Vidkun odstartoval válku policajtů. Teď dospěl do závěrečné fáze

Úplatní policisté, mocní politici, kteří hledali špínu na oponenty, i paralýza vyšetřování závažné korupce. Kauza Vidkun rozprostírající se okolo olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila ještě může dost zahýbat veřejným životem. Po třech letech vyšetřování chce policie žalovat kvarteto vlivných hráčů.

Martin Shabu 18.2.2019
Bývalý šéf ÚOOZ v Ostravě Jiří Komárek (vlevo) a policejní prezident Tomáš Tuhý. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bývalý šéf ÚOOZ v Ostravě Jiří Komárek (vlevo) a policejní prezident Tomáš Tuhý. | foto: MAFRA
Bývalý šéf ÚOOZ v Ostravě Jiří Komárek (vlevo) a policejní prezident Tomáš Tuhý.

V polovině října 2015 drnčely telefony nejen v Olomouci. Bylo krátce po zatčení klíčových policejních důstojníků v kraji a místního velkopodnikatele Ivana Kyselého. K dramatické policejní zápletce záhy přibyla politická linka. Z uplácení byl obviněn hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD) a kvůli domovní prohlídce měl plné ruce práce i někdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS).

Tým protimafiánské policie, který rozjel jeden ze svých nejcitlivějších případů, dospěl nyní po třech letech do závěrečné fáze – navrhl obžalobu. Potvrdil to v úterý 5. února Petr Šereda, žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. „Dozorový státní zástupce se nyní seznámí se spisem, který je velmi rozsáhlý, a posoudí, zda je návrh na podání obžaloby důvodný. Pokud se s tím ztotožní, připraví obžalobu. Celý proces může s ohledem na obsáhlost spisu trvat několik měsíců,“ prohlásil Šereda.

Návrh na obžalobu míří na čtyři osoby; vedle Rozbořila a Kyselého se týká dvou bývalých vysoko postavených důstojníků olomoucké kriminálky Karla Kadlece a Radka Petrůje. Všichni odmítají, že by překročili zákon. Exministr Langer z ničeho obviněn ani obžalován nebyl. Žalobci teď musejí rozhodnout o dalším postupu.

V důsledku operace Vidkun, která je pojmenována po norském nacistickém kolaborantovi, se nicméně otřásla v základech nejen policie.

Rozprášený ÚOOZ i sněmovní vyšetřování

Jako první upoutal pozornost fakt, že vyšetřování choulostivého případu nedostali na starost detektivové Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která vznikla v roce 2012 právě kvůli tomu, aby potírala kriminalitu mužů a žen v uniformě. Žalobci raději svěřili kauzu detektivům z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), vedeného Robertem Šlachtou. Během tajných odposlechů totiž narazili na informace, že do kauzy Vidkun mohou být zapojeni i lidé z GIBS. Inspekci v té době vedl Ivan Bílek, jehož kariéra u policie byla spojená s exministrem Langerem. Jen pár týdnů po vypuknutí skandálu Bílek inspekci opustil.

Žalobci raději svěřili kauzu detektivům z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), vedeného Robertem Šlachtou. Během tajných odposlechů totiž narazili na informace, že do kauzy Vidkun mohou být zapojeni i lidé z GIBS.

Ještě vážnější situace nastala v policii. Po razii v Olomouci odešel do civilu ředitel Úřadu služby kriminální policie Milan Pospíšek a o přeřazení požádal Jiří Jach, náměstek ředitele Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality. I jejich jména procházela kauzou Vidkun.

Místo tečky

Pomyslný vrchol přišel půl roku po startu vyšetřování. A to když na veřejnost prosákly informace, že se chystá zrušení Šlachtova ÚOOZ. Blesková policejní reorganizace, kterou kritizovali klíčoví žalobci, vedla i k vládní roztržce mezi ANO a ČSSD. Na protest proti chystaným změnám vystoupil z anonymity i Jiří Komárek, hlavní vyšetřovatel kauzy Vidkun. Do kamer České televize v červnu 2016 prohlásil: „Pan policejní prezident je, řekněme, osobou podezřelou z brutálního úniku informací v rámci objasňování hospodářské trestné činnosti ve stamilionových částkách.“ Teprve později vyšlo najevo, že GIBS vyslýchal tehdejšího policejního prezidenta Tomáše Tuhého kvůli prozrazené razii v IT firmě Tesco SW, jež patřila rodině někdejšího olomouckého hejtmana Martina Tesaříka (ČSSD).

O rizikových důsledcích policejní reorganizace chtěli Šlachta s Komárkem promluvit před politiky. Nejprve se obrátili na sněmovní výbor pro bezpečnost. Jenže ten je v červnu odmítl vyslechnout. Vznikla však sněmovní vyšetřovací komise k policejní reorganizaci; ta už Šlachtu s Komárkem vyslechla, ale za zavřenými dveřmi. Komise vedená Pavlem Blažkem (ODS) si déle než rok a půl zvala svědky, kteří chtěli o reorganizaci promluvit. V lednu 2017 se komise, ve které zasedali zástupci všech parlamentních stran, usnesla na závěru, že reorganizace policie nevznikla proto, aby došlo ke Šlachtovu odstranění. Komise také pokárala práci žalobců, kteří se – dle názoru politiků – nemístně angažovali; nádavkem pak podala trestní oznámení na dozorujícího žalobce kauzy Vidkun Šeredu a inspektora, který měl na starosti kauzu policejního prezidenta. Jak to skončilo? Oba případy policie odložila. Kvůli úniku informací však GIBS žaloval Komárka, kterého loni soudy obžaloby zprostily. Bývalý policejní prezident Tuhý je od listopadu 2018 velvyslancem ČR na Slovensku.

Článek byl publikován dne 7. února 2019 v Lidových novinách.

V kauze Vidkun byli obviněni

  • Jiří Rozbořil, hejtman Olomouckého kraje (ČSSD), obviněn z podplácení, dokončil funkční období hejtmana a v roce 2016 už nekandidoval, pozastavil členství ve straně

  • Ivan Kyselý, vlivný olomoucký podnikatel a blízký přítel exministra vnitra Ivana Langera (ODS), obviněn z účasti na zneužití pravomoci úřední osoby

  • Karel Kadlec, náměstek ředitele policie Olomouckého kraje, obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby a z přijetí úplatku, propuštěn od policie

  • Radek Petrůj, šéf Odboru hospodářské kriminality policie Olomouckého kraje, obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby, postaven mimo službu

Počet příspěvků: 1, poslední 18.2.2019 03:31 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.