„Velikán“ liberální ekonomie aneb Kdo je Miroslav Ševčík

Už téměř čtvrtstoletí ztělesňuje docent Miroslav Ševčík českou liberální ekonomii. Může se liberální ekonomie z takového spojení radovat? Březnová eskapáda s modrým majáčkem na dálnici v protisměru je jen bizarní perlou v jeho životopisu.

Miroslav Ševčík. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Miroslav Ševčík. | foto: ČTK
Miroslav Ševčík.

Miroslav Ševčík (55) měl a má z titulu svých funkcí nezanedbatelný vliv a přinejmenším formální autoritu. Už únoru 1990 spoluzakládal Liberální institut, respektovanou neziskovou organizaci, která se hlásí k myšlenkám klasického liberalismu; do listopadu 2013 byl jeho ředitelem a předsedou správní rady. Od roku 2010 je děkanem jedné z nejprestižnějších ekonomických fakult v ČR, Národohospodářské fakulty VŠE, na níž studuje zhruba 2,5 tisíce studentů.

Kdo už by měl být větší kapacitou ekonomického liberalismu, zvláště když jde o akademika, jenž dlouhodobě tuží vztahy s Václavem Klausem? Náklonnost k bývalému prezidentovi je zřejmá už z letmého pohledu na web Národohospodářské fakulty. Vedle fotografie Ševčíka tu najdeme usmívající se tvář bývalého prezidenta, a to hned ve dvou vydáních.

Ševčík měl a má z titulu svých funkcí nezanedbatelný vliv a přinejmenším formální autoritu

Věrnost Václavu Klausovi osvědčil Ševčík v minulosti mnohokrát. Třeba v kritické chvíli rozchodu Klause s ODS v roce 2008. Tehdy vystoupil na kongresu strany, podrobil ji zdrcující kritice a za možnou poslední kapku Klausova odchodu označil nepřítomnost zástupců Centra pro ekonomiku a politiku (Klausova think tanku) na jednání. Kancelář strany v předvečer kongresu totiž Klausovi oznámila, že jejich přítomnost je nežádoucí. A vloni na podzim Ševčík například v rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že Klaus patřil „mezi nejlepší ministry financí naší novodobé historie“.

Vědecký přínos

Vydejme se po stopách toho, jak hluboce Ševčík pronikl do tajů teoretické ekonomie a liberalismu. Ševčíkův vědecký přínos zhodnotil pro ČESKOU POZICI Daniel Münich z prestižního společného pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.

Daniel Münich o vědeckém přínosu Miroslava Ševčíka

„V oborech ekonomie, financí a podnikání jsou primárním ukazatelem akademického vědeckého renomé publikace článků v odborných časopisech, které jsou registrovány v databázi Web of Science. Pohled do WoS ukazuje, že Miroslav Ševčík za svou kariéru publikoval pouze tři takové články. To je na seniorního akademika v oboru extrémně málo i na české poměry, kde je situace velice špatná. Navíc jde o tři nevýznamné publikace. Dva články vyšly v časopise Politická ekonomie, který vydává samotná VŠE, kde autor vystudoval, získal akademické tituly a dlouhodobě a dodnes působí. V branži se takové publikace v podstatě neberou vážně, protože není zaručena nezávislost recenzního řízení. Navíc jsou oba články psané česky (v branži se píše především anglicky), ani jeden nemá jedinou citaci, a navíc jeden z nich vyšel už v roce 1994. Třetí článek sice vyšel v zahraničním časopise, ale dávno před 25 lety, je velmi kratičký a stručně pojednává o výhledu transformace centrálně plánovaných ekonomik. Není to žádný ekonomický výzkum, ale jakýsi stručný názor na to, jak by měla transformace probíhat. Je to navíc textík tří autorů a kromě sebecitace v roce 2013 byl citován za čtvrt století pouze jednou.“

A Münichův závěr? „Miroslav Ševčík jako vědec a akademický ekonom v podstatě neexistuje. Jaký je akademický manažer, učitel nebo konzultant, posoudit neumím. Musím ale připomenout, že v Česku jsou lidé s tak slabými vědeckými výsledky někdy i profesory, a ne jen docenty.“

Münichův závěr? „Miroslav Ševčík jako vědec a akademický ekonom v podstatě neexistuje.“

Pobaví proto, že nová rektorka VŠE Hana Machková sepsala návrh na osazenstvo nové vědecké rady a – světe div se – ve vědecké radě má zasednout opět Miroslav Ševčík. Proč? Machková pro ČESKOU POZICI: „Na VŠE jsou členy vědecké rady jmenováni vždy všichni děkani bez výjimky, takže samozřejmě i pan děkan Ševčík.“ Je vědecká rada na VŠE kvůli vědě, nebo za zásluhy?

