Vláda posvětila rozšíření těžby. Zatím jen na lomu Bílina...

V pondělí 19. října česká vláda schválila – poprvé od října 1991 – prolomení těžebních limitů ve velkolomu Bílina. Hnědé uhlí tu dobývají Severočeské doly, polostátní firma ČEZ. Pokračování těžby v lomu ČSA, jenž patří soukromé společnosti Severní energetické, vláda nepodpořila.

Exkurze se pořádají za plného provozu lomů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Exkurze se pořádají za plného provozu lomů. | foto: Martin Nevyhoštěný, Lidovky.cz
Exkurze se pořádají za plného provozu lomů.

Stanovení územních ekologických limitů těžby bylo jedním z prvních velkých politických rozhodnutí po listopadové revoluci. Měly nadobro ukončit devastaci krajiny a obyvatel severozápadních Čech. To platilo až do pondělí 19. října. Vláda na svém zasedání v Ústí nad Labem jednomyslně schválila – poprvé od října 1991 – pokračování těžby za „čárou“ ve velkolomu Bílina.

Surovinu tu dobývají Severočeské doly patřící polostátní firmě ČEZ. Zdejších sto milionů tun hnědého uhlí má v budoucnu posloužit především teplárenskému průmyslu a půl milionu českých domácností, které si touto surovinou v zimě topí. Ministři pokračování těžby v lomu Bílina schválili i proto, že v cestě nestojí žádné vesnice.

Nicméně hlasitá rypadla se dostanou až na půl kilometru k obcím Braňany a Mariánské Radčice. To je podle současného ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) dostatečná vzdálenost, aby obyvatele příliš neobtěžoval hluk a prach. Životní prostředí by měly ochránit jak valy ze zeminy, tak třeba i dočasné ochranné stěny z balíků slámy. „Při přípravě projektu se k tomu budeme vyjadřovat, chceme do toho vstupovat s našimi požadavky,“ reaguje Jaroslav Sikora, starosta Mariánských Radčic.

Historie limitů

30. října 1991

Vláda Petra Pitharta stanovila územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách; hranice zaručila městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány.

1998

Český báňský úřad napsal vládě, že bude nutné rozhodnout o osudu zásob uhlí za limity.

1999

„Je nezbytné respektovat územní ekologické limity těžby hnědého uhlí,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr (ČSSD).

2005

Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) napsal dopis horníkům, že v budoucnu předpokládá zrušení limitů, jeho kabinet ale žádné nové usnesení nepřijal.

2008

Vláda Mirka Topolánka (ODS) potvrdila usnesení o limitech s tím, že upravila linie lomu Bílina.

2009

Ministr průmyslu Vladimír Tošovský navrhl zrušení linií, úřednický kabinet Jana Fischera po protestech projednávání přerušil.

2011

„Vláda se zavázala, že neprolomí limity těžby uhlí. Pravdou však je, že tyto limity nemají žádnou oporu v českém právním řádu,“ řekl premiér Petr Nečas (ODS).

Listopad 2013

Jiří Rusnok, předseda úřednické vlády „přátel Miloše Zemana“, označil vládní usnesení z roku 1991 za vyčpělé a překonané.

Prosinec 2013

Sněmovna vyzvala Rusnokův kabinet, aby o limitech nejednal.

19. října 2015

Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválila prolomení limitů na lomu Bílina.

Zdroj: ČTK

Úleva pro Horní Jiřetín a Černice

Zatímco Severočeské doly mají zajištěnou budoucnost až do roku 2055, pokračování těžby v soukromém lomu ČSA vláda nepodpořila. Podle jejího usnesení se tu bude dobývání utlumovat a v roce 2024 se mají stroje zastavit definitivně. „Zdejší uhlí zůstane pod zemí jako železná zásoba a může posloužit za desítky let třeba pro chemický průmysl,“ plánuje Richard Brabec.

Obyvatelům Horního Jiřetína a Černic, jež na úpatí Krušných hor „sedí“ na uhlí a některé zvažované varianty další těžby počítaly s jejich likvidací, se ulevilo. Jenže Sobotkova vláda odmítla tamější zásoby definitivně odepsat.

