Vláda tají významný audiozáznam z jednání Fischerova kabinetu

Úřad vlády ČR zamítl zpřístupnění nahrávky, která odhaluje detaily schvalování mnohamiliardové zakázky, jež se nikdy nerealizovala.

Martin Shabu 22.2.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Česká poziceČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ani opakovanou žádost ČESKÉ POZICE o rozluštění hádanky, která nás nakonec stály stovky milionů korun, Úřad vlády ČR nevyslyšel. Tážeme se, co se odehrálo na zasedání vlády Jana Fischera 24. května 2010.

Vláda toho dne posvětila kontrakt na dostavbu a provozování části areálu Ústřední vojenské nemocnice za 6,4 miliardy korun. Původně se počítalo s tím, že projekt, jenž byl koncipován jako partnerství veřejné a soukromé sféry (PPP – public private partnership) státní kasu vyjde na 1,3 miliardy. Expremiér Fischer obhajuje navýšení rozpočtu tvrzením, že s ním souhlasil tehdejší ministr financí Eduard Janota. Toho se však zeptat nemůžeme, neboť předloni zemřel. Jeho podřízení však dle informací ČESKÉ POZICE projekt kritizovali: nebylo prý dostatečně zřejmé, kdo by byl konečným beneficientem smlouvy. Nečasův kabinet od smlouvy s privátním konsorciem v roce 2011 odstoupil, protože vojenská nemocnice neměla na splácení akce peníze. Výdaje na právníky a poradce však Česko vyšly na 187 milionů korun.

Jak to onoho květnového dne roku 2010 ve skutečnosti bylo, může napovědět audiozáznam z inkriminovaného zasedání vlády. Proto jsme 8. ledna podali žádost o zveřejnění záznamu dle zákona č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím. Zajímaly nás dvě základní otázky:

  • Jak se schvaloval projekt, jenž měl stát 1,3 miliardy korun, avšak jeho cena vyrostla na 6,4 miliardy?
  • Souhlasil s navýšením prostředků ministr financí Edurad Janota (jak dnes tvrdí expremiér Fischer), když kontrakt zpochybňovali jeho podřízení?

Úřad vlády ČR vydat záznam odmítl. V se objevila argumentace, že vláda zvukový záznam pořizuje pouze a výlučně pro vlastní potřebu, aniž by se jednalo o informaci určenou k jakémukoliv zveřejnění. Úředníci se dále odvolali na Jednací řád vlády, který stanovuje, že jednání vlády jsou neveřejná. Po prostudování odpovědi a konzultaci se spoluautorem zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřichem Kužílkem jsme podali na Úřad vlády rozklad rozhodnutí.

Minulý týden jsme obdrželi opět zamítavou reakci, jíž si mužete přečíst v přiloženém dokumentu. Šéf premiérova aparátu Lubomír Poul nadále tvrdí, že na poskytnutí audiozáznamu  nemáme nárok. V odůvodnění se opakují argumenty z první odpovědi, přibyly však i nové teze.

V odpovědi se například uvádí:

  • „Jednání vlády, která nejsou, kromě obecných ustanovení obsažených v Ústavě České republiky, upravena žádným obecně závazným právním předpisem, jsou neveřejná.“
  • „Vláda navenek musí vystupovat jednotně, neboť v opačném případě by to ohrožovalo nejenom stabilitu vlády jako takové, nýbrž i stabilitu a zájmy celé České republiky.“
  • „Jednání vlády probíhá na kolegiální a méně formalizované úrovni, kdy jednotlivé projevy jsou činěny mimo jiné s vědomím, že pořízený audiozáznam je neveřejný.“
  • „Pokud by naopak byla přijata argumentace žadatele, pak by bylo možné dojít ke zcela absurdnímu závěru, že za informaci, na jejíž poskytnutí by měl kdokoliv nárok, lze považovat například také pracovní poznámky, ať už v písemné podobě či v podobě jejich zvukového záznamu, které si při své práci pořizují.“

Obsah rozhodnutí jsme opět rozebrali s odborníkem na otevřenost státní správy Oldřichem Kužílkem.

