Vídeň a Berlín mění konzumní svět – minimalizují svůj odpad

V hlavních městech Rakouska a Německa vzniká mnoho malých projektů, jejichž základní myšlenka je ekologická a které se pokoušejí veřejnost naučit, jak zdánlivě vysloužilým věcem dát nový život. Podílí se na nich sice pár nadšenců, ale vycházejí z autentických potřeb a pocitů běžných lidí.

Likvidace elektroodpadu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Likvidace elektroodpadu | foto: REMA Systém.
Likvidace elektroodpadu

Použít, vyhodit, koupit si nový. Takový byl v uplynulých 20 letech běžný přístup ke spotřebičům. Elektronika zlevňovala, platy rostly a konzum kvetl. Na opraváře televizorů a tatínky, kteří po večerech rozebírali rádia a žehličky, jsme skoro zapomněli. Zdá se však, že tento trend obrací. Alespoň na západ a jih od našich hranic vzniká mnoho projektů, které se snaží veřejnost naučit, jak zdánlivě vysloužilým věcem dát nový život.

Základní myšlenka je ekologická, cílem co největší minimalizace odpadu. V poměru k jeho celkovému objemu sice hrají elektrospotřebiče malou roli, jsou ale relativně náročné na výrobu, obsahují cenné komponenty a jejich přeprava po světě spolkne ohromné množství fosilních paliv. Proč je tedy při první závadě nebo poté, co si vyhlédneme nový model, odkládáme do kontejneru.

Funkční spotřebiče je možné zachránit předáním novému majiteli, každý však nemá v dnešní době čas řešit prodej vyřazeného toasteru nebo počítačové klávesnice. Proto často končí v popelnicích i věci, které by někomu ještě mohly posloužit. Co s tím?

Vídeňské sběrné dvory

Odpověď našlo například rakouské hlavní město Vídeň, které ve sběrných dvorech nabízí možnost odevzdat ještě funkční elektroniku, CD a DVD, ale i třeba hračky, oblečení, nádobí či sportovní potřeby. Ty se pak dále prodávají prostřednictvím městského internetového bazaru. Kdo ale zajistí, že rádio nebo vysavač z druhé ruky budou spolehlivě fungovat?

Rakouské hlavní město Vídeň ve sběrných dvorech nabízí možnost odevzdat funkční elektroniku, CD a DVD, ale i třeba hračky, oblečení, nádobí či sportovní potřeby

Podle Johannese Sturna, který má na vídeňském magistrátu na starosti strategii a plánování základů odpadového hospodářství, se tento problém řeší spoluprací s externí firmou. „Přezkušují elektrozařízení posbíraná ve sběrných dvorech. Zjišťují, zda jsou bezpečná a provozuschopná,“ vysvětlil Sturn ČESKÉ POZICI. Pokud se spotřebiče osvědčí, jdou do bazaru s roční zárukou, jeho prostřednictvím se prý ročně přerozdělí na 400 tun spotřebního zboží.

Podle Sturnovy kolegyně Ulrike Volkové tím ale práce jejich oddělení nekončí. Kromě bazaru provozuje například bleší trh, na kterém lze použité zboží směňovat a prodávat, nabízí poradenství a pořádá různé osvětové akce. Má třeba i vlastní fond vymývatelných kelímků, které za výhodnou cenu půjčuje na velké společenské akce, například plesy či koncerty. Také podporuje řadu soukromých iniciativ, které se problematikou minimalizace odpadů zabývají.

Recyklační kavárna

Jedním z malých projektů, které v uplynulých letech získaly od Vídně částečnou podporu je „ženská dílna“ Craftistas. „V oblasti techniky a řemesel pracujeme se ženami a dívkami již mnoho let,“ říká zástupkyně Craftistas Karin Gruberová. Kromě toho se ona a její kolegyně zabývají i ekologií a energetickým poradenstvím: „Jde nám o to, co možná nekomplikovaně předat své vědomosti a zkušenosti jiným ženám.“

„Ženská dílna“ Craftistas provozuje takzvanou recyklační kavárnu – sérii workshopů, na kterých se ženy učí různým technickým dovednostem

Díky feministickému zaměření projektu jej podporuje „ženský“ odbor vídeňského magistrátu, zabývá se ale i minimalizací odpadu. Provozuje takzvanou recyklační kavárnu – sérii workshopů, na kterých se ženy učí různým technickým dovednostem . „V zásadě jde o to pracovat samostatně. Do kavárny mohu ženy přijít s přístroji nebo předměty, které chtějí opravit a my se je v tom snažíme podpořit. Něco jde, něco nikoli,“ konstatuje věcně Karin Gruberová.

Jednotlivý kurzů se obvykle účastní okolo deseti žen, jejichž příspěvky plynou do provozu Craftistas. Mohou se třeba naučit i to, jak spravit kolo či lampu, vytvořit vertikální zahradu nebo ušít tašku z vyřazeného materiálu.

Berlínský projekt Kunst-Stoffe

V hlavním městě Německa Berlíně, vzdáleném 500 kilometrů severozápadně od Vídně, už devět let funguje podobný projekt – Kunst-Stoffe. Jeho název odkazuje ke slovům Kunststoff (plast) i Kunst (umění), protože umělecká komponenta je v iniciativě silně zastoupená. Inspirovala ji newyorská organizace Materials for Arts a myšlenka, že řadu nepotřebných materiálů lze ještě kreativně použít.

Berlínský projekt Kunst-Stoffe shromažďuje od soukromníků i firem různé materiály, jež používá ve svých workshopech, nebo prodává výtvarným umělcům, designérům či veřejně prospěšným spolkům

„Podle toho, co jsme věděly, žádný podobný projekt v Berlíně nebo v Německu tehdy neexistoval,“ sdělila ČESKÉ POZICI o začátcích projektu Kunst-Stoffe jeho spoluzakladatelka Frauke Hehlová. A vzpomíná: „Otevřely jsme, sháněly peníze od sponzorů a projekt vybudovaly. Hledaly jsme prostory a jako první našly dvůr ve čtvrti Pankow.“ Nyní má spolek v Berlíně několik skladů a stanovišť. Podle Hehlové je to důležité také proto, aby se materiály nemusely po rozlehlém Berlíně nesmyslně daleko převážet.

Od soukromníků i firem shromažďuje například dřevo, kovy, stará kola, kachlíky, dekorační papír, látky nebo nepotřebné barvy. Ty pak buď používá ve svých workshopech, nebo za výhodné ceny prodává výtvarným umělcům, designérům či veřejně prospěšným spolkům. Z „odpadu“ tak mohou vzniknout nové kulisy, kostýmy či umělecké předměty.

Půjčovna nákladních kol

Vítaným zdrojem nového materiálu jsou pro Kunst-Stoffe různé masové akce a veletrhy, po kterých se demontují stánky a likvidují propagační materiály. „Jsme otevření všem zdrojům,“ říká Frauke Hehlová. A dodává: „Je ale hezké, když lidé své věci i přivezou, protože nemáme žádný vlastní vůz.“

Vlastní pojízdnými prostředky spolek nicméně disponuje – jednou z hlavních součástí jeho činnosti je půjčovna nákladních kol. Podle Hehlové přišly v poslední době v Berlíně do módy a jsou velmi žádaná. „Někdo s nimi vozí po okolí děti, někdo je používá ke své práci,“ vysvětluje Hehlová.

S pomocí nákladních kol lze po Berlíně zasvěceném cyklistům provozovat kurýrní služby i rozvážet drobnější dodávky – třeba cateringových firem

S jejich pomocí lze po městě zasvěceném cyklistům provozovat kurýrní služby i rozvážet drobnější dodávky – třeba cateringových firem. Lidé si díky nim mohou přivézt nápoje a jídlo na piknik v parku, používají je ale prý třeba i ti, kdo se stěhují nebo si chtějí odvézt domů novou pračku.

„Všechny modely nejsou velké, ale některé ano,“ říká Hehlová. Větší jsou prý pomalejší a těžkopádnější, menší umožňují pohodlnější dopravu i na delší vzdálenosti. Zájemcům spolek pomáhá v rámci workshopů stavět i svá kola. Jednotlivci a firmy si mohou objednat i vlastní model na zakázku.

