády. Kostrbatěji působila řeč Richarda Brabce, který vede ministerstvo životního prostředí. Varoval před rizikem sucha.

Ministr sliboval miliony pro záchyt vody v krajině. „Budeme pokračovat v projektu Dešťovka, který zaujal i pana prezidenta,“ prsil se Brabec, jenž se stal po vynucené rezignaci Babiše vicepremiérem vlády. Slovo dostaly i dvě nové tváře: volební jednička v Liberci a podnikatel Jiří Bláha a zlatý hoch z Nagana Milan Hnilička, jenž je dvojkou ve Středočeském kraji.

Kateřina Kolářová

Česko v kondici

Necelý jeden a půl před volbami je Česko v kondici. Ekonomika roste, nezaměstnanost je nejnižší v Evropě, bohatnoucí firmy se přetahují o pracanty a masivně investují do obnovy strojů a zařízení. Pozitivní nálada se v srpnu promítla také do důvěry v domácí hospodářství, která byla od ledna vůbec nejvyšší. Jedním z klíčových témat voleb proto bude, jak se ekonomický boom projeví v životní úrovni obyvatel. Jednotným sloganem většiny stran by s nadsázkou mohlo být zvolání Budeme se mít jako Němci! Jen tu nechceme migranty.

„Volby se budou točit kolem peněženek, přesněji toho, kolik v nich lidem zůstává. S tím souvisí tlak na zvyšování mezd, ale třeba i daňové úlevy,“ míní sociolog Jan Herzmann. Vyšší odměny za vykonanou práci jsou stěžejním bodem programu sociální demokracie. Vítězná strana předčasných voleb z roku 2013 před těmi letošními slibuje, že v příštích čtyřech letech prosadí navýšení minimální mzdy na 16 tiíc korun. Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek vyhlásil z billboardů válku levné práci. „Když bohatne země, musí bohatnout i lidé,“ zní ústřední heslo kampaně vládní strany.

Navzdory nadšeným proklamacím…

„Není jen spravedlivé, ale i racionální a správné, že když chce země mít dobrou budoucnost, tak se musí lidem lépe žít,“ tvrdí hlavní volební stratég sociální demokracie Robert Žanony. Ve svém volebním programu ČSSD tvrdí, že do pěti let bude průměrný plat v Česku 40 tisíc korun. Nepotěší ale lidi s vysokými příjmy, jim totiž část platů sebere progresivním zdaněním. Hodlá rovněž zavést určitou formu „milionářské daně“.

Jako by mezi ní a levicovou ČSSD nebyl ideologický rozdíl, také pravicová ODS slibuje lidem blahobyt a více peněz v peněženkách. V pátek 1. září v Brně zahájila kampaň Modrá vlna. „Je kampaní za nižší daně, a tím i za vyšší mzdy pro všechny, kteří poctivě přispívají k rozvoji naší země,“ prohlašuje předseda opoziční partaje Petr Fiala.

Navzdory nadšeným proklamacím o budoucím bohatnutí občanů ale sociolog Herzmann zůstává opatrný. „Očekávání toho, jak mnoho se rostoucí ekonomika promítne v životní a příjmové úrovni domácností, je opravdu vysoké. Myslím si, že až nereálně vysoké,“ varuje. Důraz na platy se dá očekávat také od favorita voleb, kterým je vládní ANO.

Další přestřelka

Hnutí se zveřejněním programu dosud váhalo, představilo ho až v neděli 3. září. Jeho lídr Andrej Babiš se svým týmem předtím sepsal knihu, v níž představuje vizi budoucího Česka. V ní si opakovaně stěžuje na nízké mzdy v klíčových profesích, například ve školství nebo zdravotnictví. Babiš byl donedávna ministrem financí, ANO by proto prohloupilo, kdyby se nepokusilo prodat ekonomický vzestup jako jeho úspěch.

Rýsuje se proto další z řady přestřelek mezi největšími politickými rivaly – Babišovým hnutím a sociální demokracií, jejíž muž Bohuslav Sobotka je v době hospodářského vzmachu předsedou celé vlády. „Je otázka, komu z nich to téma v ekonomice patří,“ zamýšlí se specialista na politický marketing Otto Eibl.

