Volal Pelta. Kvůli parcelám.

Obec Černolice v okrese Praha-západ bude projednávat územní plán. Projdou-li navržené změny, fotbalový boss vydělá desítky milionů korun.

Čertovy skály nad Černolicemi jsou oblíbené mezi horolezci, parcely v obci si vyhlédl fotbalový boss Miroslav Pelta. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čertovy skály nad Černolicemi jsou oblíbené mezi horolezci, parcely v obci si vyhlédl fotbalový boss Miroslav Pelta. | foto: © ČTK, montáž ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice
Čertovy skály nad Černolicemi jsou oblíbené mezi horolezci, parcely v obci si vyhlédl fotbalový boss Miroslav Pelta. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Proslulá hláška o Peltovi z legendární hry „Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?“, kterou napsal Petr Čtvrtníček jako reakci na korupční skandál Českomoravského fotbalového svazu, se dočkala nové parafráze. Znít by mohla nějak takto: „Volal Pelta. A co chtěl? Zhodnotit pozemky.“

Proč je v souvislosti s českým fotbalovým bossem řeč právě o parcelách? Miroslav Pelta – zdá se – není jen schopným sportovním funkcionářem, ale s trochou nadsázky lze tvrdit, že má našlápnuto k tomu, aby se stal i realitním magnátem. Jeho pole, která pořídil v Černolicích v okrese Praze-západ řádově za stovky tisíc korun, jsou v návrhu územního plánu vedeny jako stavební parcely. Jejich hodnota by se tím vyšvihla na pár desítek milionů.

Začněme představením malé obce Černolice. Dle oficiálních statistik z roku 2010 tam žilo 331 obyvatel. Na Wikipedii se dočteme, že „významnou roli v obci má fotbalový klub SK Černolice založený v roce 1933“. V klubu si kromě dřívějších prvoligových fotbalistů zahráli i známé sportovní hvězdy jako Ivan Hašek, Jozef Chovanec, Petr Rada či Ladislav Vízek. Předsedou klubu je tamní rodák Luděk Macela, známý fotbalista a funkcionář. Pelta, který má trvalé bydliště v Jablonci nad Nisou, je tedy v Černolicích mezi svými.

Obec láká nejen fotbalem

Černolice mají vedle fotbalového klubu i jiné přednosti – třeba malebné okolí. Nad obcí se rozkládá přírodní památka Čertovy skály, od centra Prahy jsou vzdálené pouhých 24 kilometrů a doposud v nich nevyrostl žádný satelit z uniformních řadových domků. Existuje tam dobré autobusové spojení s Prahou – za čtyřicet minut vystoupíte na Smíchovském nádraží.

Je logické, že taková obec v okrese Praha-západ je atraktivní i pro developery a realitní investory. Ne vždy jsou ale rozvojové záměry podnikatelů identické s pohledem místních obyvatel. 

ČESKÁ POZICE se situaci v Černolicích, která je pravděpodobně podobná i v jiných obcích v okolí Prahy, hodlá věnovat i v dalších článcích. Seriál začněme u Miroslava Pelty a jeho partnerů. I když přiznáváme, že jeho příběh není „kauzou“ v právem slova smyslu – obdobných bychom jistě našli množství. Zajímavý je především svým personálním obsazením.

Posuňme se tedy k Peltovým polím, která spolu s partnery v Černolicích vlastní. Z údajů v katastru nemovitostí vyplývá, že jde o pozemky označené čísly 261/1, 261/41 a 261/49 (u této parcely je jako jediný majitel zapsán Peltův partner Aleš Vavruška). Dohromady mají tři lány rozlohu přesahující 26 tisíc metrů čtverečních.

O největší pozemek označený číslem 261/1 a s rozlohu přes 17 tisíc metrů čtverečních se několik let vedl spor. V květnu 2005 zaslaly Černolice žádost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), aby parcelu převedl do jejich vlastnictví. V té době byla v katastru jako majitelka pozemků uvedena Česká republika a obec se na úřadu domáhala změny. Úřad věc prošetřoval do ledna 2007. „Bylo upřesněno, že správa pozemku přísluší Pozemkovému fondu ČR,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Vladimír Hůlka z ÚZSVM. Pozemek byl předán do správy fondu začátkem března 2007.

