Ve vedení energetického regulátora zuří zákopová válka

Pět členů vedení Energetického regulačního úřadu spolu neumí vycházet. Snaha vlády utlumit jejich spory skončila pochybnostmi, jestli nový předseda nezískal funkci protiprávně. Pokud by tomu tak bylo, energetické firmy by mohly namítat, že rozhodnutí regulátora neplatí, když je na nich podpis nelegitimního šéfa.

Vedení elektrického proudu (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vedení elektrického proudu (ilustrační foto). | foto: Reuters
Vedení elektrického proudu (ilustrační foto).

Do konce listopadu musí Energetický regulační úřad (ERÚ) vydat cenová rozhodnutí, klíčové dokumenty, podle nichž se určuje, jaká čísla uvidí spotřebitel na složenkách za elektřinu, plyn a teplo. Už teď ale z trhu zaznívají signály, že část firem se chystá výnosy ERÚ zpochybnit u soudu. Není totiž jasné, jestli vláda při výměně předsedy pětičlenné rady neporušila zákon – a energetické firmy tak mohou namítat, že rozhodnutí regulátora neplatí, když je na nich podpis nelegitimního šéfa.

Od začátku loňského srpna už nevede ERÚ jen předseda, ale pětičlenná rada. I ta má předsedu, o zániku jehož funkce zákon říká, že se tak děje ve chvíli, kdy přestává být členem rady. Vláda ale letos na konci července odvolala Vladimíra Outratu a místo něj na post předsedy rady jmenovala Rostislava Košťála, přičemž Outrata zůstal radním – důvodem bylo, že pětice se rozdělila na dva tábory, které si škodily navzájem. I když ministerstvo průmyslu oficiálně deklaruje jistotu ohledně svého postupu, podle našich informací lidé na ministerstvu vědí, že je zaděláno na průšvih. Kdyby se ukázalo, že Outratovo odvolání neplatí, bude mít ERÚ dva předsedy.

Faktor Vitásková

Situaci se rozhodla akcelerovat bývalá šéfka regulátora Alena Vitásková, která na postup vlády podala trestní oznámení. „Mám podezření, že došlo k trestnému činu zneužití pravomocí. Krok je v rozporu s veřejným zájmem, protože není jasné, kdo je předsedou rady ERÚ. Následné škody, které mohou nastat, jsou nejen ve zdvojených platech, netransparentnosti rozhodnutí úřadu, je možné i porušení nezávislosti regulátora,“ sdělila Vitásková. K činu ji vedl i fakt, že sama je stíhaná za jmenování bývalé žalobkyně Renáty Vesecké do ERÚ – Vesecká neměla předepsaný počet let praxe. Vitásková míní, že přísnost na literu energetického zákona musí platit pro všechny: buď státní zástupce začne popohánět členy vlády za odvolání Outraty, nebo má skončit její stíhání.

Způsob, jakým spolu pětičlenná rada už rok funguje a jakých aktivit se dopouští, o profesionálním běhu národního regulátora nesvědčí. A poslední dny ukazují, že ani výměna předsedů poměry nenapravila.

Pochybnosti o tom, jestli je možné odvolat předsedu, aniž by současně skončil jako člen rady, vyjádřil i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), poslal v tomto duchu dopis předsedovi vlády Andreji Babišovi (ANO). Premiér LN sdělil, že o správnosti postupu ho ujistila ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO), takže otázky i zodpovědnost mají plynout za ní. „Rozhodnutí vlády je plně v souladu s právem, žádná destabilizace ERÚ ani energetického sektoru nehrozí,“ odpověděl LN František Kotrba z tiskového oddělení ministerstva.

Způsob, jakým spolu pětičlenná rada už rok funguje a jakých aktivit se dopouští, o profesionálním běhu národního regulátora ale nesvědčí. A poslední dny ukazují, že ani výměna předsedů poměry nenapravila. Začalo to tím, že dva nominanti za ANO – Košťál a Rostislav Krejcar – se ocitli ve vnitřním exilu. Zbylí tři členové – Outrata, Jan Pokorný a Vladimír Vlk – nepouštěli jejich materiály na jednání, případně se rovnou sešli a hlasovali bez nich.

Tak vzniklo třeba zrušení dvouapůlmilionové pokuty za předražení dodávek od firmy České teplo pro Thomayerovu nemocnici. Provinění se prý nepodařilo prokázat. Hlavní průšvih nenadálého rozhodnutí, pro něž v červnu hlasovali Outrata, Pokorný a Vlk, spočívá v tom, že ohrožuje větší případy. Především kauzu Pražské teplárenské, kterou vlastní Daniel Křetínský. Ještě za Vitáskové úřad firmě vyměřil 240 milionů za nepřiměřenou výši cen z lokálních plynových kotlů v roce 2011. Křetínského firma se o pokutu dodnes soudí a rozhodnutí o Českém teple jí může vyhrát případ. Trojice radních se vlastního postupu podle všeho zalekla, protože na vlastní stanovisko vydala přezkum – to už ale udělat nejde, rozhodnutí může zrušit leda soud.

Zákopová válka

O zákopové válce svědčí i událost z minulého měsíce. Zaměstnanci z oddělení regulace cen se vzbouřili proti usnesení rady a Pokorného pokynu ohledně nových cen v teplárenství. V e-mailu svému nadřízenému sdělili, že se nemohou příkazu rady podrobit, a to „s ohledem na složený služební slib a etický kodex“.

Rozhodnutí o teplárenských cenách schválili opět jen tři radní z pěti, a pokud pod tak zásadními dokumenty nebude jednomyslný souhlas rady, je pravděpodobné, že někdo výnosy zpochybní.

Energetický regulátor si teď uložil přísný slib mlčení – stalo se tak poté, co si na konci srpna sezval premiér členy rady k sobě. Po schůzce veřejné osočování a hrození žalobami ustalo.

Ještě dramatičtější okolnosti mohou provázet verdikt ohledně elektřiny a plynu. U obojího roste kvůli pohybům na burze tržní složka ceny, pročež ta regulovaná by měla klesat – to je ta část ceny, kterou určuje ERÚ tím, co dovolí firmám, aby ze svých nákladů vložily do cen pro spotřebitele. Pro byznys to znamená omezení a rozkladná atmosféra v úřadu zase znamená, že podnikatelé mají snadný nástroj, jak nelibé rozhodnutí napadnout.

Energetický regulátor si teď uložil přísný slib mlčení – stalo se tak poté, co si na konci srpna sezval premiér členy rady k sobě. Po schůzce veřejné osočování a hrození žalobami ustalo. „Nebudeme dané záležitosti jakkoli komentovat,“ řekl LN mluvčí úřadu Michal Kebort. Příklad s odbojem v oddělení cenových regulací ale dokládá, že smír nenastal.

Začátkem roku navíc dorazil na ministerstvo dopis od Evropské komise, která mimo jiné doporučila, aby se mechanismus jmenování a odvolání vedení regulátora upravil, protože příliš podléhá politické libovůli. Člena rady může vláda odvolat za „hrubé nebo opakované méně závažné porušení jeho povinností“, ale nikde se nespecifikuje, co to je. Paragrafu se využilo při odvolání Outraty, ale podle oponentů takhle předsedu sesadit nelze.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.