Vladimír Mařík: Kybernetické centrum promění celé ČVUT

Nové pojetí technické univerzity by přineslo zisk všem – výzkumníkům, pedagogům i studentům, věří duchovní otec projektu.

Ač většinu akademického života spojil Vladimír Mařík s pražským ČVUT, jeho zásluhy o výzkum v Česku byly před měsícem oceněny i na VUT v Brně, kde Mařík převzal čestný doktorát. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ač většinu akademického života spojil Vladimír Mařík s pražským ČVUT, jeho zásluhy o výzkum v Česku byly před měsícem oceněny i na VUT v Brně, kde Mařík převzal čestný doktorát. | foto: © archiv Vladimíra Maříka, VUT v BrněČeská pozice
Ač většinu akademického života spojil Vladimír Mařík s pražským ČVUT, jeho zásluhy o výzkum v Česku byly před měsícem oceněny i na VUT v Brně, kde Mařík převzal čestný doktorát.

Vozidla se strojovým viděním, autonomní systémy i algoritmy pro průmyslová řešení. Nejen takové nápady mají po říjnu 2015 vycházet z vysokoškolského ústavu ČVUT, jenž ponese název Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) a bude v něm pracovat 250 vědců. Jak ČESKÁ POZICE v dubnu informovala, pro jeho vznik se poměrem 19 hlasů pro a deseti proti vyjádřil i Akademický senát ČVUT (osm hlasujících se zdrželo).

Ústav k 1. červenci vznikl, nicméně děkan „mateřské” elektrotechnické fakulty Pavel Ripka tomu nebyl nakloněn, což se zřejmě projevilo i v jeho odvolání profesora Vladimíra Maříka z funkce vedoucího katedry kybernetiky ČVUT. Hraje se tak vlastně o nový koncept hi-tech výzkumu v rámci ČVUT. Podle Maříka půjde dokonce o zásadní strukturální proměnu pro celou univerzitu.

ČESKÁ POZICE: Po čtrnácti letech jste skončil na postu vedoucího katedry kybernetiky ČVUT. Už připravujete kybernetické centrum, které by mělo jako největší výzkumný projekt v Praze vzniknout za evropské prostředky?

MAŘÍK: Ano, ve funkci vedoucího katedry jsem skončil, zůstávám ale na elektrotechnické fakultě. Byl jsem současně pověřen vedením vznikajícího CIIRC. Tady se otevírá obrovský nový výzkumný prostor. Jsem tedy opět na startovací čáře.

Projektu se na částečný úvazek věnuje i pětice profesorů, zakládajících členů sněmu CIIRC: Václav Hlaváč, Michael Šebek, Vladimír Kučera, Zdeněk Hanzálek a Michael Valášek, mechatronik ze strojní fakulty. To jsou odborníci, již by měli CIIRC směrovat k jeho budoucí podobě. Naším hlavním úkolem je připravit projekt pro Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), který by měl – pokud vše dobře dopadne – umožnit průlomové čerpání evropských fondů i pro pražské vysoké školy, jež na to zatím neměly nárok.„Pražská výzkumná infrastruktura dnes silně pokulhává za infrastrukturou v regionech“

ČESKÁ POZICE: Některá velká výzkumná centra vznikající z OP VaVpI napříč republikou už evropské miliardy nepovažují za „samospásné“ – mají z obřích závazků i respekt a obavy. Potřebuje Praha a ČVUT konkrétně takovou injekci?

MAŘÍK: Na rozdíl od akademických pracovišť mimo Prahu jsme až dosud neměli možnost cokoliv s využitím tohoto programu vybudovat. Pražská infrastruktura dnes silně pokulhává za infrastrukturou v regionech. Výzkumy pro světové automobilky, pro obranný a bezpečnostní průmysl i pro zdravotnictví často děláváme ve sklepeních budov s dlouhou historií, ale s malými prostředky na údržbu. Doktorandi pracují na směny na jedné židli, sedí někde po chodbách. Musíme si pronajímat prostory, pokud chceme předvést zajímavé výsledky zahraničním návštěvníkům, aby nespadli do děr v dlažbě... Takhle to nejde.

