Vědci touží prodloužit lidský život. Za limit považují 120 let

Výzkumné konsorcium pěti výzkumných ústavů v září zahájí bádání, které má zlepšit kvalitu života seniorů a posunout lidské životy dál. Člověk jistě nedosáhne na Enochových 365 roků, nicméně je dle expertů biologicky „ustrojen“ na delší dožití než dnes – limitem je podle nich zřejmě 120 let.

Proces stárnutí v podání George Baselitze. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Proces stárnutí v podání George Baselitze. | foto: Terezie Zemánková
Proces stárnutí v podání George Baselitze.

Takřka tři čtvrtě miliardy korun na „zdravější stárnutí“. Konsorcium ENOCH, jehož členy je pětice moravských biomedicínských institucí, má během šesti let přinášet poznatky pro boj s chorobami, jež bývají spjaty se stárnoucí populací.

„Výzkum se zaměří na nejzávažnější onemocnění nebo poruchy, které ovlivňují člověka v pozdějším věku a znemožňují mu zestárnout zdravě – tedy degenerativní choroby mozku, rakovina a leukémie nebo chronické záněty. Tyto onemocnění a poruchy ovlivňují velkou část populace v pokročilém věku a mají vliv nejen na seniory, ale též na jejich rodiny a na národní zdravotnické systémy a na sociální služby,“ sdělil LN Gorazd B. Stokin, neurolog a šéf střediska ICRC při Fakultní nemocnici svaté Anny v Brně.

Ministerstvo školství na projekt, který startuje 1. září a potrvá do června 2023, vyčlenilo 688 milionů korun z výzvy Excelentní výzkum placené z unijních fondů. V třicítce záměrů patří ENOCH, nazvaný podle biblického 365letého starce, k nejdražším projektům; dražší už jsou jen plány Akademie věd na nový tokamak (Compass-U) či laserový výzkum pražského ČVUT, které cílí na vývoj leteckých technologií.

Zhruba 220 vědců – mezi nimiž je patnáctka stěžejních osobností – se zaměří na porozumění vzniku poruch či chorob a způsoby, jak zhoubné pochody ne-li zastavit, tak alespoň trochu zpomalit…

Vědci – genetici, neurologové i kliničtí lékaři – mají spolupracovat s řadou zahraničních institucí, jako jsou Mayo Clinic v USA, kanadské univerzity nebo skandinávské špičky ve výzkumu nádorů: Karolinska Institutet ve Stockholmu nebo centrum v Kodani.

Kam potečou peníze? Přímo do výzkumu a již existujících infrastruktur; nemají vyrůstat nové budovy či laboratoře. „Peníze tak půjdou na platy lidí, na nákup spotřebního materiálu a na nákup některých přístrojů, které ještě nemáme... Důležitou součástí je rovněž koordinace a spolupráce mezi členy výzkumného konsorcia,“ říká slovinský neurolog Stokin.

Vědci – genetici, neurologové i kliničtí lékaři – mají spolupracovat s řadou zahraničních institucí, jako jsou Mayo Clinic v USA, kanadské univerzity nebo skandinávské špičky ve výzkumu nádorů: Karolinska Institutet ve Stockholmu nebo centrum v Kodani.

„Cílů dosáhneme díky multidisciplinárnímu výzkumu v oblasti translační medicíny, který zahrnuje mnoho oblastí - od onkologie, kardiovaskulárních nemocí, vzácných zánětlivých chorob až po neurologická onemocnění,“ řekl LN Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM), jehož vědci – v součinnosti s hvězdným Jiřím Bártkem – už běžně publikují studie v prestižních časopisech.

Výzkum dle Hajdúcha vyvine „nové preventivní, diagnostické a léčebné strategie“ pro nemoci související s věkem. A to může pomoci zdravotnictví i ekonomice. Olomoučtí vědci se konkrétně zaměří na vývoj látek schopných eliminovat stárnoucí (senescenční) buňky z organizmu. Dřívější výzkumy u zvířat totiž ukázaly, že takový postup může vést k prodloužení života o třetinu i snížení míry rakoviny. Člověk jistě nedosáhne na Enochových 365 roků, nicméně dle expertů je biologicky „ustrojen“ na delší dožití než dnes; limitem je zřejmě 120 let.

Ministerstvo: Mají jasnou vizi

Ministerstvo školství, jež obří dotaci zprostředkovalo, si je svou volbou jisté. „Hodnotitelé ocenili kvalitní přípravu, jasnou vizi, špičkový výzkumný tým i ekonomické a manažerské souvislosti,“ sdělil LN náměstek Václav Velšovský, jenž vede sekci strukturálních fondů MŠMT. Mezi důležité aspekty patří prý i vazby na internacionální výzkumné prostředí, originalita či praktické dopady na českou a evropskou společnost, jež výzkum vlastně hradí.

Plných 300 milionů putuje přímo do ICRC, jež povede konsorcium. Zbylých zhruba 400 milionů si rozdělí čtyři partnerské ústavy na Moravě a Slezsku.

Plných 300 milionů putuje přímo do ICRC, jež povede konsorcium. Zbylých zhruba 400 milionů si rozdělí čtyři partnerské ústavy na Moravě a Slezsku, upřesňuje Stokin. Jde o specializovaná pracoviště Univerzity Palackého a nemocnice v Olomouci, dále Masarykova onkologického ústavu v Brně a konečně „leukemického“ střediska Ostravské univerzity.

„Podpořený projekt se řadí do oblasti lékařských věd. Jeho hlavním cílem je vytvořit unikátní a aplikované objevy v oblasti stárnutí a souvisejících degenerativních chorob, které představují klíčové výzvy budoucnosti západního světa,“ uzavírá Velčovský. Příjemci grantu navíc věří, že peníze přispějí též k výchově expertů a transferu poznatků do praxe.

Výzkum s metuzalémskou ambicí

Vědecký projekt ENOCH, což byl otec biblického Metuzaléma, vychází z akronymu celého anglického názvu MolEcular, cellular and cliNical apprOaCH to healthy aging, takže jde o mezioborový „molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravém stárnutí“. Na šestileté bádání půjde 688 milionů korun z fondů EU.

Asi 220 vědců z pěti institucí se zaměří na výzkum nemocí spjatých především se stárnoucí populací: ať již jde o neurodegenerativní choroby mozku, Alzheimer-Fischerovu nemoc, některé formy rakoviny a leukémie či chronické záněty. Hlavním řešitelem grantu bude Gorazd B. Stokin, ředitel střediska ICRC-FNUSA v Brně.

Jak Češi postupně stárnou

  • Ještě před druhou světovou válkou byl průměrný věk dožití nižší šedesáti let

  • Dnes se čeští muži průměrně dožívají 76 let, kdežto ženy dokonce 81 roků

  • Podle demografických odhadů bude kolem roku 2060 v Česku více seniorů než lidí v produktivním věku

Konsorcium pěti ústavů

  • Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC-FNUSA)

  • Univerzita Palackého v Olomouci (ÚMTM)

  • Masarykův onkologický ústav v Brně (RECAMO)

  • Ostravská univerzita (BCRG)

  • Fakultní nemocnice Olomouc

Čtyři výzumné programy

  • Stárnutí a rakovina

  • Stárnutí a chronické záněty

  • Degenerativní procesy ve stáří

  • Modulace (zpomalení) stárnutí

Prameny: LN, ICRC, MTM, ČSÚ

Článek publikovaly LIdové noviny dne 24. července 2018.



Počet příspěvků: 1, poslední 6.8.2018 02:10 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.