V říjnu 2009 vyhlásil Pozemkový fond na základě zákona 95/1999, který umožňuje převod zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, veřejnou nabídku. O parcelu se ucházeli tři restituenti. Fondu předložili nabídky kupních cen. Pro vysvětlení dodejme, že restituenti mohli uplatnit jen část svých restitučních nároků a zbytek ceny parcely doplatit. Nejvyšší sumu za černolický pozemek, 126 tisíc korun, byla ochotna zaplatit Alena Strnadová. A tak s ní fond v lednu 2010 uzavřel kupní smlouvu.

Místo ornice rodinné domky

Paní Strnadová si ale parcelu dlouho nenechala. Již začátkem února 2010 bylo na katastru nemovitostí zahájeno řízení o změně vlastníka. Podpisem kupní smlouvy se novými majiteli stali manželé Simona a Miroslav Peltovi a Aleš Vavruška. Jak vyplývá z kupní smlouvy, za více než 17 tisíc metrů čtverečních orné půdy se zavázali zaplatit 130 tisíc korun. Metr čtvereční je tedy vyšel na 7,60 koruny.

Finančně o trochu „náročnější“ obchod uzavřeli v dubnu manželé Peltovi a Romana Vavrušková, pravděpodobně manželka Aleše Vavrušky, s paní Ludmilou Duchoňovou. Ta jim prodala parcelu označenou číslem 261/41 o rozloze necelých 1200 metrů čtverečních, sousedící s pozemkem 261/1, za 900 tisíc korun. Metr čtvereční stál v tomto případě již 750 korun.

Peltovi a Vavruškovi vlastní v Černolicích parcely o rozloze přes 26 tisíc metrů čtverečních. Dle oficiálních dokumentů za ně zaplatili necelých 5,7 milionu korun.Vlastníkem další parcely sousedící s číslem 261/1 je v katastru nemovitostí zapsán Aleš Vavruška. Pozemek je označen číslem 261/49 a Vavruška ho v roce 2009 získal od Černolic v tendru. V něm sice Vavruška skončil až na třetím místě, jenže oba uchazeči, kteří nabídli obci vyšší cenu, nezaplatili, a tak parcelu o rozloze 7814 metrů čtverečních získal za něco přes 4,6 milionu korun Aleš Vavruška. Metr čtvereční ho vyšel na 600 korun.

Peltovi a Vavruškovi tedy nyní vlastní v Černolicích přes 26 tisíc metrů čtverečních půdy. Dle oficiálních dokumentů za ně zaplatili dohromady necelých 5,7 milionu korun. Pozemky, do nichž je vklíněna pouze plocha o rozloze 1260 metrů čtverečních patřící dalším osobám, tvoří kompaktní prostor. Dnes jsou vedeny jako ornice.

Jistota desetinásobku

Nepodezírejme ale Peltovi s Vavruškovými z toho, že se chystají na získaných polích hospodařit. Černolické zastupitelstvo bude totiž v dohledné době schvalovat návrh územního plánu. A v něm jsou již jejich pozemky zakresleny jako stavební. Návrh počítá s tím, že na nich může být postaveno přibližně 20 rodinných domků.

Připomeňme, že úředně mají Černolice něco přes tři stovky obyvatel. V připomínkované urbanistické studii z roku 2004, ze které měl návrh územního plánu vycházet, se konstatuje, že se za přijatelnou míru považuje výstavba padesáti až osmdesáti nových rodinných domků. V návrhu územního plánu z letošního roku, jenž bude veřejně projednáván, je maximální hranice posunuta až na sto rodinných domů. Parcely, které patří Peltovým a Vavruškovým, jsou dle možné zástavby druhou největší rozvojovou plochou, na níž by se mělo změnit využití pozemků.