Přitom v Praze je koncentrováno více než 50 procent informatického a kybernetického výzkumu, který je významný pro budoucnost celé České republiky. Silně pociťujeme, že nastal čas posunout v infrastrukturním vybavení dál právě i Prahu. Letošní kroky ministerstva školství i Bruselu nám dávají obrovskou naději, že budeme moci ještě v tomto programovém období využít zbývajících prostředků z fondů EU k revitalizaci Technické menzy v Dejvicích a k její přestavbě na stánek nejmodernějšího výzkumu.

Cesta k moderní technické univerzitě?

ČESKÁ POZICE: S jakou částkou v předběžných plánech počítáte? Z minulosti má ČVUT na projekt kybernetického centra připraveno asi 105 milionů korun.

MAŘÍK: Jde v prvotním odhadu o  částku 1,25 miliardy korun. Měli bychom přestavět menzu, není nereálné přistavět budovu, takzvanou „věž”, a zkusit je spojit s přilehlými laboratořemi. Tím by se CIIRC integroval i s některými pracovišti strojní a stavební fakulty, jejichž děkani již dříve projekt explicitně podpořili. Podporu našemu snažení též vyjádřili děkani dopravní a biomedicínské fakulty. Z evropských peněz by šlo 58 procent prostředků.

ČESKÁ POZICE: Jaký bude další harmonogram?

MAŘÍK: Někdy zjara 2014 očekáváme rozhodnutí, někdy v dubnu příštího roku bychom již chtěli „kopnout“. Na celou výstavbu potřebujeme asi patnáct až šestnáct měsíců, do října 2015 by mohl být CIIRC kompletně hotov, i když bude termín nejspíše napjatý.

ČESKÁ POZICE: Co když prostředky potřebné pro postavení budovy CIIRC v Dejvicích nakonec nedostanete? Počítáte vůbec s takovou eventualitou?

MAŘÍK: I za takové situace budeme pokračovat v budování CIIRC – byť ve ztížených podmínkách. Věříme, že vedení ČVUT obdobně jako doposud naše iniciativy podpoří a najde pro CIIRC prostory a umožní nám vyčkat na další programové období strukturálních fondů EU. Nová budova je velkým lákadlem, ale myšlenka CIIRC může žít úspěšně i bez ní. Samotná idea centra totiž představuje novou dimenzi v rozvoji univerzity, novou kvalitu posunující ČVUT ke struktuře moderní technické univerzity. „Samotná idea centra představuje novou dimenzi v rozvoji univerzity, novou kvalitu posunující ČVUT ke struktuře moderní technické univerzity“

Je to přelomová strukturální změna umožňující provádět na škole koncentrovaně špičkový výzkum v rámci výzkumné instituce a ruku v ruce s tím učit nejnovějším poznatkům studenty na spolupracujících fakultách. Do špičkových výzkumných institutů lze rovněž jednodušeji nalákat odborníky ze světa, je zde také možné lépe získat důvěru a kontrakty od světových firem. Nové pojetí technické univerzity by přineslo zisk všem – výzkumníkům, pedagogům i studentům.

ČESKÁ POZICE: Vy osobně za tuto myšlenku dlouho a horlivě bojujete.

MAŘÍK: Bojujeme za to s kolegy přes pět let. Když se podíváte na světové univerzity, jako je Carnegie Mellon, nebo ty nejlepší v Německu, jako je RWTH Aachen – zkrátka se podívejte, kam chcete – tak moderní univerzity mají špičkové výzkumné pracoviště a vedle něj poměrně tenké fakulty, jež zabezpečují výuku, drží laboratoře, ale jejich špičkoví výzkumníci jsou v tom univerzitním centru, kde mohou pracovat, kam stáhnou velké granty a firemní spolupráci. Tak funguje moderní technická univerzita. Dosavadní představa, že se dělá vše najednou a mixuje s masovější výukou na fakultách dohromady, už úplně neplatí.

ČESKÁ POZICE: Je zjevné, že vaše vize zřízení elitního výzkumného pracoviště CIIRC nemá – zvláště na elektrotechnické fakultě – tak úplně jednoznačnou podporu. Slyšel jsem i ostrá slova, jako že s kolegy fakultu „vytunelujete“ a přetáhnete k sobě to nejlepší, ty nejvýkonnější...