Nechtěná groteska

Ševčíkův problém je však možná ještě hlubší. Robert Nozick, James Buchanan, Gordon Tullock, Vernon Smith, Ronald Coase nebo Armen Alchian – ti všichni jsou nepominutelnými postavami liberalismu. Jejich texty ale v drtivé většině nejsou přeložené do češtiny. Řada vyjádření, které získala ČESKÁ POZICE od důvěryhodných osobností, přitom nasvědčuje, že Ševčík angličtinu neovládá…

„Pan Ševčík anglicky nemluví vůbec, do roku 2004 nemluvil určitě. Spoluorganizoval jsem s ním Memoriál Josefa Odložila, takže moc dobře vím, o čem mluvím,“ řekl nám zakladatel memoriálu Pavel Šourek.

Řada vyjádření od důvěryhodných osobností nasvědčuje tomu, že Ševčík angličtinu neovládá

„Angličtina pana děkana se omezovala pouze na pozdrav a přivítání, jakákoli komplikovanější konverzace třeba s hostujícími profesory nabývala spíše neverbálního charakteru,“ uvedl bývalý vedoucí katedry institucionální ekonomie na Národohospodářské fakultě VŠE David Lipka.

A rektor CEVRO Institutu Josef Šíma už v roce 2012 v otevřeném dopisu psal uměřeněji o „nízké jazykové vybavenosti“ Miroslava Ševčíka, která je příčinou, že „má malé zkušenosti s fungováním univerzit mimo ČR“.

(Když se ČESKÁ POZICE zeptala na úroveň zvládnutí angličtiny přímo Ševčíka, žádná odpověď nedorazila, což po předchozích zkušenostech s komunikací s panem děkanem vlastně nepřekvapilo.)

„Odborná“ a „liberální“ kritika sociálního státu nebo konceptu sociální spravedlnosti ale bohužel může nabývat podoby nechtěné grotesky, pokud by ji Ševčík pronášel bez důvěrné znalosti základních děl liberalismu. Byla by to ještě vůbec seriózní „liberální“ kritika, nebo už jen kritika laika, víceméně poučeného? Třeba v sylabu předmětu Mikroekonomie na VŠE se přitom už studentům bakalářského cyklu doporučuje jako základní jen jedna jediná kniha: Intermediate Microeconomics and its Application od Waltera Nicholsona a Christophera Snydera…

Instituce spíše etatistická

Otázka zní, zda měl vůbec Miroslav Ševčík na vědu a sebevzdělávání v jazycích při mnoha svých funkcích čas? Jak se mu v nich daří?

Až do 17. března byl členem vědecké rady Národohospodářské fakulty i viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Toho dne poslal děkanovi rezignační dopis, v němž píše, že prostředí fakulty „rozvoji tak potřebné vědecké debaty neprospívá a připomíná spíše atmosféru v tužších formách etatistické instituce, což je vzhledem k deklarovanému liberálnímu zaměření řady osob ve vedení fakulty přinejmenším zajímavé. Tato intelektuální atmosféra pak nutně vede až k situacím, kdy představitelé fakulty místo akademické debaty na nejvyšší úrovni raději vystupují v málo důvěryhodných bulvárních médiích…“

Hampl ze zasedání odcházel evidentně rozčarován, když si několikrát posteskl nad úrovní odborné diskuse s Ševčíkem

Hamplova rezignace přišla takřka bezprostředně po březnovém zasedání vědecké rady fakulty. Projednávala se na něm otázka podzimní devizové intervence ČNB a Hampl ze zasedání odcházel evidentně rozčarován, když si několikrát posteskl nad úrovní odborné diskuse s Miroslavem Ševčíkem. Zřejmou narážku na ni čteme i v Hamplově rezignačním dopise: „V mnoha posledních měsících mám však narůstající pocit, že místo plodných debat reflektujících existující akademickou literaturu a naakumulované poznání se nadmíra času věnuje různým sporům, konfliktům, či dokonce žalobám.“

Když už Hampl zmínil v rezignačním dopise média: Národohospodářská fakulta na svém webu uvádí, že se pro tento rok stala mediálním partnerem serveru ParlamentníListy.cz. Zda jsou respektovaným ekonomickým médiem, je otázka, mají však blízko k Václavu Klausovi nebo Miloši Zemanovi.

Pod mediální palbou

Dění na Národohospodářské fakultě pod Ševčíkovým vedením se vůbec vymyká standardním představám, jak by měla taková fakulta fungovat. Za minulé dva roky se stala vděčným tématem médií.

Poté co Ševčík v červnu 2012 odvolal vedoucího katedry institucionální ekonomie Davida Lipku, se spustila mediální lavina. Odešli nebo byli odejiti někteří přednášející, kteří se vůči vedení fakulty začali vymezovat. Fakultu v souvislosti s kauzou opustilo zhruba 15 lidí (výroční zpráva za rok 2012 uvádí celkem 90 vyučujících na fakultě).

Nešlo přitom zdaleka jen o přednášející. Studenti sepisovali internetové petice, vylepovali plakáty, svolávali demonstrace, kreslili Ševčíkovy karikatury, vyjadřovali se pro média, padala dokonce obvinění ze sexuálního obtěžování studentek děkanem a vice versa…

Ševčík reagoval stejně ostře a prostřednictvím advokátní kanceláře Brož & Sokol & Novák rozeslal několika studentům a pedagogovi Petru Koblovskému v květnu 2013 předžalobní výzvy k omluvě. Za výroky pro média, za karikatury...

Výsledky těchto pří jsou zatím v nedohlednu, předžalobní výzvy nicméně upadly v zapomnění – nikdo se neomluvil, k žalobám nedošlo

Ve stejné době vedení fakulty přišlo s prohlášením, že interní audit odhalil závažná pochybení. Mělo z něj vyplynout, že šestice pedagogů (František Stellner, Radek Soběhart, David Lipka, Stanislav Tumis, Daniel Šťastný a Pavel Szobi) předkládala falešné cestovní doklady; škoda měla přesáhnout jeden milion korun. Výsledky těchto pří jsou zatím v nedohlednu, předžalobní výzvy nicméně upadly v zapomnění – nikdo se neomluvil, k žalobám nedošlo.

Spor na fakultě zuřil dále. Třeba Pavlu Minárikovi, jednomu z doktorandů a veřejnému kritikovi Miroslava Ševčíka, nechtělo vedení fakulty před zhruba půlrokem vydat doktorský diplom. Ačkoli Minárik splnil všechny náležitosti včetně obhajoby disertační práce, vyškrtlo jej vedení fakulty ze studijního informačního systému se zdůvodněním, že překročil maximální lhůtu stanovenou pro studijní program (vedení fakulty odmítalo diplom udělit dokonce i navzdory opačnému stanovisku tehdejšího rektora VŠE Richarda Hindlse). V tomto případě ale nakonec Národohospodářská fakulta kapitulovala, po čase rektorovi ustoupila, a Minárik tak mohl promovat.

Šarvátky pokračovaly a s nimi se objevily i směšnosti – například dopis administrativních pracovnic, které loni na podzim vyjádřily podporu děkanovi dopisem, jenž připomínal doby minulé (například si nechtěly nechat „rozvracet fakultu“).

Přesto Miroslav Ševčík vždy měl podporu fakultního akademického senátu. Jeho pozice děkana je pevná, ač už i Akreditační komise na svém zasedání v září 2013 kritizovala hned několik studijních oborů fakulty.

Ve stanovisku komise pro obor Hospodářská politika (a podobně pro obory Ekonomická analýza, Regionální studia a Veřejná správa) můžeme číst: „AK konstatuje podle § 85 odst. 1 zákona o vysokých školách nedostatky v personálním zabezpečení studijního oboru a požaduje zjednání nápravy. AK požaduje předložit kontrolní zprávu o personálním zabezpečení a vědecké, výzkumné a publikační činnosti v září 2014. Pokud nebudou uváděné nedostatky odstraněny, navrhne AK omezení akreditace.“

Rozkol v Liberálním institutu

Velké úspěchy Ševčík v poslední době nezaznamenává ani v Liberálním institutu, který založil v roce 1990 s Jiřím Schwarzem. V listopadu byl odvolán z funkcí předsedy správní rady i ředitele.

