Věk prvorodiček roste. Stát to chce zvrátit

Za posledních deset let se věk prvorodiček zvýšil na 28,2 roku. Do roku 2050 má v Česku žít tři miliony seniorů nad 65 let. Stát připravil koncepci, jejíž pomocí hodlá zabránit dalšímu stárnutí populace. Čechy mají k zakládání rodin v nižším věku motivovat vyšší rodičovská, flexibilní úvazky a dostupné bydlení.

Maminka a miminko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Maminka a miminko | foto: Shutterstock
Maminka a miminko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Fakta mluví jasně. Každý čtvrtý pár v Česku má problémy s početím dítěte. A to i proto, že věk prvorodiček za posledních deset let se zvýšil na 28,2 roku. Do roku 2050 bude v tuzemsku žít přes tři miliony seniorů nad 65 let. Zajistit, aby česká populace pouze nestárla, má koncepce rodinné politiky. Tu připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, zdravotnický resort, ekonomové, sociologové a demografové. Zabývat se jí má ještě tato vláda.

LN mají koncepci k dispozici. Počítá se 40 opatřeními, která mají motivovat mladé zakládat rodiny dříve, tedy v lepší zdravotní kondici. A také s možností vrátit se na pracovní trh a slušně bydlet. Přesvědčit by je měla podpora flexibilních úvazků, výstavba „startovacích“ bytů, zvýšení rodičovské až na 250 tisíc korun, navýšení mateřské a lepší předškolní péče.

Současný systém předškolní péče a vzdělávání není podle odborníků dostatečný. Nekoresponduje s délkou rodičovské dovolené a čerpáním rodičovského příspěvku.

Stát si navíc uvědomuje, že aktuální situace nemá dopad jen na demografické údaje. „V Česku se v posledních desetiletích přirozeně posunula hranice pro zakládání rodin až k věku 30 let. S tímto posunem roste podíl neplodných párů, k neplodnosti však přispívá rovněž životní styl, vysoká hladina stresu a znečištěné životní prostředí,“ píše se v dokumentu.

„Neplodnost má nejen svoji zdravotní, ale i sociální stránku,“ okomentoval situaci Jiří Vaněk z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí. Jitka Rychtaříková z katedry demografie Univerzity Karlovy považuje za zásadní zlepšení systému mateřinek. „Předškolní péče musí být levná a dostupná. Bez toho to nepůjde. Severní Evropa to tak má nastavené, a má proto i vyšší plodnost. Obyvatelstvo se ve svých postojích už posunulo dál. Řešit například přídavky na třetí dítě je hezké, tři děti má ale málokdo. Důležité je mít to první a druhé.“

Současný systém předškolní péče a vzdělávání není podle odborníků dostatečný. Nekoresponduje s délkou rodičovské dovolené a čerpáním rodičovského příspěvku.

Od jednoho roku se do předškolní péče přitom zapojují děti v Lotyšsku a Švédsku, v necelém roce ve Finsku a Německu. Pomoci by tak Čechům mohly bezplatné jesle a školky. Zákonnou podobu by dostaly mikrojesle, které by sloužily pro děti od půl roku života. V jedné skupině by směly být maximálně čtyři.

Pomoc pro rozpočet i rodiny

„Umístění dítěte do předškolního zařízení představuje i za velmi konzervativních odhadů pozitivní dopad na státní rozpočet a ještě výraznější dopad má na příjmovou stránku rodin,“ píše se v koncepci. Ve školkách by mělo mít dítě garantované místo: „Právní nárok umožní rodičům navracet se dříve na trh práce, což má pozitivní dopady nejenom na zachování jejich profesních kompetencí a na výdělky žen, ale dochází tak i k využití lidského potenciálu velké části obyvatelstva.“

Harmonizace rodinného a pracovního života je v tuzemsku velkým problémem podle řady odborníků. „Česko v tomto ohledu patří ke státům, kde ženy s malými dětmi jsou nejméně zaměstnané a nemají možnost volby,“ vysvětlila demografka Rychtaříková. Podle statistik je zaměstnanost matek ve věku 25 až 49 let s dětmi mladšími 15 let pouze 52 procent. Pokud by se přitom čtvrtina matek vrátila do práce, do rozpočtu by podle odhadů přiteklo 890 milionů ročně. I zástupci zaměstnavatelských svazů proto skloňují výhody flexibilních úvazků. Zaměstnavatelům by podle koncepce mohly klesnout odvody až o 5,5 procentního bodu za to, že by přijali na částečné či sdílené úvazky rodiče malých či postižených dětí. Rodiče by ale mohli využívat i pružné pracovní doby, možnosti práce z domova, takzvaně stlačeného pracovního týdne.

Stát by obcím měl podle návrhu ročně poskytovat několik miliard na výstavbu a rekonstrukce startovacích a malometrážních bytů.

V tuzemsku pracuje pouze 10,4 procenta žen na zkrácený úvazek, průměr v EU je 32,8 procenta. V tomto srovnání ale vede Nizozemsko, kde tímto způsobem pracují tři čtvrtiny zaměstnankyň.

Zásadní je ovšem i kapitola týkající se bydlení. Stát by obcím měl podle návrhu ročně poskytovat několik miliard na výstavbu a rekonstrukce startovacích a malometrážních bytů. Rodiny by mohly dostávat státní bezúročné půjčky na bydlení od milionu korun i novomanželské úvěry 300 tisíc korun.

Téměř třetina rodin s dětmi totiž považuje náklady na bydlení za velkou zátěž, přičemž u bezdětných je to jen asi čtvrtina domácností.

Asistovaná reprodukce počká

Co už v koncepci nevyznívá tak jednoznačně, je větší podpora asistované reprodukce. Původně jasně stanovila, že bude umělé oplození hrazené ze zdravotního pojištění do 43 let místo nynějších 38 let ženy. Zvýšit se také měl počet proplácených zákroků.

Zatímco v roce 2007 proběhlo zhruba 17 tisíc cyklů asistované reprodukce s cílem otěhotnět, podle posledních údajů z roku 2014 jich už bylo 30 tisíc.

Potíže s početím potomka české páry skutečně častěji řeší návštěvou center reprodukčních klinik. Zatímco v roce 2007 proběhlo zhruba 17 tisíc cyklů asistované reprodukce s cílem otěhotnět, podle posledních údajů z roku 2014 jich už bylo 30 tisíc.

Aktuální situace je ale taková, že vznikne pracovní skupina, která dojedná konkrétní opatření. Před riziky spojenými s tím, že mladí lidé odsouvají zakládání rodin, varují i gynekologové. Asistovanou reprodukci jako lék za každou cenu rozhodně nevyzdvihují. „Je sice jednou z cest, která může pomoci. Spoléhat se ovšem na to, že vždycky a za všech podmínek vyjde, nelze,“ upozornil již dříve v LN Jan Feyereisl, předseda České gynekologické a porodnické společnosti.