Věda

Zvýšený počet plagiátů na Filozofické fakultě mě trošku zaskočil

Rektor UK Tomáš Zima.

O nedávné kauze plagiátů na Filozofické fakultě, o pokračování spolupráce s významnými britskými univerzitami navzdory nevyjasněné situaci okolo brexitu i o bezpečnostních hrozbách jsme hovořili s Tomášem Zimou, rektorem Univerzity Karlovy.

Chcete-li se dostat vysoko, musíte mířit ještě výše

Karel Havlíček, místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

„USA mají úžasnou vlastnost – velmi konkurenční prostředí, ale máte-li něco opravdu dobrého, pak vám to Američané zaplatí. Jste-li ale průměrní nebo podprůměrní, musíte mazat z USA. Evropa vám umožní přežít v průměru, ale neocení tolik nadprůměr,“ říká v rozhovoru místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček.

Vojtěch Wolf 28.3.2019

Mladí čeští techničtí vědci posunují hranice vědění

Mladí vědci na ČVUT

Bojují se zákeřnými viry, stavějí domy, které přeměňují suchý vzduch na vodu, vynálezy dalších pomáhají nevidomým. Ve spolupráci s českými univerzitami technického zaměření jsme připravili výběr perspektivních mladých vědců, kteří zatím mají hlavu plnou ideálů. Kdo ví, třeba je mezi nimi nový Jaroslav Heyrovský nebo Otto Wichterle.

Petr Kain 23.3.2019

Je na tom ekonomie špatně, nebo je chyba jinde?

Máme se bát splasknutí další finanční bubliny?

Problémem ekonomie není ona sama, ale že ji populisté a ideologové všeho druhu ignorují.

Lesk a bída neurovědy

Mozek a mysl.

V uplynulých 20 letech zažíval neurovědecký výzkum explozi nadšení, ale posunu k pochopení lidské mysli nebylo tolik, jak se očekávalo. V současnosti může zásadní vhled o lidské mysli přijít odkudkoliv. Budoucnost kognitivní neurovědy může být optimistická, ale až se vzdáme receptu na rozklíčování duševních obsahů. Píše Adam Růžička.

Regulace úpravy genů plodin způsobily zaostávání Evropy

geny - ilustrační foto

Soudní dvůr EU rozhodl, že i pokročilou metodou úpravy genů rostlin vzniká geneticky modifikovaný organismus. A na ty se v EU dle směrnice z roku 2001 vztahují striktní pravidla. V Evropě se však šikují vědci, kteří rozhodnutí soudu kritizují – hází prý do téhož pytle precizní postupy vedle vkládání cizích genů či náhodných mutací.

Martin Rychlík 14.12.2018

Studie o spojitosti vakcín s autismem více než osm let neplatí

Očkování (ilustrační fotografie)

Před dvaceti lety vydal britský gastroenterolog Andrew Wakefield s dvanácti kolegy v top časopise Lancet studii, která naznačovala spojitost vakcín s autismem. Její cíle, provedení i výsledky však byly vyvráceny, takže text byl v únoru 2010 stažen, tedy retrahován. Je to nejspíš nejškodlivější medicínský blud za uplynulých sto let.

Martin Rychlík 30.11.2018

Žhavější podmínky zřejmě částečně změní skladbu plodin

Zralý čirok tvoří palice, které jsou ve skutečnosti jen několik centimetrů...

Zasít pšenici, nebo čirok? Jak vytvářet zásoby vody v krajině kvůli suchu? Jak zajistit pružnější výrobu potravin? Tím vším se zabývají experti Akademie věd, kteří mohou připravit českou společnost na dopady změn klimatu. Vědci se snaží zajistit budoucí potravinovou bezpečnost Česka a na zemědělský výzkum získali 340 milionů korun.

Vědci touží prodloužit lidský život. Za limit považují 120 let

Proces stárnutí v podání George Baselitze.

Výzkumné konsorcium pěti výzkumných ústavů v září zahájí bádání, které má zlepšit kvalitu života seniorů a posunout lidské životy dál. Člověk jistě nedosáhne na Enochových 365 roků, nicméně je dle expertů biologicky „ustrojen“ na delší dožití než dnes – limitem je podle nich zřejmě 120 let.

Jak odkrýt souvislosti zasuté pod racionálním moderním myšlením

Carl Gustav Jung, Wolfgang Ernst Pauli, Příroda a duše.

Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung a rakouský teoretický fyzik Wolfgang Ernst Pauli dospěli k podobným závěrům, přestože každý z pozice vlastní profese. Jungovo „Já“ přesahuje ego – neváže se na lineární čas, přičemž používá jiný způsob posloupnosti. Tomu odpovídají úvahy Pauliho.

V současnosti není nikdo stejně daleko jako my

Fyzik Tomáš Jungwirth.

Od objevu fyzikálního jevu spojeného se spinem elektronů až k potenciální revoluci v pojetí i rychlosti zápisu počítačových dat. Na takové cestě je možná tým Tomáše Jungwirtha z Akademie věd, specialisty na fyziku pevných látek.

Žebříčku nejcitovanějších českých vědců vládnou chemici

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

V elitní desítce výzkumníků dlouhodoběji působících v Česku, kteří mají největší měřitelný vliv, převažují chemici. Je jich sedm. Dále jsou v ní jeden botanik a dva fyzikové. Ženy v ní chybějí. Českou jedničkou je Pavel Hobza, profesor fyzikální chemie, s více než třiceti tisíci citacemi.

Systém vyhodnocování státní podpory výzkumu se změní

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM)...

Jednotlivé resorty, Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, Akademie věd České republiky a další budou muset jasně prokázat nejen kam a v jaké výši výdaje na podporu výzkumu směřují, ale jak výzkumné aktivity vyhodnocují a jaký mají přínos pro odvětví, společnost nebo ekonomiku. Píše předseda vlády a šéf ANO Andrej Babiš.

Andrej Babiš 14.3.2018

Ministerstvo školství: Zánik vědeckých center zatím nehrozí

Věda

Jsou některá ze 48 výzkumných center, jež vznikla za 40 miliard korun v Česku a vyvíjejí nanotechnologie, lasery či léčiva, riziková? Jsou ohrožena tak, že by mohla i zaniknout? Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) chce podrobnější údaje o jejich stavu a financování provozu – zejména po roce 2020, kdy bude omezený přístup k fondům EU.

Václav Hořejší: Mělo by se psát o vědě, ale i proti pavědám

Václav Hořejší, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

„Vrátil jsem se zpátky do laboratoře, pracuji rukama. Připadá mi, že jsem omládl tak o 30 let. A hrozně mě to baví,“ říká Václav Hořejší, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který na konci loňského roku dostal od její předsedkyně Evy Zažímalové cenu za propagaci vědy. A v její popularizaci chce pokračovat.