„My přece budeme přinášet stále narůstající počet bodů, které nakonec půjdou ve prospěch celého ČVUT. O to jde, ne?“MAŘÍK: Vytunelovali fakultu v RWTH Aachen? Na Carnegie Mellon? Ne. Funguje to následujícím způsobem. Nejzkušenější profesoři mají částečný úvazek ve výzkumném centru, jsou placení za výzkum, vedou pět sedm pracovníků a doktorandů, mají výzkumný tým. Ale na škole i učí. Čili zůstávají na obou místech, jsou to integrované instituce, jako má být brněnský CEITEC nebo jako je to v Cáchách. Teď jsem se tam byl podívat. Prostě mají dvě židle, výzkumník přejde ulici, jde na fakultu a tam se baví se studenty, co právě vymýšlí. Obohacuje tedy i výuku. Tento princip zatím ne všichni na ČVUT chápou.

ČESKÁ POZICE: Neseberou odchody kybernetiků z vaší nebo Šebkovy katedry řídicí techniky spoustu výzkumných bodů fakultě, kterou to může vážně poškodit?

MAŘÍK: O bodech se musíme dohodnout, k tomu dojde, ale také jsem spočítal, že by založení CIIRC nemělo fakultu nijak výrazně poškodit. My přece budeme přinášet stále narůstající počet bodů, které nakonec půjdou ve prospěch celého ČVUT. O to jde, ne?

Odvolán. Prý bez důvodu a poděkování

ČESKÁ POZICE: Slyšel jsem, že jste byl děkanem Pavlem Ripkou odvolán. Bez důvodu. Je to tak?

MAŘÍK: Podívejte se, takto: Jsem hrdý, že jsem mohl na ČVUT připravit a založit katedru kybernetiky a vést ji více než čtrnáct let. Katedra je unikátním vysokoškolským pracovištěm s více než 120 pracovníky, jež vyrostlo především zásluhou obětavé spolupráce celého týmu lidí, kteří katedru odborně formovali, a přitom sami rostli.

Katedra kybernetiky má výzkumnou spolupráci s desítkami univerzit a firem, vlastní akcelerátor start-upů. Získala si reputaci a uznání ve světě. Od roku 1999 jsme na katedře vychovali k tisícovce inženýrů a bakalářů a ke stovce doktorů s titulem Ph.D. Nyní uzavíráme jednu etapu a směřujeme ve snaze vybudovat něco kvalitativně většího, trvanlivějšího, hodného mezinárodního zřetele – CIIRC. Rektor ČVUT Václav Havlíček mi předal zakládací listinu a 1. července mě pověřil vedením nového institutu. A ano, k témuž datu mě děkan Ripka odvolal z funkce vedoucího katedry.

ČESKÁ POZICE: Znáte důvody? Bylo to kvůli možnému souběhu funkcí?

MAŘÍK: Profesor Ripka mne odvolal bez udání důvodu a také bez jediného slova poděkování. Písemně mi důvod sdělen nebyl, ale podle náznaků jsem prý byl v „konfliktu zájmů“, protože usiluji o budování infrastruktury na úrovni ČVUT, což prý poškozuje elektrotechnickou fakultu. Vždy jsem si myslel, že ČVUT je jako celek jedna organizace a pokud pracuji na projektu významném pro celou univerzitu – přímo z pověření rektora ČVUT – pak nemohu být v konfliktu zájmu s jakýmkoliv pracovištěm této školy. Ale jsme v Česku...

Mimochodem, odvolání z funkce mi bylo sděleno e-mailem přesně sedm minut poté, co jsem od děkana Ripky obdržel velice formální gratulaci k udělení čestného doktorátu na Vysokém učení technickém v Brně. Možná shoda náhod.

ČESKÁ POZICE: Bylo vám to líto?

MAŘÍK: Dlouhodobě jsem obě instituce vést nechtěl ani nemohl. Jednorázový akt odvolání v době, kdy CIIRC nevlastní ani tužku a nemá jediného zaměstnance, chápu jako gesto nesouhlasu se vznikem CIIRC a neberu to osobně. Za mnohem závažnější považuji tu skutečnost, že vedení elektrotechnické fakulty se snaží o podkopání jakýchkoliv pracovních vazeb s CIIRC. Takové malé české klacíky pod nohy. A je to ke škodě obou institucí.

Věřím, že se situace postupně sama časem upraví, až všichni pochopí, že nám nejde o porcování stále se zmenšujícího koláče státních dotací, ale o společné upečení parádního bochníku z dodatečných externích zdrojů. Velice si cením neformální, věcné podpory ze strany vedení a akademického senátu ČVUT, ze strany dalších fakult, zejména strojní, stavební, dopravní a biomedicínského inženýrství. A věřím, že i FEL to časem pochopí.

Děkan FEL ČVUT Pavel Ripka v dubnu ČESKÉ POZICI sdělil: „CIIRC byl týmem profesora Vladimíra Maříka připravován dlouho a nám se ta myšlenka líbila. Snažili jsme se více než rok přípravný tým přesvědčit, že by ústavu bylo lépe uvnitř fakulty. To se nám nepovedlo.“ Ripka uvedl, že z odchodu kvalitních kolegů sice radost nemá, „ale bylo by pošetilé jim v tom bránit“. A dodal, že za FEL deklaruje podporu centra.

ČESKÁ POZICE: Vnímám-li to správně, jde tak trochu o násilné přetrhávání vazeb s mateřskou fakultou. Nemůže to ohrozit fungování rodícího se střediska?

MAŘÍK: Myslím, že to může ztížit práci přípravného týmu v kritické ranné fázi, kdy jsme se potřebovali soustředit na přípravu projektu OP VaVpI. To je asi tak vše. Vědečtí pracovníci nejsou nevolníky svých nadřízených, ale mohou se v průběhu budování institutu CIIRC sami rozhodnout, kterému pracovišti na ČVUT dají přednost: kde očekávají lepší podmínky pro svoji práci a pro svůj odborný růst. Již dnes se k CIIRC hlásí tolik lidí, zkušených odborníků s mezinárodním renomé i mladých talentovaných vědců, že je bude těžké do nové budovy – pokud se jí tedy dočkáme – vtěsnat (smích).

Větší týmy, které svět vezme vážně

ČESKÁ POZICE: Jaké jsou hlavní důvody pro budování CIIRC?

MAŘÍK: Pro vizi našeho mezioborového centra mám pět hlavních důvodů, které mohu jen v krátkosti nastínit:

  1. Excelentní týmy musejí dosáhnout nadkritické velikosti, aby byly aspoň spatřitelné na výzkumné mapě světa. Bez dosažení excelence a překročení tzv. criticial mass můžeme jen příštipkařit na větších projektech, dosahovat dílčích inovací, nikoliv však zásadním způsobem ovlivňovat průlomové projekty a řešení evropského a světového významu, nebo takové projekty dokonce vést.
  2. Je třeba odvážně formovat dostatečně silné póly excelence v oblastech klíčových pro českou vědu. Nikoliv však na zelené louce, ale především tam, kde je už dnes k dispozici dostatek prověřených, kvalitních týmů. Očekáváme, že společnost výrazněji podpoří právě póly excelence, zkoncentruje zde své prostředky. Rovnoměrné plošné financování výzkumu, tak jak ho provádíme dnes, bude dlouhodobě neudržitelné.
  3. Je třeba restrukturalizovat univerzity, které se chtějí profilovat jako výzkumné, a to způsobem, který je ve světě obvyklý. Jedině tak budeme konkurenceschopní. ČVUT v tomto směru dozrálo a je připraveno.
  4. Systémy reálného světa se stávají složitějšími a složitějšími a jejich řešení nelze provádět jinak než při důsledném uplatňování globálnějšího systémového nadhledu v interdisciplinární interakci. Technologie vyvinuté v různých oblastech se sbližují, vzájemně synergeticky doplňují. To vše vyžaduje otevřený výzkumný prostor podporující jak vnitřní interakce, tak interakce s průmyslem, a současně motivující k vyniknutí.
  5. Takové rozsáhlé excelentní výzkumné prostředí je ideální pro kvalitní a přitom efektivní výchovu doktorandů, pro realizaci vize přímého propojení náročného výzkumu s individuální výchovou.