Do voleb určitě promluví i vydání Andreje Babiše a šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapího hnízda. Babiše policie stíhá pro podezření z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie. Faltýnek je podezřelý z dotačního podvodu ve formě účastenství.

Působení Andreje Babiše v politice

Sociolog Jan Herzmann je přesvědčen, že se kauza do výsledku voleb promítne. Pro ANO ale nebude mít devastující účinek. „Určitou část příznivců ANO to odradí, zřejmě tam nějaká ztráta v řádu jednotek procent bude. Ale zdá se mi, že některé váhající voliče naopak celá věc k hnutí spíše přiblíží,“ tvrdí. Určitý segment voličů totiž podle něho uvěří Babišově argumentaci, že byla policejní žádost záměrně načasována na předvolební období.

Pavel Šaradín z katedry politologie olomoucké Univerzity Palackého považuje za téma voleb nejen zmíněnou kauzu údajného dotačního podvodu, ale celé působení Andreje Babiše v politice. Proti exministrovi financí se řada stran přímo vymezuje, většinou ho označují za oligarchu a osobu, která přímo ohrožuje demokracii.

Tomáš Tománek

S levným dělníkem do voleb

Pražské kino Lucerna mohlo v úterý 12. září lákat na politické drama i grotesku. Kdo by čekal, že to vše se bude odehrávat na plátně, měl by smůlu. Lucerna hostila první velkou předvolební debatu s lídry stran, které mají největší šance dostat se do Poslanecké sněmovny. A hned v úvodu se politici střetli. Největší nesouhlas paradoxně neproběhl mezi koaličními stranami a opozicí, ale vládními ČSSD a ANO. Důvodem byla zahraniční levná pracovní síla.

„Velkým problémem je, že nemá kdo pracovat. Úřady práce nemají co nabídnout. Argumenty odborářů, že nemůžeme na tuzemský trh pustit zahraniční pracovníky, kteří by brali práci našim lidem, nefunguje,“ postěžoval si hned v úvodu šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Sociální demokracie jde přitom do voleb mimo jiné s heslem „vyhlašujeme válku levné práci“ a je to jedno ze zásadních předvolebních témat.

Pracovní trh

„Zásadně nesouhlasím s tím, abychom uvolnili pracovní trh pro pracovníky z Východu. Je tady stát kvůli lidem, nebo lidé kvůli ekonomice? Pokud chcete nízkou kvalifikovanou pracovní sílu z Ukrajiny, tak jeďte podnikat na Ukrajinu. Ale nepřesouvejte ji sem,“ kontroval volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek. Podle něho dnes pracují v Česku lidé za méně než minimální mzdu, žijí na ubytovnách, a to ničí pracovní trh. Babiš oponoval, že v Polsku pracuje milion Ukrajinců a poslal Zaorálka, aby se tam jel podívat.

Tím ale výměna názorů k levné pracovní síle neskončila. „Chtějí po mně, abych sem pouštěl šičky z Mongolska. Díval jsem se na to a zjistil jsem, že máme šiček dost. Akorát to dělá asi 20 procent z nich. Zbytek nechce pracovat za plat, který jim za to nabízí. To je způsob ekonomiky, na který jsme najeli, a měli bychom to změnit,“ míní ministr zahraničí a lídr ČSSD. Podle Babiše ale šičky firmám chybějí.

Do debaty k levné pracovní síle se přidal i šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura: „Ochota našich lidí dělat méně kvalifikovanou práci bude klesat.“ Podle šéfa lidovců pak Česko zahraniční pracovníky v budoucnu bude muset přijímat, ať už dočasně, nebo trvale. „Průmysl 4.0, digitalizace a modernizace by měly přinést úsporu pracovních míst. Chybí nám také děti, kterých se rodí o 20 či 30 tisíc ročně méně,“ zdůvodnil Bělobrádek.

Shoda

Debata pořádaná Britskou obchodní komorou v Česku ve spolupráci s Francouzsko-českou obchodní komorou, Americkou obchodní komorou a Severskou obchodní komorou se tematicky točila především kolem ekonomických témat. Na řadě z nich panovala shoda. Všichni zmínili digitalizaci státní správy i snižování byrokracie.

„Jednou z priorit je strukturální změna tuzemské ekonomiky, abychom nebyli montovnou, ale ekonomikou nápadů s vysokou přidanou hodnotou lidské práce,“ zmínil předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle ekonomického experta KSČM je problém ještě jinde. „Všechny dobré myšlenky jsou pod kontrolou někoho jiného a peníze za dobré myšlenky končí v jiných kapsách, ne v těch českých,“ tvrdí Dolejš.

Eliška Nová

S čím jdou strany do voleb

Migrace

  • ANO: zavření vnější evropské hranice, rozhodnutí o přijímání uprchlíků má zůstat v kompetenci jednotlivých států.
  • ČSSD: odmítnutí povinných kvót, společná ochrana vnějších hranic EU.
  • KSČM: odmítnutí migračních kvót.
  • ODS: odmítnutí povinných kvót pro uprchlíky.
  • TOP 09: Česko si musí samo rozhodnout o přijetí migrantů.
  • KDU-ČSL: úzká spolupráce s EU při ochraně vnějších hranic.
  • SPD: odmítnutí vnuceného přijímání nelegálních migrantů.

Daně a platy

  • ANO: zrušení superhrubé mzdy a snížení sazby daně z příjmů fyzických osob; zavedení výdajového paušálu ve formě slevy na pojistném – 500 korun měsíčně; snižování daní v oblasti stravování a nealkoholických nápojů – ze současných 15 na deset procent; zvýšit platy učitelům do roku 2021 o 50 procent, odměňování zlepšit zdravotníkům, sociálním a kulturním pracovníkům.
  • ČSSD: zvýšení průměrné mzdy na nejméně 40 tisíc korun od roku 2022; zvýšení minimální mzdy na 16 tisíc korun do roku 2022; snížení daně malým a středním podnikům; zrušení superhrubé mzdy; progresivní zdanění velkých firem s vysokými zisky a příjmu fyzických osob.
  • KSČM: minimální mzda ve výši 50 procent průměrné mzdy; daňová úleva lidem s nízkými příjmy; progresivní zdanění velkých korporací.
  • ODS: pouze dvě sazby DPH – na potraviny a vybrané služby snížení z 15 na deset procent, u služeb snížení z 21 na 19 procent; růst čistých mezd o sedm procent zavedením 15procentní sazby z hrubé mzdy.
  • TOP 09: pouze dvě sazby DPH – 20 a deset procent; zvýšení příjmů pracujícím; zrušení EET.
  • KDU-ČSL: zvýšit platy učitelů na 130 procent průměrné mzdy do roku 2021; zvýšení roční daňové slevy na poplatníka a na děti; zavedení zvýhodněných hypoték podle počtu vyživovaných dětí; zrušení EET u malých podnikatelů, kteří nejsou plátci DPH.
  • SPD: závazek nezvyšovat daně; zvýšení platů učitelům a nepedagogickým pracovníkům, lékařům, střednímu zdravotnímu personálu a pracovníkům v sociálních službách; zjednodušení daňového systému pro malé podnikatele, firmy a živnostníky s objemem tržeb do deseti milionů ročně.

Zdravotnictví

  • ANO: odmítnutí privatizace zdravotnictví; motivace občanů k větší zodpovědnosti za vlastní zdraví.
  • ČSSD: zkrácení čekací doby u lékaře; vyšší platy ve zdravotnictví.
  • KSČM: proplácení i prvních tří dnů nemocenské; vznik sítě neziskových nemocnic, ambulancí a lékáren; zavedení jedné státní pojišťovny.
  • ODS: individuální zdravotní pojištění na míru; zjednodušení vzdělávání lékařů a sester; zavedení principu DRG (za stejnou péči stejná úhrada).
  • TOP 09: zavedení nadstandardů péče s možností dobrovolného připojištění; pevné doplatky za stejný hrazený lék ve všech lékárnách.
  • KDU-ČSL: podpora péče o nevyléčitelně nemocné; řešení nedostatku lékařů a zdravotních sester.
  • SPD: digitalizace údajů o zdravotním stavu pacientů; přesné definování rozsahu zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění.