Většina stížností na nepřiměřené sledování v práci je oprávněná

Z kontrol Inspektorátů práce za uplynulé čtyři měsíce vyplývá, že nejčastějším porušováním soukromí zaměstnanců zaměstnavatelem je neoprávněné sledování e-mailů.

Sledování a kontrola lidí drony. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sledování a kontrola lidí drony. | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Sledování a kontrola lidí drony.

Už 20 let pracuje 50letá Dagmara jako pokladní v pražském obchodě s potravinami. V létě jí začal zaměstnavatel vyčítat, že markuje moc pomalu a až příliš často chodí na toaletu. Její „poklesky“ demonstroval na záznamu průmyslové kamery, která mířila přímo na její pracovní místo. O kameře Dagmara neměla tušení, proto se obrátila na inspektorát práce. Ten může jejímu zaměstnavateli uložit za narušování soukromí tučnou pokutu. Kamera namířená na pracovní místo tak, že kontroluje každý pohyb zaměstnance, je totiž zásahem do osobní integrity.

Inspektoráty práce dostávají ročně stovky podnětů na porušování zákoníku práce, od července mohou dokonce zaměstnavatele pokutovat i za šmírování na pracovišti. A z kontrol, jež inspekce za uplynulé čtyři měsíce absolvovala, vyplývá, že většina stížností na nepřiměřené sledování byla oprávněná.

V mezích a za hranou zákona

„Inspekce práce provedla 75 takových kontrol, v 58 případech došlo k porušení soukromí a osobních práv zaměstnanců,“ potvrdil Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce. Zaměstnavateli, který poruší soukromí zaměstnanců, přitom nově hrozí pokuta až milion korun. Dle Macíčka lze očekávat, že kontrol bude přibývat. Zejména s ohledem na rychlý rozvoj a cenovou dostupnost technologií, které sledování a kontrolu zaměstnanců umožňují. Nejčastějším případem porušování soukromí zaměstnanců zaměstnavatelem je neoprávněné sledování e-mailů. 

V mezích zákona zaměstnavatel může kontrolovat, komu pracovník posílá e-maily a od koho je dostává. Za hranou je, když si přečte celý obsah e-mailu. Pokud zaměstnavatel pravidelně sleduje korespondenci pracovníků, porušuje tím i ústavně zakotvené listovní tajemství.

„Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat dodržování zákazu používat pracovní prostředky pro osobní potřebu pouze přiměřeně. Například z důvodu ochrany majetku zaměstnavatele,“ vysvětlil právní expert Aleš Eppinger z advokátní kanceláře Schaffer & Partner. V mezích zákona tak zaměstnavatel může kontrolovat, komu pracovník posílá e-maily a od koho je dostává. Za hranou je, když si přečte celý obsah e-mailu. Pokud zaměstnavatel pravidelně sleduje korespondenci pracovníků, porušuje tím i ústavně zakotvené listovní tajemství.

Pravomoc inspektorátů práce udělit až milionovou pokutu přišla „za pět minut dvanáct“. Ochrana soukromí je totiž v ohrožení víc než kdy jindy. „Pokles cen těchto technologií, které monitorování umožňují, a jejich miniaturizace dovoluje dnes komukoliv sledovat takřka cokoliv,“ potvrdil Eppinger. Inspektoráty práce měly navíc dlouhou dobu svázané ruce. „Dosud jsme mohli pouze nařídit zaměstnavateli, aby závadný stav odstranil, avšak nesplnění zadání jsme nemohli žádným způsobem účinně sankcionovat uložením pokuty,“ vysvětlil Macíček.

Zákoník práce

Na ochranu soukromí zaměstnance myslí v první řadě zákoník práce. Zakazuje otevřené a skryté sledování na pracovišti a ve společných prostorách, odposlouchávání a pořizování záznamů telefonických hovorů, kontrolu e-mailů či listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Pokud ale má zaměstnavatel ke kontrole závažné důvody, jako je bezpečnost, ochrana zdraví nebo ochrana majetku, vejde se do výjimky. I tak ale musí myslet na mantinely zákona.

Zákoník práce zakazuje otevřené a skryté sledování na pracovišti a ve společných prostorách, odposlouchávání a pořizování záznamů telefonických hovorů, kontrolu e-mailů či listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Pokud ale má zaměstnavatel ke kontrole závažné důvody, jako je bezpečnost, ochrana zdraví nebo ochrana majetku, vejde se do výjimky.

„V obchodech jsou kamery instalovány zejména kvůli ochraně majetku. Jelikož ale monitorují i zaměstnance, musí firma jejich soukromí ochránit. Kamera umístěná tak, že monitoruje, kdy kdo jde na svačinu nebo na toaletu, je zásahem do osobní integrity,“ vysvětlila advokátka Marie Janšová z advokátní kanceláře Legalité. Nezákonné je proto zavedení kamerového systému jen za účelem monitoringu zaměstnanců.

Na inspektorát práce se může kvůli podezření z narušení soukromí obrátit každý zaměstnanec, a to i anonymně. Podle zkušeností inspektorátů však převažují podepsané žádosti. Pokud totiž zaměstnanec neuvede žádný kontakt, nedozví se, jak kontrola dopadla. Obsahově nemá podnět žádné předepsané náležitosti. Musí v něm být pouze uvedeno, o jakého zaměstnavatele jde, a konkrétně popsáno, jak je zákon porušován.

Problematika ochrany soukromí je pro Státní úřad inspekce práce jedním z hlavních úkolů, který si v ročním programu vytyčil. Oficiální dokument úřadu totiž upozorňuje, že nedodržování ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti může vést ke zdravotním potížím. Pokud se zaměstnanci obávají, že jsou bezdůvodně a nepřiměřeně při práci sledováni, mohou pociťovat citelný nátlak.

Finanční odškodnění

Na inspektorát práce i na právníky se ale stále častěji obracejí i zaměstnavatelé. „Ptají se, za jakých podmínek lze kontrolovat poštu. Většinou se ale jedná o závažné podezření, že zaměstnanec komunikuje s konkurencí nebo jinak vynáší citlivé informace,“ uvedla příklady Janšová. Složitě se u soudu podle právničky řeší i případy, kdy zaměstnanec dostal výpověď na základě informací, které firma získala z jeho e-mailu. „Pak záleží i na drobných nuancích případu,“ konstatovala advokátka.

Zaměstnanec, jemuž bylo nezákonně zasaženo do osobnostních práv, může žádat i finanční zadostiučinění, má možnost obrátit se na soud a vymáhat odškodnění. Řízení se ale může protáhnout, prodražit a částka nakonec nemusí být taková, jakou zaměstnanec očekával.

Obecně lze problémům zabránit stanovením jasných pravidel pro používání pracovních pomůcek – například v pracovním řádu nebo ve vnitřní směrnici. Pravidla tak fungují na obě strany. „Zaměstnanec ví, že pokud bude nemocný, může se do jeho e-mailu připojit nadřízený a vyřídit korespondenci za něj. A bude si na práci na pracovním počítači dávat větší pozor,“ radí Janšová. Na druhou stranu by měl zaměstnavatel vědět, že se při nezákonném čtení e-mailů dopouští porušení ústavně garantovaných práv.

Mimo inspektoráty spravuje agendu ochrany soukromí i Úřad pro ochranu osobních údajů. I ten musí každou žádost prošetřit, uložit opatření k nápravě nebo se zaměstnavatelem zahájit správní řízení. Zaměstnanec, jemuž bylo nezákonně zasaženo do osobnostních práv, může žádat i finanční zadostiučinění, má možnost obrátit se na soud a vymáhat odškodnění. Řízení se ale může protáhnout, prodražit a částka nakonec nemusí být taková, jakou zaměstnanec očekával.

Ochrana soukromí zaměstnance vyplývá ze zákoníku práce

  • Zákaz otevřeného a skrytého sledování zaměstnanců na pracovišti a ve společných prostorách.
  • Zákaz přímého odposlechu zaměstnanců i záznamu telefonických hovorů.
  • Zákaz kontroly elektronické pošty a listovních zásilek.
  • Zákaz vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisí s výkonem práce a jeho pracovněprávním vztahem (například rodinný stav, zda má nebo plánuje založit rodinu nebo jaká je jeho sexuální orientace).

Kontroly

  • Letos doposud inspektoráty práce přijaly celkem 4699 podnětů ke kontrole.
  • 75 kontrol bylo provedeno v oblasti ochrany soukromí.

Inspektoři nejčastěji v rámci kontrol zjišťují

  • Neposkytnutí nejnižší úrovně zaručené mzdy, nevyplacení ve lhůtě splatnosti.
  • Nedodržování pracovní doby.
  • Porušování dohod konaných mimo pracovní poměr.
  • Porušování práv lidí v rámci agenturního zaměstnávání.
  • Porušování soukromí nadměrným či nevhodným sledováním kamerou a čtením e-mailové korespondence.

Celková čísla: (nejen za šmírování)

  • 6519 kontrol inspektoři provedli v loňském roce.
  • 1423 pokut uložili inspektoři v loňském roce.
  • 46 610 milionu korun je výše pokut v celkové výši.
  • Z toho zhruba 75 procent tvořily podněty ze strany zaměstnanců. Podnět na inspekci práce lze podat i anonymně. Převažují však podepsaná podání.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.