Financování

Projekt Kunst-Stoffe má momentálně ve Frauke Hehlové pouze jednoho stálého zaměstnance. Ostatní se na něm podílejí dobrovolně. Finance na provoz přicházejí z rozmanitých zdrojů – od soukromých nadací, dárců, sponzorů, ze soutěží o různé ceny. Spolupracovníky prý není těžké najít, zájemců je dostatek – zapotřebí jsou různé druhy pracovních sil.

Finance na provoz projektu Kunst-Stoffe přicházejí z rozmanitých zdrojů – od soukromých nadací, dárců, sponzorů, ze soutěží o různé ceny

Sklady vyžadují především „určitou sílu svalů, která bude umět věcmi pohnout“ a dobrou znalost materiálů. Jiní pracovníci chodí šířit osvětu do škol, musejí proto mít především pedagogické schopnosti. Při workshopech zaměřených na přestavbu kol nebo opravu elektrických spotřebičů, se zase cení technické dovednosti.

V uplynulém roce se prý konečně zrodila i přímá spolupráce s komunální firmou Berliner Stadtreinigung (BSR), která je v Berlíně zodpovědná za odpad a sběrné dvory. Projekt Kunst-Stoffe měl prý o partnerství zájem dlouhodobě, ale žádný pokus nevedl ke konkrétnímu výsledku. Podle Hehlové v tom mohlo hrát roli i to, že starost o odpad je ekonomické odvětví, v němž se soupeří o lukrativní zdroje.

Oprava i moderních přístrojů

„Přichází k nám hodně tvůrčích lidí a umělců a mnoho z nich nám materiál daruje, protože jej už nepotřebují, a jsou velmi rádi, když jej někomu mohou svěřit – těchto zbytků si váží,“ říká Frauke Hehlová. Jiní lidé spolek naopak vyhledají, když chtějí spravit třeba rozbitou varnou konvici nebo CD přehrávač, protože jsou s nimi spokojení a nechtějí se jich hned zbavit.

Je možné opravovat i mnoho moderních přístrojů, které nelze otevřít například šroubovákem a jejichž díly jsou k sobě pevně slepené

Podobnou změnu přístupu k věcem každodenní spotřeby se zástupci Kunst-Stoffe snaží iniciovat i ve svých vzdělávacích programech pro školáky. „Chceme změnit konzumní chování a inspirovat ke změně myšlení,“ říká Hehlová. Podle ní je lepší se inspirovat lokálně dostupným a snažit se při nákupu uvažovat kreativně a v širších souvislostech, než si vybrat v tradičním obchodě nebo na e-shopu celosvětově unifikovaný typ zboží.

Podle Hehlové je možné opravovat i mnoho moderních přístrojů, které nelze otevřít například šroubovákem a jejichž díly jsou k sobě pevně slepené. Jen je prý nutné se vyrovnat s tím, že se jejich obal při opravě pravděpodobně poškodí a že možná budou fungovat, ale nebudou zcela estetické.

Nárůst ekologického uvědomění

Podle Johannese Sturna z vídeňského magistrátu v poslední době přibývá lidí, kteří uvažují podobným způsobem. Ukazuje se prý, že narůstá ekologické uvědomění a konzumenti opět chtějí déle životné přístroje. „Minimalizace odpadu nezačíná při jeho zpracování, ale ve skutečnosti mnohem dříve,“ zdůrazňuje jeho kolegyně Franziska Howorková.

Ukazuje se prý, že narůstá ekologické uvědomění a konzumenti opět chtějí déle životné přístroje

A říká: „I producenti nesou zodpovědnost. Cílí nyní víc na recyklaci, myslím, že se zvyšuje i význam ekodesignu.“ Podle Howorkové se znovu začínají prosazovat výrobky, které jsou koncipované tak, aby je bylo možné snadno opravit. O úpravě legislativních pravidel se dle ní diskutuje i na evropské úrovni a prý se časem změní.

Malé projekty, které upozorňují na význam minimalizace odpadu a snaží se změnit přemýšlení o konzumním světě, jsou okrajovou, menšinovou záležitostí. Podílí se na nich sice pár nadšenců, ale vycházejí z autentických potřeb a pocitů běžných lidí, které se evidentně šíří. Možná na ně budeme vzpomínat jako na kamínky, které spustily velkou lavinu změny uvažování o světě a každodenním konzumu.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.