Více toxických látek kvůli vedrům ovlivňuje kvalitu pitné vody

Vysoké koncentrace fosforu přispívají k množení sinic, a když se jako teď přidá táhlé horko, mají o ideální podmínky postaráno. Úpravnám vody dává zabrat, aby ji do kohoutků dostaly v bezvadné kvalitě, jak nařizuje zákon. Kolaps v zásobování vodovodů sice nehrozí, ale v dalších letech bude třeba koncentrace fosforu ve vodě omezit.

Vysokotlaké vodovodní potrubí v pražských kolektorech. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vysokotlaké vodovodní potrubí v pražských kolektorech. | foto:  František Vlček, Lidové noviny
Vysokotlaké vodovodní potrubí v pražských kolektorech.

Fosfor je pro sinice tím, čím pro člověka vitaminy. Vysoké koncentrace prvku přispívají k jejich množení, a když se jako teď přidá táhlé horko, mají o ideální podmínky postaráno. Co však svědčí sinicím, ubližuje lidem. Úpravnám vody dává zabrat, aby ji do kohoutků dostaly v bezvadné kvalitě, jak nařizuje zákon. „Vysoké teploty ovlivňují kvalitu vody. Máme jí málo, ale do řek je vypouštěno stále stejné množství splašků. To znamená, že odpadní látky jsou mnohem koncentrovanější a podepisují se na kvalitě vody v tocích. Většina z nich pak ústí do nádrží,“ sdělil LN Petr Chmelař z Povodí Moravy.

Zjednodušeně řečeno: dlouho neprší a panují tropické teploty, proto hladiny toků klesají. V korytech je po jarních deštích z polí splavená horní vrstva zeminy plná fosfátových hnojiv a z odpadních vod se k nim přidávají lidské výměšky, rovněž bohaté na fosfor. Čistička toho zvládne hodně odstranit, ale počítá se s tím, že po vypuštění do řeky se o zbytek postará proud – neboli že se tekutina zředí a koncentrace klesnou.

Úsilí a peníze

„U některých menších toků již ale dochází k tomu, že v nich neteče nic jiného než odpadní vody z čistíren, protože vysychají. Není to již čím naředit,“ říká Hana Bendová z Povodí Labe. Do nádrží tak vplouvá víc fosforu, než je běžné, a sluncem osmělené sinice díky němu akcelerují svoje množení. Pak vytvoří vodní květ, který vypouští toxické látky. Výsledkem je voda, v níž se nedá koupat a která se bez další úpravy nedá pít. Správci povodí i ředitel největšího českého sdružení vodohospodářů Oldřich Vlasák nicméně ujišťují, že lidé nemusejí mít strach.

Příval fosfátů a v návaznosti na ně sinic se řešit dá, ale stojí to úsilí a peníze na vylepšené technologie. Jinak by sinice úpravnu, kde se ze surové vody stává pitná, paralyzovaly. Ucpou filtry a otevřou dveře pesticidům.

Voda jim doma poteče a nic zlého v ní nebude, i kdyby suchá výheň trvala do konce srpna, jak meteorologové předpovídají. Úpravny a čističky zvládají vše vyfiltrovat, i za cenu vyššího úsilí. Do dalších let ale bude třeba koncentrace fosforu ve vodě omezit. Třeba do Brněnské přehrady přiteče ročně více než 30 tun fosforu, dvě třetiny z posledních 13 kilometrů přítokové Svratky. Správci z Povodí Moravy do nádrže vpravují nezávadnou sloučeninu železa, která umí fosfor vysrážet. Do vody se pak nažene víc kyslíku, který na sinice působí jako antikoncepce.

Příval fosfátů a v návaznosti na ně sinic se řešit dá, ale stojí to úsilí a peníze na vylepšené technologie. Jinak by sinice úpravnu, kde se ze surové vody stává pitná, paralyzovaly. Ucpou filtry a otevřou dveře pesticidům. Navzdory tomu všechna zařízení fungují a vodohospodáři ujišťují, že selhání nehrozí. Čísla z dosavadních kontrol jim dávají za pravdu – i v minulých parných letech byl výskyt překročených limitů minimální.

Přehnojená pole

Pomáhá i to, že zhruba polovina vody na úpravu do pitné podoby se odebírá z podzemních zdrojů, kde sinice nejsou. Zbytek je z povrchu, tam jde ale často o vysoko položené nádrže, kde je chladněji a pleveli se tolik nedaří. „Surovou vodu, kterou používáme pro výrobu pitné, odebíráme z hloubky 33 metrů. To už je voda stabilizovaná a i při tomto horku má teplotu asi šest stupňů. V této hloubce jsou navíc sinice v minimálním množství,“ sdělil LN Josef Parkán, ředitel Úpravny vody Želivka, která zásobuje Prahu a část středních Čech a Vysočiny z nádrže Švihov.

Přehnojená pole jsou hlavním zdrojem jedovatých fosfátů, které v určitých koncentracích působí karcinogenně. Vládní zpráva o stavu vodního hospodářství v roce 2016 varovala, že změna klimatických podmínek směrem k subtropům a přísun chemických hnojiv vedou k nadměrnému a nežádoucímu vzniku živin a minerálů ve vodních ekosystémech.

Přehnojená pole jsou hlavním zdrojem jedovatých fosfátů, které v určitých koncentracích působí karcinogenně. Dříve se do ekosystému mohutně dostávaly také z pracích prášků a dalších čisticích prostředků, protože umějí změkčovat. Z myček a praček pak všechno odteklo do řek. V roce 2006 Česko zakázalo toto používání fosfátů, ale v hnojivech je jich pořád požehnaně. S přísnějším režimem se počítá.

Vládní zpráva o stavu vodního hospodářství v roce 2016 varovala, že změna klimatických podmínek směrem k subtropům a přísun chemických hnojiv vedou k nadměrnému a nežádoucímu vzniku živin a minerálů ve vodních ekosystémech. „Těmto dopadům lze bránit jedinou cestou – soustavným omezováním přísunu fosforu z povodí. Jde primárně o minimalizaci emisí fosforu,“ uvádí zpráva s tím, že se musí lépe hospodařit s krajinou. Vyschlá pole bez přirozených překážek, jež nedokážou zadržet vodu, snáze odevzdají svoje prohnojené povrchy do říčních koryt.

Ministerstvo zemědělství proto už spustilo dotační motivaci zemědělcům, aby nesázeli jen rychloobrátkovou kukuřici s řepkou, které půdu plundrují, a hnojili organicky. Do tří let se také zpřísní limity na koncentraci fosforu ve vypouštěných vodách. „Fosfor jako takový je nový fenomén. Začíná se tlačit na to, aby jeho limity byly na ještě nižších číslech. Technologie se teprve připravují. Je to problém, který musíme do tří let vyřešit,“ říká Vlasák s tím, že investice na jednu čistírnu půjdou do desítek milionů.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.