A nyní se dostáváme k prosté matematice. Z infomací na serveru bezreality.cz vyplývá, že v nedávné době byl v Černolicích prodán stavební pozemek o rozloze 1059 metrů čtverečních za 2 250 000 korun, metr čtvereční tedy stál nového majitele více než 2100 korun. Na dalším realitním serveru Grand Reality je v současné době v nabídce stavební parcela, za jejíž metr čtvereční požaduje prodávající 2000 korun. Pokud zastupitelstvo Černolic schválí návrh územního plánu, hodnota polí Peltů a Vavrušků stoupne (prostým vynásobením rozlohy a ceny 2000 Kč za metr) na více než 52 milionů korun. Tedy bezmála na desetinásobek pořizovací hodnoty.

Využití podle nálady

Byť návrh územního plánu počítá s tím, že na zmíněných pozemcích může vyrůst asi dvacet rodinných domků, Miroslav Pelta tvrdí, že se rozhodně nehodlá stát developerem a že v žádném případě na černolických pozemcích neplánuje žádný podnikatelský záměr. „Ještě uvidím, co tam bude, jakou budu mít náladu. Rozhodně to nebude žádná velká akce. Mám to pro své děti. Dcera dostudovala vysokou školu a chce zůstat v Praze. Čeká, že jí něco postavím,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Pelta. „Ještě neproběhla změna územního plánu. Je to otázka tří až pěti let, než budu moci s pozemky něco dělat,“ dodal fotbalový boss.

Jak se na transakci zpětně dívá restituentka paní Strnadová? „Byla jsem ráda, že jsem dostala aspoň něco, sama bych to nedokázala.“Litovat by dnes mohla restituentka Strnadová, že své pozemky nezhodnotila lépe. Z kupní smlouvy, která je uložena na katastru nemovitostí, vyplývá, že oficiálně od Peltů a Aleše Vavrušky dostala 130 tisíc korun. Miroslav Pelta se k ceně, kterou za parcely dal, příliš vyjadřovat nechce. „Nerozumím, na co se ptáte. Část pozemků jsem koupil od obce, část od restituentky. Ta měla nějaké nároky a ty uplatnila,“ říká Pelta.

A jak se na transakci z roku 2010 zpětně dívá paní Strnadová? „Sto třicet tisíc – to byla odhadní cena. Byla jsem ráda, že jsem dostala aspoň něco, sama bych to nedokázala. Pan Pelta za mnou přišel před tím, než jsem se přihlásila na nabídku pozemkového fondu, a ptal se, jestli budu na výzvu reagovat a jestli mám zájem s pozemky něco dělat. Neměla jsem takový úmysl, tak jsem mu slíbila, že pokud od fondu parcely získám, že mu je prodám. Nevěděla jsem, že to s fondem vyjde, již vícekrát jsem se přihlásila o restituční národy, ale nic z toho nebylo,“ konstatuje paní Strnadová.

A co říká tomu, že návrh územního plánu umožňuje změnu polí na stavební parcelu? „Když jsem parcely prodávala, tak jsem nevěděla, že se zhodnotí.“ Se změnou se ale počítá již v návrhu územního plánu z roku 2009. Takže Pelta byl zřejmě informován lépe.

Když se daří...

Pak je tu také Pozemkový fond ČR, který prodal restituentce Strnadové pole, jež se schválením územního plánu změní na stavební parcelu. „Před zveřejněním jakéhokoliv pozemku do nabídky k prodeji si fond vyžádá stanovisko příslušné obce k danému pozemku. V případě pozemku číslo 261/1 v katastrálním území Černolice jsme v září 2009 obdrželi sdělení podle paragrafu 2 zákona 95/1999, podle kterého tento pozemek není určen pro výstavbu,“ sdělila ČESKÉ POZICI Monika Machtová, tisková mluvčí Pozemkového fondu ČR. Zákon nicméně nezakazuje fondu převádět zemědělské pozemky, u nichž je v návrhu územního plánu umožněna změna jejich využití.    

Miroslav Pelta v rozhovoru pro deník Sport v září loňského roku řekl, že ze všech fotbalových funkcionářů na území České republiky má největší úspěch a jeho práce je nezpochybnitelná. Černolické lány dokazují, že se mu daří i na jiném „trávníku“ než na tom fotbalovém.