Věřím, že uskutečnění našich cílů je možné, vždyť do realizace myšlenky CIIRC je zapojena řada našich nejlepších odborníků jak z ČVUT, tak i z dalších škol či ústavů Akademie věd ČR.

ČESKÁ POZICE: S kým bude CIIRC spolupracovat? Máte už nějaké dohody?

MAŘÍK: Naším zájmem je více a efektivněji spolupracovat především s VUT Brno, Západočeskou univerzitou v Plzni, Vysokou školou báňskou v Ostravě, s univerzitami ve Zlíně, Liberci a dalších městech. V malých týmech, bez široké spolupráce, zkrátka světově uspět nelze. A tak snad společně posuneme společný výzkum směrem k inteligentnějším robotům pro záchranné operace, pro výrobu, zdravotní péči i domácnost, což přispěje v důsledku k větší konkurenceschopnosti země.

Zájem o spolupráci ze strany průmyslu je mimořádný, již dnes nabízejí pomoc s vybavením jako základ pro další vědeckou spolupráci takové firmy jako Samsung, Rockwell či Eaton. „V malých týmech, bez široké spolupráce, zkrátka světově uspět nelze

ČESKÁ POZICE: Když jste na VUT v Brně přebíral čestný doktorát, řada lidí mě upozorňovala, že bych si měl poslechnout nebo přečíst váš proslov. Máte nějaké hlavní body, kterých jste se držel ve své vědecké a manažerské praxi?

MAŘÍK: Moji životní filozofii i odbornou dráhu rozhodujícím způsobem ovlivnil profesor Zdeněk Kotek. Z dlouhodobé spolupráce s ním jsem si odnesl čtyři stěžejní zásady nebo parafrázuji-li název knihy Dona Miguela Ruize Čtyři dohody:

  • Dohoda 1: Dělej jen ten nejlepší výzkum, jakého jsi chopen, výzkum směřující k excelenci, porovnávej se s tím nejlepším ve světě.
  • Dohoda 2: Přemýšlej nad využitelností výsledků v reálné praxi, přemýšlej nad mírou užitečnosti svého výzkumu.
  • Dohoda 3: Komunikuj s dalšími v oboru, ať již v doma či v zahraničí – Kotek tomu říkal „být v kontaktu, vědět o nich“, ale dnes by se trend nazýval „networking“ či „mobilita“.
  • Dohoda 4: Buď gentlemenem vědy. Snažil jsem se od profesora Kotka naučit přátelskosti, lidskosti, respektu před prací druhého, nadhledu a smyslu pro fair play. To jsou vlastnosti, které dnes u lidí i ve vedoucích pozicích často chybějí, někdy jsou vydávány za slabost. Určitě se ale vyplácejí v dlouhodobém běhu.

ČESKÁ POZICE: Máte čas při svém nasazení při vzniku CIIRC, členstvím ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace i prací v Technologické agentuře ČR a organizování výuky čas na svůj vlastní výzkum?

MAŘÍK: Nenudím se, to je pravda. Pracuji na velkém evropském projektu ARUM jako technický koordinátor – cílem je vyvinout novou technologii rozvrhování výroby a odzkoušet ji za podpory Airbus Industries a některých dalších evropských podniků v jejich provozech.

V červnu jsme s kolegy předali do nakladatelství Academia  monografii a za rohem čeká velká světová konference IEEE System, Man and Cybernetics v Manchesteru – zde působím v roli spolupředsedy programového výboru.

Ve vlastním výzkumu se zabývám otázkami kooperace a koordinace kolektivů autonomních systémů, takzvanou kolektivní umělou inteligencí. Velice mne proto trápí, že i v tak malé zemi, jako je Česko, a při tak omezených zdrojích se nedovedeme o mnohých základních věcech dohodnout... Byl bych rád, kdyby i výzkumy kolektivní umělé inteligence vedly k posilování přirozené společenské inteligence, k eliminaci zbytečných sporů díky včasnému rozpoznání iracionálního, sobeckého či nečestného jednání. Snad nejsme bez šancí.

Související články ČESKÉ POZICE: