Věda

Studie o spojitosti vakcín s autismem více než osm let neplatí

Očkování (ilustrační fotografie)

Před dvaceti lety vydal britský gastroenterolog Andrew Wakefield s dvanácti kolegy v top časopise Lancet studii, která naznačovala spojitost vakcín s autismem. Její cíle, provedení i výsledky však byly vyvráceny, takže text byl v únoru 2010 stažen, tedy retrahován. Je to nejspíš nejškodlivější medicínský blud za uplynulých sto let.

Martin Rychlík 30.11.2018

Žhavější podmínky zřejmě částečně změní skladbu plodin

Zralý čirok tvoří palice, které jsou ve skutečnosti jen několik centimetrů...

Zasít pšenici, nebo čirok? Jak vytvářet zásoby vody v krajině kvůli suchu? Jak zajistit pružnější výrobu potravin? Tím vším se zabývají experti Akademie věd, kteří mohou připravit českou společnost na dopady změn klimatu. Vědci se snaží zajistit budoucí potravinovou bezpečnost Česka a na zemědělský výzkum získali 340 milionů korun.

Vědci touží prodloužit lidský život. Za limit považují 120 let

Proces stárnutí v podání George Baselitze.

Výzkumné konsorcium pěti výzkumných ústavů v září zahájí bádání, které má zlepšit kvalitu života seniorů a posunout lidské životy dál. Člověk jistě nedosáhne na Enochových 365 roků, nicméně je dle expertů biologicky „ustrojen“ na delší dožití než dnes – limitem je podle nich zřejmě 120 let.

Jak odkrýt souvislosti zasuté pod racionálním moderním myšlením

Carl Gustav Jung, Wolfgang Ernst Pauli, Příroda a duše.

Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung a rakouský teoretický fyzik Wolfgang Ernst Pauli dospěli k podobným závěrům, přestože každý z pozice vlastní profese. Jungovo „Já“ přesahuje ego – neváže se na lineární čas, přičemž používá jiný způsob posloupnosti. Tomu odpovídají úvahy Pauliho.

V současnosti není nikdo stejně daleko jako my

Fyzik Tomáš Jungwirth.

Od objevu fyzikálního jevu spojeného se spinem elektronů až k potenciální revoluci v pojetí i rychlosti zápisu počítačových dat. Na takové cestě je možná tým Tomáše Jungwirtha z Akademie věd, specialisty na fyziku pevných látek.

Žebříčku nejcitovanějších českých vědců vládnou chemici

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

V elitní desítce výzkumníků dlouhodoběji působících v Česku, kteří mají největší měřitelný vliv, převažují chemici. Je jich sedm. Dále jsou v ní jeden botanik a dva fyzikové. Ženy v ní chybějí. Českou jedničkou je Pavel Hobza, profesor fyzikální chemie, s více než třiceti tisíci citacemi.

Systém vyhodnocování státní podpory výzkumu se změní

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM)...

Jednotlivé resorty, Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, Akademie věd České republiky a další budou muset jasně prokázat nejen kam a v jaké výši výdaje na podporu výzkumu směřují, ale jak výzkumné aktivity vyhodnocují a jaký mají přínos pro odvětví, společnost nebo ekonomiku. Píše předseda vlády a šéf ANO Andrej Babiš.

Andrej Babiš 14.3.2018

Ministerstvo školství: Zánik vědeckých center zatím nehrozí

Věda

Jsou některá ze 48 výzkumných center, jež vznikla za 40 miliard korun v Česku a vyvíjejí nanotechnologie, lasery či léčiva, riziková? Jsou ohrožena tak, že by mohla i zaniknout? Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) chce podrobnější údaje o jejich stavu a financování provozu – zejména po roce 2020, kdy bude omezený přístup k fondům EU.

Václav Hořejší: Mělo by se psát o vědě, ale i proti pavědám

Václav Hořejší, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

„Vrátil jsem se zpátky do laboratoře, pracuji rukama. Připadá mi, že jsem omládl tak o 30 let. A hrozně mě to baví,“ říká Václav Hořejší, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který na konci loňského roku dostal od její předsedkyně Evy Zažímalové cenu za propagaci vědy. A v její popularizaci chce pokračovat.

Drašar: Glyfosát by se měl ideálně používat v protiatomovém obleku

Lidé a plasty.

Glyfosát je i v balené vodě. Zahrádkářům by tato látka neměla přijít do ruky vůbec, říká profesor Pavel Drašar z Ústavu chemie přírodních látek VŠCHT v Praze. Tento herbicid by se prý měl ideálně používat v protiatomovém obleku. Evropská unie nicméně na konci minulého roku prodloužila licenci na prodej glyfosátu na dalších pět let.

Eliška Nová 17.1.2018

Jak zpomalit stárnutí

Stárnutí.

Většina z nás touží po co nejdelším zdravém životě. Stárnutí je však spojeno se zvýšenou četností řady chorob. Osmdesátiletý člověk má 40krát větší šanci, že dostane rakovinu, a 600krát, že Alzheimerovu chorobu. Je stárnutí rizikový faktor těchto chorob? Není stárnutí také jedna komplexní choroba?

Jex: Pro ovládnutí matematiky je třeba mít i sitzfleisch

Třikrát nová škola postavená dle návrhu Aleny Šrámkové, Lukáše Ehla a Tomáše...

„Fakulta se hlásí k původní myšlence, že máme v co nejširším smyslu vychovávat odborníky pro mírový jaderný průmysl. Proto pokrýváme celý tento cyklus,“ říká mimo jiné děkan Igor Jex při prohlídce jaderné fakulty ČVUT v Praze.

Íránská královna čísel odešla na věčnost

Marjam Mírzácháníová (3. května 1977 – 15. července 2017), věhlasná americká...

Marjam Mírzácháníová, věhlasná americká matematička původem z Íránu, která se vdala za českého informatika Jana Vondráka, byla od 13. srpna 2014 senzací. Jako první žena v dějinách obdržela cennou Fieldsovu medaili – za přínos „dynamice a geometrii Riemannových prostorů“. V sobotu 15. července podlehla ve věku 40 let rakovině prsu.

Některá opatření k usměrnění výzkumu nejsou příliš účinná

Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež...

Letos uplynulo deset let od zřízení veřejných výzkumných institucí. Navzdory všem snahám však ve výzkumu i na vysokých školách stále chybí otevřená a kritická výměna názorů. Jako by se vedení některých resortních výzkumných institucí snažilo, aby se na palubě čím dál více zpívalo a nebylo vidět do podpalubí. Píše Markéta Kabourková.

Vědecká diplomacie po česku

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

Vědecká diplomacie je v Česku naprosté novum. A zdá se, že vládní složky, jež mají rozhodovat o její strategii a o výběru vědeckých atašé, o ní nemají jasnou představu.