Jeho pozice děkana je pevná, ač už i Akreditační komise na svém zasedání v září 2013 kritizovala hned několik studijních oborů fakulty

Hluboký konflikt mezi zakladateli odstartovala kontrola účetnictví za léta 2008 až 2012. Inicioval ji předseda Akademické rady Liberálního institutu (v minulosti děkan Národohospodářské fakulty VŠE) Jiří Schwarz. V listopadovém rozhovoru pro ČESKOU POZICI Schwarz uvedl, že výsledky prokázaly „neoprávněné nakládání s finančními prostředky Liberálního institutu“. Jít mělo o částku v řádu statisíců korun.

Účetnictví pro Liberální institut vedla společnost dD accounting. Její tehdejší jednatel Petr Kovář byl dle Schwarze zároveň jednatelem další společnosti, která institutu naopak poskytovala služby. Za tuto firmu měl vystavovat faktury, které z účtu Liberálního institutu bez schválení jakékoli oprávněné osoby proplácel. A nejen to. Schwarz upozornil i na možné střety zájmů. Byť nefiguruje v obchodním rejstříku, za dD accounting prý suverénně jednal děkanův syn Miroslav Ševčík ml.

Majitelem dD accounting je společnost Czech investment consulting, a. s., jejímž předsedou představenstva byl v té době právě Petr Kovář. Podle Schwarze s ním v představenstvu byly dvě bývalé zaměstnankyně Ševčíka mladšího a členkou dozorčí rady prý byla vedle pravděpodobně maminky Petra Kováře ještě teta Miroslava Ševčíka mladšího.

Když už jsme u možných střetů zájmů, vraťme se na VŠE. Tam se zase setkávají pedagogické a podnikatelské aktivity děkana Ševčíka. Je totiž předsedou představenstva společnosti Toma, a. s., kterou ovládá rodina Kurkových. A Miroslav Ševčík vede diplomovou práci Vladimíru Kurkovi, který je synem jednoho ze spolumajitelů.

Kdo by čekal, že průnik pedagogických a podnikatelských aktivit Miroslava Ševčíka bude vadit nové rektorce VŠE Haně Machkové, mýlil by se

Kdo by čekal, že průnik pedagogických a podnikatelských aktivit bude vadit nové rektorce VŠE Haně Machkové, mýlil by se. Machková pro LN zareagovala vskutku podivuhodně: „Pan děkan vede studentovi práci na téma Analýza dopadů zavedení navrhované spotřební daně na tichá vína na dotčené skupiny a na společnost Vinium, a. s. O společnosti Toma jsem na webových stránkách zjistila, že podniká ve zcela jiných oborech. Spojitost se společností Toma, a. s., nevidím.“

Jestliže paní rektorka reaguje tímto neortodoxním způsobem a nevidí konflikt zájmů v provázanosti rodiny Kurkových s děkanem Ševčíkem, možná by mohla zapátrat ve výroční zprávě Toma, a. s. – kdyby tak udělala, zjistila by, že společnost Vinium, a. s. je pod kontrolou rodiny Kurkových stejně jako Toma, a. s… Prostě a jednoduše: rektorka děkana Ševčíka z nějakého důvodu hájí.

Děkan Ševčík nicméně nadále zůstává řadovým členem Liberálního institutu, své loňské odvolání dodnes neuznává, zpochybňuje legalitu členské schůze, která ho odvolala (nebyl na ni vpuštěn například ekonom Tomáš Ježek), a tak opět přicházejí ke slovu soudy. Tentokrát doopravdy, žádné předžalobní výzvy. První veřejné projednávání v této věci má proběhnout už 11. dubna.

Přetížení?

Ševčíkovy motoristické eskapády pak dodávají skutečnému obrazu ikony českého ekonomického liberalismu plasticitu. Když se nedávno s modrým majáčkem na autě (prý kvůli ohrožení spolujezdce na životě) vydal vprostřed zácpy na dálnici do protisměru, nebylo to poprvé, co se motorista Ševčík dostal do problémů s dopravní policií; například v roce 2010 ho podle serveru iDNES.cz zadrželi policisté při zátahu na účastníky nelegálního závodu Diamond Race poté, co mu měli naměřit rychlost 178 kilometrů v hodině.

Možná je příznačné, že děkan Miroslav Ševčík žádost LN o setkání nad mnoha vyvstávajícími otázkami ignoroval. Možná je jen přetížený z náročných funkcí, které zastává. Možná by se ale měl zamyslet, zda by i jemu nebylo lépe, kdyby se na chvíli stáhl z některých pozic. A pustil se třeba do těch jazyků...