Věda

Vědci touží prodloužit lidský život. Za limit považují 120 let

Proces stárnutí v podání George Baselitze.

Výzkumné konsorcium pěti výzkumných ústavů v září zahájí bádání, které má zlepšit kvalitu života seniorů a posunout lidské životy dál. Člověk jistě nedosáhne na Enochových 365 roků, nicméně je dle expertů biologicky „ustrojen“ na delší dožití než dnes – limitem je podle nich zřejmě 120 let.

Jak odkrýt souvislosti zasuté pod racionálním moderním myšlením

Carl Gustav Jung, Wolfgang Ernst Pauli, Příroda a duše.

Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung a rakouský teoretický fyzik Wolfgang Ernst Pauli dospěli k podobným závěrům, přestože každý z pozice vlastní profese. Jungovo „Já“ přesahuje ego – neváže se na lineární čas, přičemž používá jiný způsob posloupnosti. Tomu odpovídají úvahy Pauliho.

V současnosti není nikdo stejně daleko jako my

Fyzik Tomáš Jungwirth.

Od objevu fyzikálního jevu spojeného se spinem elektronů až k potenciální revoluci v pojetí i rychlosti zápisu počítačových dat. Na takové cestě je možná tým Tomáše Jungwirtha z Akademie věd, specialisty na fyziku pevných látek.

Žebříčku nejcitovanějších českých vědců vládnou chemici

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

V elitní desítce výzkumníků dlouhodoběji působících v Česku, kteří mají největší měřitelný vliv, převažují chemici. Je jich sedm. Dále jsou v ní jeden botanik a dva fyzikové. Ženy v ní chybějí. Českou jedničkou je Pavel Hobza, profesor fyzikální chemie, s více než třiceti tisíci citacemi.

Systém vyhodnocování státní podpory výzkumu se změní

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM)...

Jednotlivé resorty, Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, Akademie věd České republiky a další budou muset jasně prokázat nejen kam a v jaké výši výdaje na podporu výzkumu směřují, ale jak výzkumné aktivity vyhodnocují a jaký mají přínos pro odvětví, společnost nebo ekonomiku. Píše předseda vlády a šéf ANO Andrej Babiš.

Andrej Babiš 14.3.2018

Ministerstvo školství: Zánik vědeckých center zatím nehrozí

Věda

Jsou některá ze 48 výzkumných center, jež vznikla za 40 miliard korun v Česku a vyvíjejí nanotechnologie, lasery či léčiva, riziková? Jsou ohrožena tak, že by mohla i zaniknout? Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) chce podrobnější údaje o jejich stavu a financování provozu – zejména po roce 2020, kdy bude omezený přístup k fondům EU.

Václav Hořejší: Mělo by se psát o vědě, ale i proti pavědám

Václav Hořejší, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

„Vrátil jsem se zpátky do laboratoře, pracuji rukama. Připadá mi, že jsem omládl tak o 30 let. A hrozně mě to baví,“ říká Václav Hořejší, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který na konci loňského roku dostal od její předsedkyně Evy Zažímalové cenu za propagaci vědy. A v její popularizaci chce pokračovat.

Drašar: Glyfosát by se měl ideálně používat v protiatomovém obleku

Lidé a plasty.

Glyfosát je i v balené vodě. Zahrádkářům by tato látka neměla přijít do ruky vůbec, říká profesor Pavel Drašar z Ústavu chemie přírodních látek VŠCHT v Praze. Tento herbicid by se prý měl ideálně používat v protiatomovém obleku. Evropská unie nicméně na konci minulého roku prodloužila licenci na prodej glyfosátu na dalších pět let.

Eliška Nová 17.1.2018

Jak zpomalit stárnutí

Stárnutí.

Většina z nás touží po co nejdelším zdravém životě. Stárnutí je však spojeno se zvýšenou četností řady chorob. Osmdesátiletý člověk má 40krát větší šanci, že dostane rakovinu, a 600krát, že Alzheimerovu chorobu. Je stárnutí rizikový faktor těchto chorob? Není stárnutí také jedna komplexní choroba?

Jex: Pro ovládnutí matematiky je třeba mít i sitzfleisch

Třikrát nová škola postavená dle návrhu Aleny Šrámkové, Lukáše Ehla a Tomáše...

„Fakulta se hlásí k původní myšlence, že máme v co nejširším smyslu vychovávat odborníky pro mírový jaderný průmysl. Proto pokrýváme celý tento cyklus,“ říká mimo jiné děkan Igor Jex při prohlídce jaderné fakulty ČVUT v Praze.

Íránská královna čísel odešla na věčnost

Marjam Mírzácháníová (3. května 1977 – 15. července 2017), věhlasná americká...

Marjam Mírzácháníová, věhlasná americká matematička původem z Íránu, která se vdala za českého informatika Jana Vondráka, byla od 13. srpna 2014 senzací. Jako první žena v dějinách obdržela cennou Fieldsovu medaili – za přínos „dynamice a geometrii Riemannových prostorů“. V sobotu 15. července podlehla ve věku 40 let rakovině prsu.

Některá opatření k usměrnění výzkumu nejsou příliš účinná

Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež...

Letos uplynulo deset let od zřízení veřejných výzkumných institucí. Navzdory všem snahám však ve výzkumu i na vysokých školách stále chybí otevřená a kritická výměna názorů. Jako by se vedení některých resortních výzkumných institucí snažilo, aby se na palubě čím dál více zpívalo a nebylo vidět do podpalubí. Píše Markéta Kabourková.

Vědecká diplomacie po česku

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

Vědecká diplomacie je v Česku naprosté novum. A zdá se, že vládní složky, jež mají rozhodovat o její strategii a o výběru vědeckých atašé, o ní nemají jasnou představu.

Státní dotace v Česku vedou k zásadním vynálezům jen zřídka

Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež...

Analýza odborníků z ústavu CERGE-EI konstatuje, že státní dotace nedokázaly podnítit výzkum k dostatečně průlomovým vynálezům.

Výzkum příčin stárnutí posílil sicilský vědec

Věda- ilustrační

Cílem našeho výzkumu není prodlužovat lidský život, ale prodloužit zdravé období života, zlepšit je, říká Manlio Vinciguerra, jenž pochází ze sicilské Katánie. Do brněnského střediska se zkratkou FNUSA-ICRC přišel z University College London. Má přes 100 vědeckých studií a asi 2500 citací.