Proto se ulevilo obyvatelům Horního Jiřetína a Černic. Obce na úpatí Krušných hor „sedí“ na uhlí a některé zvažované varianty další těžby počítaly s jejich likvidací. Jenže Sobotkova vláda odmítla tamější zásoby definitivně odepsat. Podle Brabce musí takovému rozhodnutí předcházet odborná diskuse. Takže nikdo dnes nemá jistotu, že se téma neotevře dřív.

„Vláda k tomu podklady měla, výbor pro udržitelnou energetiku se shodl, že limity na ČSA mají být zachovány a tamější uhlí převedeno do nebilančních zásob,“ zlobí se na ministry Jiří Koželouh, ředitel Hnutí Duha. Těžaři ze Severní energetické však tvrdí, že rozhodnutí vlády nepřineslo nic nového, na co by nebyli připraveni. „V rámci zbývajících těžitelných zásob v lomu ČSA upřesníme detailní plán útlumu těžby, který jsme již v posledních letech zahájili,“ reaguje Gabriela Benešová, mluvčí uhlobaronů ze Severní energetické.

A jedním dechem opakuje „mantru“, která v uplynulých měsících zazněla ze strany těžařů mnohokrát: „Pokud budoucnost ukáže potřebu využít zásoby uhlí na lomu ČSA, bude to možné nejdříve v roce 2030 a za obrovských finančních nákladů na obnovu přerušené těžby.“ Jinými slovy, varuje politiky, že pokud si zavčas své pondělní usnesení nerozmyslí, může se jim změna názoru za pár let prodražit.

Výhledy lomů Bílina a ČSA

Lom Bílina (Severočeské doly)

Rýpadla se po prolomení limitů přiblíží maximálně na 500 metrů od obcí Lom, Mariánské Radčice, a Braňany, těžit by se tu mělo do roku 2055.

Lom ČSA (Severní energetická)

Těžba má přejít do útlumové fáze, v roce 2024 se rypadla definitivně zastaví. Uhlí pod Černicemi a Horním Jiřetínem vnímá dnešní vláda jako strategickou zásobu, která má pod zemí vydržet několik dalších desetiletí.

Snaha politiků

Odbory dlouho upozorňují i na fakt, že zavřením lomu ČSA přijde o práci možná až 800 horníků. Severočeské doly namítají, že většinu by jich teoreticky mohly zaměstnat ve svých provozech. „Průměrný věk našich horníků je 56 let. To znamená, že v dalším období nás kvůli odchodům do důchodu čeká velký úbytek lidí,“ přibližuje Vladimír Budinský, ředitel pro strategii Severočeských dolů.

Politici chtějí nahlodat dnešní systém, kdy se obrovské množství uhlí spálí v elektrárnách a vyrobená elektřina posílá na zahraniční trhy

„Abychom udrželi kapacitu, do devíti let přijmeme tisícovku nových zaměstnanců. A do roku 2050 další tisícovku. Celkově tedy budou horníci ještě chybět,“ počítá Budinský, co znamená pondělní usnesení Sobotkova kabinetu. Jeho součástí je i příkaz, aby většina suroviny z lomu Bílina mířila do českých tepláren a k maloodběratelům.

Politici tím chtějí nahlodat dnešní systém, kdy se obrovské množství uhlí spálí v elektrárnách a vyrobená elektřina posílá na zahraniční trhy. „Tuto podmínku plníme už dnes. Sedmdesát procent naší produkce jde do tepláren a elektráren s kombinovanou výrobou,“ doplňuje Budinský.

Optimistické očekávání

I když limity byly prolomeny jen na lomu Bílina a rypadlům nemusejí ustupovat žádné vesnice ani stavby, řada odborníků s krokem nesouhlasí. Jedním z nich je například Martin Říha, který se jako náměstek ministra životního prostředí v roce 1991 podílel na vytvoření těchto linií.

Ministr životního prostředí Richard Brabec optimisticky tvrdí, že rozhodnutí o prolomení limitů ještě automaticky neznamená těžbu

„Skoro čtvrt století chránily zbytky původního osídlení, přírody a krajiny pod Krušnými horami před zničením pro krátkodobý výnos z těžby uhlí, které stejně jednou dojde, takže na něm nelze trvale stavět budoucnost,“ zlobí se Říha. A s ironií v hlase dodává: „Ostatně jsou na světě hospodářsky rozvinuté země, které uhlí na svém území nemají, a přesto tam nelezou dodnes po stromech, takže to jde, když se chce.“

Dnešní ministr životního prostředí Richard Brabec takové soudy odmítá. Optimisticky tvrdí, že rozhodnutí o prolomení limitů ještě automaticky neznamená těžbu. V dalších letech se podle něho může stát řada věcí, které sníží atraktivitu uhlí. „Naším rozhodnutím jsme si koupili čas a zajistili si energetickou bezpečnost,“ věří Brabec vládní strategii.

