Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Vědci, napište něco o svých objevech! To se lehko řekne...

Jak vyřešit nesnadnou srozumitelnost specializovaných vědeckých projektů? O úskalích popularizace základního výzkumu píše Václav Hořejší.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
R

Reálskutečnost

12. 10. 2013 8:00
TEORIE VŠEVÝVOJE
 Vědci by měli být schopni vysvětlit alespoň zhruba i laikům, co vlastně dělají. Lépe porozumět výsledkům práce vědců, které popisují ve sých zprávách, umožňuje znalost TEORIE VŠEVÝVOJE. Tato teorie je uvedena např. na: http://www.miloslav7.blogspot.cz/
0 0
možnosti
J

Jiri12

30. 6. 2013 8:40
Kritici vědy
Co kdybychom po vědcích vůbec nechtěli, aby psali o svých objevech, ale aby o tom psal někdo jiný?Vycházím z myšlenky, že věda je pro mne určitá polarita k umění (asi jako - ... levá a pravá hemisféra, věda a umění...). O umění píší často "kritici umění", kunsthistorici, studují se dějiny umění, jsou novináří specializovaní na zprávy z umělecké sféry, atd. Pokud napíše nějaký umělec o tom, co dělá a jak se mu podařil nějaký umělecký objev, (nové umělecké poznání světa, ) většinou to jaksi není ono.Domnívám se, že i o vědě, zejména základním výzkumu, by měli psát specialisté na tuto činnost, třeba i z vědecké komunity, nikoliv každý, kdo vědu dělá. Bylo by to lepší pro všechny. Chtít po každém vědci psát o vědě je přece nesmysl :-)
0 0
možnosti

2. 7. 2013 12:20
Až nebude věda financována
socialisticky, ale vědci si na sebe budou muset skutečně vydělat, problém, který řešíte přestane existovat. Hned a okamžitě.
0 0
možnosti
C

Ctenarcp

29. 6. 2013 12:47
Nesdělitelnost
Problém sdělitelnosti je vlastně ústředním problémem vědy. Existuje vědecká pravda "an sich"? Nebo je vždy závislá také na adresátovi? Proto je tak ošidné mlít při posuzování vědy (transcendentální) kafe. Nejen vědci. Dokonce i předseda RVVI v demisi zažívá neporozumění: Už po prvním dnu jednání v noci na pátek prohlásil, že se ho ostatní evropští státníci na domácí vývoj "samozřejmě" ptali. "Většinou se ptají, že tomu nerozumí a já jim odpovídám, že já taky moc ne," řekl Nečas.Zdroj: http://www.lidovky.cz/necas-po-summitu-rekl-ze-to-byla-derniera-premiera-v-eu-pp9-/zpravy-domov.aspx?c=A130628_221259_ln_domov_ml
0 0
možnosti

2. 7. 2013 11:58
Do zadnice, kdo mi to
u nějakého jiného článku s p. Sykovou a jejím ministerstvem pro vědu vyčítal, že se navážím do zkratek na AVČR?"... Dokonce i předseda RVVI ..." Čo je to taká skratka RVVI, Kefalín. Ale víte, pane majore, s vámi to nemá cenu diskutovat.Nadprůmerné používání zkratek svědčí o dvou věcech:1. neschopnosti komunikace2. snaze o nekomunikaci ;-)
0 0
možnosti
JK
Těžko to po vědci chtít
Jedním z klíčových balvanů v cestě popularizace vědy jejími skutečnými "dělníky" je to, že skutečný vědec - ten, který se opravdu věnuje průlomovým objevům, dělá to dobře a je na dobré cestě ještě ledacos objevit, si nemůže dovolit příliš zjednodušovat.  Většinou to ani nebude umět (většina dobrých vědců má metodologii vstřebanou jako hokejista prosté bruslení, a v rámci toho i vymezení podmínek, za kterých jejich objev platí, a předpokladů, na nichž je založen, hluboce v sobě), ale i kdyby uměli, neudělají to, protože by se z okruhu svých vědeckých kolegů vyřadili za "nepřípustné zjednodušení", případně za zveličení. Moderní věda, hlavně ta, založená na empirii, je vysoce kolaborativní a vyřadit se z okruhu respektovaných, nebulvarizujících vědců, si skutečný vědec těžko může dovolit.   Jenže "nepřípustná generalizace" je při stavu dnešní vědy ve většině oborů naprosto nutná, aby širší laická veřejnost projevila i jen nejelementárnější zájem o zkoumání základního výzkumu a o jeho objevy.  Naneštěstí tato laická veřejnost zahrnuje samozřejmě i politiky.  V Severní Americe to přední vědci a vědecká pracoviště často řeší institutem "publicistů", kteří se starají o veřejnou prezentaci vědce, pracoviště a jejich objevů. Publicisté si nehrají na žádné vědce, svou vlastní vědeckou kariéru nebudují, a proto si mohou dovolit mluvit o objevech "skoro laicky", aniž by tím ohrozili svou budoucí kariéru.   I tak pochopitelně jít o lidi s velmi solidním analytickým základem a vzděláním,  aby byli schopni problematiku uchopit.Vedle toho se v mnoha disciplínách najdou bývalí vědci, anebo bývalé potenciální vědecké naděje, co se v nějaké fázi života rozhodnou raději poznání - často i pseudopoznání - prodávat než poznání rozvíjet. V Severní Americe a Evropě (v některých disciplínách i u nás) na tom obvykle vybudují slušné jmění, stanou se slavnými, veřejnost je široce považuje za "přední vědce" v dané disciplíně, zná jejich jména - na rozdíl od jmen nobelistů, politici se s nimi radí, jak dál s vědou, ekonomikou, společností, atd. V realitě se druhé skupiny nelze vyvarovat,  při konstruktivních vztazích s vědci je jim i marginálně prospěšná. První skupina "tlumočníků vědy", co nejúžeji spjatá s vědci samotnými je nutná, ale ani s ní není popularizace vědy snadná.  Čekat masovou popularizaci přímo od pravých "dělníků vědy" asi není příliš realistické.  
0 0
možnosti