Kužílek: Rozhodnutí je zjevně protiprávní

Premiérovi úředníci se odkazují na Jednací řád vlády (což je interní předpis), v němž je obsaženo, že jednání vlády jsou neveřejná. Jenže dle článku 17 odstavce 4 Listiny základních práv a svobod lze právo na informace omezit jen na základě zákona.

Šéf premiérova úřadu tvrdí, že zákonný důvod pro odmítnutí přesto existuje: „Podle vedoucího Úřadu vlády jsou dány důvody pro neposkytnutí informace podle paragrafu 2 odstavce 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť se jedná o informace, jejichž obsahem jsou názory a vytváření nových informací, v tomto případě budoucí politiky vlády.“

„Podle zákona je zvukový záznam informace jako každá jiná.“

S tím má Oldřich Kužílek zásadní problém: „Rozhodnutí je zjevně protiprávní. Ať se mnohomluvně snaží, jak chce, nedaří se mu zakrýt, že odmítá poskytnout informace zcela bez právního základu. Podle zákona je zvukový záznam informace jako každá jiná, rozhodnutí v té věci již bylo dávno učiněno, takže není proč záznam chránit jako něco, co se teprve chystá,“ řekl ČESKÉ POZICI Kužílek.

Kužílek míní, že zákon o svobodném přístupu k informacím spočívá na principu publicity veřejné správy. Tím se rozumí, že se poskytují veškeré informace, pokud zákon nestanoví jinak, což by se v našem případě týkalo například projednávání utajovaných skutečností.

Nesouhlasí ani s argumentem, že se na členy kabinetu během jednání vlády vztahuje ochrana osobnosti zakotvená v občanském zákoníku. „Za zcela absurdní považuji pokus označit za důvod ochrany to, že příspěvky ministrů při jednání vlády podléhají ochraně jejich soukromí. To si z nás asi dělají legraci,“ nešetřil Úřad vlády Kužílek.

Požádáme o výjimku

Po přečtení dopisu od šéfa Úřadu by se mohlo znát, že poskytnutím audiozáznamu by mohla být ohrožena stabilita vlády a zájmy České republiky. Rádi bychom v této souvislosti připomněli, že žádost o nahrávku z jednání Fischerovy vlády má za cíl rozptýlit spekulace ohledně možného předražení zakázky.

  • Požadujeme informace k již uzavřenému a nikdy nerealizovanému projektu. Obavy o prozrazení budoucích plánů jsou tudíž liché.
  • Nezajímají nás (ne)formální okolnosti a pikanterie, například jak se mezi sebou titulují ministři či jaké invektivy na vládě létají vzduchem. Jde nám o to zjistit, kdo a jak prosazoval, či naopak zpochybňoval návrh smlouvy.
  • Jako bizarní se nám jeví tvrzení, že vláda odmítá zpřístupnit audiozáznam kvůli zákonu o svobodném přístupu k informacím, jenž byl připraven právě pro snazší přístup občanů k informacím, které úřady schraňují.
  • V následujících dnech odešleme k rukám premiéra Nečase žádost, aby ČESKÉ POZICI udělil výjimku z Jednacího řádu vlády, k čemuž má právo, a umožnil nám vyposlechnout si jednání z 24. května 2010.
  • Existují důvody, které nám dodávají optimismus: Petr Nečas nebyl členem kabinetu Jana Fischera; není nám známo, že by choval zvláštní náklonnost k exministru obrany Martinu Bartákovi, jenž ve vládě projekt obhajoval.

Hell Mno, nechápu smysl podání 23:17 19.2.2013
Martin Shabu Díky 10:31 20.2.2013
selinux chlapci, chlapci 22:16 19.2.2013
černoušek btw, 18:04 19.2.2013
IvoKodovic Fischer - Barták - Chrenek - Kampaň 16:01 19.2.2013
jan.schneider Ohrožení stability vlády, 15:42 19.2.2013

Počet příspěvků: 7, poslední 20.2.2013 10:31 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.