Severní energetická o prolomení limitů usilovat nebude

Státem ovládaná firma ČEZ bude moci těžit dál, klíčové negativní rozhodnutí ale v pondělí 19. října padlo v případě lomu ČSA. Tedy tam, kde těží společnost Severní energetická v čele s podnikateli Janem Dienstlem a Tomášem Fohlerem. Podíl v této společnosti, která se oddělila od Czech Coalu, má také Dienstlův dlouhodobý partner Pavel Tykač.

Navzdory spekulacím, že by Dienstl nyní mohl poukazovat na nerovné zacházení státu vůči firmě ČEZ a jeho společnosti, ředitel pro strategickou komunikaci Severní energetické Zbyněk Olmer naznačil Lidovým novinám jiný přístup: „Nemůžeme usilovat o další prolomení limitů, když ho vláda nechce.“ Podle Olmera se Severní energetická marně snažila vyjít státu vstříc nabídkou vytvoření společného podniku, který měl být zárukou, že z těžby uhlí bude profitovat jak stát, tak celý severočeský region.

Omezování těžby

Kdyby vláda prolomila limity na lomu ČSA, ze Severní energetické by se postupně mohla stát tuzemská těžařská jednička. Za limity se tam nachází 750 milionů tun, byť v dohledné době příštích desetiletí by se reálně vytěžilo mnohem méně. Pro srovnání – ČEZ a jeho Severočeské doly se díky prolomení limitů dostanou ke 100 milionům tun.

Zatímco třeba hlubinná těžba černého uhlí v Moravskoslezském kraji postupně přestává dávat ekonomický smysl, povrchová těžba hnědého uhlí v severních Čechách pořád zůstává ziskovým podnikáním. Pozdější prolomení limitů na lomu ČSA za několik let, které ministři ještě definitivně nevyloučili, už ale ekonomický smysl dávat nemusí.

Severní energetická nyní bude muset těžbu postupně omezovat – do konce příštího roku propustí 300 až 400 lidí. Na lomu se bude podle současných propočtů těžit zhruba do roku 2023 nebo 2024. Elektrárna Chvaletice, kterou vlastní Severní energetická, pak může fungovat do roku 2030. Další prodloužení její činnosti už ale také nebude mít logiku.

Klíčový argument

Společnost ČEZ by i bez prolomení limitů vydržela s těžbou o něco déle, do roku 2035. Po kladném rozhodnutí vlády si tento horizont může prodloužit až do poloviny století. Relativně příznivé vyhlídky vlastní těžby na dole Bílina jsou pro ČEZ obzvlášť důležité v době, kdy klesá velkoobchodní cena elektřiny a sílí pochybnosti o dalších hospodářských vyhlídkách tuzemské energetické jedničky.

„Pokud jde o Bílinu, vůbec si nedovedu představit, že bychom nevytěžili i to uhlí, které je dnes za čarou územně-ekologických limitů,“ řekl v dřívějším rozhovoru pro LN generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Argumentoval tím, že tamní těžba nikomu nevadí: „Máme tam vykoupené pozemky, všechny obce okolo nás podporují a máme s nimi smlouvy o spolupráci.“

Také ministři označili za klíčový argument ve prospěch ČEZ skutečnost, že kvůli těžbě na Bílině nebude nutné bourat obce. Rozhodnutí přivítalo i Teplárenské sdružení, podle něhož domácnosti dostaly jistotu, že v Česku bude dost hnědého uhlí pro výrobu cenově přijatelného tepla. Spor se dosud vedl o to, zda se teplárny obejdou bez uhlí za limity na lomu ČSA. Teplárenské sdružení vedené Mirkem Topolánkem se ale zdráhalo Dienstlovy plány těžby podpořit.

Obejde se tedy Česko bez tamního uhlí? Ministr průmyslu Jan Mládek tvrdí, že to bude mimo jiné záviset na dalším rozvoji jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů.

Jan Žižka

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.